Aktivity a kampaně: Jednání představitelů Jednoty bratrské s Ministerstvem kultury
Vloženo Čtvrtek, 01. červen 2006 @ 16:48:31 CEST Vložil: Olda |
Biskup E. Rucký představil nejstarší reformační církev v Čechách, která v roce 2007 oslaví již 550 let od svého vzniku. Mezi významnými osobnostmi Jednoty bratrské zmínil například Jana Blahoslava či posledního biskupa staré Jednoty Jana Amose Komenského. Po nucené emigraci vykonávali členové této církve misijní práce v Sasku, Latinské Americe, v Severní Americe, Africe i Grónsku. Do Čech neměla tato církev přístup až do konce 19. století. Z hlediska věkové struktury jsou velmi mladou církví, kde je průměrný věk na hranici 35. roku. Tato církev působí především na veřejnosti a snaží se hovořit zejména s mladými lidmi. Daří se jim rovněž práce ve školách, kde pořádají například preventivní přednášky či jinou osvětovou činnost.
Zdůraznil také, že Jednota bratrská je jedinou nekatolickou církví, která zřizuje vlastní školy. Jednu z nich, devítiletou základní školu, mají v Liberci, druhou v Hradci Králové; kromě toho vlastní ještě mateřskou školku. Cílem Jednoty bratrské je v rámci těchto škol nabídnout alternativu ke státnímu školství. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová se zajímala, v čem tkví zásadní odlišnost těchto škol od státních. Biskup E. Rucký se vyjádřil v tom smyslu, že z reakcí rodičů vyplývá především kladné hodnocení zájmu o děti, který souvisí i s tím, že pro učitele jejich škol je samozřejmé, že své zaměstnání berou jako poslání a žákům se věnují i ve volném čase. Učitelé si také uvědomují zodpovědnost, kterou mají jako vzory žáků. V konečném důsledku je zájem o tyto školy takový, že mají zcela zaplněnou kapacitu. Biskup J. Pleva doplnil, že dokonce odborní psychologové bez příslušnosti k této církvi doporučují rodičům problémových dětí školu Jednoty bratrské.
Náměstkyně ministra JUDr. Smolíková se informovala na osnovy těchto škol. Biskup E. Rucký zdůraznil, že se v nich učí biblické dějiny, které se školy snaží propojit do všech předmětů, aby v jejich rámci dětem odhalovaly Boží myšlenku. Uvedl také, že v případě, že se do třídy dostanou problémové děti, musí se jim učitelé více věnovat a musí nastolit poněkud pevnější řád. Výsledky jsou ale tak dobré, že rodiče rádi zaplatí měsíční poplatek ve výši 1000,- Kč.
JUDr. K. Beran se informoval na obtíže spojené s registrací a fungováním školských právnických osob. Biskup J. Pleva upozornil na nadměrnou byrokratickou zátěž, která tyto procesy doprovází. Biskup E. Rucký zdůraznil nevyrovnaný vztah státu k jejich školám, které jsou chápány jako soukromé, a tudíž se k nim stát chová odlišným způsobem než ke školám státním, ačkoliv školy Jednoty bratrské dodržují stejné podmínky jako by byly státní. JUDr. K. Beran nadnesl otázku vlastnictví školních budov. Biskup P. Krásný uvedl, že vlastní budovu má liberecká základní škola, protože jim město vyšlo vstříc a umožnilo jim velmi výhodně budovu odkoupit. V Hradci Králové je však situace jiná a škola je umístěna v jednom z pavilonů státní školy. Rádi by získali vlastní prostory i pro hradeckou školu, a proto uvítají možnost obrátit se na náměstkyni ministra Mgr. Kalistovou. Biskup P. Krásný ještě doplnil, že v Liberci vzešel uvolněný prostor pro školu z úbytku dětí a rušení státních škol. Biskup E. Rucký požádal, zda by nebylo možné odstranit diskriminaci církevních škol státem, která se týká například i výše státního příspěvku. Zdůraznil ještě, že jejich úkolem je dávat své služby městu jako dar, že nikomu nevnucují svou víru, jen chtějí pomoct, kde je to potřeba. Váží si proto možnosti, že mají přístup do státních škol, kde mohou prezentovat své hodnoty. Náměstkyně ministra JUDr. Smolíková k nestejným podmínkám státních a církevních škol podotkla, že bude nutné dát podnět k úpravě v legislativní oblasti.
Biskup J. Pleva informoval, že pobělohorská situace, která vyhnala Jednotu bratrskou z Čech, má dodnes doklady po celém světě, neboť je možné se na mnoha místech setkat s Moravskou církví, například i v Tanzanii, kde je půl milionu moravských bratří, nebo v Tibetu a Indii, kde fungují bratrské školy a členové církve jsou obeznámeni s historií českého národa.
Náměstkyně ministra se zajímala o počet členů církve. Biskup P. Krásný vysvětlil, že členství znamená především aktivitu věřícího a jeho přímé podílení se na chodu církve. Biskup J. Pleva uvedl, že mají 3000 plnoprávných členů, a zdůraznil, že prvotní pro církev není získat co největší objem nových věřících, ale spíše přispět k tomu, aby se do společnosti dostaly pozitivní hodnoty, například skrze školy, diakonie, sociální službu nebo samotné poznání Boha. Biskup E. Rucký dodal, že ze statistik vyřadili členy, kteří jsou v církvi pouze formálně. Tím se počet členů dočasně snížil, celkově má ale stoupající tendence.
JUDr. K. Beran se dotázal na věroučnou odlišnost Jednoty bratrské od Apoštolské církve. Biskup J. Pleva uvedl, že největší odlišnost spatřuje v tom, že Jednota bratrská narozdíl od jiných církví nevyzdvihuje jeden specifický věroučný bod jako absolutní pravdu a tedy základ výlučnosti církve. Pan J. Klas zmínil především víru, naději a lásku, kterým má vše ostatní sloužit. Biskup J. Pleva ještě doplnil, že důsledky husitských válek se v Jednotě bratrské projevily formou „všeobecného kněžství věřících“, které neprivileguje jen určitou vrstvu, ale umožňuje každému z věřících, aby se stal kazatelem. Důležité je v takovém případě, že se ke kázání cítí povolán, nikoliv zda prošel teologickým seminářem. Biskup E. Rucký sdělil, že základem jejich působení na veřejnosti je přesvědčení, že láska má být nezištná a má se předávat všem lidem. Jak to přijímají ostatní lidé je již v rukou Božích.
Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová se zajímala o průběh jednání s odborem církví MK ČR. Biskup P. Krásný sdělil, že v něm nespatřuje výrazné problémy. K otázce náměstkyně ministra JUDr. Smolíkové týkající se evidence účelových zařízení uvedl biskup E. Rucký, že mají zřízenou nadaci a veškeré diakonie mají registrované jako samostatná občanská sdružení. Biskup J. Pleva uvedl, že se odhodlali k odvážnému kroku, protože přenechali iniciativu přímo na těchto sdruženích. K tomu JUDr. K. Beran zmínil námitky katolické církve proti tomuto způsobu evidence, že lidé tato sdružení nechápou jako součást církve, a proto jim také nedůvěřují. Biskup E. Rucký vyjádřil opačné stanovisko a sdělil, že lidé potřebují především pomoc a v takovém případě jim nezáleží na tom, odkud přijde. Jednota bratrská navíc své působení směrem k veřejnosti neváže na kult.
Ke struktuře církve informoval biskup P. Krásný, že základní jednotkou je sbor, tedy evidovaná právnická osoba, který má statutárního zástupce. Některé sbory mají na sebe evidovaný majetek. Synodem je volena rada a k práci s majetkem je zapotřebí podpisu dvou osob. K církevnímu zákonu uvedl biskup J. Pleva, že církevní právnické osoby by měly být ošetřeny jen obecnými zákony, do sboru jako církevní jednotky by nemělo být státu umožněno zasahovat. Pan J. Klas to zdůvodnil historickou zkušeností.
K restituci majetku navrhuje Jednota bratrská vypořádání tzv. „restituční tečkou“. V současné úpravě postrádají například investiční rozměr. Biskup J. Pleva seznámil s jedním z možných řešení, tedy zřídit fond s majetkem všech církví, z něhož by se tyto církve financovaly. Biskup P. Krásný zmínil, že za důležité považují dva body. Na jedné straně je nutné vyrovnat se s minulostí, tedy náhrada církvím, které byly poškozeny v období komunismu, na straně druhé je zapotřebí nastavit mechanismy podpory, kam už by byly zahrnuty i nově vzniklé církve. JUDr. K. Beran upozornil, že ČR je laickým státem, který umožňuje jakoukoliv víru, a proto mezi jednotlivými církvemi nemůže rozlišovat. Biskup J. Pleva tedy navrhl řešit situaci formou absolutní odluky církve od státu, protože každá církev má být schopna ufinancovat svou existenci, což doložil citátem B. Franklina. Biskup P. Krásný navrhl, aby se stát podílel na financování určitých aktivit, které jdou státu vstříc. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová uvedla jako možné řešení „kooperativní systém“, kterým by se ošetřila skutečnost, že některé církve plní roli státu.
Omezení platnosti církevních sňatků působí obtíže především věřícím, nikoliv Jednotě bratrské jako takové. Smlouvu s Vatikánem chápou představitelé církve jako mezinárodní smlouvu, která jim nevadí, nepovede-li k privilegovanému postavení katolické církve. Samotnou iniciativu k uzavření konkordátu nepovažují za opodstatněnou, ale pokud bude podepsán, museli by trvat alespoň na zákonné úpravě vztahu církve a státu.
Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová vybídla Jednotu bratrskou, aby se na ni v případě potřeby neváhala obrátit. Biskup J. Pleva na závěr shrnul, že jsou plně spokojeni se současným vztahem státu k církvi a že jsou po zkušenostech z totalitního období za tento vztah velice vděčni a oceňují možnost dalších jednání s MK ČR.
Zdroj: Ministerstvo kultury
Celý zápis z jednání si lze přečíst na http://www.mkcr.cz/article.php?id=1318
|
