Grano Salis - Dva národy, dvě zdi

Karels poslal:

V tomto článku bych rád porovnal zeď, která byla postavena v Číně, s tou, která se v současnosti staví v Izraeli. Ale proč to srovnání zdi, která se staví v Izraeli s Velkou čínskou zdí? 长城 [chángchéng] K tomuto srovnání mě vedlo hned několik důvodů. Jednak, jak čínská civilizace, tak i hebrejská, patří mezi nejstarší civilizace, které obstály v „toku řeky“ času. Co je zajímavé a vede to k zamyšlení, že určitý problém své vlády vyřešily oba státy podobně – stavbou zdi. Lze však srovnat téměř nesrovnatelné? Poukážu jak na společné, tak i na odlišné rysy obou staveb.

Začněme tedy s první stavbou, s Velkou čínskou zdí. 长城 [chángchéng] Rozsáhlý systém dodnes uchované Čínské zdi je z velké části dílem dynastie Ming. Ve své finální podobě, tak jak ji známe dnes, byla dostavěna v 16. století našeho letopočtu. Toto ohromné dílo čínských vládců má stovky strážných věží, celá stavba je od východu na západ dlouhá téměř 6400 kilometrů. Stavba samotná neměla jenom obranný charakter, ale sloužila i jako cesta, která spojovala dlouhé vzdálenosti. Také obchodování při úpatí zdi vzkvétalo. Avšak názory na smysl a úspěšnost Velké zdi se mezi odborníky různí. Za všechny alespoň jeden, který formuloval Arthur Waldron. Ve svém názoru dokazuje, že stavba zdi neměla ve své podstatě velký vojenský význam, protože nezabránila pronikání nomádů ze severu. A rozšíření této zdi ukazuje na neschopnost čínských vládců nalézt jiné řešení…

Podobnost čistě náhodná? I když jsou obě stavby vzdáleny v časovém horizontu stovky kilometrů, poslední bod o neschopnosti nalézt jiné řešení se zdá být shodný i v současném politickém dění Izraele. Ta izraelská zeď nebude mít zcela jistě takové monumentální rozměry, jako ta čínská, také při jejím úpatí zřejmě nebude vzkvétat obchod. Ale na rozdíl od té čínské se díky technickému pokroku zabrání pronikání sebevražedných útočníků na území Izraele. O technických parametrech obou staveb si jistě, vážení čtenáři, můžete přečíst i jinde. Ale mě spíše zaujal ten bod o neschopnosti nalézt jiné politické řešení v blízkovýchodním konfliktu. Právě patovou situaci a neschopnost dosáhnout řešení krize na Blízkém východě signalizuje stavba izraelské zdi.

Lze však vůbec doufat v nějaké východisko z izraelsko–palestinského konfliktu? Já se domnívám, že ano. Předně by si palestinský národ měl uvědomit, že je spolucestujícím na společné lodi zvané Svět. Pokud se chce zařadit mezi řádné cestující a nebýt brán jako černý pasažér, či přinejmenším jako ten, kdo se přiživuje v podpalubí, musí přijmout zodpovědnost za svoje chování. Při každém sebevražedném útoku proti Izraeli by měly být podniknuty konkrétní kroky proti útočníkům. Ne jenom jakési mlhavé řeči, které se snaží našeptat světu jenom to, co chce sám slyšet. Jasné odsouzení a exemplární potrestání teroristických skupin ze strany palestinského vedení. Potom nebude muset Izrael vystupovat v roli jakéhosi rodiče, který musí dát pokaždé na zadek svému dítěti, protože to zase zlobilo.

Pro ilustraci uvedu jeden příklad. Mezinárodní soudní tribunál v Haagu, rozhodl o neoprávněnosti stavby zdi, která se v současnosti staví v Izraeli. Celý svět se jako by zastavil a poslouchal, zdá se, že i začal souhlasit se soudním výrokem. V ten okamžik se ale ozval palestinský lid a velikým hlasem zvolal: „My tady zeď chceme!“ A víte jakým způsobem to učinili? V krátké době po rozhodnutí soudního tribunálu v Haagu byl zase učiněn další teroristický čin proti Židům. Takovéto nezodpovědné chování je ale dosti kontraproduktivní. Protože se ve své podstatě vysmívá rozhodnutí z Haagu. A takové řeči, že je to jenom jakási okrajová činnost extrémistických skupin, neobstojí. Pokud je cílem palestinského vedení svobodný palestinský stát, musí začít jednat proti těmto skupinám samostatně. Jestli tomu tak nebude, bude i nadále palestinský národ v „lodním podpalubí“ lodi zvané Svět, někde v třetí cestovní třídě.

Samotná stavba zdi neřeší současnou výbušnou situaci na Blízkém východě, ale v tomto případě je pravdivé jedno staré latinské přísloví, které praví – „E duobus malis minus est eligendum.“ Což v překladu znamená – „Ze dvou zel je třeba vybírat menší.“ Izraelská zeď neřeší samotný kořen problému. Znamená ještě větší rozdělení v izraelsko–palestinských vztazích. Ale pořád je menším zlem, než zákeřné útoky proti židovským cílům. Zeď je přirozenou zábranou právě proti pronikání sebevražedných atentátníků. A tento účel začíná plnit.

Karel Sýkora

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace