poslal Nepřihlášený Autentické letniční svědectvíTento příběh se údajně odehrál na jednom podomním shromáždění na přelomu tisíciletí. Není sice věrohodně doložen, ale stala se z něj velmi polulární a rozšířená legenda. Vypráví o jednom chudém rybáři, křesťansko-judaickém proselitovi, který měl morální problémy. Je doloženo, že se hlásil ke křesťanskému náboženství, které ovšem v raných fázích své post konverze zapřel. Jeho morální vlastnosti vyšly opakavaně najevo, když byl jedním rabínským proselitou jménem Šavel z Tarsu obviněn z pokrytectví. Tento, původně rybář, Kéfas (Petr), zřejmě, aby vylepšil své krédo, pravděpodobně zinscenoval během svého života "zázrak". Jeho přítel jej pak sepsal jako svědectví, ve kterém se uvádí, že se tento Petr dostal kamsi, kde oplakávali mrtvou. Doslova píše:
"Petr poslal všechny z místnosti; pak poklekl, pomodlil se, obrátil se k mrtvé a řekl: "Tabito, vstaň!" Ona otevřela oči, a když spatřila Petra, zvedla se na lůžku."
Nelze sice popřít, že zázraky vzkříšení jsou opakovaně zmíněny i ve spisech církevních otců, avšak je přinejměnším podivné, že si Petr nepřál, aby byl někdo další zázraku přítomen (není proto očitého svědka), což může naznačovat jistý, předem připravený a skrývaný záměr. Navíc je nezpochybnitelnou skutečností, že mezi přítomnými nemohl být přítomen člověk, který by spolehlivě mohl diagnostikovat smrt. Nejpravděpodobnější verzí tedy je, že šlo o úmluvu Petra s Tabitou, která - podle některých nejnovějších bádání - byla tajnou Petrovou milenkou. Petr, za pomoci kronikáře Lukáše, tento příběh zinscenoval proto, aby vylepšil svoji pošramocenou pověst, a aby se mohl ujmout vysokého církevního úřadu v Římě, kterého se jako needukovaný člověk těžko mohl jinak zhostit. Někteří uvádějí, že měl Petr s Tabitou pět nemanželských dětí, které se později staly vlivnými církevními vůdci.
prof. ThD. Wilhelm Reitzenckner
vedoucí katedry historických studií na Lutheránské Teologické fakultě v Mnichově
