poslal Nepřihlášený Vládní dohoda o církevních
restitucích ze září tohoto roku se dostává do ohrožení. Kontroverzi
totiž vyvolává doba, k níž se mají restituce vztahovat. Příslušná
novela, chystaná ministerstvem kultury, mluví o Benešových dekretech,
zasahuje tedy ještě do doby před komunistickým pučem v únoru 1948.
Vládní plán počítá s tím, že církve se začnou vyplácet v roce 2013,
současná přetahovaná a neshody ale můžou přípravu a přijetí zákona
výrazně zkomplikovat a odsunout.
"Já za sebe mohu říct, že bych nepodporoval restituce dál než za rok 1948," řekl
pro ČT ministr zemědělství Petr Bendl. Ministerstvo kultury dostalo za
úkol převést dohodu do paragrafového znění se zadáním, že restituce se
počítají od 25. února 1948. V připravované předloze se ale už v dalším
textu píše i o majetcích, které se zabavovaly podle Benešových dekretů z
roku 1945. A tím by právě resort ministra Jiřího Bessera (TOP 09)
časovou hranici prolomil. "Tady se pořád říká, že toto vyrovnání a
napravení některých majetkových křivd mezi českým státem a církvemi se
týká napravení chyb komunistického režimu. Ono to v podstatě není úplně přesně řečeno," komentuje návrh zákona Besser.
Šanci
na úspěch by tak měl třeba i Řád německých rytířů, kterým nejdříve
zkonfiskovali majetek němečtí okupanti, a do vlastnictví státu spadl za
prezidenta Edvarda Beneše. V krajních případech by se odškodnění mohlo
podle právníků týkat i kolaborantů s nacisty. "Mohly by nastat spory
o to, jestli tento zákon na takové případy aplikovat. Asi existuje
obava, aby takto široce pojatá úprava nebyla zneužita," komentuje návrh ředitel Ústavu právních dějin Univerzity Karlovy Jan Kuklík.
Ministerstvo
zemědělství už v září napsalo kolegům z kultury, ať nejasný paragraf
vypustí, protože vládní dohodu s církvemi rozbíjí. Podle Bendla proto,
že by mohl otevírat vrátka k nežádoucím debatám o Benešových dekretech.
Evidence majetku, který byl církvím zabrán a který vlastnily, byla podle
pražské arcidiecéze sestavena důsledně jen za období po 25. únoru 1948.
Jednoznačné znění zákona, včetně přesně vyjmenovaných restituentů, je
klíčové i podle právního experta Jana Kuklíka: "Tady by bylo nutné provést nějaké zpřesnění, nebo říci, jaké ty případy máme na mysli."
Výhrady
k připravovanému zákonu má také pozemkový fond. Ten od 90. let
odškodňoval majetkem takzvané obyčejné restituenty. A právě stejný úřad
by měl vyplácet náhrady za pozemky i církvím. A upozorňuje na rozdíly - u
běžných restitucí vyplácel lidem průměrně 5 korun za metr čtverečný
pozemku při stanovené maximální výši 250 korun za metr čtvereční. Církve
mají dostat v průměru 44 korun za metr čtverečný, limit tu ale stanoven
není. A navíc se mají výplaty řídit aktuální tržní cenou. Třeba za
stavební pozemek v Praze, za který by dostal jedinec maximálně 250
korun, mohou církve získat i několik tisíc.
"Mezi oceněnými je opravdu výrazný rozdíl,"
tvrdí náměstek ředitele Pozemkového fondu ČR Petr Šťovíček. Ministru
Besserovi ale nejde do hlavy, že připomínky přicházejí právě z této
instituce: "Je tady pouze s podivem, že pozemkový fond, který
chystal podklady pro vládní komisi, po schválení parametrů ve vládní
komisi zasílá připomínky."
Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/140782-cirkevni-restituce-probouzeji-nove-spory-kvuli-benesovym-dekretum
Zde i video pořadu Události, komentáře k výše zmíněné problematice
Ministr kultury Besser na dotaz, zda se může stát, že zákon o církevních restitucích prolomí i hranici února 1948, ČT odvětil: "Ano, může se jít i do této minulosti."
Zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/bendl-se-obava-prolomeni-benesovych-dekretu-u-cirkevnich-restituci-1po-/domaci.aspx?c=A111025_212654_domaci_kop
V návrhu zákona o majetkovém narovnání je v této věci podezřelý nesoulad mezi § 1 a § 5:
§ 1
Tento
zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly
spáchány komunistickým režimem ) církvím a náboženským společnostem,
které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými
církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu )
(dále jen „registrované církve a náboženské společnosti“), v období od 25. února 1948
do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“) a vypořádání majetkových
vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými
společnostmi.
§ 5
Povinná osoba podle § 4 písm. a) a b) vydá
oprávněné osobě nemovitou věc v majetku státu, která byla součástí
původního majetku církví a náboženských společností a stala se předmětem
majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní
předchůdce v rozhodném období v důsledku
a) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě)
Zákon 142/1947 o revisi první pozemkové reformy nabyl účinnosti dnem vyhlášení a to bylo 11. července 1947.
Zdroj: Kompletní návrh zákona o majetkovém narovnání
