Toníku, když si tu přečtu některé reakce, na to co řeknu, tak ano.  

Přdně nevíš, co je zákon, slůyšel jsi jen, že neplatí a hned do světa papouškuješ to, čemu nerozumíš amožná tomu nerozuměl ani ten, kdo Ti to našeptal.

Natudůj si, co je zákon a jestli je možné mravní pricipy zákona vylít se špinavou vodou vaničky předpisů, které nyblyly v truhle smlouvy prstem Božím zapsány do kamenných desek .

Ježíš se o zákonu zmínilo v té kapitole 5, verších 17 až 19 - je věčný.

Pokud se týče oblékání a podobných předpisů, byly to předpisy platné pro Izrael, aby se nemísil as okolními národy, aby si formou obřadů připomínal smysl celého zákona Božího, kvůli jehož platnosti a neměnnosti musela být podstoupena nejvyšší oběď v dějinách vesmíriu, protože nemohl být zrušen a Boží láska chtěla a chce člověka zachránit před důsledkem jeho překročení, které nazýváme hříchem a obecně minutím se cíloe - hřích od Boha odděluje a bez Boha nakonec není ani poznání hříchu, ani lásky.

ježíš nepřinesl nic nového, když vyjmenoval nekvětší přikázání zákona, které znali i Židé - lásku k Bohu a lásku k bližnímu.

V janových epištolách se dočteš, že kdo nemá lásku, nemá ani Boha a kdop nemá Boha, je od něho oddělen stejně, jako od něho odděluje hřích. A jestliže ježíš poukazoval na pohnutky k plnění nejen zákona, ale veškerého jednání - na lásku, ukazoval tím, že je důležité plnit zákon z lásky.

Láska vylučuje překročení zákona. kdiž miluješ, nemůžeš zabít a když zabiješ, mohu se zeptat : miloval jsi bližního ?! Tvoje odpověď by byla asi že ano, ale přesto jsem ho mohl uabít, protože zákon nezabiješ pro mně neplatí, já totiš jsem křesťan. A jakub , autor elištoly říká, žýe provinil by ses jedním z přikázání, které napsal stejnou rukou - parafrázuji - stejný Bůh, provinil ses proti celému zákonu..

Ty mi připomínáš mládež 60 let, která se milovala navzájem - ovšem v nevázaných orgiích rockových koncertů a LSD a nazývala to láskou. Láska podmiňuje naplnění celého zákona,  naplnění zákona ale nemusí být znamením lásky - proto musí být naše spravedlnost větší, než spravedlnost zákoníků a farizeů - to nebyli očividní hříšníci, ale někteří neměli lásku a neměli - jako ten mládenec co  všechno zachovával a neměl taky lásku a soucit s chudými - Krista - protože v něm je naše ospravedlnění a jej nazýváme naší sparevdlností.

To z nás ale nemůže dělat zlatou mládež, které je vše dovoleno a který pyšně prohlašuje - nás se Boží zákon netýká.

Vytáhnul jsi těký kalibr obřízky - znamení to, že nevíš, jak dáíl, protože první křesťané neřešili, jestlůi zákon mravní nebo Kristus a nwebýt pavla, který přišel mezi pohany, asi by ano neřešili zákon ceremoniální - ten Kristem naplněný, podle proroctví a podle symboliky / obětní systém, systém svátků / . Tím, že se pavel setkal s pohany, se kertými si žid nesměl sednou t k jednomu stolu, nastal problém : přijmout pohana a nebo nepřijmout ho mezi Kristovce..A někteří to řešili tím, že naléhali, aby se pohan nechal obřezat a přijmul viditelnou obřízkou účast s Židy - stal se židem a mohl být tedy kristovcem.

Nato pavel reaguje v listě galatským - není žid ten, kdo je obřezán tělůesně, ale ten, kdo je obřezán duchovně - parafrázuji -  a dále pak, že není rozdílu mezi Řřekem a Židem.

Takže jsdetliže ty pohrdáš duchovní obřízkou, je to Tvoje věc.

Ceremoniální část zákona - ležící mimo truhlu smlouvy - naplnil Kristus, pokud ovšem pohané zákon neměli,  nikdy pro ně neplatil a pro Kristovce už platit nemusel , ale nezabiješ, nesemilníš..., nikdo nezrušil, ani nenaplnil - to je věčně platné  odpředizraelského  Kaina, po posledního člověka

Podle mně gta duchovní obřízka neznamená zřeknutí se mravních zásad a požadavků, ale navíc, vyžaduje je jako minimum toho, co vychází z lásky. A když jsme u té 5. kapitoly matouše - hned tady máš několik vlastností, které v zákoně nejsou, ale které vychází z jeho smyslu - z lásky.

Ten, kdo si myslí, že na základě skutků zákona - přikázání -si zajistí "nebe" se mýlí, nenoí to možné..Mýlí se stejně, jako ten, kdo automaticky - nejspíše z ideologických sporů mezi denominacemi většinou chlebobércem naočkovýán - ty, kteří viditelně proti přikázáním nehřeší, nazývá zakoníky, a také se mýlí ten, kdo si myslí, že vyznáním toho, že je pod milostí, se zbavuje mravních požadavků zákona.

Skoro v každé diskusi na toto téma se objeví nařčení ze zákonictví a končí zmínkou o obřízce - ale svědčí to jen o tom, že tuto šablonu použil člověk, který nad tématam nepřemýšlí.

takže - obřízka s platností zákona nemá nic společného, ale naopak, je výsledkem láísky k Bohu stejně, jako respekt jeho stvoření, ustanovení a dílu spasení stejně, jako plnění platného a nwezrušitelného zákona z pohnutek lásky.

kdo nepochopí, že zákon se může plnit y lásky, není Kristovec.

1. Srovnání mravního a obřadního zákona.
a)
MZ - Vydán samotným Bohem na Sinaji (Dt 4,12-13)
OZ - Dán Bohem prostřednictvím Mojžíše (Ex 25,1)
b)
MZ - Vyhlásil sám Bůh (Ex 21)
OZ - Oznamoval Mojžíš na základě Božího zjevení (Lv 1,1)
c)
MZ - Nacházel se v truhle smlouvy (Dt 10,5; Ga 3,10)
OZ - Byl dán vedle truhly smlouvy (Dt 31,24-26; Joz 8,30-32)
d)
MZ - Napsán na kamenné desky (Dt 4,12-13)
OZ - Napsán do knihy (na svitek) (Dt 31,9.24; 4,14)
e)
MZ - Věčný (Iz 51,4)
OZ - Dán po pádu do hříchu (Žd 9,6-14)
f)
MZ - Dokonalý (Ž 19,8)
OZ - Nedokonalý (Žd 7,8-19)
g)
MZ - Svatý, spravedlivý a dobrý (Ř 4,12)
OZ - Mdlý a neužitečný (Žd 7,18-19)
h)
MZ - Nazván zákonem svobody nebo zákonem královským (Sk 13,39)
OZ - Nazván zákonem Mojžíšovým (Jk 2,8)
i)
MZ - Lehký (Mt 11,29-30)
OZ - Považován za břemeno (Sk 15,18; Žd 17,16-19; 10,1)
j)
MZ - Kristus nezrušil (Ž 89,35; Mt 5,17)
OZ - Kristus zrušil (Ef 2,14-15; Ko 2,14)

Z daného přehledu jasně vyplývá, že Boží mravní zákon je lepší a dokonalejší než zákon obřadní. Ten měl jen dočasnou funkci, protože ukazoval na Krista. Když Kristus přišel, obřadní zákon byl naplněn, a proto zrušen. Mravní zákon však platil, platí a bude platit vždy. Jeho principy jsou základem Boží vlády v celém vesmíru, proto mají svou stálou platnost i na naší zemi.