poslal Nepřihlášený Předkládaný zákon umožňuje homosexuálním občanům založit registrované partnerství zákonem uznanou formou s rozsahem práv a povinností přesně stanoveným samostatnou právní úpravou. Dlouhodobé partnerské svazky osob téhož pohlaví nebyly dosud v právním řádu České republiky nijak upraveny, ačkoliv vykazují tytéž znaky a plní tytéž funkce jako dlouhodobé partnerské soužití osob pohlaví rozdílného (vzájemná láska a podpora, emocionální, materiální a sociální zázemí, výchova dětí).
Partneři stejného pohlaví tak dosud neměli možnost svůj úmysl žít v dlouhodobém partnerském svazku nijak právně zakotvit. Jde o pozůstatek vnímání homosexuálního jednání jako hříchu, posléze zločinu, potažmo nemoci. To je zcela v rozporu se současným vnímáním homosexuality jako akceptované odlišnosti a se zásadami osobní svobody a rovnosti, nediskriminace na základě jiného postavení a dosažitelnosti práva, které zaručuje ústava tohoto státu. Tato právní norma je krokem k zajištění podmínek pro plnoprávný, plnohodnotný a důstojný život těchto osob ve smyslu čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jejím schválením dá Česká republika jasně najevo, že diskriminaci některých skupin ve společnosti neschvaluje a ctí zásady demokracie a tolerance v jejich plném rozsahu.
Právní stabilizace partnerských vztahů osob téhož pohlaví posílí lidská a občanská práva partnerů, ale také motivaci setrvat v dlouhodobém svazku. To pozitivně ovlivní jejich psychickou rovnováhu, sociální vazby, ekonomickou situaci i životní styl. Sníží se zdravotní rizika sexuální promiskuity. Schválení této právní normy také přispěje k posílení postavení partnerů v širších rodinných společenstvích. Dále přispěje k potírání homofobie (strachu z homosexuality a nenávisti k jejím nositelům, jejímž je absence zákona o registrovaném partnerství strukturálním projevem) a diskriminačních tlaků ve společnosti, což je také v souladu s článkem 13 Římské smlouvy a s článkem 21 Charty základních práv Evropské unie.
Právní úprava registrovaného partnerství výhradně pro homosexuální páry se navrhuje proto, že heterosexuální páry v České republice již v současné době mají k dispozici instituty dva: manželství a konkubinát (druh a družka). Dále tato norma má sloužit párům, které zakládají svůj společný život na partnerské lásce, nikoliv např. na společném bydlení. V českém právním prostředí navíc nelze předpokládat, že heterosexuální páry, které nemají zájem svůj vztah institucionalizovat v manželství, budou mít zájem o vstup do jiného institutu, který by jim přiznával méně práv než manželství.
Uzavření registrovaného partnerství je projevem úcty k hodnotám obvykle spojovaným s rodinným společenstvím (vzájemná láska, úcta, péče a podpora) a touhy po jejich naplnění v životě jednotlivce, nikoliv ohrožením těchto hodnot. Tím je naopak neexistence právní úpravy stejnopohlavních svazků: jsou-li partneři před zákonem navzájem cizí, jejich vztahy navzájem i ke členům širšího rodinného společenství (rodiče, děti jednoho z partnerů) jsou křehčí a zranitelnější. Předkládaný zákon je určen osobám, které si heterosexuální formu soužití nemohou nebo nechtějí zvolit s ohledem na své osobní dispozice a charakteristiky. Jeho přijetí tedy nemůže negativně ovlivnit sňatečnost ani život heterosexuálního obyvatelstva.
Návrh obsahuje právní úpravu, která zakazuje osvojení dítěte registrovanými partnery. V oblasti náhradní rodinné péče zůstává zachována preference heterosexuálních párů.
Celou důvodovou zprávu včetně znění návrhu zákona o registrovaném partnerství lze nalézt na: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=650&CT1=0
