poslal theolog Křesťané a Nový věk
Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni,znovu a znovu vzdávejte díky. Dejte si pozor, aby vás nikdo nesvedl prázdným a klamným filozofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. V něm je přece vtělena všechna plnost božství, v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.
Kol. 2,6-10
Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten ,který je ve světě. Oni jsou ze světa, proto z nich mluví svět a svět je slyší. My jsme z Boha, kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás. Podle toho rozeznáváme ducha pravdy a ducha klamu.
1. Jan. 4,4-6
Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna.
1. Jan. 2,22
Světem se jako záplavová vlna rozšířila ze svého zdroje v americké Kalifornii utopická vlna ideálního světa, jakéhosi zlatého věku jednoty, rozumu, bratrství a lásky. Podle astrologické symboliky, z níž vychází, je to vize pro nynější tisíciletí, které je ve znamení Vodnáře. Nazývá se Nový věk (New Age).
Zrod této vize je spojován s knihou Angličanky Alice Baileyové Kristův návrat, která vyšla v roce 1948. Chápání Krista je v ní však diametrálně odlišné od křesťanského pojetí. Stoupenci Nového věku rozlišují mezi Ježíšem jako člověkem a nositelem lidského údělu a Kristem jako jedním z avátárů (duchovních vůdců lidstva), který na tři roky vstoupil do Ježíše z Nazareta, aby ukazoval duchovní cestu lidstvu ve věku Ryb, jenž je podle nich spjat s epochou křesťanství. Příchod nové reinkarnace „krista“ má vést k nové duchovní kvalitě lidstva, nové spiritualitě, kultuře a civilizaci.
Výrazem nové religiozity se má Nový věk stát jako syntéza všech náboženství a vytvořit jakési univerzální supernáboženství podle obrazu člověka, jeho „osvíceného já“, podle jeho představ a měřítek. To mu má zajistit nejširší osobní svobodu a spásu a odhalit mu, že je vlastně bůh. Vědomí jeho božství má probudit v člověku právě nové vtělení „krista“.
Vize Nového věku představuje směs představ čerpaných z nejrůznějších zdrojů: orientálních náboženství, ale i evropské mystiky, okultismu a ezoteriky, ale i z analytické psychologie švýcarského psychologa Carla Gustava Junga (1875-1961), která do tohoto vědního oboru zavedla pojem kolektivního nevědomí a tzv. bytostného neboli hlubinného já. Nový věk však není považován za skutečnou filozofii ani náboženství, ale za panteistickou spiritualitu, která spatřuje boha ve všem. Nemá ani zakladatele, vůdce, ani strukturu a organizaci.
Člověk, lidské vědomí a život jsou chápány jako součást kosmického víru božské neosobní energie, která je jako univerzální duch přítomna i v lidském „já“, lidském vědomí, které musí být probuzeno, aby si uvědomilo své božství jako vlna vibrací kosmického oceánu energie. Makrokosmem (vesmírem) i mikrokosmem (světem elementárních částic hmoty) prolíná tedy podle Nového věku všudypřítomný duch, kosmické vlnění božské neosobní energie. Všechno je jedno, není rozdílu mezi bohem a člověkem, duchem, duší, tělem, živou a neživou přírodou, dobrem a zlem. Pravda je zcela subjektivní. Spočívá v tom, v co člověk věří, co mu vyhovuje a co mu prospívá. Člověk se neřídí závaznými kriterii jednání: prostě z jídelního lístku kosmické energie si může vybrat pokrm podle chuti.
Ústřední místo v New Age má lidské já. Jestliže bůh Nového věku je součástí vesmírných vibrací a stvoření neexistuje, jestliže svět je totožný s bohem, jestliže absolutní jsoucno je jedné podstaty a všechno je bůh, pak i člověk obsahuje boha a vesmír a je bohem.
Žádná dualita vztahu člověka se skutečným Bohem tedy v New Age neexistuje. Člověk není ničím vázán v systému, kde všechno je jedno a ve vztahu se vším. Nový věk je tak zaměřen ryze egocentricky. Člověk sám sobě se může stát modlou. Neexistuje hřích, osobní vina, odpovědnost za jednání, není zapotřebí pokání, obrácení, Boží milosti a spásy. Smrt, utrpení, bolest, životní zkoušky nemají pozitivní význam a smysl. Smrt je jen přechodem k novému převtělení a zdokonalení v nové existenci, než člověk dospěje do nirvány, věčné kosmické blaženosti.
Člověk tak může dosáhnout uspokojení svých potřeb, přání a tužeb i osobního blaha sám. Nabízí se mu život bez překážek, nesnází a rozporů. Jeho morálka se opírá o to, co považuje za dobré pro sebe. Stačí se ponořit do hlubin vlastního sebeobjevování, prožít duchovní dobrodružství při odhalování své spirituality, probudit své vědomí, které je zastřeno rouškou nevědomosti, dosáhnout vnitřního osvícení, pravého poznání sebe sama, své božské podstaty. K tomu je zapotřebí probudit duchovní sílu v sobě, rozšířit své vědomí jako součást vědomí kosmického. To pak vyznavači Nového věku umožní maximální rozvoj jeho lidské potenciality, dosažení dokonalosti a nejvyšší osobní seberealizaci. Tomu slouží různé techniky jako transcendentální meditace, hypnóza, okultní praktiky atd. Probuzené vnitřní já si pak uvědomí souvislosti všeho se vším, vesmírnou jednotu a harmonii, tajemné proudění vesmíru a jednotu s univerzálním kosmickým vědomím a božstvím i božství v sobě.
New Age si klade vznešený cíl: změnou vědomí jednotlivců se má změnit vědomí celého lidstva, které se sjednotí na jeho vysoké úrovni a vytvoří ideální svět, nejhumánnější dokonalý a celistvý svět univerzální harmonie, nový světový řád, v němž zaniknou spory a konflikty a dělící linie a bude nastolena všeobecná vláda míru, spravedlnosti a lásky. To byl ostatně sen všech ušlechtilých utopistů v dějinách lidstva. Jiná věc je, jak toho chce dosáhnout a jaké k tomu volí prostředky.
Představy New Age jsou s křesťanskou vírou neslučitelné. Všechno není ve všem, jak hlásá panteismus Nového věku. Křesťanský svět není unitární, nýbrž duální: svět ty a já Boha živého, osobního, Boha Abrahámova, Izákova a Jákobova, Boha Ježíše Krista, který je výrazem Boží podstaty, s nímž smí člověk prostřednictvím osoby Ducha svatého udržovat společenství a vést dialog ve víře, v níž Boha bezvýhradně přijímá a jemu se odevzdává, a člověka. Bůh není totožný s vesmírem a se světem. Bůh, Jsem, který jsem, stvořil svět veden svou věčnou vůlí z lásky k člověku. Bůh není totožný s člověkem. Má v něm svůj příbytek, ale je jeho protějškem jako jeho Stvořitel. Pán a Spasitel. Mezi Bohem a člověkem je vztah a rozdíl. Základem jejich jinakosti je jejich svoboda a partnerství v lásce.
Vztah křesťana k Bohu je svobodným podřízením Boží vůli. Podstata člověka je hříšná – první člověk, kterého Bůh stvořil k obrazu svému, podlehl svodu Božího nepřítele, Satana, a přes Boží příkaz se dal zlákat k tomu, aby požil ovoce ze stromu poznání. V důsledku své neposlušnosti a následujícího pádu ztratil přístup k ovoci stromu života. Člověk je závislý ve svém životě na Boží milosti a vykoupení, které je výsledkem jedinečného a všeobecného spásného díla Ježíše Krista. Ten pro spásu lidí vstoupil jako Bohočlověk, Boží Syn, do jejich dějin, narodil se jako člověk v betlémském chlévě za císaře Augusta, prošel lidským údělem, byl ukřižován na Golgotě, za jeruzalémskými hradbami, za císaře Tiberia a třetího dne vzkříšen z mrtvých.
Křesťané spatřují v Ježíšově kříži a utrpení nástroj Boží spravedlnosti a spásy hříšného člověka, zlomení moci Satana nad tímto člověkem, dar Boží milosti, projev nepochopitelné Boží lásky k člověku. Ježíšova smrt, vzkříšení a nanebevstoupení připravilo věřícím v Ježíšovu zástupnou oběť za hříšného člověka cestu ve stopách tohoto posledního Adama. Smrt pro křesťana není přechodem do dalších vtělení a nakonec do nirvány, ale jedinečnou událostí, přechodem do života věčného, Kristova království. Ani v něm však nemůže být mezi trojjediným Bohem a vzkříšeným člověkem splynutí: zůstávají stále rozdílní, jinak by mezi nimi nemohl být vztah lásky.
Pro křesťany je Ježíšův kříž klíčem k porozumění jeho poselství lidstvu, začátkem křesťanského věku lidské historie, základním rozlišujícím kritériem mezi křesťanstvím a Novým věkem, počátkem nového stvoření, které získalo v Kristu přístup ke stromu života. Skrze Krista a v něm mají příslib skutečného budoucího zbožštění. Pro křesťany začal opravdový nový věk před dvěma tisíci let, kdy Kristu, který je cesta, pravda a život, vylil Ducha svatého na lidstvo, aby je vnitřně proměnil a uvedl do svého království.
Václav Kašík
Výňatky z knihy R.L. New Age, která vyšla v r. 1991 ve Švýcarsku:
„Co patří k hnutí New Age? Všechno, co má něco společného s nadsmyslovostí, pověrami, okultismem a s uctíváním přírody. Např. východní náboženství, magie, antroposofie, drogy, parapsychologie, spiritismus, věštectví, kult čarodějnic, meditace, paramedicina, psychoanalýza aj.
Společnost měla být myšlenkami New Age ovlivňována tajně až do roku 1975. Autorka New Age Marylin Ferguson vydala po tomto datu knihu „The Aquarian Conspiracy“. V této publikaci hovoří otevřeně o metodách New Age – vymývání mozku. Ovlivňování se děje prostřednictvím novinových článků, příspěvků v TV a rozhlase, filmů, hudby, výtvarného umění, pojednání ve vědeckých časopisech, přednášek, společenských příležitostí, ovlivňování žáků učiteli a diskusemi u kávy. Ovlivňování se děje i prostřednictvím dietetických poradců, příruček k tématům jako je sport, zdraví, obchodní management, sebeobrana, stres, mezilidské vztahy a sebezdokonalování, různých kurzů.
Jsou bohatě používány symboly New Age, které se mají bez toho, že by si to pozorovatel uvědomoval, hluboko vtisknout do podvědomí – např. duha s obráceným pořadím barev – má symbolizovat most do nového věku – cestu člověka k nadčlověku.
S naukou, že vše je jednota, je v okultismu propagovaná i neomezená sexualita a homosexualita.
….Doba, ve které žijeme, není v Bibli označována jako „New Age“, ale jako „Last Age“.
