Grano Salis - Kritický pohled na Zjevení Panny Marie

Proč mohou být a jsou zjevení Panny Marie ?

K čemu vlastně jsou?

Proč některá hodnotí katolická církev jako falešná a proč jiná jako pravá?

Musí je každý křesťan nebo katolík přijímat?

Článek uvádí kritický přístup ke zjevením. Kritický přístup ovšem není v tom najít co je špatné, ale zhodnotit spravedlivě, beze lži nebo zatajení, klady i zápory dané věci. Úsudek by si pak měl čtenář udělat sám.

Úvod a závěr:

§67 Katechismu katolické církve: Během staletí docházelo ke zjevením, jež se nazývají „soukromá“. Některá byla uznána církevní autoritou, avšak nepatří k pokladu víry. Jejich úlohou není „vylepšovat“ nebo „doplňovat“ Kristovo definitivní zjevení, nýbrž napomáhat k tomu, aby se z tohoto zjevení v určitém historickém období plněji žilo. Za vedení učitelského úřadu církve dovede zdravý smysl věřících rozlišit a přijímat, co je v těchto zjeveních opravdová výzva Krista nebo jeho svatých pro církev. Křesťanská víra nemůže přijmout „zjevení“, která si dělají nárok na překonání nebo opravu zjevení, jehož naplněním je Kristus. To je případ některých mimokřesťanských náboženství a také některých novodobých sekt, opírajících se o taková „zjevení“.
jarda2005

Srovnání zjevení v Medjugorje s jinými mariánskými zjeveními:

Ačkoliv se to málo ví, k prvnímu mariánskému zjevení podle legendy došlo již v roce 40 po Kristu , kdy se jeden z apoštolů Jakub měl během svých misijních cest dostat do španělské Zaragozy. Zde se mu podle tradice v hluboké modlitbě zjevila Ježíšova matka a nabádala ho, aby zde postavil na její počest kostel jí zasvěcený. Rok poté stála na tom místě kaple zasvěcená právě Panně Marii.

Nejznámějšími a snad nejuznávanějšími mariánskými zjeveními jsou však čtyři jiná – v mexickém Gudalupe (1531), francouzském La Salette (1846), rovněž francouzských Lurdech (1858) a v portugalské Fatimě (1917). Pojďme se krátce podívat, jaká zde byla poselství Panny Marie, jak zapůsobila na příjemce a jaké dary zjevení přinesla – a poté porovnejme s Medjugorje.

Zjevení Panny Marie v Guadalupe se přihodilo již stárnoucímu indiánovi Juanu Diegovi. Poselství nebylo nijak převratné – v podstatě stejné jako onoho roku 40 po Kristu. Aby se vybudovala na určeném místě kaple na její počest. Panna Maria posílá Juana k místnímu biskupovi, který nechce věřit. Juan žádá o zázrak. Tím se stane jeho plášť, který je i dnes pokládán za zázračný, protože moderní technika v něm objevila jakoby fotografický záznam celé situace, kdy Juan přinesl biskupovi čerstvé květiny, a posléze i zázračné uzdravení Juanova příbuzného.

Podrobněji:

Vizionář Juan Diego se narodil roku 1474 a dostal jméno, které v aztéckém jazyce znamená Zpívající orel. Pokřtěný byl roku 1525. Se svým strýcem Bernardem byli jedněmi z prvních indiánů, které francouzští misionáři obrátili na křesťanskou víru. Juan byl ženatý, ale brzy se stal bezdětným vdovcem. Na svátek Neposkvrněného Početí, 8. prosince, když šel do vzdáleného kostela v Santiagu na mši svatou, uslyšel cestou kolem skalnatého kopce Tepeyac nezvykle pěkný ptačí zpěv a náhle uviděl zjevení krásné Paní v modrém plášti, obklopené zlatou září. Paní mu řekla: "Jsem svatá Panna, Matka našeho Boha, původce života Stvořitele všech věcí a Pána nebe i země." A neobyčejně laskavým hlasem požádala Juana o postavení kostela na tom místě, odkud by chtěla pomáhat všem lidem.
Biskup - františkán Juan de Zumarraga, však indiánovi nevěřil. Až teprve, když přinesl Juan viditelné znamení od Paní - překrásné kastilské růže, které natrhal za mrazu na vrcholku kopce a obraz Panny Marie, zázračně objevený na Juanově plášti, prosil za odpuštění, že nevěřil Mariinu přání. Biskup ihned přenesl plášť s obrazem do své domácí kaple. Druhý den jej zástupy lidí přenesly do kostela. Zanedlouho byla postavena na Tepeyacu nová kaple a Juan Diego ji měl na starosti. Věnoval se trvale příchozím poutníkům a pomáhal připravovat Indiány k přijetí svátosti křtu. Zemřel roku 1548 ve věku 74 let. Roku 1990 ho Jan Pavel II. blahořečil.
Zjevení Matky Boží na pahorku Tepeyac v Mexiku, znamenaly obrat v evangelizaci Ameriky. Zjevení Panny Marie bylo pojmenované dle jejího přání Guadalupe - v domorodém jazyce "de Guatlashupe", tj. "Pošlapaný kamenný had". Tím dala na srozuměnou, že přemohla pohanského boha Quetzalcoatla, kterého Aztékové uctívali v podobě opeřeného hada a kterému obětovali množství lidí. Indiáni také pochopili bohatou symboliku na zázračném obraze, jim tak srozumitelnou. Výzkumy astronomů v roce 1981 také potvrdily, že seskupení hvězd na plášti Panny Marie odpovídá poloze hvězd z roku 1531 - v době zjevení. Mariánské zjevení v Tepeyacu způsobilo všestranné a hromadné obrácení domorodců - pohanů - denně se jich hlásilo s žádostí o křest na misijních stanicích desítky tisíc. V průběhu let 1532 -1538 se obrátilo ke křesťanství 9 milionů Mexičanů. To je skutečnost, která nemá v dějinách obdoby. Roku 1557 potvrdil mexický arcibiskup pravost guadalupských zjevení. Roku 1737, kdy - jak Mexičané věří, byla zásluhou Panny Marie vyhlazena v Mexiku epidemie tyfu, byla úředně prohlášena Panna Maria Guadalupská za hlavní patronku "Nového Španělska". Dnes je její obraz vidět po celé zemi a Tepeyac přitahuje ohromné davy návštěvníků, zejména ve dnech jejího svátku - 12. prosince. Již týden předtím směřují poutníci k moderní bazilice "Naši paní Gaudalupské" na úpatí kopce. Je to rozlehlá krásná stavba, která pojme tisíce lidí. Jsou zde napsaná slova, která vyřkla Svata Panna, když se zjevila Juanovi Diegiovi: "Což nejsem tvoje matka?"

V podstatě obdobný průběh mělo osmnáct zjevení Panny Marie prosté dívce Bernadettě v Lurdech. Panna Maria měla prosbu, aby se ve skále vykopala studna s léčivou vodou, která měla lidi uzdravovat, a místního pastora Peyramaleho měla Bernadetta požádat o výstavbu kaple. Panna Maria zde rovněž potvrdila své neposkvrněné početí, jež papež vyhlásil pouhé čtyři roky předtím. Zázraky uzdravení na sebe nenechaly dlouho čekat a dnes je jich velké množství. Bernadetta vstoupila do kláštera, kde také po několika málo letech zemřela.

V La Salette se Panna Maria zjevila prostým pasáčkům – 15leté Melanii a 10letému Maximinovi. Její poselství tentokrát znělo poněkud výhružně – pokud se lidé skutečně neobrátí, nepřestanou klít a brát jméno Boží nadarmo, přijdou roky neúrody. Panna Maria rovněž kladla důraz na neomylnost papeže a na to, aby ani v budoucnu lidé nepřestávali zapomínat na Boha. Obou pasáčků se následně ujal blízký klášter.

Ve Fatimě bylo zjeveno několik tajemství, z nichž se mnohá potvrdila, rovněž pasáčkům – Hyacintě, Františkovi a Lucii – která dodnes žije jako řádová sestra Lucie. Anděl a poté Panna Maria naučili děti novým modlitbám k Bohu, klanění se a vzývání Bohu a rovněž je posilovala, aby se modlily za papeže a za obrácení hříšníků. Svou pravost potvrdila zázrakem, kdy Slunce předvedlo na deštivé obloze poněkud děsivé kotrmelce. Hyacinta a František brzy po zjevení odešly ke své Paní do nebe, Lucie ale měla zůstat, aby šířila Mariino poselství.

A teď tedy pojďme do Medjugorje. Zde se Panna Maria rovněž zjevila skupince dětí (i když, jde nazývat dětmi mládež ve věku 16-18 let). Ti však na blízkém kopci nebyli sbírat květiny, jak se napoprvé snažili namluvit biskupovi, který je vyslýchal, ale po svědectví těch, kteří je viděli, přiznali, že se pokoušeli kouřit. Tedy – Panna Maria se zjevila začínajícím kuřákům (inu, budiž), ale ti po něčem tak neobvyklém a jistě povznášejícím, čím asi setkání s Pannou Marií je, následně lhaly. Lží pak bylo ještě několik, ale k těm se vrátíme příště. (Fr. Mráček, Medjugorje I., Verité 1986). Zázrak - znamení, jež by potvrdilo pravost zjevení Panny Marie, se neustále odsouvá. Již v srpnu 1981 vizionáři tvrdili, že potvrzující znamení se brzy objeví. Dokonce je jednou stanovili na Vánoce 1982. Neobjevilo se. A to zde nemluvím o již klasickém a nafilmovaném případu, kdy francouzský poutník Jean-Louis 14. ledna 1985 během zjevení (kdy jsou vizionáři údajně v extázi) vystartoval nečekaně proti Vicce dvěma prsty. Vicka uhnula. Poté se snažila vysvětlit, že viděla, jak Panně Marii vyklouzává malý Ježíš z náručí a ona Ho chtěla zachytit. Již minule jsme mluvili o tom, že Panna Maria se po dotazu postavila za dva františkány, kteří měli spor s biskupem kvůli svým pletkám s jeptiškami, a proti biskupovi. Otázkou je, nakolik je pro někoho biskup církevní autoritou. Oba františkáni pak svůj řád opustili, přičemž jeden si svou milenku vzal (mají několik dětí a žijí v Itálii), druhý ne a jeho dřívější milenka žije ve skrytu v Německu. V ani jednom poselství Panna Maria nehovoří o papeži a podřízenosti katolické církvi. Srovnej s výše uvedenými zjeveními.

Z článků na internetu (Christnet.cz r.2003 a ostatních) sestavil

jarda 2005

PS: Otázkou skutečně je, nakolik je pro někoho biskup církevní autoritou.

Úvod a závěr:

§67 Katechismu katolické církve: Během staletí docházelo ke zjevením, jež se nazývají „soukromá“. Některá byla uznána církevní autoritou, avšak nepatří k pokladu víry. Jejich úlohou není „vylepšovat“ nebo „doplňovat“ Kristovo definitivní zjevení, nýbrž napomáhat k tomu, aby se z tohoto zjevení v určitém historickém období plněji žilo. Za vedení učitelského úřadu církve dovede zdravý smysl věřících rozlišit a přijímat, co je v těchto zjeveních opravdová výzva Krista nebo jeho svatých pro církev. Křesťanská víra nemůže přijmout „zjevení“, která si dělají nárok na překonání nebo opravu zjevení, jehož naplněním je Kristus. To je případ některých mimokřesťanských náboženství a také některých novodobých sekt, opírajících se o taková „zjevení“.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace