Knězi a králi budou jen ti co jsou mezi 144000 (mrtvými vzkříšenými jako prvními + živými proměněnými jako prvními), ti pak budou spolu s Kristem 1000 let v nebi soudit hříšníky. Oni budou i přímo v přítomnosti Ježíše u trůnu.
Jedno z možných vysvětlení je zde (Z ráje do ráje 2/2015), už jsi to četl, překopírovávám, jen autor není Armin Krakolinig, tak jak je uvedeno v časopise:
Ocitáme se na začátku období šesté polnice. Její úvodní dění
je představeno rozvázáním čtyř andělů, kteří drží čtyři větry:
„hlas nařídil šestému andělu, držícímu polnici: ´Rozvaž ty čtyři
anděly, spoutané při veliké řece Eufratu!´ Tu byli rozvázáni ti
čtyři andělé…“ (Zj 9,14) – rozpoutání čtyř andělů znamená souhrnné
působení všech 4 krizí dohromady (dle kap. Čtyři krize). Ty budou
v nevídané míře útočit na naši zemi a veškeré její obyvatelstvo.
Co bude součástí šesté polnice (resp. šesté pečeti, pokud souhlasíme s tím,
že události šesté pečetě a šesté polnice se kryjí) kromě čtyř krizí?
V samém závěru dění této polnice je psáno, že se budou objevovat
neskutečně zvláštní úkazy na nebi (zatmění slunce, měsíce, padání
hvězd), pak vězme, že se čas přiblížil... „A hle, když rozlomil šestou pečeť,
nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako smuteční šat, měsíc úplně
zkrvavěl a nebeské hvězdy začaly padat na zem, jako když fík zmítaný
vichrem shazuje své pozdní plody, nebesa zmizela, jako když se zavře kniha a
žádná hora a žádný ostrov nezůstaly na svém místě.“
(Zj 6,12-14).
Také ve Zj 11,13 je zaznamenáno: „V tu hodinu nastalo veliké zemětřesení, desetina
toho města se zřítila a v zemětřesení zahynulo sedm tisíc lidí…“
E. G. Whiteová píše, že se bude jednat o první vzkříšení určité části lidí: „Celá země se bude kymácet a vzdouvat jako
mořské vlny. Její povrch bude pukat. Bude to vypadat, jako by se hroutily
její základy… Hroby se otevřou… Všichni, kdo zemřeli s vírou v poselství
třetího anděla, vyjdou z hrobu oslaveni, aby slyšeli Boží smlouvu pokoje
spolu s těmi, kdo zachovávali Boží zákon. Také „ti, kdo ho probodli“
(Zj 1,7), kdo se vysmívali smrtelnému zápasu Ježíše Krista a zesměšňovali
jej, i nejzarputilejší odpůrci jeho pravdy a jeho lidu budou vzkříšeni, aby
ho spatřili v jeho slávě a aby uviděli, jakou odplatu dostanou věrní a
poslušní.“ (Vítězství lásky Boží, E. G. White, str. 399-400)
Budou tedy vzkříšeni jak někteří věřící, tak nevěřící (Herodes, Pilát,
vojáci, kteří křižovali Ježíše…), aby na vlastí oči viděli Ježíšův příchod.
„Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste
ho viděli odcházet.“ (Sk 1,11)
Podotýkám, že v této chvíli Ježíš ještě viditelně nepřišel! Jedná se o první
část vzkříšení v době konce.
V této ‚první části vzkříšení‘ budou vzkříšeni ti věřící, kteří náleží
k 144 000 svatých, ti, kteří jsou pro Hospodina svatým lidem, „prvotina
jeho úrody“ (Jr 2,3). Jsou Božími ‚vyvolenými‘ (Zj 17,14).
Rovněž budou vzkříšeni i někteří nevěřící, a to proto, aby na vlastní oči
spatřili přicházejícího Mesiáše, jak bylo předpovězeno v Bibli: „Uzří ho
každé oko, i ti, kdo ho probodli…“ (Zj 1,7)
Druhá část vzkříšení se odehraje až při samotném Ježíšově příchodu
(Zj 19,11). Známý teolog zabývající se knihou Zjevení píše: „dvě třesení
v šesté pečeti: menší ve verši 12 /Zj 6,12/ a velké kosmické ve verši 14
/Zj 6,14/. Tento názor však s sebou přináší vážné exegetické problémy.
Aplikace těchto kosmických znamení na několik izolovaných jevů před
několika staletími je v protikladu k zaměření šesté pečeti na naplnění
prosby mučedníků a narušuje spojitost těchto znamení s Ježíšovým
návratem. Otázkou tedy je, zda šestá pečeť s sebou opravdu přináší
dvě rozdílná zemětřesení a dvoje padání hvězd.“ (Světlo pro poslední
dny, Hans K. LaRondelle, Maranatha 2011, str. 154)
Proč jsou v knize Zjevení popisována dvě zemětřesení v jedné větě?
Protože budou skutečně následovat dvě za sebou (samozřejmě s určitou
časovou prodlevou) – prví část, kdy bude vzkříšeno 144 000, a druhá
část, kdy bude vzkříšen ‚velký zástup‘ (Zj 7,9).
Po vzkříšení 144 000 bude na zemi dopadat sedm ran, jak jsou popsány
v 16. kapitole knihy Zjevení.
Cesta králů od východu
Podívejme se podrobněji na to, co se bude dít právě v šesté ráně.
Hned na začátku je psáno, že ‚byla připravena cesta králům od východu
slunce‘ (Zj 16,12).“
Je zajímavé, že to nemohli být ti králové, kteří se shromáždili k boji
u Harmagedonu (viz Zj 16,14.16). Jde o úplně jiné krále – nebeské posly.
Zdá se zjevné, že to budou ti, kdo byli vzkříšeni nebo proměněni (tj. jak
mrtví, tak žijící věřící) jako první – oněch 144 000 vyvolených věřících.
Ve verši Zj 22,5 je psáno, že budou s Bohem „kralovat na věky věků“.
Nebudou tedy žít přímo v obnoveném ráji na nové zemi, ale přímo v Boží
blízkosti, budou společně kralovat s Kristem, budou ‚nebeskou vládou‘.
Apoštol Jan je viděl, jak stojí na jiskřícím moři: „Viděl jsem /Jan/ jakoby
jiskřící moře, planoucí ohněm, a viděl jsem ty, kteří zvítězili nad dravou
šelmou… Stáli na tom jiskřícím moři, měli Boží loutny.“ (Zj 15,2)
Tito věřící by nemohli stát na „jiskřícím moři“, pokud by se nacházeli
stále na zemi. Ani na „jiskřícím moři“ nemohli být jen andělé, protože ti
nemuseli „vítězit nad dravou šelmou“ (Zj 15,2).
E. G. Whiteová o tom píše také: „Na křišťálovém moři před trůnem,
na onom skleněném moři, které je jako smíchané s ohněm – tak září
Boží slávou - se shromáždí lidé, „kteří zvítězili nad dravou šelmou,
nesklonili se před jejím obrazem a nenechali se označit číslicí jejího jména“
(Zj 15,2). Stojí s Beránkem na hoře Siónu, mají Boží loutny a je jich 144 000
vykoupených z lidí…“ (Vítězství lásky Boží, E. G. White, str. 406)
Takže ti králové od východu je 144 000 svatých, kteří byli vzkříšeni
jako první, byli vzati do nebe (do nebeského Jeruzaléma, který ještě
nesestoupil na zemi – Zj 21,2.10), a posléze budou s Ježíšem a dalšími
nebeskými anděly sestupovat na zemi.
Možná namítnete, že E. G. Whiteová píše, že skupinu 144 000 budou
tvořit žijící věřící – ti, kteří se za svého života dočkají příchodu Ježíše
Krista. Cituji: „Žijící svatí, počtem 144 000, znali a rozuměli tomu hlasu,
zatímco bezbožní jej považovali za hřmění a zemětřesení…“ (EW 15)
Proč se ale Whiteová sama počítá mezi 144 000, když se nedožila Ježíšova
příchodu? Copak by se mýlila? Proč by jí Bůh řekl, že bude patřit mezi
144 000 a nebyla to pravda? Je možné, že jí dal Bůh nepřesné vidění?
Ve svém díle píše, že „žijící věřící, počtem 144 000…“. Rozumím tomu tak,
že patřili mezi žijící, protože patřili do prvního, tzv. částečného vzkříšení.
Už byli na živu, již byli vzkříšení, proto to slovo „žijící věřící“. Tito věřící,
pak na obloze uviděli „malý, temný obláček, asi poloviční velikosti lidské
dlaně. Všichni věděli, že je to znamení Syna člověka.“ (EW 15)
Z uvedeného citátu je opět zřejmé, že 144 000 tvoří skupina věřících, jež
byla vzkříšena v určitém časovém rozmezí před viditelným Ježíšovým
příchodem.
Pak autorka píše dále: „On /Ježíš/ sestoupil na oblace, zahalen do plamenů
ohně. Upřeně pohleděl na hroby zesnulých svatých, potom pozdvihl své
oči i ruce k nebi a zvolal: ‚Prociťte! Prociťte! Prociťte! – vy, kteří spíte
v prachu země a povstaňte!‘“ (EW 15)
Zde vidíme, že když už bylo 144 000 vzkříšeno, přišel Ježíš a znovu volá
věřící z hrobů – křísí z mrtvých tzv. velký zástup věřících.
7 andělů s pohromami (7 ran)
Ještě by možná stálo za zmínku, kdo je těch 7 andělů, kteří přinášejí
7 pohrom (7 posledních ran) z verše Zj 15,5.6: ‚Potom jsem viděl, jak se
otevřela svatyně stánku svědectví v nebi a vyšlo sedm andělů, přinášejících
sedm pohrom.‘“
Sloužili v chrámu, ve „svatyni stánku svědectví v nebi“. Ne všichni
vzkříšení věřící budou sloužit Bohu a Beránkovi přímo v nebeském
chrámu. Domnívám se, že se jedná o 7 lidí (tedy andělských bytostí)
z oněch 144 000, kteří již byli vzkříšeni. (Může k nim patřit např.
i starozákonní Enoch /1 Moj 5,24/ nebo Eliáš, kteří byli vzati do nebe,
aniž uzřeli smrti.)
Kněžské roucho
Povšimněme si, že mají oblečeno kněžské roucho: ‚byli oděni kněžským
rouchem, čistým a zářícím, a kolem prsou měli zlaté pásy‘ (Zj 15,6).
Ti, lidé, kteří byli odděleni pro službu v Božím chrámu, si oblékali
kněžská roucha. Je to zřejmé jak ze Starého zákona: „Kněz, přední mezi
svými bratry, na jehož hlavu byl vylit olej pomazání a který byl uveden
v úřad, aby oblékal kněžské roucho, nebude mít vlasy na hlavě neupravené
a neroztrhne své roucho.“ (3 Moj 21,10), tak z Nového zákona – viz Zj 20,6
nebo: „Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi
19
druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími
a budou s ním kralovat po tisíc let.“
Takže těch prvně vzkříšených 144 000 budou sloužit Bohu jako Jeho
kněží.
Možná namítnete, že kněžská roucha si obléknou všichni věřící. - To však
není tak úplně pravda. Na základě starého zákona to tvrdit nemůžeme
a kniha Zjevení to rovněž nepotvrzuje. Věřící budou oblečeni v bílá
roucha, jak se píše ve Zj 7,9: „Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že
by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak
stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové
ratolesti v rukou.“ Ale ne všichni spasení věřící budou oblečeni v kněžská
roucha. Kněžská roucha dostane jen 144 000.
A co verš ze Zj 6,9-11? – „Když Beránek rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem
pod oltářem ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali.
A křičeli velikým hlasem: ‚Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši
krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi?‘ Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a
bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní
spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni.“ Zde se píše, že „VŠEM
bylo dáno bílé roucho“ a ne jenom vyvoleným 144 000…
Podívejme se ale na kralický překlad toho samého verše: „Tedy dáno
jednomu každému z nich roucho bílé, a řečeno jest jim, aby odpočívali ještě
za malý čas, až by se naplnil počet spoluslužebníků jejich a bratří jejich,
kteříž zmordováni býti mají, jako i oni.“
Jde o všechny věřící, kteří zemřeli v naději na vzkříšení, ale ještě neprocitli.
Apoštol Jan nerozlišuje, o jakou skupinu věřících jde. Je jen zřejmé, že
k nim nepatří pouze žijící věřící, jenž prochází ‚dobou konce‘.
Na 144 000 je zvláštní ještě jedna věc.
„A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce
těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce.“ (Zj 14,1).
144 000 stojí s Beránkem na hoře Sión a „mají na čele napsáno jméno jeho
i jméno jeho Otce“. Jen Boží ‚vyvolení‘ náležející k 144 000 svatých, budou
mít na čelech jméno Otce. Všichni dostanou koruny.
„Pán vloží vlastní rukou korunu slávy na hlavu každého vítěze.
Pro každého bude připravena koruna. Bude na ní napsáno jeho ‚nové
jméno‘ a nápis ‚svatost Hospodinu‘.“ (Velký spor věků, E. G. White, kap.
Vysvobození Božího lidu)
Tedy, abychom si to ujasnili: těch 144 000 věřících, budou lidé vzkříšení
nejdříve, jsou specielně Bohem vyvolení. Dostávají kněžská roucha a na
čelech mají napsáno jméno Otce.
Je zajímavé, že 144 000 vyvolených dostává jiný úkol než, velký zástup
vzkříšených. Je to velice zřejmé z verše ve Zj 20,4: „Viděl jsem trůny a na
nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro
svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou
ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali
k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let.“
Ano, na trůnech „usedli ti, jimž byl svěřen soud“. Ostatní se „ujali se vlády
s Kristem na tisíc let“. Máme jen dvě skupiny. První - oněch 144 000
usedne na trůny a budou soudit. Druhá skupina – velký zástup – budou
s Kristem vládnout tisíc let, a pak se vrátí zpět na znovuobnovenou zemi.
Samozřejmě, že s Kristem budou obě skupiny věřících. Povšimněme si
však jedné věci. Až sestoupí nový Jeruzalém na zemi, nezabere celou zemi.
Bude mít omezené rozměry: „Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je
stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka
i výška jsou stejné.“ (Zj 21,16). Podle čeho se rozhodne, kdo bude bydlet
ve svatém městě (vládnout) a kdo na nové zemi v znovuobnoveném ráji?
Zdá se, že jedna skupina věřících bude žít trvale v Boží nejbližší blízkosti
– v novém městě – bude to oněch 144 000 vyvolených. Druhá skupina
věřících - velký zástup - pak naplní okolní zemi.
Ještě by stálo za zmínku, kdy bude ukončeno období milosti. Může
se zdát, že vzkříšením 144 000 (které řadíme jako první vzkříšení
před příchodem Ježíše) bude ukončena 1. doba milosti. To ale není tak
docela pravda. První ukončení doby milosti proběhne mnohem dříve –
v páté polnici (Zj 9,4) /více v kap. Zapečetění svatých/. Bude to konec
milosti jen pro tyto věřící, tj. pro 144 000!
Pokud se skutečně nacházíme v období páté polnice (více v kap. Sopka),
pak zapečetění 144 000 (ať mrtvých nebo žijících) patří též do období
páté polnice - tedy už proběhlo. Avšak doba milosti pro ostatní lid (velký
zástup) dál pokračuje.
