poslal Pavel Steiger KDYŽ
DVA VIDÍ TOTÉŽ, NENÍ TO TOTÉŽ
Přečetl jsem si na Internetu další článek na téma
betlémské hvězdy, tentokrát od Dr. Jiřího Grygara, „Betlémská hvězda
a Giotto“: http://www.jakyje.net/grygar02.htm
Dovoluji si nesouhlasit s jakýmkoliv výkladem,
který se zabývá astronomickým vysvětlováním „betlémské hvězdy“,
protože tento termín je nebiblický a vůbec se v Písmu nevyskytuje.
Bible hovoří o „jeho hvězdě“, tj. Ježíšově hvězdě a ne o „betlémské
hvězdě“. Před 8 léty jsem v Zápase o duši otiskl článek
Jeho hvězda, který níže přikládám. Prosím prostudujte jak článek
Dr. Grygara tak můj. Jistě vám porovnáním obou článků neunikne, že oba
stojíme na úplně jiné půdě. Jsme totiž každý ovlivněn optikou svého
světa, stojíme na jiných předpokladech – presupozicích, a proto docházíme
k naprosto odlišným závěrům.
Děkuji, Váš Pavel Steiger
Nejprve si prosím prostudujte odpovídající biblický text:
¨
Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále
Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je
ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu
a přišli jsme se mu poklonit.“ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s
ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával
se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě;
neboť tak je psáno u proroka: `A ty Betléme v zemi judské, zdaleka
nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který
bude pastýřem mého lidu, Izraele.´“ Tedy Herodes tajně povolal mudrce a
podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je
poslal do Betléma a řekl: „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a
jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“ Oni krále
vyslechli a dali se na cestu. A hle,hvězda, kterou viděli na východě, šla
před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili
hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s
Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené
dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k
Herodovi, jinudy odcestovali do své země. Když odešli, hle, anděl Hospodinův
se ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku,
uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě,
aby je zahubil.“ On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do
Egypta a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy
proroka: `Z Egypta jsem povolal svého syna.´ Když Herodes poznal, že ho
mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všechny chlapce v Betlémě a v
celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců
(Matouš 2:1-16)
JEHO
HVĚZDA (leden 1998)
Každý rok s příchodem Vánoc dochází do naší redakce alespoň jedno
pojednání o „betlémské hvězdě“. Ve všech příspěvcích jde v
podstatě o astronomické vysvětlení hvězdy, nebo komety, která provázela
narození našeho Spasitele Pána Ježíše Krista. Články mohou být z odborného
pohledu fundované, ale nejsme v astronomii natolik zběhlí, abychom je mohli
posoudit. Začněme toto zamyšlení Božím slovem:
¨
Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě
jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit. (Mt. 2:2)
V tomto verši je psáno, že to nebyla obyčejná hvězda, ale JEHO hvězda,
tj. „hvězda“ Ježíše Krista, „hvězda“ Krále Izraele. Je nepravděpodobné,
že by jakékoliv fyzické nebeské těleso patřilo nebo bylo přisouzeno Pánu
Ježíši. Nebeská tělesa, planety, souhvězdí a jejich vzájemné polohy,
jsou určovány a přisuzovány lidem jenom astrologií, kterou Bible jednoznačně
odsuzuje:
¨
Zmalátnělas přes svá velká rozhodnutí. Jen ať se postaví a
zachrání tě ti, kdo pozorují nebesa, kdo zírají na hvězdy, kdo při
novoluní uvádějí ve známost, co by tě mohlo potkat. Hle, jsou jako sláma,
spálí je oheň. Ti nevysvobodí z moci plamene ani vlastní život. Nezbude
ani žhavé uhlí pro ohřátí ani oheň, u něhož by bylo možno sedět. (Izajáš
47:13-14)
Proto můžeme předpokládat, že Ježíšova „hvězda“ nebyla přirozené
nebeské těleso jehož dráha by mohla být zpětně interpretována.
Dále si všimněme, že mudrcové viděli (minulý čas) na Východě
Jeho „hvězdu“ a proto se přišli Jemu, Králi, poklonit.
Mudrcové, tedy, ve své Východní domovině, v určitý čas, viděli
Ježíšovu „hvězdu“, která se potom ztratila a oni se vydali západním
směrem, protože přišli od východu. „Hvězda“ zmizela z jejich dohledu,
protože se mudrcové již v Judsku vyptávali: Kde je ten právě narozený
král Židů? „Hvězda“ jim v jejich Východní zemi pravděpodobně jen
ukázala, že mají jít západním směrem. Když došli na místo, „hvězda“
vidět nebyla.
¨
Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na
čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma ... (Matouš
2:7)
Z tohoto verše vyplývá, že Herodes ani nikdo v Palestině tu „hvězdu“
nepozoroval a žádný hvězdář ji nezaznamenal. Kdyby ta „hvězda“ byla
viditelná a známá v Palestině, což by byl případ normálního nebeského
tělesa – hvězdy, komety nebo planety, proč by Herodes povolal východní
mudrce tajně a vyptával se na podrobnosti? Herodesovi žádná „hvězda“
neukázala, kde se má narodit Mesiáš. Herodes se dozvěděl tuto informaci až
od veleknězů, kteří mu citovali proroka Micheáše, že vládce Izraele se
narodí v Betlémě.
¨
Oni [mudrcové] krále
vyslechli, a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě,
šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě
(Matouš 2:9)
Mudrcové se po Herodově výslechu vydali k Betlému, ačkoliv přesné místo
neznali. A hle stejná „hvězda“, kterou znali z Východu se jim, a
patrně jenom jim, zjevila znovu, šla před nimi a zastavila
se přesně nad místem kde se narodil Mesiáš Pán Ježíš
Kristus. Hvězda šla před nimi. Žádné fyzické nebeské těleso,
kometa nebo hvězda, před lidmi nechodí, ale putuje po obloze, po oběžné dráze
vysoko nad zemí. Žádná skutečná hvězda nebo kometa se nemůže nad nějakým
místem zastavit, jinak by se zřítila na zem. A i kdyby se zastavila a stála
nad zemí proti všem fyzikálním zákonům, které stejně nese svým mocným
Slovem Bůh, jak by mohla ukazovat přesně na místo, na jesle, kde se
narodil Ježíš? Kdyby se nad nějakou vesnicí zastavila ve výšce mnoha tisíc
kilometrů, jak určíte místo, nad nímž stojí? Kromě toho, přirozené
nebeské těleso by bylo viditelné jenom v noci a jen za jasného počasí.
Písmo potvrzuje, že Jeho „hvězda“ byla mimořádný úkaz pozorovaný
jen malou skupinkou lidí a věřím, že se nejednalo o astronomický
fenomén.
¨
Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.
(Matouš 2:10)
Mudrcové se radovali radostí převelikou (megalos) nad znovuobjevením (a
hle) Královy „hvězdy“. Jeho „hvězda“ se chovala „inteligentně“.
Nejprve jim dala vědět, že na západě, v Judsku se narodí Král Izraele.
Kometa by jim něco takového stěží zjevila. Pak se znovu objevila, prozřetelně
až po Herodesově výslechu, a rychlostí chůze, před nimi, ne nad
nimi, došla k místu, kde bylo to dítě a zastavila se nad ním.
Z výše uvedeného vyplývá možnost, že „hvězda“ by mohla být zázračný
úkaz, podobný oblaku z druhé Mojžíšovy knihy:
¨
Tu oblak zahalil stan setkávání a příbytek naplnila
Hospodinova sláva. Mojžíš nemohl přistoupit ke stanu setkávání, neboť
nad ním přebýval oblak a příbytek naplňovala Hospodinova sláva. Kdykoli
se oblak z příbytku zvedl, vytáhli Izraelci ze všech svých stanovišť.
Jestliže se oblak nezvedal, nevytáhli, dokud se nezvedl. Hospodinův oblak
býval nad příbytkem ve dne a v noci v něm planul oheň před očima
celého domu izraelského na všech jejich stanovištích.
(Exodus 40:34-38)
V tomto případě by oblak Hospodinův a „hvězda“ Krále židů byly
sobě odpovídající nadpřirozené úkazy. Naše interpretace se však kloní
k stanovisku, že Jeho „hvězda“ byl inteligentní anděl, který sloužil Pánu
Ježíši, proto byl nazván Jeho „hvězdou“. Andělé jsou Boží stvoření
služebníci vykonávající Jeho nařízení:
¨
To jsem slyšel a viděl já, Jan. A když jsem to uslyšel a spatřil,
padl jsem na kolena k nohám anděla, který mi to oznamoval. Ale on mi řekl:
„Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratří
proroci a ti, kdo se drží slov této knihy. Před Bohem poklekni!“
(Zjevení 22:8-9)
Nevíme, zda každému z nás je přidělen jeden nebo více „strážných“
andělů; nebo zda jeden anděl slouží více lidem. Vím jen to, že andělé
slouží tělesným lidem, kteří jsou předurčeni ku spáse:
¨
Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm,
kdo mají dojít spasení? (Židům 1:14)
Maličký Ježíš byl syn člověka, proto jako člověk asi měl také svého
anděla(y):
¨
Ale vidíme toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé,
Ježíše, jak je pro utrpení smrti korunován ctí a slávou; neboť měl z
milosti Boží zakusit smrt za všecky. (Židům
2:9)
Mudrcové přece hovoří o Jeho „hvězdě“, jak věříme, o Jeho andělu.
Kdyby to byla Jeho kometa, nebeské těleso, pak hovoříme o astrologické
interpretaci. Bible velmi často nazývá anděly, významné lidi (v dobrém i
špatném smyslu) ale i samotného Ježíše „hvězdami“. Podívejme se na několik
příkladů:
¨
Měl pak ještě jiný sen a vypravoval jej svým bratrům: „Měl
jsem opět sen: Klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd.“
(Genesis 37:9)
Tento sen patřil Josefovi. Klaněl se mu otec (slunce) matka (měsíc) a
jedenáct bratrů (hvězd). Benjamín ještě nebyl na světě a už byl
hvězdičkou. Sám Josef byl dvanáctou hvězdou. Vidíme, že hvězda nemusí vždy
znamenat nebeské těleso. Židé byli nejednou přirovnáni ke hvězdám:
¨
Rozpomeň se na Abrahama, na Izáka a na Izraele, své služebníky,
kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: Rozmnožím vaše potomstvo
jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu
potomstvu, aby ji navěky mělo v dědictví. (Exodus 32:13)
Ježíš Kristus je nazýván „hvězdou“:
¨
... Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele.
Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců. (Numeri 24:17)
Lucifer, bývalá hlava všech andělů, je také nazýván hvězdou, navíc
- třpytivou hvězdou a synem jitřenky:
¨
Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu!
Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! (Izajáš 14:12)
Proč Lucifer padl? Chtěl se vyšvihnout z andělství na božství. Chtěl
být kvalitativně (funkčně už byl) nad Božími anděly tedy „hvězdami“.
V následujícím verši nejde o fyzický výstup nad nebeská tělesa, ale
o duchovní výstup nad anděly (nad hvězdy) na Boží místo (na nebesa), jak
čteme následovně:
¨
A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj
trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším
Severu. (Izajáš 14:13)
Spasení budou jako hvězdy:
¨
Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým
dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy. (Daniel
12:3)
I bůžci vyrobení lidskou rukou mohu být „hvězdami“:
¨
Ponesete Sikúta, svého krále, Kijúna, své obrazy, hvězdu
svého boha, to, co jste si udělali. (Ámos 5:26)
nebo:
¨
Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu
boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu. Proto vás
přestěhuji do vyhnanství, až do končin babylónských. (Skutky 7:43)
Lidé, kteří nejsou spaseni, jsou nazváni v Písmu - „bludnými hvězdami“:
¨
divoké vlny mořské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné
hvězdy, jimž na věky je připravena nejčernější tma. (Judův 1:13)
Andělé, kteří dohlížejí a slouží církvím, jsou nazváni „hvězdami“.
¨
Tajemství těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, i
těch sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd jsou andělé sedmi církví,
a sedm svícnů je sedm církví. (Zjevení 1:20)
Pán Ježíš Kristus je nazván hvězdou jitřní:
¨
tak jako já jsem tu moc přijal od svého Otce. Tomu, kdo zvítězí,
dám hvězdu jitřní. (Zjevení 2:28)
Pán Ježíš Kristus se sám nazývá jitřní hvězdou:
¨
Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po
všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní.
(Zjevení 22:16)
V knize Zjevení často vystupují sloužící andělé, kteří uvádějí
na svět pohromy, a ti jsou hvězdy padající na zem z nebe:
¨
Zatroubil třetí anděl, a zřítila se z nebe veliká hvězda
hořící jako pochodeň, padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy
je Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a množství lidí umřelo z těch
vod, protože byly otráveny.
(Zjevení 8:10-11)
Další anděl, inteligentní „hvězda“ spadlá z nebe na zem, dostává
klíč od jícnu bezedné propasti, aby vypustila dým inteligentních kobylek -
tedy démonů.
¨
Zatroubil pátý anděl. A viděl jsem, jak hvězdě, která
spadla z nebe na zem, byl dán klíč od jícnu propasti; (Zjevení 9:1)
Padající hvězdy z nebe, to jsou andělé, kteří posbírají úrodu
spasených po celém světě. Boží moc, nebeská mocnost se zachvěje v onen
poslední den!
¨
Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí
svou zář, hvězdy budou padat s nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.
Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny
čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s
velkou mocí a slávou. On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a
ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců
nebe ke druhým. (Matouš 24:29-31)
Závěr:
Vše co chci tímto zamyšlením říci je, že „hvězda“ biblicky velmi
často představuje inteligentní bytosti. Ježíšova betlémská „hvězda“
se chovala inteligentně, proto ve světle Písma, v době narození Ježíše,
se nad Betlémem nenacházela kometa ani nebeské těleso, ale Jeho „hvězda“
nadpřirozeného původu. Jestliže zaujmeme biblický pohled na „hvězdu“
Krále židů, potom jakékoliv, i ty matematicky nejpřesnější astronomické
výpočty, jsou bezpředmětné.
– Ing. Pavel Steiger –
