píšeš...Sám Ježíš Kristus nedodržoval Sobotu. A na takový totální nesmysl jsi přišel sám?

[KB1613] Mt 12:8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.

[KB1613] Mt 12:10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.

[KB1613] Mt 12:11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?

Ježíš učil své žáky, že nemají v sobotu konat nic, co nedovoluje zákon. Konat dobro však zákon povoluje! [KB1613] Mt 12:12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.

Proč by Ježíš hovořil o budoucí době jeho druhého příchodu mimo jiné i o tom, abychom neutíkali v sobotu (Mt 24:20), kdyby už pro nás nebyla platná? Myslí si snad někdo, že by Ježíš lhal? Když Ježíš toto prohlásil, viděl dopředu zničení Jeruzaléma v r. 70 po Kr. Tedy za cca 40 let. Vidíme, že od svých následovníků očekával svěcení soboty i po svém nanebevstoupení. (Navíc - obraz zničení Jeruzaléma je také paralelou zničení světa v posledních dnech.)
[NBK] Mt 24:3 Když se pak posadil na Olivetské hoře, přistoupili k němu učedníci soukromě se slovy: "Řekni nám, kdy to bude a jaké [bude] znamení tvého příchodu a konce tohoto světa?" [NBK] Mt 24:20 Proto se modlete, aby váš útěk nenastalv zimě nebo v sobotní den.

Důležité je, že Ježíš řekl tato slova svým nejbližším následovníkům. Z toho vyplývá, že Ježíš nepředpokládal nějakou změnu soboty. Předpověď o pádu Jeruzaléma a konci světa. Zde Kristus vyzývá své učedníky k tomu, aby se jejich modlitba týkala zachovávání soboty v čase pronásledování a krize (D. Ford)
[KB1613] Mk 2:27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
[KB1613] Mk 2:28 Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
[KB1613] Mk 3:4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Oni pak mlčeli.
[KB1613] Mk 6:2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
[KB1613] Mk 16:1 A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše.
[KB1613] L 4:31 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a učil je ve dny sobotní.
[KB1613] L 6:6 Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
[KB1613] L 13:10 Učil pak v jedné škole v sobotu.
[KB1613] L 13:14 Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den sobotní uzdravoval Ježíš, řekl zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
[KB1613] L 13:15 I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v sobotu neodvazuje vola svého neb osla od jeslí, a nevodínapájeti?
[KB1613] L 13:16 Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan, aj, již osmnácte let, což neměla býti rozvázána z svazku tohoto v den sobotní?
[KB1613] L 14:5 A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní?
[KB1613] L 23:54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
Zbožné ženy, které následovaly Ježíše, dodržovaly svědomitě sobotu i po jeho smrti[KB1613] L 23:56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.
[KB1613] J 9:14 Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto, a otevřel oči jeho.
[KB1613] J 19:31 Židé pak, aby nezůstala na kříži těla na sobotu, poněvadž byl den připravování, (byl zajisté veliký ten den sobotní), prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich, a byli složeni.
V knize Skutků se hovoří o 84 shromážděních v sobotní den...
Jaký den zachovávali učedníci a raná církev? 30 let po Kristově zmrtvývstání výslovně nazývá Duch svatý tento den „ dnem sobotním“.[CEP2001] Sk 13:14 Přes Perge šli dál do Pisidské Antiochie. Když nastala sobota, vešli do synagógy a posadili se.
Pavel, apoštol pohanů, hovoří o sobotě v roce 45 po Kristu! Cožpak Pavel nevěděl o údajné změně a světil sobotu? Máme vděčit novodobým učitelům, kteří nás ujišťují, že platnost soboty skončila vzkříšením Krista? [KB1613] Sk 13:27 Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
Obrácení pohané se shromažďují v sobotu! [KB1613] Sk 13:42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
Lukáš, inspirovaný křesťanský historik, který psal v roce 62 po Kristu, hovořil o „sobotním dni“. [KB1613] Sk 13:44 V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího. 
Na velkém křesťanském sněmu v roce 52 po Kristu za přítomnosti apoštolů a tisíců učedníků hovoří Jakub o „sobotním dni“ [KB1613] Sk 15:21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po městech, kdo by jej kázal, poněvadž v školách na každou sobotu čítán bývá.
V těchto verších je jasně řečeno, kdy se Pavel s Židy a Pohany pravidelně scházel![KB1613] Sk 16:13 V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
2300 let před tím, než vznikl židovský národ dal Bůh lidem jejich cíle a uložené časy![KB1613] Sk 17:26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich, [NBK] Sk 18:4 Každou sobotu však promlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky. [KB1613] Sk 17:2 Tedy Pavel podlé obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z písem,
[CEP2001] Žd 4:9 Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou(l). (l) Tak musí Boží lid dosud slavit sobotu jako svátek odpočinutí.
[KB1613] Žd 4:10 Nebo kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých.
[CEP2001] Žd 4:11 A tak usilujme, abychom vešli do toho odpočinutí a nikdo pro neposlušnost nepadl jako ti na poušti.  
Židům 4. kapitolaAutor listu rozlišuje mezi a) odpočinkem v Kanaanu a b) sobotním odpočinkem do kterého jsme „vešli“ od doby, kdy „dílo bylo dokončeno“, tj, od stvoření. Argumentem této části 4. kapitoly je, že „od založení světa“ zde byla duchovní zkušenost odpočinku nabízeného věřícím lidem. Jak odpočinek první soboty, tak odpočinek po vejití do Kanaanu, jsou symboly požehnání nabízeného těm, kdo se přestanou spoléhat na své skutky a budou namísto toho důvěřovat Kristově dílu.(D. Ford) mám pokračovat o sobotě v NZ? 

Vždyť Ježíš Kristus desatero zjednodušil na dvě přikázání a pokud bychom je všichni dodržovali, bylo by to OK. 

Jestli si dobře pamatuji tak Ježíš řekl že to jsou dvě největší přikázání. Bylo zrušeno přikázaní nezabiješ? Ok když ti někdo zabije ditě jeto v pořádku.

Nepokradeš, když tě někdo okrade je to v pořádku podle tebe. Cti otce matku atd. Byla tato přikázání ze sinaje zrušena?? Pokud platí tato přikázání platí i sobota.

Pokud vezmeme zákon lásky tak všichni říkají že obsahuje i nezabiješ nepokradeš a ostatní přikázání vyjma soboty.

Kde v Bibli je napsáno zrušení soboty???

Mimochodem sobota je jediný den který Buh osobně posvětil, tento den je svatý ja jsem nikde v Bibli nečetl že to Buh odsvětil. Pokud Buh něco udělá má to věčnou platnost pokud to on sám nezmění.

Takže obhájce něděle dolož mi přímo z Bible a jen nějakými domněnkami a lidskými příkazy vycházejíci z tradice že neděle nebo jinýden kromě Soboty je biblický!!!

Ježíš i Apoštolové dodržovali SOBOTU

Co se týče masa a jiných příkazu to nevydal Buh osobně ale Mojžíš,

Desatero ze sinaje má vesmírnou platnost i pro anděly. Mojžíšovy zákony jsou omezeny hlavně na dobu starého zákona.

Ale pokud člověk pochopi jaký je Buh a pochopí evangelium tak ví že Buh chce pro člověka to nejlepší.

Co se týče masa tak vepřové maso patří mezi nejnevhodnější pokrm pro člověka. Pokud chce být člověk zdrávý neměl by tohle maso jíst ve vlastním zájmu a toto je v dnešní době podloženo vědecky.

Takže člověk co má rozum a nechce si ničit zdraví logicky dnes upouští od masa a jiných škodlivých potravin. Takový člověk ne že nebude maso jíst ale omezuje jeho konzumaci. Znám lidi co řízek zajídají klobáskou a potom se diví že mají zdravotní problémy.

Buh nikomu nepřikazuje že nesmí jíst v dnešní domě maso. Pokud ale člověk začne dobře chápat evangelium v kontextu a miluje boha tak sám ze své vlastní vule se vyvaruje potravě nevhodné pro člověka a maso mezi tyto potraviny patří.

Ale je na každém člověku jak se rozhodne. Buh se nevnucuje pokud chcou mít lidé ve stáří zdravotní problémy mohou si za tosami svým životním stylem a stravou.

Jsou lidé čilí v 80desáti a lidé nad hrobem v 60sati znám jich dost a vím jak tito lidé žili a ti kteří dodržovali určitý režim nic nepřeháněli nechlastali nekouříli jsou na tom o hodně líp jako ti druzí.