poslal franklin
Tak se nám upálil další mladík
Míra Kučera píše o upáleném mladíkovi z Plzně netradičním způsobem, se kterým se ale ztotožňuji. Upalování se stalo dnes asi novou módou, ale člověk, který něco takového spáchá, je u mě člověkem neschopným postavit se vlastním problémům, člověk, který nemá odvahu ty problémy řešit a hlavně vyřešit. Nemohu nad takovým člověkem tedy cítit lítost ani pro takovou věc nemám pochopení:
Tak se nám upálil další mladík, tentokráte v Plzni. Ve svém dopisu na rozloučenou vyjádřil svoji nespokojenost se stavem společnosti. Nechci být cynik, ale upálení není žádné hrdinství, není to ani něco, o čem by měly noviny psát a dokonce to není ani něco, nad čím by se měla projevovat lítost. Na světě jsou tisíce lidí, kteří denně umírají na leukémii, rakovinu, podvyživením, ve válce, a nikdo o nich nepíše - jsou to lidé, kteří chtějí žít a nemohou. Proč projevovat lítost nad někým, který se dobrovolně dostal tam, kam jiní nechtějí? Opravdu je smrt jednoho tragédie a smrt miliónů statistika?
Míra Kučera
