poslal Spuntik Vánoční příběh pro děti
Ahoj děti!
Už je tomu mnoho let od chvíle, kdy se stalo to, co vám
chci dnes vyprávět.
V jednom chladném podvečeru si malá šedá myška začala
hledat skrýš, místo, kde by si udělala na noc pelíšek.
Při hledání se
dostala až do tmavého chléva. Cítila pod tlapkami stébla slámy a tak se
radovala, jak si pěkně na spaní ustele. Když trochu začala v šeru vidět,
zjistila, že tu není sama. U žlabu stál uvázaný oslík a vedle něho ještě
vůl. Proto tady bylo přece trochu tepleji než venku. „Takže
budu mít dokonce společnost,“ pomyslela
si myška. Dlouho neváhala a dala se do stlaní pelíšku. Sotva ho dokončila
a spokojeně se stulila do slámy, slyší venku kroky a pak také hlasy. Vrzla
dvířka od chléva a v nich se objevily dvě postavy poutníků. Záře z
jejich lucerny hned naplnila celý prostor chléva. Vypadali velmi unavení. Muž
se rozhlédl a nabral do náruče slámu. Přichystal z ní lože a položil na
ně svůj plášť. „Odpočiň si, Maria,
sice není tenhle náš nocleh příliš pohodlný, ale máme střechu nad
hlavou a přespat se tu dá,“ povídá Josef.
„Děkuji ti, Josefe, jsi dobrý, ale pojď si už také lehnout, vždyť
musíš být unavený,“ říká Maria. Myška
ještě slyší, jak společnou modlitbou děkují Pánu Bohu za prožitý den a
pak už je ticho. Myška začíná podřimovat, ale najednou se zprudka probudí.
Všude kolem je plno světla, slyší brečet právě narozené děťátko a ještě
tak nádherný zpěv andělů, že chvíli nechápe, co to znamená. Vykoukne ze
své skrýše a opravdu - narodilo se děťatko. Jak je krásné a andělé zpívají
do všech stran. Myška cítí, jak se od maličkého rozlévá veliká radost a
pokoj do celého okolí. A vidí, jak se Maria šťastně usmívá na svého
syna. A u dveří se objeví první udýchaní pastýři, aby viděli to, co jim
anděl před chvílí zvěstoval. V úžasu poklekají a skládají před děťátko
své skromné dárky...
