poslal maxa
Kdybys mohl žít znovu
Před několika dny se mě někdo zeptal na zajímavou věc – zda bych na svém životě něco změnila, kdybych ho mohla žít znovu. Odpověděla jsem mu, že ne, ale pak mi tato otázka vrtala hlavou a…
Kdybych mohla žít znovu, méně bych mluvila a více naslouchala.
Neodmítala bych pozvat své přátele na večeři jen proto, že máme na koberci fleky a náš gauč je už značně vybledlý.
Jedla bych zdravé zeleninové saláty s tmavým pečivem a vyhýbala bych se všem jídlům smaženým na přepáleném tuku, i když mi chutnají lépe.
Našla bych si čas a poslouchala babičku, když mi chce vyprávět o svém mládí.
Nikdy bych netvrdila, když by byl právě parný letní den, že okénka auta musí být zavřená jen proto, že jedu od kadeřnice a mám čerstvě udělaný účes.
Nikdy bych nenechala vyhořet zcela opuštěnou a zapomenutou nádhernou svíčku ve tvaru růže v nějaké komoře. Držela bych u ní stráž a rozsvěcela bych ji a zase zhášela. Starala bych se o ni.
Běhala bych s dětmi po louce a nehubovala bych je, že mají šaty samou zelenou skvrnu od trávy.
Plakala bych a smála bych se méně při sledování televize a víc bych sledovala skutečný život.
Sdílela bych co nejvíc odpovědnosti se svým manželem.
Když bych onemocněla, zůstala bych v posteli a nehnala bych se do práce s horečkou, protože když budu chybět nějaký čas v zaměstnání, svět se nezastaví.
Ačkoliv bych nevěděla, kdy přesně skončí devět měsíců těhotenství, radovala bych se z každého okamžiku, protože bych věděla, že zrození dítěte, které žije pod mým srdcem, je podivuhodná věc a já mám přitom možnost spolupracovat s Bohem na uskutečnění zázraku.
Mému dítěti, které se na mne vášnivě vrhne a líbá mě, bych neřekla: ”Tak dolů, to už stačí! Jdi se umýt, večeře je na stole!”
Říkala bych mu co nejčastěji: ” Mám tě ráda.” A co nejméně: ”Bohužel…”Ale především, kdybych mohla znovu začít svůj život zde na zemi, nepromrhala bych ani chvilku…dávala bych strašný pozor, abych ho prožila opravdově… abych ho prožila… a už ho nikdy ničím nepromrhala.
(Erma Bombecková)
Každý okamžik, který ti Bůh dává, je nekonečný poklad. Nepromarni ho. Nehoň se pořád, abys zajistil zítřek.“Žij lépe , než můžeš, mysli lépe, než můžeš, a vydej ze sebe to nejlepší dnes. Protože dnešek je dřív než zítřek, a zítřek bude dřív než věčnost.”
(A. P. Gouthey)