poslal tomas15 Kurzy Alfa, které jsme pořádali jako sbor Křesťanského společenství v Hradci Králové, začaly v říjnu a probíhaly do poloviny prosince minulého roku. První dvě setkání se uskutečnila v salónku Budvar Baru v Adalbertinu. Protože byl ale v salónku příliš slyšet hluk z restaurace, změnili jsme místo Alfy. Salónek penzionu U Jana se stal naším novým útočištěm. Pozvánku na kurzy přijalo pět nevěřících a několik hledajících lidí. Kdyby se úspěšnost Alfy měřila pouze počtem obrácených, mohli bychom říct, že námi pořádané kurzy byly naprosto neúspěšné. Alfa - to jsou ale především nově navázané vztahy a kontakty.
Věřím, že mnozí z těch, kteří přišli jako hosté, se začali na Boha a církev dívat alespoň trochu jinýma očima. Někteří z hostů Alfy už přijali naše pozvání na jiné akce sboru, a tak jsme se s nimi mohli potkat například na povídání o Africe. Kurzy Alfa mě nepřestávají fascinovat jednou věcí: neznám jinou evangelizační akci, kam by týden co týden přicházeli nevěřící lidé a chtěli slyšet další povídání o Ježíši a životě s ním. A v tom vidím obrovský úspěch těchto kurzů i v našem případě. Vždyť zkušenosti, které v České republice máme, jsou takové, že po evangelizaci přijde na další setkání pouze několik lidí, z nichž v průběhu času zůstane minimum.
Osobně jsem si díky Alfě uvědomil, kde není moje obdarování. Nedělá mi zas až takový problém mluvit o Kristu se svým nevěřícím kamarádem nebo s neznámým stopařem, kterého vezu do Prahy. Když jsem měl ale představit Boha skupince nevěřících a hledajících, hodně jsem se u toho zapotil. Taková přednáška či kázání není vůbec moje parketa. Jsem proto moc vděčný za Míru Čapka, kterému obdarování v tomto směru nechybí.
Bylo úžasné sledovat, jak nevěřícím nekáže, ale spíše si s nimi povídá o Bohu plném lásky a milosti. Uvolněnou atmosféru pomáhal vytvářet Petr P., který nás svými „vtípky“ a humornými poznámkami provázel třemi měsíci kurzů. Ale vlastně každý, kdo přišel, přinesl s sebou něco, co dělalo Alfu Alfou. Naše poděkování patří také těm, kteří se za kurzy Alfa modlili. Také vy jste byli důležitou a nedílnou součástí hostitelského týmu.
Na kurzy Alfa jsem se hodně těšil. Rád si povídám s lidmi o Ježíši (a cítím, že je to moc potřeba), ale nějak neumím ty rozhovory správně začít. Přiznám se, že mi stále dělá potíže oslovit neznámého člověka – ale třeba i někomu známému vyprávět o Bohu, když jeho to třeba zrovna vůbec nezajímá. Vím, je to důležité, ale neumím to. Alfa kurzy jsou báječné v tom, že tohle odbourávají. Během setkávání nad výbornými večeřemi si lidé postupně přestávají být cizí a povídání o Ježíši nemá charakter vnucování něčeho někomu.
Myslím, že Alfa je báječný nápad. Nejedná se o to „přemluvit někoho ke křesťanství“. Vyprávíme lidem o tom, jaké to je žít s Bohem, a necháváme na nich, jak se k tomu postaví. Někteří zatouží po setkání s Bohem, někteří dostanou chuť „to“ nějak více prozkoumat a přijdou se podívat na nedělní shromáždění a ještě další třebas jen pokývají hlavou a řeknou si, že to není nic pro ně. Každopádně se ale všichni (včetně nás „pořadatelů“) dozvědí o Bohu něco víc, než znali předtím. Začnou o Ježíši přemýšlet a většinou se na něho začnou i dívat jinýma očima, než doposud. A to je fajn.
Několikrát jsem během kurzů Alfa měl přednášku na určité „křesťanské“ téma. A popravdě řečeno, vždy jsem měl ohromnou trému (což prý naštěstí nebylo poznat). Normálně mi nevadí vystupovat před lidmi, ale tady jsem nějak cítil velkou zodpovědnost. Pokaždé jsem se modlil, aby mi Bůh dal moudrost a abych já jeho slovo nepokazil. Na pedagogické fakultě nám jednou říkali: „Když někdo něčemu opravdu rozumí, dokáže to vysvětlit jednoduchými slovy i úplnému laikovi.“ – A o to jsem se snažil. Vynechat abstraktní teologické termíny a na příkladech ze života popsat, jaký Bůh je. Myslím, že přesně tohle dělal Ježíš.
Občas za mnou po Alfě přišel někdo z hostů a řekl, že se mu přednáška moc líbila. Samozřejmě mě to potěšilo. Ale vždycky jsem si pomyslel: „Kéž by to tak nebylo všechno. Kéž by si ten člověk odsud odnesl víc než jen pocit, že tu někdo něco hezky povídal.“ A věřím, že to tak bylo.
První běh kurzů Alfa je za námi. Myslím, že naše nadšení překrylo drobné nedostatky, že se vytvořila „dobrá parta“ a že se Alfa líbila nejenom mně, ale i (hlavně) našim hostům. Je pár věcí, které chceme do příště zlepšit (např. načasování večera tak, aby zbylo více času na diskusi) a tak věřím, že příští Alfa bude ještě lepší, než ta, která nedávno skončila. Jestli znáte někoho, kdo by se chtěl o křesťanství dozvědět víc, určitě ho pozvěte. Já osobně se moc těším.
Zdroj: http://www.kshk.cz/clanek0104_2.html
