poslal nor
Duch Svatý v práci - nebiblické důrazy a jak jim čelit
Velkou nouzi ve sborech dnes působí duch světa, a to nejen se svou vědou, technikou, materialismem, manželskou nevěrou atd., nýbrž i rostoucím vzdalováním se od jasného Božího slova Písem svatých. Moc temnosti se projevuje stále víc. Různé pověry, víra v horoskopy, v jógu, spiritismus, astrologii, velká nemravnost, lživá náboženská učení, kult démonů, scestné náboženské horování, blouznění a podobné jevy se rozmáhají stále víc. Antikristova moc je na postupu. Satan sám je takto maskovaně při díle.
Dnes v církvích rejdí nejen různá pochybená teologie, ale i různá pochybená náboženská blouznění. Církev je dnes vystavena pokušením zleva i zprava. Na jedné straně je tu blouznění intelektualistické, na druhé straně blouznění nábožensko-psychické.
Obojí blouznění má společné jádro: antropocentrismus. Všechno se tu točí kolem člověka, člověk je nejvyšší normou i ve svých náboženských názorech a zkušenostech.
Jenže Bible nestaví do centra člověka, nýbrž Pána Boha, Pána Ježíše a Boží slovo. Co k tomuto centru nesměřuje, je blouzněním, byť to byly i věci sebe náboženštější.
Intelektualistické blouznění je tam v církvi, kde v duchu modernistické teologie chceme Boží věci pochopit svým pouhým lidským rozumem a kde svým rozumem měříme a posuzujeme i Písmo svaté. Lidský intelekt tu scestně chce být nejvyšší normou i při chápání Božího slova.
A je tu i nábožensko-duševní blouznění, kde chce člověk se svými náboženskými názory, city a zkušenostmi sám být normou v chápání Bible a věcí víry. I toto je antropocentrismem. Ale ani sebe intenzivnější náboženství nemůže stát nad Písmem svatým. Proto dělejme rozdíl mezi lidskou náboženskostí a biblickou duc*****stí! Nuže, co my jako církev? Je jistě dobrou známkou, objeví-li se v církvi touha po duchovním prohlubování. Jenže i tyto touhy mohou být hodně lidské, zaměřené k náboženské sebeoslavě. Vždyť první satanův lživý příslib člověku v ráji byl podobný: "Budeme jako bohové!" Tato ďáblova lež je dosud přitažlivá i mezi věřícími.
Ďábel náboženským způsobem dosud pokouší i nás. když si dovolí takto nábožensky svádět i samotného Pána Ježíše. Vždyť mu tehdy také nabízel samé na pohled duchovní věci: "Ježíši, učiň božský div, z kamení chleba! Božským způsobem dokaž. jak jsi veliký! Spusť se dolů a dolož svou náboženskou mohutnost! Sestup z kříže a dokaž, co jsi! "
Satan podobně pracuje i dnes mezi věřícími. A mnozí ve své jinak upřímné touze po duchovním růstu propadávají mnohému náboženskému a ne biblickému blouznění.
Chceme se tu proto obírat stále aktuální otázkou darů Ducha svatého, speciálně daru glosolálie, mluvení jinými jazyky. Chceme znovu slyšet, co o těchto věcech přesně říká Nový Zákon. Co zní v přesném souzvuku s Biblí, toho se musíme vzdát, byť to byly i divy a zázraky a mocné náboženské senzace.
Stále znovu se ve sborech vynořuje jev určité nebibličnosti, duchovní nestřízlivosti a nebdělosti. Nábožensko-duševní věci se zaměňují za duchovní a ztrácí se biblicky vytříbený pohled na ďáblovy náboženské svody a machinace. Ztrácí se ostrá hranice mezi duchovnem a duševnem.
Vždyť i náboženské duševno člověka je součástí lidské tělesnosti. I mnohé náboženské prožitky je nutno řadit do sféry tělesnosti, neboť i pohané disponují citově silným náboženstvím.
Jeden kazatel velmi ostře a správně řekl, že tam, kde necentruje všechno ke Kristu, tam je to špatné, byť byl centrem i sám Duch svatý, a jeho dary! Vždyť z Bible víme, že i Duch svatý má oslavovat Pána Ježíše (J 16,1-4) On, Pán Ježíš má být středem všeho a nic jiného!
Kdekdo se dnes odvolává na Ducha svatého, na jeho dary. Dokonce vzniklo další hnutí, charismatické. Ale je otázkou, jak se díváme do Písma svatého a jak v nich zkoumáme, co Boží slovo přesně říká o Duchu svatém a jeho darech. Není vše z Ducha svatého, co má silnou náboženskou intenzitu duševního prožitku. Proto máme duchy prověřovat. K tomu nemáme jiného měřítka než Bibli, a ne své samo vyrobené náboženské systémy.
Dnešní matoucí pluralismus takovému nebiblickému počínání jen napomáhá. Kde není v centru Pán Ježíš a jen Pán Ježíš, tam je všechno v nepořádku, byť se děly i divy a zázraky. Proto ani náboženská glosolálie nemusí vždy být tím, co chce Pán Ježíš. Pán Ježíš nám nikde nedal příkaz k mluvení jazyky, ale dal nám příkaz k misijní práci.
Timto slovem jsme si dali posloužit a ono nás silně vybízí k misijní práci mezi nevěřícími lidmi Vždyť Pán řekl: "Přijmete moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mi svědkové." O křečovitém vynucování si na Duchu svatém daru jazyků nám Pán Ježíš nepřikázal nic.
Satan chce, abychom se točili kolem sebe a svých náboženských zážitků zpestřených vynucenou glosolálií, a tak na všechnu misijní práci zapomněli. Stále se obíráme svými náboženskými zážitky, které navíc vydáváme za věci Ducha svatého, zatímco přemnozí nevěřící lidé od nás ještě neslyšeli, co je to cesta spasení.
Téma tedy zní : "Duch svatý v práci - nebiblické důrazy a jak jim čelit." Je jasné, že tu nemohu pojednávat o veškeré práci Ducha svatého, jak o ní mluví celá Bible. Zastavme se jen u určité výseče širokého okruhu práce Ducha svatého, a to v oblasti jeho darů, hlavně posledního z darů Ducha, jímž je glosolálie čili mluvení jazyky. Uvedeme si proto tyto dary Ducha, jak je přesně uvádí Bible v 1 Kor 12, 4-11. Tam čteme: "Rozdílní pak darové jsou, ale tentýž Duch. Jednomu každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku. Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti , jinému pak řeč umění pode téhož Ducha, jinému pak víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu, někomu pak divů činění, jinému pak proroctví, jinému pak rozeznání duchů, jinému pak rozličnost jazyků, jinému pak vykládání jazyků. Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu k a ž d é m u obzvláště jakž ráčí". Apoštol Pavel tu vypočítává devatero darů Ducha svatého. Tento výčet není úplný, neboť ve verších 28-30 připomíná apoštol další práci Ducha svatého a jeho dary. Čteme: "A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom dary uzdravování, pomocníky, správce, rozličnost jazyků. Zdaliž jsou všichni apoštolé? Zdali všichni proroci? Zdali všichni učitelé? Zdali všichni divy činíí Zdali všichni mají dary uzdravování? Zdali v š i c h n i jazyky mluví? Zdali všichni vykládají? "
Zde nesmíme přeslechnout 11. verš, mám-li mluvit o práci Ducha svatého: "Ale to v š e působí jeden a týž Duch rozděluje jednomu k a ž d é m u obzvláštně, jakž r á č í . " ,
Ještě jednou si všimněme pořadí těchto devíti darů Ducha svatého:
1. dar řeči moudrosti; je míněna Boží moudrost dle 1 Kor 2 6-7
2. dar umění čili poznání; v biblickém smyslu jde o poznání Boží a jeho spásy
3. dar víry; nejen víry ke spasení, nýbrž víry jakožto zvláštní moci která dovede i hory přenášet
4. dar uzdravování, jenže v jiném smyslu než se tomu rozumí dnes, kdy tzv. charismatičtí uzdravovatelé pořádají masová shromáždění a už předem ohlašují veliká uzdravování; ale o takovém dělání senzace Nový zákon nic neví
5. dar divů činění
6. dar prorokování ve smyslu vzdělávání církve (1K 14, 1-4)
7 . dar rozeznávání duchů schopnost rozeznat, co je z Boba a co z ducha cizího, démonického. Zvláště dnes má církev tohoto daru tolik zapotřebí (21: 11, 14)
8. dar rozličných jazyků
9. dar výkladů jazyků.
Na základě tohoto seznamu darů Ducha svatého by se každý sbor měl zkušovat, zda dává tomuto působení Ducha svatého vždy plný prostor, a to v duchu Písem, aby bylo potlačováno lidské pokušení udělat z těchto darů záležitost davové psychózy a ukájení senzacechtivosti.
Ap. Pavel neúnavně zdůrazňuje, že v š e c h n y tyto rozmanité dary pocházejí z j e d n o h o Ducha svatého. Takže kdo má dar poznání je právě tak nositelem křtu Ducha svatého jako ten, kdo má dar prorocký nebo dar jazyků.
Je důležité si všimnout, že k a ž d ý věřící má dar Ducha v j i n é m obdarování, a že žádný jednotlivec nemůže mít v sobě v š e c h n y dary soustředěny. Čteme: "N ě k o m u dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, j i n é m u pak řeč umění podle téhož Ducha, j i n é m u pak, n ě k o m u pak....- atd.
Škoda, že právě toto neberou na vědomí mnozí věřící, kteří křečovitě až fanaticky vyvíjejí ohromné úsilí, aby za každou cenu všechny tyto dary soustředily na svou osobu, hlavně poslední dar, dar jazyků. Bible zde mluví jinak: „Duch působí a rozděluje jednomu každému o b z v l á š t n ě jakž ráčí“ (1K 12, 11).
Z toho jednoznačně vyplývá, že my lidé nemůžeme na Duchu svatém nic vynucovat, také mu nemůžeme určovat, kterými dary musí obdarovat právě nás. Takové vymáhání zvláště ve věci daru jazyků je nebiblické a jen náboženským blouzněním k sebe vyvyšování, kdy chceme něčim být a často podléháme satanovu svádění: „Budete jako bohové“.Všimněme si i toho, že apoštol rozlišuje mezi hodnotou jednotlivých darů Ducha, jak vyplývá i z 1K 12 4. Nejcennější jsou ty dary Ducha, které jsou z užitku celé církve. Také 1K 14 o tom pojednává. Nepřehlédněme, že dar jazyků je v biblickém pořadí opravdu uveden až na posledním místě.
Tato glosolálie - mluvení jazyky , bývá některými věřícími předůrazňována, ale ve skutečnosti není věcí hlavní a nepatří mezi dary nejpřednější. Apoštol záměrně řadí dar jazyků na poslední místo, a činí tak i ve druhém svém výčtu, neboť korintským sbor tehdy propadl nesprávnému přeceňování tohoto daru glosolálie.
Ostří Pavlových výroků je zaměřeno hlavně proti duchovní pýše, která zneužívá darů Ducha k povýšeneckému postoji. Vždyť jednotlivý dar nesmí být povýšen na něco, čim není; nesmí z něho být učiněno jediné a výlučné znamení tzv . křtu Duchem svatým!
Také není zcela biblické takové počínání, kdy se věřící člověk neustále ptá: "Jak obdržim Ducha svatého?“ Toto je nebiblický anachronismus. Vždyť Duch svatý byl už dávno a jednou provždy dán, tehdy o letnicích, když byl vylit na celou církev.
Proto naše otázka musí znít jinak, máme se ptát, jak se tomuto již danému Duchu svatému máme otevírat, podřizovat, jím se dát naplňovat a jak žít, abychom ho nezarmucovali a neuhašovali. Proto se příště u této závažné věci křtu Duchem svatým zastavíme. Bedlivě si všímejme, jak Písmo o tom přesně mluví a nepřehlédněme ani ty nejmenší detaily biblického podání
R. Novák
autor je kazatelem Bratrské jednoty baptistů
