Grano Salis - Božská pozvání

Božské pozvání Pojď za mnou! V těch krátkých pěti verších, které dnes slyšíš ve třetím čtení, je ve skutečnosti obsaženo vyznání prvního velkého konvertity, kterého si vyhlédla Boží láska a milosrdenství mezi veřejnými hříšníky, aby z něho učinila jeden ze dvanácti sloupů Církve. Pros Ducha Svatého, aby ses mohl stát s duchovním užitkem zúčastněným svědkem zázračného uzdravení lidské duše a posilnil tak svou důvěru v božského Spasitele.

Kdo je to vlastně Matouš? Člověk, který uměl využít příležitost a udělal úspěšnou kariéru. Má soukromou živnost, kterou by mnoho dnešních lidí pokládalo za výnosné postavení. Získal od okupantů licenci na výběr celních a daňových poplatků. Kdo v tom umí chodit, přijde si snadno k pěkným penězům. Vidina tučného zisku a rostoucí hojnost snadno zatlačí do pozadí všechny jiné hodnoty. Chytračení, podvody a okrádání jsou stále bezostyšnější, kolaborace s cizí pohanskou mocností stále samozřejmější. Výčitky, že svým životem vyvolává veřejné pohoršení a že poškozuje vlastní národ a šlape po víře otců, už dávno tento celník utopil ve společných hostinách s kolegy z povolání. Označení jeho povolání se stalo synonymem veřejného hříšníka. Na opovržení, kterého se mu dostává od spoluobčanů, umí odpovědět jiným pohrdáním: to žehrají ze závisti jako slaboši, protože v tom neumí chodit. Není těžké najít falešné sebeospravedlnění a uspat tak postupně vlastní svědomí. Matoušova provozovna není někde v zastrčeném koutě, ale na frekventované ulici, kudy chodí nejvíce lidí. Mnozí se na něho dívají s pohrdáním a staví ho do jedné řady s prostitutkami. Na všechny nenávistné pohledy si už zvykl. Ale dnes se na něho nečekaně zahleděly oči, ve kterých se zračí zcela jiný postoj. Ježíš se svojí družinou jde kolem a vidí až na dno celníkovy duše. Ještě nikdy se tak nikdo na Matouše nezahleděl. Spíše než všechno to zlé, co dosud vykonal a způsobil, zajímá božského Mistra to dobré, co by mohl v budoucnu vykonat. Odsouzení vede k zatvrzelosti a sráží zpět do nevydařené minulosti. Naopak projev důvěry otevírá nové perspektivy a umí vykřesat v temné duši nové odhodlání skoncovat zcela s dosavadním životem a začít znovu zcela jinak. Pod podmanivým Ježíšovým pohledem se jako domek z karet zhroutilo všechno to, co si namlouval a na čem si tak zakládal. Už si ani neuměl představit, že by mohl být jiným člověkem, že by se mohl vymanit z postavení, do kterého se zapletl, a najednou prorok z Nazareta, který začal chodit krajem, dívá se na něho pohledem plným laskavé důvěry, která vrací promarněné vědomí vlastní důstojnosti a otevírá před zbloudilým novou budoucnost.Ještě dříve než slovy oslovil Ježíš tohoto významného celníka svým vnitřním kladným postojem a nečekaným hodnocením. To je předpoklad úspěšného apoštolátu. Nediv se proto, že i v duši člověka celou společností zatracovaného se může náhle zrodit touha připojit se k Mistru, který mu zcela nečekaně dává najevo, že bez ohledu na jeho dosavadní život a na veřejné mínění věří, že našel na dně jeho duše vnitřní ušlechtilost a dobrou vůli. Pojď za mnou! Spíše než jako překvapující výzvu slyší Matouš v těchto slovech odpověď na nevyslovenou a zcela rozhodnou žádost, která se v tom okamžiku zrodila v jeho srdci: zůstat s Ježíšem. Celník vstává a jde. Na nic se neohlíží, na nic se neptá. Dostalo se mu důvěry a on odpovídá rovněž důvěrou. Doposud si cenil jen pozemských statků. Nic jiného nepoznal. Pachtil se za nimi, protože neznal vlastní skutečnou hodnotu a důstojnost. Byl zcela v zajetí sobecké hrabivosti, až přišel Pán, aby ho vysvobodil. Až uslyšíš Ježíšovo zavolání, uvědom si, že je to projev Ježíšovy důvěry, a to je vůbec ta nejvyšší důvěra a ocenění, jakého se ti může dostat. Cokoliv bez ohlížení opustíš pro svého Pána, nebude to znamenat pro tebe žádnou ztrátu, nýbrž osvobození a nejvyšší zisk.Jako hříšník máš právo vstoupit také do celníkova domu. Vstupenkou na toto setkání s Ježíšem není zdání spravedlností, ale touha po obrácení. Náladu, která tu zavládla, tento dům nepamatuje. Opovrhovaní vyhoštěnci zaujímají přední místa u stolu Božího milosrdenství, které přišlo pozvat hříšníky a hledat, co zahynulo. Neodcházej, dokud si nebudeš moci přisednout k božskému Lékaři, abys mu předložil stav své duše. Povzbuzen jeho příkladem vypros si do něho především, aby tě naučil dívat se svým milosrdným zrakem na všechny, které tak rád odsuzuješ a vyhošťuješ, na všechny ty, které pokládáš za nenapravitelné hříšníky, a nalézat na dně jejich duše onu božskou jiskřičku, která čeká, až ji rozdmýchá milosrdný vánek důvěry a milosrdenství. Komu z těch, kteří tak povýšeně chodili kolem Matoušovy celnice, přišlo na mysl, že tento hříšník jednou zasedne na jednom z dvanácti stolců v Otcově království? Nejen Matouš, i ty jsi přece zázrak Božího milosrdenství. Tvůj Pán byl vydán na smrt, aby nám byly odpuštěny hříchy, a vstal z mrtvých, abychom došli ospravedlnění. Snaž se tedy, aby ses stal jeho pomocníkem a nikoliv překážkou. Bratr Amadeus vložil Ferda z čas.Světlo

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace