Odkud to evangelista Lukáš ví? Nebo si to vymyslel, aby podpořil svou víru ve zmrtvýchvstalého Ježíše? Také to mohl opsat od proroka Eliáše, ale pro jistotu neuváděl jako transportní prostředek do nebe ohnivý vůz.

Kdo by nechtěl vědět pravdu, jak to po smrti je. Máme nyní kolem sebe spousty informací. Ale umíme je zpracovat tak, abychom se o životě po smrti něco dozvěděli? Pryč s bláboly a fantasmagoriemi! Máme tu přece svědectví. Víme dobře, že svědectví jsou základem pro přenos víry.

Jsou a byli tu spousty svědků, kteří nemají zájem na nějakém zviditelnění nebo senzaci. Naopak. Jsou a byli tu třeba lidé, kteří se vrátili ze stavu klinické smrti do života. Neslyšel jsem, že by oni sami se chtěli stát centrem pozornosti. Od nich senzaci nečekejme. Svůj zážitek sdělí jen tehdy, když to někoho zajímá. Téměř všichni popisují svůj prožitek jako oddělení se od vlastního těla, často s pohledem z výšky na vlastní tělo a jeho okolí. Pak úžasné rozjasnění do nepopsatelné bílé záře. To další již se liší. Ale po návratu do svého těla a po nabytí vědomí zůstali všichni proměněni. K lepšímu.

Těch svědků návratů z klinické smrti do života jsou milióny. Podívejte se na televizní pořad, který ve stručnosti jejich zážitky popisuje. Najdete jej zde. Jistě každý o podobných případech slyšel.

Slyšel jsem ale i o jiných případech. Byly v naprosté menšině. Možná je to tím, že tito lidé o svých prožitcích neradi hovoří. Ty prožitky v klinické smrti sestávaly z nepopsatelných hrůz v temnotách, které nelze popsat a o kterých se nedá vyprávět.

Ze svědectví se také nedozvíme, co bylo dál. Dál opravdu vstoupili jen ti, kteří se již nemohli vrátit a svědčit. Kromě Ježíše Krista. Možná že to, co bylo dál se shoduje s Ježíšovým popisem v podobenství o Lazaru a boháči.

V časném mladém věku to byly ojedinělé zážitky před probuzením, jakoby se člověk vznášel nad svým tělem. S pocitem, že se nelze do těla vrátit. Ale nakonec se to podařilo a probouzení přineslo postupné oživení, začínající rukama. Jakoby se duše pomalu rozlévala do těla.

Byly to jenom sny, sice jich bylo jen pár, ale přece nic víc, než sny.

Pak také coby mladík, ale ve stanu při vysoké horečce. Oddělení od těla, pohled na své tělo a kolem ležící, pak ta nevýslovná bílá záře s pohledem na nekonečný zářící obzor. S prožitkem úžasného štěstí a odevzdanosti, nebo jak by řekli budhisté, stav ve splynutí v nirváně. Člověk ten prostor nechtěl opustit. K návratu však došlo, i když opět ztěžka.

Byl to také jen sen?

Když jsem slyšel svědectví několika křesťanů, kteří měli podobné prožitky, tak jsem si řekl: Vždyť oni vypráví o světě, ve kterém jsem byl na prahu také já. Takže to nebyly jen sny.

Musím však říci, že žádnou proměnu jsem v důsledku toho nepoznal. Pro mě to byly sny, na které jsem časem téměř zapomněl. Až jiní ze světa víry mi později ukázali, že to mohlo být setkání s oním zdánlivě neznámým světem mimo tento materiální svět. Bylo to určitě dobré poznání, na mou cestu k Bohu to však žádný vliv nemělo.

Z televizního pořadu, na nějž jsem výše uvedl odkaz, zaznělo, že musí existovat nějaký jiný, lepší svět. Popřít milióny svědectví může snad jen sám ďábel nebo demagogický pavědec. Dozvídáme se, že náš současný svět je sice reálný, ale ten oddělený smrtí je hyperreálný. Jakoby tento svět byl nějakou nedokonalou verzí reality. A ten další je skutečně dokonalý, neboť Bůh pravil, že vše stvořil dobře. Nejenom že existuje svět dokonalý, ale též věčný, bezčasový. Sami jsme se dostali do našeho současného světa existujícího pro naši zkoušku. Abychom se naučili být dokonalými, jako je dokonalý náš Bůh.

Kdo se na odkazovaný pořad díval tak jistě nepřehlédl, že jako důkaz, že nejde jen o fyziologické změny v mozku umírajících nebo klinicky mrtvých svědek uvedl, že obrysy těl vznášejících se nad umírajícím viděli v některých případech i okolo stojící lékaři. Ti byli zdraví a jejich mozek neselhával nedostatkem kyslíku.

Myslíte, že takové zkušenosti neměli i Lukášovi současníci? Proč by Lukáš nemohl podle pravdy popsat to, co někteří viděli na vlastní oči?

Horší však je, když uviděli a neuvěřili. Pane, dopřej nám, abychom si ze střípků, které nám zjevuješ, dokázali posílit naději na setkání s Tvým nekonečně jasným světem. Amen