poslal katolik
O tradici, lámané stromkyVětrem zlomený vánoční strom-obr na pražském Staroměstském náměstí je už nahrazen. Ten starý špicí ukázal na místo, kde kdysi stával anarchisty stržený mariánský sloup, jehož znovuobnovení současní konšelé zablokovali.
Praha má dvě stě let starou tradici veřejných vánočních stromů. Není pravda, že vůbec první veřejnou vánoční jedli vztyčili na náměstí v New Yorku roku 1912.
Na příbězích vánočních stromů je možné sledovat postupující odnáboženštění naší civilizace. Znesvěcování symbolů Božího řádu začalo dávno. V roce 1873 to ironicky komentoval Jan Neruda, kritik klerikalismu. Kritizoval i "dobročinné vánoční stromky pro chudé děti", tehdy umísťované na několika veřejných místech v Praze. Nelíbilo se mu nesmyslné vraždění stromů a stromečků, pokrytecká sebeprezentace tehdejších zazobaných "městských dobrodějek" ve stylu "paní Nová, kdyby vás ale nebylo...".
Většina evropských křesťanů ale ctí především rodinné vánoční stromky. Stromy na náměstích doplnily původní betlémskou symboliku - jesličky se svatou rodinou jen o málo. Hlavním důvodem nově vznikající rodinné stromečkové vzdoro-tradice bylo obnovené odmítání zobrazování Boha, Ježíše a svatých. Vždyť první vánoční stromek se v roce 1570 objevil v kalvínských Brémách.
Důsledky kalvínsky fundamentalistického postoje, odnože protestantsko-luterské reformace, jsou známé. Radikální destrukce uměleckých děl se projevila v řádění zimního krále Fridricha Falckého ve Svatovítské katedrále před bitvou na Bílé hoře.
Během 17. a 18. století se postupně vžil vánoční rodinný stromeček v celém reformačním Německu a na počátku 19. století jej přijal i katolický císařský dvůr ve Vídni. Roku 1820 jej měla první pražská podnikatelská rodina.
Soukromé vánoční stromečky sekularizované politické systémy tolerovaly. Věděly, že jejich tradice se s postupujícím zesvětštěním v některých rodinách úplně odtrhne od svého náboženského východiska a změní se v sentimentální rituál bez duchovního obsahu. Ateistické totalitní režimy se tradici veřejných vánočních stromů pokoušely zneužívat k "převýchově lidu" nebo je zakazovaly.
Současný postmoderní kapitalismus si z nich udělal spolehlivé lákadlo pro konzum. Elektronickými technologiemi a kýčovitým přesvětlením překryl přirozený přírodní půvab i adventní smysl zástupného symbolu, který měl navozovat rozjímavou zdrženlivost radostného očekávání.
Ke stromečku patří i betlémská scenérie s nemluvňátkem a jeho pěstouny. Vyzařuje z nich vnitřní klid a láskyplný jas, které zahřejí i ty, kdo zde už ničemu nevěří.
"Vidíme tam bezprostřednost života. Obraz dítěte, ve kterém se koncentrují obrazy všech dětí se vší milostí a sladkostí jejich," napsal před 130 lety Jan Neruda a Karel Jaromír Erben o pár let dříve na Štědrý den složil filozofickou romanci.Ivo Fenc
Autor je pedagogem a publicistou
