poslal Olda Připomínky církví a náboženských společností k návrhu Ministerstva kultury
Možnosti uplatnit připomínky k materiálu Ministerstva kultury "Návrh dalšího postupu ve věci majetkového narovnání mezi státem na jedné straně a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé metodou tzv. restituční tečky" využila velká většina registrovaných církví a náboženských společností (celý text připomínek se objeví po „prolinknutí“ názvu příslušné církve nebo náboženské společnosti). Bratrská jednota baptistů a některé další církve žádné připomínky nezaslaly.
Řada církví a náboženských společností vyjádřila stručnou formou svůj souhlas s návrhem Ministerstva kultury – Českobratrská církev evangelická, Církev bratrská, Evangelická církev metodistická, Jednota bratrská, Luterská evangelická církev a.v., Starokatolická církev v ČR, Federace židovských obcí a Náboženská společnost českých unitářů.
Nejzajímavější pasáže z připomínek dalších církví:
Církev římskokatolická - Česká biskupská konference a Církev řeckokatolická - Podstatou nově navrhovaného řešení problematiky rozumíme jednak vzdání se nároku ze strany církví a náboženských společností na vrácení dalšího zestátněného majetku a jednak smluvní závazek státu vyplatit každé církvi a náboženské společnosti určitou část smluvně stanovené hodnoty tohoto majetku. S ohledem na možnosti zrušení či změny zákona, nepovažujeme pro církve a náboženské společnosti za dostatečně jisté, pokud by povinnost státu vyplatit hodnotu smluvního narovnání vyplývala pouze ze zákona a nebyl tento závazek sjednán smluvně. Česká biskupská konference považuje za přijatelné pouze takové řešení, kdy budou mít církve a náboženské společnosti po celou sjednanou dobu splácení dostatečně zajištěno vyplacení smluvní hodnoty nároku na majetek, kterého se vzdají.
V souvislosti s majetkoprávním narovnáním se předpokládá zrušení zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví. Smluvní narovnání majetkoprávních vztahů je především náhradou za majetek, který nebude církvím a náboženským společnostem vrácen, a nelze je chápat jako hospodářské zabezpečení církví ze strany státu v době několika desetiletí. Proto je nezbytné, aby byl současně se zrušením výše uvedeného zákona zaveden nový způsob financování činnosti církví a náboženských společností například formou Vámi uvedených daňových asignací o něž by se dělily CNS, ale ne další neziskové organizace.
Církev římskokatolická-Konference vyšších představených mužských řeholí v ČR, Církev římskokatolická-Konference vyšších představených ženských řeholí v ČR - Toto navrhované řešení nelze považovat v případě řádů a kongregací za restituci, protože by se fakticky jednalo o vzdání se veškerých majetkových nároků bez získání adekvátní finanční náhrady, což je patrné především z návrhu, aby se zachoval současný poměr v rozdělování finančních částek mezi CNS (Pozn.: podíl řádů a kongregací na finančních prostředcích poskytovaných ze státního rozpočtu pro Ř.k.církev je v současnosti zcela zanedbatelný, přestože podíl řádů na objemu majetku, kterého se CNS mají vzdát činí více jak 30 % !).
Pravoslavná církev v českých zemích - V zásadě k „restituční tečce" nemáme námitek, pokud by PC dostávala po zákonem stanovenou dobu dotaci v současné výši, navršenou ročně o valorizaci - s ohledem na inflaci a vývoj mezd. V té době se bude muset naše církev důkladně ekonomicky připravit.
K návrhu statutu připomínáme, že zastoupení naší církve výhradně prostřednictvím Ekumenické rady církví v ČR se jeví poněkud problematické, vzhledem k nejasnostem v jejím statutu (např. přijímání závěrů nikoliv formou „konsensu", jako např. ve Světové radě církví, není v současné ERC průchodné).
Apoštolská církev - K majetkovému narovnání metodou tzv. „restituční tečky" jsme se stavěli od počátku skepticky a tento náš postoj zůstává nezměněn. Aktuálně především ze dvou důvodů: Za prvé by se tímto způsobem staly financované církve fakticky či minimálně morálně závislé na Římskokatolické církvi. Toto by byl zjevný krok zpět ve stávající rovnosti církví před státem. Za druhé vyplácení cca 1 mld. Kč ročně církvím po dobu cca 50 let se jeví ve světle dosavadní historie našeho státu jako zcela iluzorní.
Církev adventistů sedmého dne - Máme výhrady ke komentáři odstavce „Stanovení klíče, podle kterého se prostředky ze státního rozpočtu mezi jednotlivé CNS budou rozdělovat“. Pro naši rozdělovat církev je tento dosud používaný klíč nepřijatelný. Odůvodnění: Jak jistě víte, naší církvi byl v padesátých letech svévolným a protiprávním aktem odňat veškerý movitý i nemovitý majetek. Jeho soupis pořídily tehdejší státní úřady, takže jeho hodnota je doložitelná. Hodnotu majetku, který byl naší církvi zabaven v roce 1952 a nebyl dosud navrácen, odhadujeme v dnešních cenových relacích na více než 200 milionů Kč.
Přestože naše církev má 88 duchovních, neuplatňujeme nárok na financování jejich mezd podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Zásady a stanoviska církve adventistů určují, že duchovní jsou výhradně placeni z našeho desátkového systému. Z tohoto důvodu byl naší církvi poskytován pouze příspěvek na administrativu ve výši cca. 380 tisíc korun, ročně. Zachováním současného poměru v rozdělování finančních částek mezi jednotlivé CNS by nikdy nemohlo dojít k majetkovému narovnání. Vzhledem k tomu, že finanční náhrada za hodnotu zabaveného majetku nemůže mít konkrétní adresné použití, tudíž není přímo určena na platy duchovních, církev má jistě plné právo využít prostředky dle vlastního uvážení.
Křesťanské sbory – Vzhledem ke skutečnosti, že naše náboženská společnost neuplatňuje žádné restituční nároky na státu a záležitost majetkového narovnání se nás tedy nedotýká, vyjadřujeme souhlas s Vámi navrženým dalším postupem majetkového narovnání mezi státem na jedné straně a CNS na straně druhé formou tzv. restituční tečky.
Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů – Z žádné doby působení CJKSPD neplyne jakýkoliv restituční nárok. Majetkové narovnání mezi státem a touto Církví z tohoto důvodu nevyplívá. CJKSPD je díky placení dobrovolných příspěvků (desátků) věrných členů zcela nezávislá na podpoře státu.
Náboženská společnost Svědkové Jehovovi - Jak jsme uvedli v dřívější korespondenci, v případě naší náboženské společnosti jde pouze o jeden specifický požadavek, a to vrácení nemovitostí v Kamýcké ulici, Praha 6-Suchdol (dům č. p. 684, stavební parcela Č. 1605 a zahrada č. 1606). Uvedených nemovitostí jsme ochotni zříci se za přiměřenou finanční náhradu. V jiných ohledech nároky nevznášíme. Ze zaslaného materiálu vyplývá, že majetkové narovnání žádá 10 CNS, z nichž 9 je financováno ze státního rozpočtu. Jedinou výjimkou je naše náboženská společnost.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhujeme, aby nás požadavek byl vyřešen jednoduchou dohodou o majetkovém narovnání, v níž bychom se mj. zavázali k zastavení soudního sporu, který je ve věci veden.
Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hare Krišna - Třebaže naše náboženská společnost nemá na majetkové vyrovnání nárok, řešení tohoto problému ovlivňuje budoucí financování všech CNS a tím pádem se nepřímo dotýká i nás. Náš postoj k této problematice jsme již vyjádřili v dopise z 24.2.2005.
Financování CNS formou asignací je běžné v řadě zemí EU. Navrhujeme proto seznámit se s řešením stejné problematiky v jiných zemích, kde tento model úspěšně funguje a použít jej i v naší společnosti. Jako příklad by mohlo sloužit třeba Maďarsko, které mělo podobnou historii země bývalého východního bloku (ve smyslu náboženského útlaku) jako Česká republika, a kde jsou „církevní asignace" již několik let zavedeny.
Zdroj: http://www.mkcr.cz/
