poslal Krestan
Bůh přeje pravdě
Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.
(Jan 8,32)
Když jsme stáli počátkem devadesátých let minulého století, nedávno po zrušení železné opony a při první příležitosti sborového autokarového zájezdu na do té doby nedostupný Západ, před pomníkem Mistra Jana Husa v Kostnici u Bodamského jezera, poklekl přítomný bratr kazatel Miloš Šolc starší na ještě vlhký asfalt (bylo krátce po dešti), který pomník obepíná jako prstenec hranice tenkrát v památném roce 1415, a bratr zvedl ruce do výše a děkoval Bohu za tohoto Božího služebníka.
Pro někoho možná až příliš teatrální výstup, pro jiné příležitost k zamyšlení i vděčnosti, pro všechny nezapomenutelná chvíle. V tom okamžiku mi proběhl hlavou nejen život Mistra Jana a vše, co jsem o něm četl nebo slyšel, ale zároveň přišlo neodolatelné pokušení srovnávat nesrovnatelné. Poměřit svůj život životem Mistra Jana Husa, který již od mého dospívání ovlivňoval můj pohled na kompromisy života víry.
Byl jsem poznamenán literárním odkazem statečného postoje Mistra Jana k obraně poznané Pravdy natolik, že jsem na prahu dospělosti toužil, podle mínění některých současníků možná i bláhově a naivně, se se svým vzorem identifikovat. Tato „mladická nerozvážnost“, jak to charakterizoval můj třídní na střední škole, mě vedla v době nejtužší normalizace k tomu, že jsem odmítl „povinný“ vstup do SSM (pro mladší: Socialistický svaz mládeže – předvoj komunistické strany) a zaujal nekompromisní vyznavačský postoj. Stálo mě to možnost studia na Vysoké škole a zároveň zkušenost, že se za Pravdu platí. Ovšem pocit dobrého svědomí i sounáležitosti s dalšími svědky víry, kteří trpěli pro víru a poznanou Pravdu neskonale více než já, mě ještě více přimkl k Bohu a přes nechápavé pohledy některých duchovních sourozenců to byl paradoxně lepší start do života, než by si člověk mohl přát.
Pán Bůh přeje Pravdě a své věrné neopouští. Dnes, po třiceti letech mohu vyznat, že to bylo rozhodnutí, které stálo za to, a které mě poznamenalo na celý další život. Stojí to za to nedělat kompromisy ale držet se poznané Pravdy. I dnes přicházejí situace, ať v soukromém nebo ve sborovém životě, kdy jsme postaveni před rozhodnutí přijmout kompromis nebo se držet poznané Pravdy.
Procházíme obdobími složitých osobních i rodinných situací i otřesů, zápasíme o naši baptistickou identitu, hledáme východiska z nelehké sborové duchovní nebo finanční situace? Jsme v pokušení přijmout kompromisy, které tolik nebolí, jako kdybychom se drželi poznané Pravdy? Pak je to slovo právě pro nás. Pohleďme na Mistra Jana, na jeho statečnost, odvahu víry i věrnost poznané Pravdě!
Lépe trpět za Pravdu
nežli si vyčítat kompromisy.
Stepan
zdroj: Notabene