Návrh dokumentu Vatikánu si vysloužil pozornost médií. Oprávněně, řekl bych. Míra konzervativnosti, formálnosti a odtažitosti od lidskosti se v něm projevuje každým coulem. Jeho hlavním cílem je zaměřit se na "zneužití liturgií". A neopomíná vyzývat věřící věrné, aby na každé takové zneužití upozorňovali své biskupy nebo přímo Vatikán.

Nejzvláštnější je výzva k upuštění přístupu dívek k ministrantským aktivitám. Knězům se zapovídá aby něco takového činili z pocitu povinnosti a činit tak mají pouze ve zvláštních případech. Jde o tradiční problém - knězem v tradičním pojetí může totiž být pouze muž. A zjevně i ministranství je nyní církvi na obtíž. Paradoxem návrhu této direktívy je i zapovězení potlesku a zejména "tance v posvátných prostorech". To druhé bych možná dokázal chápat, ale s jistotou to méně budou chápat tisíce věřících z částí světa, kde tanec poněkud více patří k životu - afrika, afroamerika, latinská amerika. Dokument se dokonce věnuje přijímání, kdy doporučuje přijímat pouze oplatku a vynechat víno. Zveřejněné informace pocházejí z návrhu - aby se staly skutečnou papežskou doktrínou, musí dojít k schválení právě Papežem.