Jestli jste někteří z vás rodičemi, jistě se umíte vžít do toho, když vaše dítě začalo dělat první kroky, jaká to byla radost pro vás a jak jste vaše milované dítě vyzývali k dalším smělým krůčkům, sledovali jste, jak vaše dítě je nadšené, překypuje radostí, vzrušení z toho nového a s velkým povzbuzením jste na ně zároveň dávali pozor, nevzdalovali se od nich, když se zkrátka vaše děti rozhodly vyjít vám vstříc.
Když píšu tyto řádky, mám tu krásnou výsadu slyšet z otevřeného okna ptačí zpěv, když se člověk zaposlouchá, je to něco nádherného, ještě nádhernější je to, že o tyto ptáčky, kteří právě venku tak krásně zpívají, se nikdo z nás lidí nestará a přesto vím, že se můžu spolehnout, že tu zas zítra budou vyzpěvovat... Dneska, když jsem byla venku na procházce v přírodě, jsem viděla krásná místa, plno svěží zeleně, krásné zvuky, místa, o které se nikdo z lidí nepokoušel, a přesto vznikla a dneska z nich přechází zrak, nutí to ke ztišení a člověk doslova touží po tom, aby to všechno do sebe nasál. Bůh s každým z nás hovoří specifickým způsobem. Těší se z každého našeho růstu, tak jak my z našich dětí, které rostou, dospívají. Bůh je Láska. Z evangelia víme, že Láska nemá hranice, žádné meze, ani dno, Láska je nekonečná a nemůže dojít nikdy na konec svých sil jako lidé, kteří tu Lásku v sobě nemají. V tomto mějme smělou důvěru. Bůh nás neopuští, to my opuštíme nejdříve Jeho, protože jsme si více zamilovali Jeho dar - svobodnou vůli, místo Něho, Dárce.

Nestavme na tom, nespokojujme se s tím, že Ho milujeme, protože nám něco dal a dává, milujme Ho za to, jaký On je...milujme Ho "jen tak", aniž bychom kalkulovali, něco chtěli - chtěli brát.
Taková připravená srdce, která milují Boha jaký On je, jsou pro Něj jistě nádherná. Ta krása je v Ježíši Kristu, který nás MILOVAL a MILUJE.