Ano
Jdem v ruku v ruce,
je mlžné ráno,
kytice,prsteny,
jdem si dát ano.

Chci ti říct“ano“
a „mám tě rád“
Pak každý den,
každičké ráno -
a nastokrát.

Stačí to“ano“?
a „mám tě rád“?
Opřeš se o ně
i v době ztrát?

Mnohý řek „ano“,
a myslel „snad“,
snad půjdem spolu,
snad mám tě rád.

Vždyť já si nechci
s tvým srdcem hrát -
dnes večer s tebou,
a zítra ráno
se s jinou smát.

Jak bych si mohl
s tvým srdcem hrát?
To moje“ano“
nebylo „snad“!