Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jednota bratrská zůstává i po pěti stoletích nejstarší původní českou reformační církví. Její učení se sice v mnohém časem proměnilo neboť přijímala ochotně nová učení, ale svou odlišnost zachovala do současné doby a s žádnou reformační církví se plně nesloučila ani se nevrátila do církve katolické.   Článek je zpracován z oficiálních materiálů JB, komentáře a mezititulky kurzivou doplněny. Jeho cílem je seznámit reformované s církví, která se nebála pohlédnout i kriticky do své historie. Kéž by se i ostatní církve přidali a poznali své skutečné základy a jejich postupný vývoj do současnosti. V mnohém by třeba pochopili i současné změny a "převraty".   Zdroj: Rudolf Říčan, Dějiny JB v přehledu, 1956  

Část druhá - něco ze života církve do a po vzpouře stavů Někdy lze i zalhat aneb když je třeba se dostat z vězení ... Roku 1561 – B. Augusta se smiřuje s přihlášením k církvi podobojí … zdůraznil, že se Jednoty nezříká, nýbrž ji považuje za součást této široce pojaté evangelické církve. Starší Jednoty však těžce zazlívali Augustovi tyto kroky … Došlo k úplnému rozchodu nezi Úzkou radou a Augustou. Ale roku 1564 byl Augusta propuštěn a roztržka se rychle urovnala. Augusta byl opět uznán sudím. Jednota vzdělaná aneb nejcennější díla bratří a Filipika proti misomusům Jan Blahoslav si oblíbil: výbornou latinu. Právě zde stál však Blahoslav opět na opačném stanovisku než Augusta, jenž školského vzdělání mnoho neužil a zakládal si na své řemeslné dovednosti jako kloboučník. Jako by mu náleželo k obnovené věrnosti odkazu B. Lukáše, jenž vskutku nepokládal vzdělání v klasických jazycích pro kněze za nutné, aby se stavěl proti Blahoslavově snaze po vytříbeném slovu, proti jeho uměleckému vkusu a proti vyššímu školení bratrského dorostu. Mnozí kněží sa Augustou souhlasili. Filipikou proti misomusům nazvali literární historikové plamenný protest proti tomuto nedocenění vzdělanosti, který Blahoslav napsal roku 1567, uváděje s důrazem, že přece právě B. Lukáš dal do služby Jednoty své nemalé vzdělání, a vzpíraje se těm, kdo s pravou vírou sdružují s myšlenkovou pohodlností kulturní zaostalost. Svěží latina, v té době běžný obcovací jazy mezi vzdělanci vůbec, byla Blahoslavovi nezbytná při mnohých jeho akcích diplomatických. Bratští mládenci v chlapeckém věku od rodičů pod vedení domácího kněze daní, a prospěli-li, přijatí za akoluty a později za jáhny, cvičili se pro budoucí kněžské povolání. Jan Blahoslav zemřel roku 1571. Většina Starších byla na jeho straně proti Augustovi. Zápis v Knize úmrtí o Augustovi (zemřel 1572): „Předivných silných a neustálých myslí člověk, a přenesnadný pustiti to, což on usoudil a míti chtěl, skoč zhůru neb dolů“. Blízké zahraničí aneb násilná reformace katolíků Situace v Polsku. Lid byl reformací dotčen jen zcela povrchně. Byl do reformačních církví veden vůlí vrchnosti, nikoli vlastním zájmem. Kdežto Bratří bylo ve Velkopolsku mezi šlechtou asi šest až osm procent, v lidu tvořili zlomek sotva půl procentní. Jesuitům se dařilo vzbudit i v lidu katolické cítění zároveň s mravní nápravou duchovenstva, lépe vychovávaného na jesuitských školách. Kde se vrchnost obrátila k církvi římské, snadno s ní odcházel i lid, jemuž reformace nepřinesla ani po hmotné stránce úlevy. Česká konfese aneb konec první uznané samostatné české katolické církve Rok 1567 - Šlechta podobojí si vyžádala zrušení kompaktát jako zemského zákona, protože přítomné potřebě novoutrakvistů už dávno nevyhovovala. Za to si chtěli vymoci (1571) na králi uznání Augsburské konfese, která měla od r.1555 platnost v německé říši; i v obojích Rakousích (r.1568). Rok 1575 - Na zemském sněmu (zastoupení pánů a rytířů Bratří asi jako katolíků, nejvíce bylo novoutrakvistů) rozhodnuto o sepsání České konfese. Tato sice ústně potvrzena, ale nebyla písemně císařem schválena. …. Obrat ke kalvínství aneb čas změnit učení podle vůle lidí Roku 1580 bylo již zřejmé, že kalvínská orientace v Jednotě převládá. Ale právě zde bylo na bratřích, aby trvali na svém zprostředkujícím stanovisku mezi luterány a reformovanými… B. Simeon Turnovský se r.1581 postavil proti kalvínskému zduchovňujícímu pojetí článku Creda „sstoupil do pekel“, jako by tato věta jen obrazně vyjadřovala hrůzu utrpení Kristova na kříži.. Když pak mezi Bratry vzrůstal souhlas s kalvínským pojetím večeře Páně, dovozoval Turnovský v latinských spisech zásadními výklady i historickým přehledem, že bratrské učení stojí uprostřed mezi luterským a kalvínským. Otázkami Turnovského zabývaly se bratrské synody v letech 1598-1604. Proti Turnovskému rozhodovala u jiných nechuť k projednávání příliš jemných otázek. Turnovský uzavřel spor vylíčením jeho průběhu a ústupem z diskuze. … Doba před vzpourou stavů proti císaři aneb proč se tehdy dobře bratřím vedlo, i když už zase chtěli změnu Rudolfův majestát roku 1609 zaručil podobojím písemně náboženskou svobodu na základě České konfese. Mezi evangelíky, kteří byli v naprosté většině asi 80% a katolíky sjednáno tzv. Porovnání mezi stranou podjednou a podoobojí na základě rovnoprávnosti. I zbylí staroutrakvisté se přihlásili k České konfesi. Bratří se také ke kofesy přihlásili s tím, že je souhlasná s Bratrskou ve všech podstatných článcích. Bratři si vymiňovali jen ponechání vlastního kněžství, a ovšem i řádu a kázně církevní. V konsistoři bylo Bratřím vyhrazena tři místa ze dvanácti. Bratrský senior měl míti druhé místo po administrátorovi. Zaveden řád, aby senior asistoval při svěcení kněží evangelických, administrátor pak při ordinacích bratrských. Katolické menšině se dostalo rovných práv s evangelickou většinou, v ní pak nad odchylky v jednotlivostech prohlášena shoda v podstatných věcech a konečně zaveden řád do veliké církve podobojí. Jednota neměla nyní zevních překážek pro svůj rozvoj. Bratři se sbližovali s evangelickou církví. Ostatně i dosazování bratrských kněží na fary podobojí, jichž patroni byli bratrští páni, stíralo rozdíl mezi nimi a kněžími evangelickými, když Bratří v takových případech oblékali komže a brali desátky. … Zatímco na jedné straně Bratří dále rozvíjeli svou literaturu,…, počet údů Jednoty klesal. Jednota jalověla tak, že by i bez tlaku nepřátel “sama tak tiše zmizeti a jako dohořelá svíéčka zhasnouti musela“ Komenský. Několik mladších bratrských kněží moravských podalo roku 1619 svým starším memorandum, doporučující včasné spojení s církví evangelickou, aby bylo ukončeno zbytečné tříštění a nehospodárnost vynaložené práce. …. Povstání stavů aneb kdo ruší mír, nedojde míru Mezi předními vůdci povstání byla řada Bratří. Za nového krále byl neposledně vlivem bratrské šlechty zvolen falcký kurfiřt, kalvinista Fridrich V. Bratři nesouhlasili s kvapným zaváděním falckých řádů bohoslužebných ani s nešetrnou obrazoboreckou reformací svatovítského chrámu, která urážela nejen katolíky, ale i většinu podobojích a rušila zásadu náboženské shody v zemi. …. Po Bílé hoře aneb po politických odpůrcích došel čas i na náboženské podněcovatele První byli na řadě pražští kněží bratrští, pak i ostatní evangeličtí – s dočasnou vyjímkou německých luteránů (saský spojenec katolického císaře). Z Prahy 1620, z českých zemí 1624. Šlechtici 1627. Exil - Víra Komenského v nová (a falešná) proroctví aneb velmi uznávaný autor, často braný v potaz, někdy ale píšící a šířící nepravdy ... Ztráta naděje na švédskou pomoc otevřela sluch Komenského pro nová proroctví, slibujících úplný zvrat věcí ve prospěch Bratří jinou cestou. Tato proroctví pocházela z úst Drábíkových. Mikuláš Drabík byl spolužák a spolukněz Jana Amose. Při návštěvě Komenského v Uhrách (1650) opakoval Drabík své starší výzvy: je třeba zvěstovat knížeti Rákóczymu vidění, podle nichž se má stát uherským králem a vésti vítězný boj s císařem. Komenský se zprvu dráhal, konečně však uvěřil Drabíkovi, ač lednický prorok nepřesvědčoval o pravdivosti svého poslání způsobem svého života. Vytýkali mu, že opustil kněžské práce, že rád pije, že miluje peníze. Ale co záleží na osobních vlastnostech proroka, jde-li o slovo Boží? I pojímal Komenský proroctví za hlas Boží, překládal je do latiny a dvakrát je vydal v mocném svazku spolu s viděními Kotterovými a Poňatovského. Zklamání následovalo za zklamáním. Rákóczy zemřel, jeho nástupce také. Drabík dovedl novými proroctvími opravovat proroctví stará a vyložit jejich nezdar neposlušností těch, jichž se týkala. Drabík byl popraven v Bratislavě r.1571, když i předtím přestoupil na katolickou víru (prý pod vlivem alkoholu). Víra v proroctví a jejich šíření vynesla Komenskému nejednu srážku a nesnáz. Lešenský jeho žák Mikuláš Arnold, obvinil jej z falešných proroctví a viny na zkáze Lešna. Komenského očekávání brzkého příchodu Kristova a snadná víra v novodobá proroctví těsně spolu souvisejí. Myšlenka na Krista byla mu stálou pobídkou ku práci, aby svět a zejména církev byla připravena ke chvíli zjevení a soudu Božího syna. (Komenský svou nenávistí vůči katolíkům a podporou Rákoczyho, Švédů a jiných okupantů Polska uvedl proti bratřím a ostatním reformačním velkou nevoli Poláků, kteří nechtěli aby jejich Polsko patřilo ke Švédsku, Rusku nebo Prusku, chtěli svobodu. Vypálení Lešna, jako sídla bratří bylo za jejich protipolskou činnost také patrně odplatou). …. Rok 1781 – Toleranční patent jen pro luterány (augsburské) a reformované (helvétské). Rok 1848 – pokus o sjednocení luteránů s reformovanými. Rok 1918 – Českobratrská církev evangelická. ... Konec části druhé ze tří