poslal Tomáš Pavelka
Proč Bůh dopouští katastrofy a nemoci?
Nemoci a katastrofy jsou koneckonců přírodní jevy, přirozené projevy života živé i neživé přírody, která je naším domovem. Bohu jde o tvoření "z prachu země", jde o to, co dokáže Boží láska - aby člověk, spoutaný podmínkami přírody byl přes všechno pozvednut na Boží úroveň.
Ano, jistě by šlo, aby byl člověk hned dokonalý, celé dějiny by se mohly vynechat. Pak by ale člověk nebyl obrazem ale kopií Boha. Žádná fotografie nikdy nebude tolik uchvacovat lidi jako je uchvacuje třeba Mona Lisa. Je to jako by matka porodila sebe sama, jako by napjatému otci přivedla domů jeho samého. Bůh chce v člověku mít někoho, kdo stejně jako on přetéká dobrotou, ale kdo je jiný. Jako muž touží po ženě. Proto je také častým obrazem vztahu Boha a Izraele Ženich a Nevěsta. Píseň písní, tato kniha nabitá erotikou, je zároveň často citovaným proroctvím o Mesijáši - Kristu.
To první a poslední je nakonec vždycky radost, i když mezi tím je mnoho bolesti a slz. Jako když je žena těhotná, porodí dítě, pak k němu v noci rodiče pořád vstávají, pak mu začnou růst zuby, ve třech letech začne hrozně zlobit, se školou přicházejí další potíže, celou dobu si rodiče utrhují od úst, (ať jde o peníze, jídlo, čas) a v pubertě se k nim najednou jejich dítě otočí zády. I když je z toho více trápení než radosti, pro tu radost to stojí za to.
Tomáš Pavelka
