Grano Salis - Z historie vzniku ideologie nacionálního socialismu II.

poslal JakubV

Z historie vzniku ideologie nacionálního socialismu II. Je zajímavé sledovat, jak vůbec mohla vzniknout utlačovatelská "politfilozofie" nacionálního socialismu. Zeptejme se ale nejprve zcela naivně, jak mohl vůbec vzniknout nacionální socialismus? Z jakých pramenů se živil tento myšlenkový směr? A kde hledat jeho zdroje a počátky? Pokud jsme dnes schopni je odhalit, musíme vyjmenovat alespoň pět jmen, chceme-li najít kořeny národního socialismu. Jsou to

Malthus
Darwin
Nietzsche
Gobineau
Chamberlain

CHARLES DARWIN Charles Darwin píše ve své autobiografii:

"V říjnu 1838... jsem si četl pro svou zábavu Malthusovu esej o populaci; ... tu mě najednou napadlo, že se za takových okolností zachovávají vhodné druhy a nevhodné by byly ničeny... Zde jsem teď konečně našel potřebnou pracovní hypotézu."5 Darwin publikoval v roce 1859 svou knihu The Origin of Specis (O původu druhů), snad nejvlivnější knihu 19. století, která měla v budoucnosti úplně změnit svět. Jako druhý pilíř nacionálního socialismu by měl být tedy kriticky zkoumán Charles Darwin, anglický přírodovědec (1809 - 11882)., jehož teze rozbouřily vodní hladinu a staly se předmětem diskuse v 19. století. Zřejmě se mu podařilo přitáhnout badatele své doby na svou stranu. Darwin se stal známý hlavně svými veřejnými rozepřemi s biskupem z Oxfordu, s tím "kluzkým Samem Wilberforcem", který s ním však nakonec prohrál. Darwinova bádání se nejprve týkala světa zvířat. Jeho základní myšlenka byla ta, že různé zvířecí druhy vznikají přirozeným výběrem. Zvířata se přizpůsobují v té době existujícím životním podmínkám a na základě přirozeného výběru zbývají ta nejsilnější, ta nejlepší a nejschopnější k přežití; tímto způsobem se tvoří druhy. Také Darwin vycházel podobně jako Malthus z "příliš velkého počtu živočišných potomků", kteří se ale sami vybíjejí v přirozeném "boji o přežití". Ti nejsilnější se rozmnožují, takže dochází k pozvolnému přetváření druhů (dříve považovaných za stálé) a k automatickému vyššímu vývoji. Kdyby byl Darwin setrval v říši zvířat, nebyli bychom snad museli nic namítat proti jeho tezím, ačkoliv jsou dodnes sporné. Ale základní chybou bylo nečekané přenesení této teorie na člověka, které mělo vést k neuvěřitelným důsledkům. Ale podívejme se ještě na chvíli podrobněji na Darwinovy ideje, než se budeme věnovat kritice: Darwin spojoval svou teorii přirozeného výběru s domněnkami Malthusovy teorie o obyvatelstvu. To znamená, že svá pozorování zvířecího světa spojil s chybnou myšlenkou o nekontrolovatelném přírůstku obyvatelstva. Jinými slovy: biologické výklady ze světa zvířat byly přeneseny na (sociální) vývoj lidské společnosti. Darwin přitom polemizoval (jako Malthus) s "biologickými" argumenty pro nebo proti určitým "sociálním opatřením". K tomu připomeňme následující citát a velmi rychle poznáme, že darwinismus a sociální darwinismus jsou propojenější než se dosud myslelo: Darwin v originálním znění: "U divochů se duševně a tělesně slabí brzy odstraňují a ti, kteří zůstanou naživu, prokazují obvykle stav pevného zdraví. Na druhé straně děláme u civilizovaných lidí všechno proto, aby se proces odstraňování zadržel. Stavíme útočiště pro slabomyslné, pro mrzáky a nemocné, vydáváme zákony pro chudé a naši lékaři usilují všemožně o to, aby zachovali každému život až do poslední chvíle. Uvědomme si například, že tisíce lidí bylo očkováno proti černým neštovicím, zatímco by v dřívější době při slabé konstituci na ně umírali. Tím dochází k tomu, že i nejslabší členové civilizované společnosti dále rozmnožují svůj druh. Každý, kdo se věnoval pěstování zdomácnělých zvířat, nebude pochybovat o tom, že to musí být pro rasu člověk nanejvýš škodlivé. Je překvapivé, jak brzy vede nedostatek péče nebo nesprávně vedené péče k degeneraci zdomácnělé rasy; ale kromě lidského druhu není žádný pěstitel tak naivní, aby připustil svá nejhorší zvířata k dalšímu chovu." (Ch. Darwin: Původ člověka a přirozená volba pohlaví, I.díl. Stuttgart 1871, str. 146). A později píše Darwin v jednom dopisu Williamu Grahamovi, profesorovi právní vědy v Belfastu: "Podíváme-li se na svět do nedaleké budoucnosti, jaký nekonečný počet nízkých ras bude vyššími civilizovanými rasami na celém světě odstraněn." Jasnější to už vlastně ani nemůže být. Darwin těmito slovy položil, aniž to tušil, základní kámen pro holocaust a vraždění slabomyslných, mrzáků a nemocných - jakož i pro myšlenku o rasách! Kdyby se byl Darwin skutečně zajímal jen o historii vzniku zvířecích druhů na naší planetě, aniž by to přenášel na lidi, byl by snad provedl zajímavý výzkum. Ale společně s Malthusovou populační teorií pohrdající člověkem se najednou zrodila nová teorie, jak je společnost formována a jak by měla být utvářena. Darwin sám občas prohlašoval, že nechce vynášet žádné soudy týkající se vývoje lidské společnosti; prý se omezí na své zoologické studie. Faktem ale je, že výše citované výroky pronesl. Navíc se ho během velmi krátké doby zastalo mnoho "vědců", kteří dále rozšiřovali "sociální darwinismus". Z dnešního pohledu jeho názory pohrdající člověkem nejen nenarazily na žádný odpor, ale dokonce brzy získaly nadšené stoupence, kteří prohlašovali tyto hrozné ideje za "vědecké". Darwin sám by byl pravděpodobně zděšen pozdějšími důsledky mnohých svých tezí. Ale od té doby se začala citovat teorie o "boji o přežití". Darwin byl probírán podle ideologicky využitelných výroků. Palcové titulky jako "Přirozený výběr", "Zachování vynikajících ras", "Boj o existenci" a další fráze a bezobsažná slova se najednou ocitla na denním pořádku a byla dokola omílána. Mnohé vhodné i nevhodné evoluční zákony vývoje ze zvířecího světa byly nevyzkoušené okamžitě přenášeny na procesy společenské, jako kdyby byl člověk jen lepší zvíře. Už se nemyslelo na Beethovena, který byl přece hluchý a byl by musel být vlastně "zahuben", nebo na jiné génie. Dobře si zapamatujme: darwinismus může být považován (později hovořili vědci vznešeně jen o "sociálním darwinismu") za teoretický základ nacistického myšlení. Již brzy po Darwinovi spatřily světlo světa nebezpečné pojmy. Tak vznikl pojem "sociální hygiena". Vztahuje se k filozofovi Schallmayerovi. Sociální hygiena znamená doslova "čistota společnosti". Vrátíme se ještě později k tomu, jak by měl být velkoryse tento pojem interpretován. Každopádně se musel sociální darwinismus udržet v běžné literatuře jako vysvětlující model pro vznik nacionálního socialismu. Je ale nedostačující, jestliže hledáme vysvětlení nacionálního socialismu pouze v souvislosti se sociálním darwinismem; neboť sociální darwinismus byl všude v Evropě rozšířený fenomén. Je tedy nutné ještě jednou poukázat na to, že jeden díl skládačky jednoduše chybí. Ale zůstaňme u naší základní myšlenky: Faktem je, že Darwina skutečně nemůžeme zcela zprostit viny. A tak se dostáváme ke dvěma překvapivým poznatkům, které můžeme získat z "případu Darwin": 1. Přenášení pozorování a výzkumů zvířat na člověka může a musí vést k nanejvýš pochybným výsledkům. Přísně vzato jsou chybné a nepřípustné. 2. Slovo "věda" zde bylo a je zneužíváno k tomu, aby se nemorální a neetické teze mohly jako neškodné pronášet ve společnosti. Zbavme se tedy trochu respektu před slovem "věda". Už se neuklánějme, když zazní. Bylo spácháno tolik omylů ve jménu "vědy", že už můžeme tuto "posvátnou relikvii" klidně odstranit. Případ Darwin, který přispěl neúnosnou měrou ke vzniku nacistického světového názoru, by nám měl proto sloužit jako varující příklad. Zbavme se trochu úcty před "vědou", která se vzápětí velmi často prokáže jako objektivně zcela falešná. Ještě jasněji: věda může být pláštíkem tak, kde kráčí ruku v ruce nemorálnost, lidská nenávist a vražda. Darwin by možná o sto let později přistupoval k otázkám "přirozeného výběru" méně "teoreticky". Poznámky: 5. Viz: Will Durant, na uved. místě, str. 93 Z knihy Dr. Thomas Roeder/Volker Kubillus: Muži za Hitlerem - architekti hrůzy

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace