Grano Salis - Darwin a věda

Darwin a věda Toto je pro zagothala a všechny, kteří se ptají: Co Bůh? Darwin?

25. 08. 2003 00:18:21 [Anonymous ] 1/ Co vlastně tvrdí Darwinova evoluční teorie? Stručně řečeno toto: a) většina organismů světa má tendenci množit se geometrickou řadou. b) přesto se počet živých jedinců na planetě příliš nemění, svět není zahlcen. Dedukce č.1: živí jedinci bojují o přežití a vítězí schopnější a silnější. c) organismy se v průběhu času mění, některé ze světa mizí, jiné se objevují, jak se mění i okolní svět a podmínky k životu. Dedukce č. 2: Tento proces není nijak řízen, v boji o přežití se prostě prokáže, kdo je připraven obstát v měnících se podmínkách, malé náhodné změny tvorům buď překážejí nebo pomáhají, a v tomto případě se upevňují a dědí. Tomuto procesu se říká přírodní výběr.
2/ Teorie se prosadila jako jiné geniální teorie, protože dokázala vyřešit několik palčivých lidských problémů, zejména: - dokázala uceleně popsat přírodu na úrovni vědeckého poznání XIX.stol., zejm. z hlediska vývoje v čase. Vývoj, pokrok, bylo přikázáním Darwinovy doby! Teorie bez faktoru času by byla bezcenná. - dále byla velmi otevřená pro nové, dosud neznámé poznatky, čímž nesmírně stimulovala biologickou práci v dalších generacích. Po stu letech, někdy za 2. svět. války zejm. američtí vědci shromáždili všechno dostupné poznání o životě (biologickém), dokázali toto poznání sdělovat v darwinistickém duchu a pěli ódy na vítězství této teorie. Ale byla to iluze a potíže měly teprve přijít. - dále byla tato teorie schopna popsat vznik a vývoj života v souvislosti se zkušenostmi milionů lidí se světem, který je obklopoval, a to se světem lidské společnosti, s tím, jak to v ní chodí. Mnoho lidí bylo po generace znepokojeno stavem světa a najednou někdo předložil teorii o světě, jak ho znali, ale byla to teorie o přírodě. To lidi uklidnilo, stejně jako to jiné rozčílilo: Je-li tak krutá a slepá příroda sama, proč ne my? Co se budeme znepokojovat? - dále byla tato teorie schopna popsat svět a život, i kdyby Bůh nebyl. Ta teorie ale neumí řešit otázku, zda Bůh je nebo ne, a její pravdivost na této otázce nijak nezávisí, ale ta možnost! Kdyby ta teorie bezpodmínečně platila, Bůh by ani nemusel být! Mnoho lidí potřebovalo a potřebuje, aby nebyl!
3/ pro úspěch a přechodné vítězství Darwinovy teorie udělali velký kus práce kazatelé. Kazatelé totiž - podobně jako maminka nebo pan král - obyčejně hájí předvčerejšek před dneškem. Ztratili nervy, evoluci a celou biologii nejprve zesměšňovali, a opírali se o Bibli, ve skutečnosti však jen o své vlastní pochopení Božího slova. Výsledkem této zaslepenosti byla ztráta kreditu u národů. K dovršení porážky se stalo (na přelomu XIX/XX.stol.), že - zjednodušeně - intelektuálové zvítězili ve "válce za pravdu" proti všem ostatním autoritám: kazatelům i armádě, politikům, králům i rodičům. Když si to kazatelé uvědomili, povolali si na pomoc intelektuály - přírodovědce. Tak se zrodil kreacionismus. Přírodovědci - kreacionisté poskytli mladým, školou zmateným křesťanům dostatek munice, a všem ostatním laikům vítaný cíl. Zaplatili za to vysokou cenu - nechali vědu vědou a začali se zaměstnávat ideologií. Začala papírová válka, legrační, jak jen ideologické války v dnešní době jsou. Kreacionistická munice je však slepá a kreacionisté jako cíl vůči všem zásahům imunní. Kdosi to nazval dialogem hluchých. Vědy a vědců se tento zápas netýká.
4/ Za posledních 50 let se však stalo něco ve vědecké obci: * obrovský pokrok biologie a chemie přinesl znepokojivou fůru znalostí, které už se nedaří popsat a vysvětlit pomocí Darwinovy teorie. A tak se vědci ptají: Jakou úlohu při vzniku života hraje přírodní výběr? A má vůbec nějakou významnou úlohu? Když, tak k čemu? a k vysvětlení čeho ho nelze použít? A ne-li přírodní výběr, co tedy? Soukromě si sice mohu říci, že Bůh (a také tomu věřím), ale ve vědeckém poznání je mi to na nic. Věda je tedy vědou jen tehdy, je-li nezávislá na mé víře. Jednoduše - ke stejnému závěru musí dojít muslim, Hind, Japonec i ateista, zabývají-li se vědou. *od 70. let XX.stol. si vědecká obec obzvláště všímá nepřekonatelných rozporů mezi uznávanými vědeckými teoriemi. Mj. jde o naprostý rozpor mezi Darwinovou biologií a Claudiovou/Kelvinovou fyzikou (2. termodynamický zákon, formulovaný v týchž 50. letech XIX. stol.!). Takových naprostých rozporů je ve vědě mnoho a nemluví proti oněm teoriím, ale upozorňují na toto: Meze našeho poznání světa jsou dosud za humny! *vědci sami si začínají uvědomovat, že jimi samými obecně sdílené skutečnosti - např. evoluce - jsou spíše výběrem z mnoha skutečností, uspořadaným vůlí ke konsensu (říká se tomu konstrukt) a takto s nimi musí zacházet.
5/ Dá se očekávat, že z těchto tří uvedených změn ve vědeckém poznání se narodí řešení některých problémů, o kterých se tak vášnivě a zbytečně přeme..
Děkuji za trpělivost. Olin

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace