poslal enfy
Židovsko – křesťanská otázka v Koránu
Islám a Korán bývají obvykle považováni za hlavní, ne-li jediné viníky třenic
mezi arabskou a euroamerickou civilizací. Před nějakým časem jsem se, maje na
paměti zásadu presumpce neviny, rozhodl prozkoumat dostupné materiály (tedy
především Korán), abych se konečně dozvěděl, jestli opět nějaká menšina
zainteresovaných nezneužila myšlenku k prosazení svých zájmů, nebo jestli tu
nenávist opravdu „ve slovech Božích“ najdu.
Korán se formálně dělí na
dvě části – na část mekkánskou (mekkánské období se dále člení na další tři
podobdobí) a na část, obsahující súry, jež Mohamed napsal po svém přesídlení do
Medíny. A že toto členění není pouhou formální záležitostí, dokazuje právě
židovsko – křesťanská otázka.
Již v súrách mekkánského období je obsaženo
bipolární vidění světa jakožto světa muslimského - tedy světa věřících, a světa
nevěřících. Mohamed však nešetří verši upozorňujícími na fakt, že Židé i
křesťané patří k vlastníkům Písma a že Alláh (arabsky Bůh) je totožný s
židovským Jahvem i křesťanským Bohem Otcem. Při pozornějším pohledu vypadá tedy
ten bipolární svět takto – stranu věřících představují muslimové, Židé a
křesťané (plus Mohamed čas od času zmíní nějakou sektu – např. sabejce) a stranu
nevěřících všichni ostatní. Prvních pár set stránek Koránu tedy svádí k
domněnce, že se opravdu jedná o zneužití Koránu úzkou skupinou lidí bažících po
moci. Po Mohamedově útěku do Medíny je však všechno jinak.
Krátce po svém
příchodu do Medíny se Prorok dostává do konfliktu s místními židovskými kmeny.
Mohamed je vzápětí prohlašuje za odpadlíky od Tóry, od pravé víry – a tedy de
facto za nevěřící. Zatím sice jedním dechem dodává, že se jedná o menší skupinky
v rámci věřících Židů, ale s postupem času, jak zřejmě konfliktů přibývalo, se
dopouští největší chyby, jaké se člověk může ve vztahu k ostatním skupinám lidí
dopustit – generalizace a stereotypizace. Všichni Židé jsou odpadlíky od pravé
víry – a jako takoví musí být zabíjeni.
Ve vztahu ke křesťanům se jednoznačně
projevuje Mohamedova netolerance k odlišným názorům – považoval je za přátele
jenom do té doby, dokud se nezačaly jejich názory lišit. Pak jsou i oni
nevěřícími a musí být vybíjeni. Tím bodem sporu byla trojjedinost křesťanského
Boha a Ježíšovo božství. V islámu figuruje pouze Bůh jeden.
Mimochodem –
právě vývoj židovsko – křesťanské otázky je podle mého názoru důkazem, že
autorem Koránu není Bůh, ale člověk (a to člověk netolerantní, psychicky
narušený – jak jinak si vysvětlovat jeho posedlost zabíjením?, s kusými
znalostmi jiných náboženských systémů a trpící velikášstvím). Změna názoru totiž
autora usvědčuje z omylu a Bůh je přece neomylný. I četné rozpory mezi
jednotlivými verši Koránu dokazují, že Korán žádném případě není „slovem
Božím“.
Na počátku nenávisti, jak ji již dlouhá staletí pozorujeme na Blízkém
Východě, tedy stál člověk. Člověk, jemuž se podařilo vzbudit šílený strach z
Boží odplaty – a to nejen u svých současníků, ale i u generací, jež žily, žijí a
budou žít staletí a tisíciletí po něm. A to je pořád na Židy a křesťany vrháno
lepší světlo než např. na hinduisty, kteří nepatří mezi vlastníky Písma. Jak
musí vypadat situace v Indii?
Rozhodně však nechci a ani nemohu tvrdit, že by
třenice mezi zmíněnými náboženstvími byly pouze dílem islámu. Pokud upřímně
zapátráme v našich „křesťanských“ dějinách, najdeme v nich křížové výpravy či
obracení pohanů na „pravou“ víru. Na rozdíl od islámu však tato netolerance a
místy až nenávist nemá oporu v Novém Zákoně a jedná se tedy o trestuhodné
zneužití myšlenky k prosazení vlastních zájmů. V obou případech byly těmi
pravými důvody touha po moci, novém území, obchodních příležitostech, vždy
oficiálně označované jako šíření křesťanství. Mimochodem – jak Vám ze
sémantického hlediska sedí spojení výrazů křesťanství a boj?
Vina tedy není
jen na jedné straně. Lidé toužící po usmíření naštěstí nemusí chodit pro
inspiraci daleko – příkladem může být II. vatikánský koncil, vyzývající k
snášenlivosti či mírové soužití náboženství na území kalifátu na přelomu 1. a 2.
tisíciletí. Snad se najde dostatek vůle pro překonání nesmyslných, umělých
bariér mezi kulturami.
