Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 225, komentářů celkem: 429541, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 493 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116462442
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Autorita a zodpovědnost
Vloženo Středa, 18. květen 2005 @ 22:34:46 CEST Vložil: Bolek

Žhavá témata poslal jirikrupa

Autorita a zodpovědnost Shodneme se na tom, že Bůh dává autority. Ve Starém zákoně např. jasnou autoritou byl Mojžíš. Jako autoritu ji charakterizovalo povolání a zjevení Boží z Boží strany a také znamení Boží vůči lidské straně. Mojžíš nejen vyhlásil, že jej Bůh poslal, ale Bůh také svého služebníky vybavil potřebnými znameními.U Mojžíše to bylo to malomocenství, hůl v hada a cosi, myslím voda v krev.( ještě před obrovskými znameními v Egyptě ). Stejně tak pokračoval Ježíš. Bůh jej" potvrdil " znameními a Ježíš sám řekl, ať "nevěří-li jemu,a jeho slovům, ať aspoň věří skutkům, které skrze něj činí Otec." ať vidí, že jej Bůh poslal. Stejně tak Pavel s Božím potvrzením počítá: "Znamení mého apoštolství se mezi Vámi projevila s přesvědčivou vytrvalostí ve znameních a divech" /myslím 2.Kor 12,12 jestli se nepletu/. A to nepočítám, že znamení má i církev, ti, kteří uvěří .. V Markovi se píše, znáte to, že znamení těch, kteří uvěří budou "uzdravování, mluvení jazyky, vymítání démonů". /Mar 16,17-20/. Taky bychom do toho mohli přidat Pavlův postoj : "Někteří se začali povyšovat, ale přijdu k vám brzo, bude.li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho , co dokážou. Království Boží nezáleží v slovech , nýbrž v moci." , který napsal do Korintu . /1 Kor 4.18-20/.

Když se nad tím zamyslím, i mně se trochu drhne jazyk, protože démony moc vymítat neumím, mám jen nepatrné zkušenosti, s uzdravováním je to to samé a navíc v poslední době (několik let) to "vyschlo" úplně. Jediné, co mi z toho v této době zbývá je mluvení jazyky, ke kterému se cítím být často v modlitbách veden a jako znamení od Pána určité nadpřirozené vedení v jistých situacích. No ale řekněme, že mám-li hledat církev Ježíšovu a apoštoly či řekněme Boží muže, služebníky , mám hledat mimo jiné podle těchto kritérií! Ježíš i Pavel ukázali svým životem i slovem, že oni ví o Boží cestě v této věci, totiž o jakýchsi viditelných znameních, že dané dílo je dílo Boží. Mnohdy lidé argumentují tím, že existují i falešné znamení a zázraky. A že Ježíš mnohým z těch, kteří vymítali démony a kdoví, co by..řekne, "neznám vás, jděte ode mne." A je to biblické. Myslím to slovo, nikoli ten argumet, neboť nemůžu uspokojivě na otázku po znamení od Boha odpovídat pouze negativem, že to může být klamné. Přestože to jistěže může být klamné, stejně tak může a pravděbodobně bude klamné , či přinejmenším zkreslující to, že někdo, kdo se za určitou autoritu, např. apoštola vydává, je nemá.Stejně tak si položí otázku ten, který věří Písmu, jestliže Bible mluví o znamení apoštolství i o znamení církve...jaktože tato církev a tento apoštol tato znamení nemá? Je to legitimní otázka! Vadí mi a pálí mne, když lidé z církví, které nemají tato znamení, a kteří jsou vedeni autoritami nemajícími tato znamení, často šmahem a s vehemencí odsuzují a očerňují vše, co se jakoby znameními či zázraky jen trochu zableskne. Že by to byl Bůh? Ptám se člověka, který kritizuje znamení a zázraky a církve mající tato znamení, ať mi ukáže tedy na příklad některé vyvážené a jiné církve či hnutí ......ovšem já nemohu, chci-li být biblický, rezignovat na otázku po Božím nadpřirozeném potvrzení a znameních, které působí Bůh. Jsou nepravé znamení a zázraky! Jsou ulítlosti při vymítání démonů a nemoudrosti s uzdravováním, jsou konflikty se špatným používáním proroctví a přehnanou úctou k zázrakům. Zdůrazňuji to, ať nikdo v návalu rozhořčení neuvádí zase, že ti a ti tak a tak ulítli. Já tvrdím, že církev Ducha, kde on žije a působí a apoštolové povolání Duchem budou mít a mají tato znamení a ti, kteří je nemají, jsou často falešnými apoštoly..mohou to být Boží děti, možná dokonce služebníci, ale s jejich autoritou v Duchu, tedy ne jen z lidkého uspořádání a pohledu, ale i z vůle Bočí a z ustanovení Božího --"dávejte pozor na stádcce, ve kterém si Vás Duch svatý povolal za dohlížitele" , "apoštolem z Boží vůle, nikoli z člověka". , s jejich autoritou to tak úplně v pořádku nebude. Jsou lidé, kteří se za něco vydávají , ale nejsou "ti kteří se vydávají za apoštoly..shledal jsi, že nejsou". A jsou lidé, kteří se za ně vydávají nebo někdy ani ne, a přitom jimi před Bohem vskutku jsou. Bůh tedy dáva autority a má zde svoji církev..mluvme o ČR i když bychom to mohli vztáhnout obecně na svět. Podle Písma církev bude mít určitá znamení a ony autority budou mít také tato znamení. POkud tyto znamení nemáte, netvrťte s takovou jistotou, že ti, kteří je mají, jsou mimo. "Bloudíte, protože neznáte Písma ani moc Boží". Někteří se domnívají, že znají Písma, ale s tou mocí Boží to tak slavné není. Ve skutečnosti je jakési duchovní rozpoznanání lidí, kteří jsou od Boha a církví, kde jedná Bůh, oproti náboženským lidem a náboženským(více či méně) obcím, které živému Bohu trochu hází klacky pod nohy. Ježíše nerozpoznali mnozí znalci zákona: "ti kteří se obírají zákonem, jej nepoznali" . Stejně tak dnes je i v "křesťanství místo pro tento náboženský proud", který jedná slovy "křesťanskými" (podobně jako tehdy žídé slovy zákona mluvili a jednali proti Ježíši) a jede ve skutečnosti proti Duchu Božímu. Šlo to až tak daleko, že dokonce tváří tvář uzdravením a zázrakům začali tvrdit, že to dělá nečistou mocí a nečistým Duchem (a možná se takto rouhali právě hříchem proti Duchu Svatému, kdy čistého Ducha nazývali nečistým). Samozřejmě tomu přidali náboženská slova a fasádu, takže to vlastně vypadalo podle zákona a zbožně, ale víme, že to bylo mimo. Ať už budou lidé a církve s falešnými znameními a zázraky, nebo budou lidé se skutečnými zázraky a znameními (i církve), kteří dělají chyby (někdy zásadní) , nebo odejdou od Písma a padnou, popř. zapomenou na pokoru a lásku, která je "ještě vzácnější cestou" , zůstává pravdou, že skutečná církev a skutečné autority budou mít znamení a zázraky od Boha. Církev a lidí, kteří je nemají, jsou opravněně vystaveni kritice a otázce opravdovosti jejich autority. Mluvme nyní o ČR. Jsme národ, kterému Bůh jistě "poslal" nějaké autority, snad i apoštoly. Jestli Bůh někoho poslal, může do jisté míry platit, že "kdo odmítá vás, odmítá mne". Je otázkou rozpoznání .. Písma i moci , kdo to jsou. Tito lidé mají pak zodpovědnost, ze které plyne jejich autorita . (Ohledně dosahu autority apoštola myslím prý např. Rudek Bubik tvrdil (ale možná se pletu) , že apoštol má autoritu v jisté církvi, kdežto třeba Dan Drápal si myslím myslel, že autorita aoštola zasahuje i naddeniminačně dál (i když v jiné formě, např. přes knihy atd. ..no ale to jen jako zajímavost). Osobně jsem přesvědčený, že kdyby byl např. arcibiskub (Vlk nebo kdo je teď český nejvyšší?) apoštolem vskutku poslaným od Boha do našeho národa..i můj postoj k němu a jeho autoritě by byl důležitým bodem mého "sebezkoumání, jak stojím vůči autoritám a Božím poslům". I když tedy apoštol či podobná autorita má jakousi denominační a úřednickou autoritu, kterou tam tu benevolentněji tu více autoritativně vykonává, myslím, že jsou někteří tito lidé dáni nám všem , jako Božím dětem, za autority, učitele atd. . Není jen ten vedoucí církve můj a ten tvůj, nemůžeme se hlásit k lidem, ale k Bohu, přestože někam patříme a druhotně to tak prostě je. Tito lidé jsou pak služebníci mnohdy daní nikoliv jen té jedné denominaci, ale celé církvi, která ale rozcuchaná, nedozrálá a rozdělená to někdy nevidí, nepřijímá a neuskutečňuje. Platí tedy, že Duch Boží chce jednat s naším národem, chce zde kázat z Ducha evangelium, chce zde to evangelium potvrzovat zázraky a znameními, chce působit usvědčení lidí z hříchů, dávat služebníků pomazání a církvi služebníky, chce uzdravovat i osvobozovat od démonů, chce tu mít církev , která má i znamení mluvení v jazyky. Chce působit lásku, "která spojuje všechno k dokonalosti", a "přikrývá mnohé hříchy". Věřím, že chce mít pastýře církve různých denominací vzájemně se přátelící a i vedení denominací přinejmenším na vztahové rovině (byť zůstanou odchylky učení) co nejvíce se sbližící či respektující se a milující se navzájem. V tom všem bude jednat i tak, že bude dávat zodpovědnost jistým autoritám, které za nás ponesou odpvědnost i břímě , duchovní pokrytí před Bohem, a ponesou odpovědnost i za učení, takže třeba podobně jako Pavel možná z Ducha (jindy třeba z těla) odhalí určité bludy nebo požehnají či odmítnou nějaké věci a vyšlou nám signál, kterým se mi nějak budeme muset (nebo bychom přinejmenší mohli a mnohdy měli) zabývat v pokoře(neříkám že vždy ve slepé nekritičnosti).Někdy označí některé lidi nebo proudy či slova (a ať už z Boha nebo se své hlavy) jako nepřátelské a neduchovní, či jako požehnané a budující. Jejich zodpovědností je chránit stado a dávat pozor i na učení. To , jak to činí a jak jsou zralí či jak se nám jeví zralí a moudří je jiná věc. Pravdou však také je , že ostatní údy církve nejsou nezávislé...patří k tělu a v tom těle je nějaký řád..(cítím, že někteří lidé jsou na to alergičtí, prosím je, ať odhlédnou od negativních zkušeností tohoto druhu a soustředí se jen na to pouhé konstatování , že v těle je řád, s čím nelze než souhlasit). Naší zodpovědností je tedy tyto autority vyhlížet, zaujímat k nim nějaké postoje, modlit se za ně...(a to byste se divili, jak se mění pohled člověka na určitého ..třeba i nepřijímaného či nějak nepříjemného pro mne člověka ..po třeba půlhodině inspirované přímluvy za něj ..a mnozí se možná nedívíte, znáte to). Když církev zaujme svou zodpovědnost vůči autoritám, a autority budou stát ve své zodpovědnosti vůči církvi (ač sami jsou církev), mezi něž myslím patří i modltby a úsílí o jednotu s ostatními vedoucími (ale možná se pletu ..je zde jisté vedení Ducha a časování, které oni mohou vnímat, a třeba dobře. jinak.), je zde dobrý prostor. Nic jiného než láska, "která přikrývá množství hříchů", to dle mého soudu moc neučiní. Asi to neučiní jen zázraky či autoritativní proroctví, byť mohou nějakého člověka pozdvihnout a zviditelnit církvi jako služebníka, asi to neučiní lidské úsílí a nekonečné diskuze (byť mají své místo) , ale učiní to mimo jiné možná normální, obyčejná, třeba až dětská láska. Pálí mne, že často ve své zodpovědnosti selháváme, a obracel bych se nejdříve na postoje pokory a poddání se, postoje přímluvy a lásky za autority, a pak teprve , kdo si myslí, že je k tomu povolán, ke kritice či napomínání, popř. varování či až označení za nepravé služebníky Boží. Pá-lí mne, že zde na tomto portálu je více té kritiky, než těch milujících postojů. Pá-lí mne, že země zaslíená je zde haněna a pá-lí mne, že se zde tomu dává bezbřehý prostor. Prosil bych o zařazení tohoto příspěvku do rubriky ..Co nás pálí? nebo jak to na té úvodní stránce je.Je-li to možné. "Otče dej nám oči abychom viděli a uši abychom slyšeli, co Duch Svatý (nemyslím teď tento článek) praví církvím" Zajímavé by bylo zjištění, koho považujete za Boží muže a autority v naší zemi. Koho vlastně rozpoznáváme jako např. apoštola , nebo apoštoly pro naši zem? Někdo to má jasné, někdo v tom má guláš, někdo neví, jíný si myslí že ví, ale přitom se třeba mílí. Kdo jsou autority pro naši zem podle portálu Grano Salis? Kdo jsou ti, kteří mají na sobě i Boží znamení? Když můžete udělovat Zlatou slzu i Zlatou Perlu, mohli byste i říci, koho považujete za co..to totiž vypoví i o vás samotných! Jsem zvědavý , jak toto dopadne? Je či byl do Dan Drápal? Nebo Rudek Bubík, či John Mack Farlane (byl?), a co tak řkc. arcibiskup, nebo ten patriarcha husitské církve Jan Schwarz, či senior ČCE Joel Ruml, co Jiří Zdráhal ze Slova života, co Petr Pakosta z Rofc ? Co Vladislav Donát?A co jiní? Kdo snese biblická měřítka? Přimlouvám se , aby to bylo poctivé hledání bez urážek. Pokoj Vám Joel Ps: zdůraznil jsem nyní pouze jeden z aspektů ...jsou i jiné biblické.nař. ustanovení jinými(rozpoznání církve), charakter pastýře (Timoteovi a Titovi) a jiné : ..Ať to zas někdo nepochopí jen jednodůrazově a neobviní mne třeba, že mne zajímají jen zázraky, a jsem zázrako hledač např. , protože by to byla hloupost zase.


"Autorita a zodpovědnost" | Přihlásit/Vytvořit účet | 19 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Autorita a zodpovědnost (Skóre: 1)
Vložil: oskar v Čtvrtek, 19. květen 2005 @ 13:14:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přátelé, žijeme v době víry.

Znamení a zázraky jsou něco, co staví víru na druhou kolej. Nikoli tím, že by ji znevažovaly, nýbrž tím, že ji činí zbytečnou. Bůh se odměňuje těm, kteří mu prokážou víru a přijmou radostnou zvěst, nikoli těm, kteří přinuceni "zázrakem" sehnou hřbet. Zázraky platí na lidi zákonického typu, kterých byl v době prvotní církve plný Izrael. Zázraky a znamení měly svůj účel v prvním století, když sloužily k obracení Židů, a byl to ústupek kvůli jejich zákonickému pohledu na skutečnost.

Chci tím říci i to, že zázraky a znamení, mluvení jazyky, prorokování a uzdravování, kdekoli se dnes objeví a kdekoli si jejich protagonisté nárokují Boží inspiraci a Boží pověření, nepocházejí od Boha. Bůh Jahve hledá dnes lidi víry, hledá milovníky "té cesty", která vede od starého tělesného člověka k novému stvoření, k novému, z Ducha zrozenému vnitřnímu člověku, který je ve všech ohledech podobný Ježíši Kristu. Duchovní lidé nepotřebují zázraky a znamení. A tělesným lidem ani zázraky ani znamení nepomohou Boha nalézt. Tělesným lidem pomohou nalézt Boha až události posledních dnů, kdy se splní v plnosti všechna biblická proroctví. A protože se tato proroctví budou plnit, nebude po jejich naplnění již zapotřebí víry, protože skutečnost bude zjevná sama o sebe.

Proto tedy, dokud se říká dnes, nehleďte na znamení a zázraky, ale hleďte do svého nitra, a proste Boha, aby vám dal v srdcích porozumění evangeliu o Ježíši Kristu, aby proměnil vaše srdce a aby vám odhalil konečný smysl proroctví ukrytých v biblických textech a zapečetěných až do doby konce.



Re: Autorita a zodpovědnost (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 19. květen 2005 @ 13:29:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Napsal jsi: "Chci tím říci i to, že zázraky a znamení, mluvení jazyky, prorokování a uzdravování, kdekoli se dnes objeví a kdekoli si jejich protagonisté nárokují Boží inspiraci a Boží pověření, nepocházejí od Boha."

A já k tomu říkám AMEN!!! Dodávám však, že nejsou pověřeni od boha jehovistů, adventistů a různých ...istů.

V úctě,

Pastýř



Re: Autorita a zodpovědnost (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 19. květen 2005 @ 14:49:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Znamení a zázraky jsou něco, co staví víru na druhou kolej.

Dobře a mohl by jsi vysvětlit, proč to tak v prvním století patrně nebylo, soudě podle Písma, a od koho tedy tuto informaci čerpáš?

Duchovní lidé nepotřebují zázraky a znamení. A tělesným lidem ani zázraky ani znamení nepomohou Boha nalézt.

A kterým lidem tedy zázraky pomáhaly nalézat Boha v době apoštolské? Co se od té doby změnilo?

Chci tím říci i to, že zázraky a znamení, mluvení jazyky, prorokování a uzdravování, kdekoli se dnes objeví a kdekoli si jejich protagonisté nárokují Boží inspiraci a Boží pověření, nepocházejí od Boha.

Pocházejí tedy od koho? A proč?

Děkuji a těším se na odpovědi:-),

wollek



Zázraky nevěřícím uvěřit nepomohou (Skóre: 1)
Vložil: baptista v Pátek, 20. květen 2005 @ 21:09:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasím s oskarem s jeho první větou: "Znamení a zázraky jsou něco, co staví víru na druhou kolej. Nikoli tím, že by ji znevažovaly, nýbrž tím, že ji činí zbytečnou."
Jako křesťan zázraky nepotřebuji a nevěřící v nich budou spíš hledat triky Davida Copperfielda než aby skrze ně uvěřili.
I sám Pán Ježíš se k tomu staví naprosto jednoznačně:
Lukáš 16:19  Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
20  A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
21  Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
22  I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
23  Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho.
24  I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
25  I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
26  A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
27  I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
28  Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
29  I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
30  A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
31  I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
 
Větší zázrak, než zmrtvýchvstání není a přece Pán ježíš říká, že nepomůže lidem, aby uvěřili. Mají věřit Božímu slovu.




Re: Autorita a zodpovědnost (Skóre: 1)
Vložil: oskar v Pátek, 20. květen 2005 @ 21:28:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože v Bibli jsou leckteré věci řečeny dvakrát, a jsou tím důraznější, přidávám svůj komentář ještě do hlavní úrovně komentářů k tomuto velice inspirativnímu článku. Jednou je to už vloženo jako reakce na komentář Jirky Krupy (jirikrupa) asi tak v páté komentářové úrovní a podruhé to dávám sem, pod baptistu, aby to bylo slyšet.

Tedy odpovídám Jirkovi Joelovi:

Mohu tě uklidnit, že co se říká v NZ o démonech, vím a znám moc dobře.

Je to paradox. Dívím se, že se zmiňuješ o vyhánění démonů jako o nějaké regulérní praktice, ba obhajuješ tuto činnost společně s dalšími podobnými, v dnešní době prý přirozenými projevy duchovní činnosti křesťanů, a přitom nemáš jasnou představu, o čem to mluvíš. Tuším, že podobně je na tom spousta jiných "křesťanů", kteří si sedají na *****l před mágy a kouzelníky, kteří předvádějí jistě působivé a přesvědčivé kejkle s démony.

V první řadě bych kromě tebou citovaných míst z NZ uvedl i to místo, kde démoni dávají najevo, že Ježíše znají a vědí, že je to Jahveho pomazaný, a třesou se před ním, když se je chystá vyhnat. Na jednom místě dokonce si od něj vyprošují, aby mohli z posedlých přejít do stáda vepřů, které se pak vrhne do vody a utopí se. Jsou to zvláštní rozhovory Ježíše Krista s démony. Odkud ho znají? Jak to, že tak dobře vědí, kdo Ježíš je a co jeho přítomnost pro ně znamená? Přece tenhle aspekt Ježíšova vyhánění démonů je dost nápadný na to, aby si člověk, hloubající nad biblickými texty, začal klást otázku, co je to za bytosti, tihle démoni (kdoví jak se tomu říkalo v tehdy běžné aramejštině, nejspíš šiddím nebo tak nějak, ale to by jistě byla vděčná otázka na milého Karla S. :-)

Biblické obrazy mají na toto odpověď:

Vzpomeň si na události před potopou. Píše se, že synové Boží sestupovali na zem a plodili potomstvo s dcerami lidskými. Z takových svazků se rodily zrůdy, obři, oni pověstí bohatýři dávnověku, mužové slovutní apod. Jinými slovy, zkazil se nejen Satan, ale i jiní andělé, kteří si zbrkle mysleli, že třeba možná zplodí toho "potomka", který Satanovi "rozšlápne hlavu", nebo klidně jiný důvod, a sestupovali na zem, jak to andělé umějí, a plodili syny s dcerami lidskými. Jednalo se o velký omyl a tito andělé byli ve dnech Noemových, dokud se ještě stavěla archa, na svůj omyl upozorněni a varováni, aby s tím přestali a vrátili se zpět (viz první Petrova epištola). Jenomže neuposlechli, "nezachovali si své vznešené postavení a opustili určené místé" (Judova epištola), takže je vody potopy smetly v jejich hmotných tělech společně se vším zvráceným pokolením lidským. Museli nějakých způsobem mrtvá lidská těla opustit a dodnes jsou "drženi ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu" (také Judova epištola). (Jinde se těm věčným poutům říká Tartaros). Nejsou ani v nebesích, kde se shromažďují andělé-synové Boží před Bohem Jahve (viz kniha Job), ani nejsou v tělech na zemi jako před potopou. Bloudí (obrazně) po jakýchsi suchých a vyprahlých místech a hledají své oběti. Jejich obětmi jsou bezbranní lidé, které uchvacují, a dělají si s nimi, co chtějí. V Ježíšově době se to velmi zřetelně projevovalo v té častokrát popisované posedlosti démony. Ježíš Kristus k takovým lidem dokázal přistoupit, uměl komunikovat s duchy-démony, kteří se za takovou posedlostí skrývali a měl moc je od těch lidí vykázat. Jakmile se před nimi objevil, věděli, že přichází jejich poslední hodina, a to jim v žádném případě nebylo příjemné.

Tito démoni přirozeně působily v lidstvu i v době mezi potopou a přelomem letopočtu, kdy Ježíš přebýval v těle mezi Židy, svým oblíbeným národem. Tito démoni přirozeně působí v lidstvu i v posledních dvou tisíci letech. Čekají jednoduše na to, až nastane veliký den soudu a budou definitivně zahlazeni. Protože nemají co ztratit, působí na lidstvo a snaží se jej, seč mohou, postavit proti Bohu, tak aby se v posledních dnech co největší část lidstva skutečně proti Bohu postavila, ale naštěstí se jim to nepodaří, bude mnohem větší část lidí při Bohu než proti Bohu (to je zdrojem radosti a povzbuzení pro Ježíšovi učedníky, kteří v těch dnech budou hrát klíčovou úlohu při záchraně lidstva před svody proti Bohu). Mimo jiné i v tom bude spočívat Boží soud, když se bude ukazovat, kdo všechno z lidí a z andělů se přidal na stranu Satanovu a kdo z lidí a z andělů se přidal na stranu Ježíše Krista a jeho vojska (= jeho pomazaných bratří), viz Janovo Zjevení.




Stránka vygenerována za: 0.27 sekundy