Interrupce - umělé přerušení těhotenství Interrupce - neboli umělé přerušení těhotenství je lékařský zákrok, jehož provádění je upraveno zákonem. Je to násilný zákrok, který ukončuje, ne tedy jak je v názvu uvedeno přerušuje těhotenství. Těhotenství je v drtivé většině případů dobře prosperující a zákrok je prováděn většinou na přání ženy, která nechtěně otěhotněla a dostala se tak těhotenstvím do obtížně řešitelné životní situace. Ostatní důvody k přerušení těhotenství mohou být zdravotní, kdy těhotenství ohrožuje zdraví nebo život ženy nebo vývoj plodu by mohl být ohrožen nemocí matky ( např.infekce) nebo léky, které žena brala na počátku těhotenství a jsou pro vývoj plodu nebezpečné ( vrozené vývojové vady). Těhotenství je též možno ukončit pokud vzniklo z kriminálního činu - znásilnění. To vše je upraveno tzv. interrupčním zákonem. Interrupční zákon je v České republice poměrně liberální. Jeho filozofie vychází z faktu, že výrazná restrikce by na jedné straně byla výrazným porušením svobodného rozhodnutí ženy plánovaně otěhotnět a na druhé straně by vedla k ilegálním potratům eventuálně k tzv. potratové turistice tak jak to vidíme v jiných státech Evropy a světa. Liberálnost tohoto zákona je trnem v oku řadě institucí v čele s římskokatolickou církví a v poslední době se stává i předmětem politického boje. Odpůrci interrupcí argumentují nezpochybnitelným právem jedince na život a snaží se doložit, že plod je v době přerušení těhotenství již individuem se všemi právy.

Výkon lze podstoupit jen v odborném zařízení a výkon musí provést erudovaný lékař - gynekolog. Interrupcční zákon č. 66 / 1986 Sb Zákon upravuje za jakých okolností může žena požádat o přerušení těhotenství nebo za jakých okolností jí přerušení těhotenství může doporučit lékař. Zákon je obsáhlý a proto z něj vyjímám jen ty nejdůležitější pasáže. Přerušení těhotenství na žádost ženy. Žena může požádat o přerušení těhotenství do 12. ukončeného týdně těhotenství. V současné době není nutné udávat důvod - předpokládá se, že se dostala nechtěným početím do obtížně řešitelné životní situace. O přerušení těhotenství požádá svého obvodního gynekologa, který s žadatelkou sepíše tzv. Žádost o umělé přerušení těhotenství. Podmínkou je, že v posledních 6-ti měsících žena nepodstoupila umělé přerušení těhotenství. Čili přeloženo, ze zákona má žena nárok na interrupci 2x do roka. Je-li starší 35 let a má 2 žijící děti, pak toto časové omezení odpadá a je- li starší 40 let nemusí splňovat ani podmínku o počtu porozených dětí. Po sepsání žádosti se žena podrobí gynekologickému vyšetření a ultrazvukovému vyšetření, které ověří zda je plod uložen skutečně v děloze, ověří že se jedná o živý plod a zároveň se upřesní stáří těhotenství. Za sepsání žádosti a provedení příslušných vyšetření a samotné provedení výkonu se platí. Celkové náklady spojené s interrupcí se v současné době pohybují mezi 3 až 4 tisíci Kč podle zvoleného pracoviště. Zákon upravuje samozřejmě okolnosti za kterých žena může žádat o přerušení z tzv. zdravotní indikace. Jednotlivé stavy jsou v zákonu přesně vyjmenované, patří sem i selhání antikoncepce. Tím je myšleno lékařsky sledované antikoncepce. U nitroděložního tělíska je to nejčastější a žena na selhání nenense žádnou vinu. U hormonální antikoncepce je to věcí rozhodnutí lékaře. Hormonální antikoncepce je vysoce spolehlivá a její selhání jako metody je krajně vzácné, proto spíše přichází do úvahy selhání její uživatelky, ale zákon to pregnantně nevymezuje. Žádost ze zdravotních důvodů je samozřejmě oproštěna od jakýchkoli poplatků. Jak jsem již uvedl výkon je možno provést do 12.ukončeného týdne graviditiy. Výjimku tvoří onemocnění ženy v průběhu I. trimestru zarděnkami, kde pro vysokou pravděpodobnost postižení plodu a zdlouhavou metodiku stanovení protilátek dokládající proběhlé onemocnění je hranice posunuta do 16. týdne. Dnes, kdy je populace dívek proti zarděnkám očkována ve školním věku se tyto případy prakticky nevyskytují. Další výjimku tvoří tzv. genetické indikace. Zde je hranice ukončení těhotenství posunuta do 24.týdne. Každá těhotná prochází v průběhu těhotenství v 16. týdnu tzv. biochemickým screeningem vrozených vývojových vad plodu. Na základě pozitivního screeningu je jí doporoučeno vyšetření plodové vody - amniocentéza. Z odenraných vzorků se stanovuje karyotyp plodu, tedy jeho genetická výbava. Potvrdí-li se, že je plod je nositelem genetické poruchy je ženě nabídnuto ukončení těhotenství. Dalším zvláštním případem je tzv. fetocida - redukce počtu plodů v děloze. Při tzv. umělém oplodnění nebo lidově při oplodnění ze zkumavky se pro větší úspěšnost koncepce vkládají do dělohy až 4 oplodněná vajíčka. Pravděpodobnost, že se jich uchytí víc jak jedno se pochopitelně zvyšuje. Uchytí -li se všechna vajíčka a žena čeká třeba čtyřčata je pravděpodobnost těhotenských komplikací extrémně vysoká. nejčastěji hrozí potrat nebo předčasný porod těžce nezralých dětí. Proto se těmto ženám nabízí redukce počtu plodů v děloze a tím se výrazně zlepší prognóza úspěšně proběhlého těhotenství. Čili se provádí redukce plodů ze 4 na 2, 3 na 2, ale je možné za určitých okolností požádat o redukci z 2 na 1. Plody se vlastně usmrtí injekcí draslíku do srdce.Výkon se provádí kolem 10 týdne gravidity.Do konce těhotenství se zbytky usmrcených plodů zcela vstřebají.Plody k fetocidě se vybírají zcela nahodile a výkon samozřejmě podléhá interrupčnímu zákonu. Poslední a nejsmutnější jsou případy, kdy se v dalším průběhu těhotenství zjistí, že plod je poškozen, a vada kterou porodník odhalil je neslučitelná se životem. I v těchto složitých případech je možné požádat o ukončení těhotenství, tedy kdykoliv v průběhu těhotenství, kdy je vada zjištěna. Těhotenství je možné ukončit kdykoliv v průběhu těhotenství i v případech, kdy by ohrozilo těhotnou na životě. Jedná se tzv. vitální indikaci ze strany matky. Často se v těchto případech stává, že se narodí sice nezralý, ale životaschopný plod. V drtivé většině samozřejmě matka jeví o své dítě zájem a pokud jí to zdravotní stav umožní se i o dítě ona nebo její rodina postará. Jinak je v případech ukončení těhotenství z vitální psychiatrické indikace kdy matka z důvodů těhotenství hrozí sebevraždou. Tyto děti pokud přežijí pak končí na náklady státu v kojeneckých ústavech Samotný výkon: Samotný výkon se provádí na gynekologických odděleních. Bezbolestnost výkonu je zaručena analgosedací nebo celkovou anestézii. Po umělém rozdilatování děložního hrdla se do dutiny děložní zavede kanyla z umělé hmoty, která se napojí na vývěvu a obsah dutina děložní se šetrně odsaje. Velikost kanyly odvisí od stáří těhotenství, čím starší těhotenství, tím širší kanylu je nutné použít. Tzv. miniinterrupce se technicky neliší od normální interrupce. Jen dilatace hrdla je menší a požitá kanyla je užší. Ztráta krevní je minimální. Tzv. miniiterrupci můžeme provést do 8. týdne těhotenství. Miniinterrupce je zákrok ambulantní tzn. , že po několika hodinách, je- li vše v pořádku žena opouští nemocnici. Má nárok na krátkodobou pracovní neschopnost. Zvláště u žen těhotných poprvé, bych pracovní neschopnost na několik dnů doporučil. U těhotenství mezi 8. až 12. týdnem je pro velikost dělohy a plodu výkon o něco technicky náročnější i rizikovější. Hrozí větší krvácení a proto jsou ženy na 24 hodin hospitalizovány. Tyto ženy by měly mít k výkonu zjištěnu krevní skupinu a Rh faktor. Jsou -li Rh negativní, musí po výkonu dostat anti Rh imunoglobulin, který zabrání jejich senzibilizaci, která by vedla k tvorbě protilátek proti červeným krvinkám plodu v dalším těhotenství a tím k jeho vážnému ohrožení na životě. Přerušení těhotenství po 12. týdnu těhotenství je nutné pro riziko vážných komplikací provádět jiným způsobem. Přes stěnu břišní se přímo do dutiny děložní do amniálního vaku aplikuje látka prostaglandin, která vyvolá děložní kontrakce a děloha sama plod vypudí. Dojde tedy k indukovanému samovolnému potratu. Následně se v celkové narkóze děložní dutina šetrně kyretou zreviduje, aby byla jistota, že je bezpečně prázdná. Tato procedůra může trvat i několk dnů a je nutné bedlivá kontrola pacientky za hospitalizace. Komplikace Jelikož se jedná v podstatě o násilný výkon, kdy přerušujeme něco, co se do té doby zdárně a nerušeně vyvíjelo a je ženě přirozené, musíme i přes zlepšení techniky samotného výkonu počítat s určitým procentem komplikací. Ty, číselně vyjádřeno, představují cca 15%.

• Časné komplikace: Během samotného výkonu může dojít k poranění samotné dělohy. I když je tato komplikace ne příliš početná, patří mezi nejzávažnější. Nejčastěji k poranění dochází při dilataci hrdla děložního a bohužel nejčastěji u žen které nerodily a mají tudíž štíhlé a tuhé hrdlo děložní. Dále se může přihodit, že těhotenství je velmi mladé a umístěno tak nešťastně, že výkonem není přerušeno a pokračuje dále. Může se stát, že části plodového vejce zůstanou v děloze a způsobí v dalších dnech pacientce křečovité bolesti, krvácení a ještě později se tyto zadržené části mohou infikovat a dojde k zánětu dělohy. Pokud dojde k poranění, což je poměrně naštěstí vzácná komplikace, ošetřuje se děloha ihned laparoskopicky, pokud je zadržena část plodového vejce, je nutná revize dutiny děložní a kyretou se zbytky plodového vejce odstraní.
• Pozdní komplikace: Po několika dnech se muže objevit krvácení, neurčité bolesti v podbříšku přecházející až v křeče s následným vzestupem tělesné teploty. Jedná se zánět sliznice děložní -endometritidu, která pokud včas žena nevyhledá lékaře, může přejít v zánět celé dělohy a jejího okolí. Léčba je nutná za hospitalizace s podáváním širokospektrých antibiotik.
• Trvalé následky: V drtivé většině jsou všechny výše popsané komplikace zvládnuty bez trvalých následků. Ale je třeba si uvědomit, že zánět může přejít do chronického stádia a výsledkem jsou změny na vejcovodech, které mohou vést ke sterilitě ženy. Tyto ženy pak končí v programech asistované reprodukce - lidově programech umělého oplodnění. I přes stoupající úspěšnost těchto programů stále ještě zdaleka nedosahují ani 50% úspěšnosti.
• Post-interrupční syndrom: I když zdánlivě všechno dobře dopadne, umělé přerušení těhotenství je zásah do psychiky každé ženy, která je nucena jej podstoupit. Je tisíce důvodů a pohnutek proč se k tomuto zákroku rozhodla a od toho se odráží i míra určitého provinění. Zvláště u mladých dívek se setkáváme se stavy, kdy po interrupci mají nějaký čas depresivní stavy, odmítají sex, stěžují si na bolesti v oblasti genitálu při normálním gynekologickém nálezu. Soubor těchto příznaků nazýváme post-interrupční syndrom.