Grano Salis - Křesťanství nebylo zamýšleno jako zvláštní náboženství

Karels poslal:

Křesťanství nebylo zamýšleno
jako zvláštní náboženství

Možná je tato úvaha omyl, možná jsem se mýlil při vyvozování závěrů. Asi udělám radost našim bratřím adventistům, kteří jsou ve své podobě křesťanství nejblíže první církvi. Znovu opakuji, můžu se mýlit, proto berte tento článek jako „odrazový můstek“ k diskuzi.

Jak jsem na to přišel? Jak jsem přišel na to, že křesťanství nebylo zamýšleno jako zvláštní náboženství? A jak tedy bylo zamýšleno? Přivedlo mě k tomu čtení Bible. Jsou tam mnohé pasáže, které napovídají tomu, že křesťanství mělo zůstat jako jedno z možný směrů v židovství.

K této úvaze musím citovat tento text: Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ Ježíš odpověděl: „První je toto: 'Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!'“ (Marek 12:29-30)

Pokud máme vzít v potaz to, že Ježíš přišel přikázání pouze naplnit a nikoliv zrušit, potom to vypadá, že učedníci Ježíše Krista se stanou ctitelé židovského národního Boha, Hospodina! Protože je řečeno: „Slyš Izraeli… miluj Hospodina“ Což je pochopitelné, protože v té době byli Ježíšovi učedníci jenom z Izraelského národa.

Ale jsou tady další texty, které jsou bez této teze těžko pochopitelné. Například: „Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle. Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.“ (Římanům 2:28-29) Těžko se tato pasáž dá vysvětlit. Už jsem na to slyšel mnohá vysvětlení, dokonce se tento text užívá jako důkaz o nahrazení Izraele církví.

Od vendaora jsem slyšel, že je to vnitrožidovská otázka, prostě, že se týkala jenom židů. Já s tím tak docela nesouhlasím. Ano závěr mám podobný, totiž, že církev je začleněná do Izraele. Potom to dává smysl. Diskuze jestli je pravý žid ten, který dodržuje zákon a je obřezaný, nebo ten, který není žid podle původu, ale podle vyvolení. Apoštol Pavel uzavírá takto, pravý žid, je ten, který má obřízku, obřízku srdce! Apoštol Pavel tímto výrokem neruší a nenahrazuje Izrael církví. Já myslím, že jeho pojetí je takové, že křesťané jsou takoví „proselyté“, kteří jsou začleněni do věřícího Izraele. A v takové diskuzi Pavel vyzdvihuje výhodu přítomnosti Božího Ducha v každém, kdo vydal svůj život Ježíši Kristu. Abych to osvětlil jasně, díky Ježíši Kristu jsme se stali součástí Božího Izraele! V něm jsme naplnili zákon, v něm jsme spravedliví. Jen to vyznat tím, že se k tomu přiznáme naší vírou. Ale jedno je jisté, v Ježíši jsme se stali součástí Božího Izraele.

Jiný text, který by mohl vysvětlit to samé: „Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření. A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování.“ (Galatským 6:15-16) Opět apoštol Pavel nazývá církev Izraelem, Izraelem Božím!

Nový text o tomtéž: „Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.“ (Jakub 1:1) Pokud si pročtete celý list Jakuba, nezdá se mi, že by tento list byl psán pouze pro znovunarozené křesťany, židovského původu. Ale myslím si, že je psán i pro křesťany, kteří jsou původem pohané. Jistě mi namítnete, bratři a sestry, že to mohla být jakási metafora, přirovnání. Ale co ostatní texty Bible?

Jiný text: „A tak v něm smíme obojí, židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem. Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině. Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.“ (Efezským 2:18-20) No jo, ale proroci, byli především proroky pro Izraelský národ. Pokud bychom byli důslední. Na tomto základě máme být postaveni. A proroci, tito starozákonní svědkové víry přeci nebyli křesťané. Byli součástí Izraele! Věřícího Izraele! Stejně jako apoštolové! Pokud bereme proroky, protože náš milý bratr apoštol Pavel jmenuje apoštoly, potom mezi proroky musím zařadit i Mojžíše!

A další důrazy například od apoštola Pavla: „'Cti otce svého i matku svou' je přece jediné přikázání, které má zaslíbení: 'aby se ti dobře vedlo a abys byl dlouho živ na zemi.' „ Pokud by bylo v plánu eliminovat všechna přikázání, nebylo by divné, že tohle Pavel připomíná? Je pravdou, že je defakto naplňujeme tím, že jsme v Kristu Ježíši.

O obřízce je to bez diskuze, ta byla dána jenom židům. A je o ní v biblických textech mnoho poznámek. Ale možná se to týká zase té soboty. Nezlobte se bratři a sestry, tuto otázku nemám dodneška v plné hloubce vyřešenou. Je jasné, a zcela jisté, že sobotu, první církev světí!

Například: „Ženy, které šly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid.“ (Lukáš 23:55-56) Je to neutrální text, který nám neříká, že to máme dělat, ale něco konstatuje. Konstatuje, že první následovníci, světili sobotu. Neřekli si sami u sebe, „Hurá, Ježíš nám zrušil zákon, a tak začněme světit neděli!“ Jiný text, který říká o tomtéž jiným způsobem. „Potom se z hory, které se říká Olivová, vrátili do Jeruzaléma; není to daleko, jen asi kolik je dovoleno ujít v sobotu.“ (Skutky 1:12)

Jak je vidět, z tohoto textu, „nevykašlali se“ naši apoštolé na přikázání zákona, konkrétně na sobotní přikázání. Je tak řečeno z tohoto textu – „není to daleko, jen asi kolik je dovoleno ujít v sobotu.“ Z čehož se dá vyvodit, že přece jenom sobotu dodržovali i s jejím nařízením, tj. za sobotu se dovolilo ujít jenom tolik a tolik vzdálenosti. Což není tak podstatné, ale zmínka o sobotě, ještě s přísnějším rabínským nařízením, ukazuje na to, že apoštolé světili sobotu.

Jenom kratičká zmínka o sobotě, protože jsem to neměl v úmyslu při psaní tohoto článku. Při diskuzích s našimi bratry adventisty, absence jakýchkoliv důrazů na svěcení soboty ukazuje to, že první církev světila sobotu. Že i první pisatelé Bible, evangelisté neměli zvláštní záměr toto zdůrazňovat, protože to byla normální praxe. Argument oponentů (i můj) je ten, že je to sice chytrá argumentace, ale přesto to může vypovídat přesně o opačné logice věci. Duch svatý vedl pisatele k absenci toho, aby zdůrazňovali sobotu jednoduše proto, že byla znakem, symbolem hlavně židů. V době milosti, zákon pozbývá platnosti, je tady jenom zákon Kristům.

Samozřejmě mám tady v těchto otázkách vždycky prostor k tomu, své názory změnit. Jsem otevřený k diskuzi. Jsou mi známy tyto texty: „Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“ (Zjevení 14:12) Co se míní v tomto textu těmi přikázáními Božími? Adventisté by mi odpověděli, že je to desatero atd.

Jistě by pomohlo k řešení těchto problémů, pochopit jaký má vztah církev vůči Izraeli, míním věřícímu Izraeli.

Pokud vezmeme v potaz, že církev je výsledkem všech požehnání a zaslíbení, dané Izraelskému národu. Potom je otázkou, která se tady už také řešila. Co s Izraelem, s tím národem v dnešní podobě. Který je hodně vzdálen od podoby věřícího Izraele z před mnoha tisíciletími. Pokud je mi známo, zaslíbení a požehnání jsou dány židovským Bohem Hospodinem. A opět jsme u výchozího problému. Je křesťanství vyjádřené její viditelnou podobou - církví nějaké „extra“ nové náboženství, nebo je nějakým zvláštním způsobem církev spojená s věřícím Izraelem? Asi zde osvětlí mnohé jaké má postavení Ježíš vůči Izraeli. On je přece především zachráncem židovského národa. Jeho „statut“, služba není ve vzduchoprázdnu jako jakési slova Budhy. Pán Ježíš byl předpovězen židovskými proroky, byl zaslíben židovskému národu a především, byl sám židem!

S pozdravem a přáním pokoje Karels

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace