Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Pražský primátor oznámil plány na znovuvybudování mariánského sloupu na Staroměstském náměstí (viz zde, zde), a tím vlastně vyslyšel dvacetileté volání Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Na to se hbitě ozvala synodní rada Českobratrské církve evangelické, která jindy dokáže hluboce mlčet, s prohlášením, které reprezentuje dosti konzervativní postoj části, ne tedy všech, členů jmenované církve (věcněji se v tomto duchu vyjádřila roku 1998 společnost Veritas). A poté se rozběhla diskuse v evangelickém prostředí.

K tomu si dovolujeme připojit několik vlastních poznámek. Podotýkám, že mám pro některé postoje odpůrců sloupu porozumění – a nejsem žádný zapálený prosazovatel znovuvybudování. Jen s vědomím nejednoznačnosti si sumíruji argumenty, které lze vyslovit ve prospěch odpůrců odpůrců.

1. Jedná se o fragmentárně zachovaný a v potenciální obnovenosti cenný estetický objekt z dílny Jana Jiřího Bendla, (cca 1610-1680), raně barokního sochaře, s nímž se spojuje např. vnější sochařská výzdoba (katolického) kostela sv. Salvátora anebo socha sv. Václava, jež dříve stála na Václavském náměstí. Sám vzpomínám, jak se kdysi např. evangelická historička N. Rejchrtová myšlenky obnovy sloupu zastávala s tím, že prostor Staroměstského náměstí potřebuje další vertikalitu (což je jinak rozšířená myšlenka). Avšak prohlášení synodní rady estetický přínos popírá slovy: „Dá se očekávat, že se tento monument stane jen jedním z artefaktů, které se nacházejí v prostoru historicky a společensky exponovaného náměstí.“ Co konkrétního si ale z tého námitky vyvodit? (Oficiální církevní místa přeci podporují turismus, srv. zde.) Přitom zamýšlený sloup představuje vedle Krocínovy kašny, která se má na náměstí také vrátit, a vedle úvah o obnově vybombardované části radnice součástí rekonstrukce historické podoby celého náměstí.

2. Pomník může svou estetickou dimenzí vnést něco jiného do stávajícího turistického lunaparku, jímž se Staroměstské náměstí stalo.

3. Většina české populace se s náboženským, ani s jeho historickým nábožensko-politickým významem mariánského sloupu neztotožňuje, ale zčásti může sdílet estetický zájem. Je dobré si uvědomit, že symboly podléhají procesu reinterpretací (například symboly spjaté s Pannou Marií patřily kdysi Astarté). I prázdné místo po sloupu je symbolem – symbolem vandalství.

4. Pomník se může stát trvalým podnětem k rehabilitaci švédské přítomnosti v Čechách (s výjimkou švédského loupení).

5. Ti, kteří jsou myšlenkou znovupostavení mariánského sloupu pohoršeni, mohou vycházet z toho, že pomník Jana Husa je jakousi odpovědí na mariánský sloup.

6. Plány na znovupostavení mariánského sloupu se mohou stát výzvou k znovuobnovení symbolu kalicha na chrámu P. Marie před Týnem. V této oboustrannosti může pak dojít k ekumenickému dorozumění.

7. Rozhodující je záměr dnešních lidí, kteří o obnovu usilují. Tento záměr nemá samozřejmě bezmeznou moc. Může však překrýt původní podnět. Bylo by ideální, kdyby z katolické strany byla vyjádřena lítost nad církevní odpovědností za války v 17. století – ale to si sám nechci vynucovat.

8. Pokud někoho myšlenka obnoveného mariánského sloupu zneklidňuje, protože si od něho nemůže připomínku vítězství nad Švédy odmyslet, může v tomto zneklidnění spatřovat výzvu pro svou schopnost tolerance, ale i reinterpretace.

9. Obnova by mohla být završením mnohaleté práce sochaře Petra Váni, který sloup obnovil již roku 2003.
Také k momentálně nejzřetelnější evangelické reakci na celý záměr bych si dovolil připojit několik drobných oznámek. V prohlášení synodní rady se říká: „Společenství křesťanských církví, především těch, se kterými je spjata historie křesťanství v Čechách, však obnova sloupu citelně poškodí.“ Protože iniciativu vyvíjí pražský primátor, interpretuje ji synodní rada jako vnější, sekulární útok na koexistenci církví. Jaké hrůzy podle jejího názoru nastanou v případě, že sloup bude obnoven?

Nakonec synodní rada navrhuje postavit na místě někdejšího mariánského sloupu „pomník, který by byl „symbolem smíření, ekumenické vstřícnosti a spolupráce na duchovní obnově společnosti“. Příliš uvážlivý nápad to není. Primátor chce jen učinit Staroměstské náměstí o trochu atraktivnější – proč by však měl nechat stavět pomník církvím? A proč by tak měl učinit s ohledem na duchovní obnovu společnosti, která ani takřka neexistuje? A proč by ho měl nechat stavět z tak abstraktního podnětu? Z tohoto hlediska by se spíš hodil pomník pro Frantu Sauera.

Jiří Hoblík

Převzato z http://www.svobodne.estranky.cz/clanky/spolecnost/proc-byt-pro-znovupostaveni-marianskeho-sloupu-na-staromestskem-namesti.html