1V onen den se bude v judské zemi zpívat tato píseň: Máme pevné město, Bůh připravil záchranu, hradby a val. 2Otevřete brány, ať vejde spravedlivý národ, který zachovává věrnost. 3Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje. 4Důvěřujte Hospodinu až navěky, protože v Hospodinu, v Hospodinu je skála věků. 5Vždyť sehnul obyvatele výšiny -- město, které je vyvýšené, sníží, sníží je až k zemi, srazí je až do prachu;6pošlape je noha, nohy chudého, kroky chudáků. 7Cestou spravedlivého je poctivost; ó, Přímý, ty budeš urovnávat stezku spravedlivého! 8Také na cestě tvých soudů, Hospodine, očekáváme na tebe; po tvém jménu a po tvém připomenutí touží naše duše. 9Toužím po tobě v noci celou svou duší, hledám tě ve svém nitru celým svým duchem. Vždyť když se dějí tvé soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti. 10Když se udílí milost ničemovi, nenaučí se spravedlnosti; v zemi správných způsobů bude páchat bezpráví a na Hospodinovu důstojnost nebude hledět. 11Hospodine, tvá ruka je pozdvižena, ale oni to nevidí; uvidí a budou zahanbeni pro horlivost tvého lidu, nadto tvé protivníky stráví oheň. 12Hospodine, ty nám uchystáš pokoj; vždyť i všechna naše díla jsi udělal za nás. 13Hospodine, Bože náš, panovali nad námi páni jiní než ty; jen tvé jméno budeme připomínat. 14Mrtví neožijí, nebožtíci nevstanou; protože jsi je navštívil a vyhladil, ba zničil jsi každou památku na ně. 15Rozmnožil jsi národ, Hospodine, rozmnožil jsi národ a oslavil ses, daleko jsi vzdálil všechny hranice země. 16Hospodine, v tísni tě hledali, šeptali naučenou modlitbu kvůli tvému káznění. 17Jako těhotná, když se přibližuje ku porodu, se svíjí a křičí v bolestech, takoví jsme byli před tebou, Hospodine. 18Otěhotněli jsme, svíjeli jsme se bolestí a jako bychom porodili vítr; nezpůsobíme záchranu zemi, ani se nezrodí obyvatelé světa. 19Tvoji mrtví ožijí, moje mrtvoly vstanou. Probuďte se a jásejte, obyvatelé prachu, protože tvoje rosa je rosou světla úsvitu a země vyvrhne nebožtíky. 20Jdi, lide můj, vejdi do svých pokojů a zavři za sebou dveře; ukryj se na malou chvíli, dokud nepřejde rozhořčení. 21Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa, aby navštívil obyvatele země za jejich vinu. Země odhalí svou prolitou krev a nebude již zakrývat své zavražděné.