Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

29.5.2006 proběhlo jednání představitelů Náboženské společnosti českých unitářů se zástupci Ministerstva kultury. Ze zápisu z tohoto jednání citujeme: Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová přivítala představitele Náboženské společnosti českých unitářů a omluvila nepřítomnost ministra kultury V. Jandáka. Mezi důvody pořádání jednotlivých setkání, která mají v této fázi poněkud obecnější ráz, uvedla například bližší poznání církví a náboženských společností a jejich činnosti, zejména proto, že jsou významnými nositelkami vzdělanosti a kultury.

ThMgr. L. Pivoňka představil Náboženskou společnost českých unitářů, která sahá svými kořeny do 16. století. K jejím hlavním zdrojům patří josefinští deisté a zejména Tomáš a Charlotte Masarykovi, kteří přivedli k této víře Dr. Norberta Fabiána Čapka, jenž se stal prvním českým unitářem. V roce 1922 byla založena Pražská obec Svobodného bratrství, z níž se v roce 1930 stala Náboženská společnost československých unitářů, v roce 1993 potom získala dnešní název. Unitáři své náboženství chápou jako zcela liberální, odmítající náboženská dogmata, z nichž uznávají oprávněnost jen takových, která jsou vyjádřením neměnné víry, ale stejně nejsou považována za dogmata v pravém slova smyslu. Jedinou autoritou, kterou uznávají, je rozum a svědomí. Svými kořeny je unitářství zakotveno v křesťanství, ale do dnešní doby získalo pluralističtější ráz, protože se snaží zabývat se stejnou měrou všemi náboženstvími, v jejichž rámci hledají styčné body různých přístupů k víře. Rozhodující pro unitářství je také soulad vědy a víry. Česká podoba unitářství, založená na snaze respektovat náboženský pluralismus jako důsledek propojení obecně platných a kulturně podmíněných principů, se tak zásadně odlišuje od unitářství amerického, které například uznává možnost spasení pro všechny, ale do této skupiny zahrnuje pouze křesťany. K chodu náboženské společnosti uvedl ThMgr. L. Pivoňka, že se jedná o demokratickou organizaci, v níž neplatí žádná hierarchie a všichni mají tudíž stejná práva. Sjednoceni jsou ústavou a devíti principy víry přijatými v roce 1994, k nimž patří například svoboda přesvědčení, tolerance nebo požadavek na harmonický vývoj osobnosti. Rev. PhMgr. J. Plotěná upozornila, že principy se postupem času vyvíjely a jsou nyní tím hlavním, kromě přátelství, co unitáře spojuje. Pro unitářství je také zcela typické, že nemají ani dogma o neexistenci dogmatu. ThMgr. L. Pivoňka ještě doplnil, že unitářství se sice neslučuje s vírou ve sv. Trojici, ale z hlediska dnešní snahy o pluralistický přístup se už tolik nevyhraňují. Objevují to podstatné a společné, které má největší naději být také tím pravdivým. Paní I. Fišerová zmínila ještě jeden důležitý aspekt, kterým je důraz na současný život, tedy neuznávání posmrtného života. Proto svoji činnost v průběhu historie zaměřovali na pomoc druhým – zakládali školy, spolupracovali s Červeným křížem a pomáhali československým emigrantům. Svým konáním vyjadřovali víru. ThMgr. L. Pivoňka seznámil se způsoby, jak se může člověk stát unitářským duchovním, k čemuž je nutné získat minimálně titul Bc. na teologické či religiózní fakultě. Po studiu následuje teoretická zkouška před sborem duchovních a zkouška praktická. Skládání těchto zkoušek trvá zpravidla jeden rok. Paní I. Fišerová informovala, že nyní studuje v unitářském semináři v Chicagu, další fungují v Berkeley a Manchesteru. Klasický seminář, v maďarštině, je otevřen v Kološváru. Náměstkyně ministra JUDr. Smolíková se zajímala o školské právnické osoby. ThMgr. L. Pivoňka sdělil, že školy nemohou zřizovat, neboť nemají přístup ke zvláštním právům. Ing. J. Gabriel vyjádřil z hlediska zvláštních práv zájem zejména o přístup do věznic. Současný církevní zákon označil za vyhovující s tou výhradou, že nevědí, jak získat ke zvláštním právům přístup. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová je upozornila, že si o ně mají zažádat na odboru církví nejpozději do 7.1.2007, protože se nacházejí ve zvláštní skupině církví a náboženských společností. Ještě doplnila, že problémy mohou nastat i na straně věznic samotných, které samostatně rozhodují o tom, koho vpustí dovnitř. ThMgr. L. Pivoňka blíže seznámil s organizační strukturou a činností této náboženské společnosti. Dnes zajišťují její existenci tři obce, z nichž pražská sdružuje okolo 300 členů, plzeňská 26 a brněnská 70 členů. Vedle těchto obcí ještě uvedl místní skupinu v Liberci, která má v současné době 11 členů. Vstoupit do obce je možné na základě vyplněné přihlášky, která je schvalována obcí. Mezi činnostmi českých unitářů jmenoval například pravidelná náboženská („nedělní“) shromáždění, diskusní podvečery konané zpravidla ve všední dny, dále přednášky, hudební či kulturní setkání, která jsou spíše nepravidelná, nebo cvičení jógy. Vzhledem k malému celkovému počtu členů příliš nevyvíjejí literární činnost, i když obce vydávají časopisy. Věnují se rovněž charitativní činnosti, kterou zajišťovali například ve zvláštní internátní škole v Olešovicích, dále se angažují v zajišťování projektu adopce na dálku a spolupracují s Fondem ohrožených dětí. Rev. PhMgr. J. Plotěná doplnila ještě koncert pro Život 90. PhDr. S.Balík se zajímal o „nedělní“ shromáždění, zda se volbou tohoto dne přihlásili ke křesťanství. ThMgr. L. Pivoňka připustil, že jejich shromáždění má charakter protestantské bohoslužby, ale volbu neděle odůvodnil spíše tím, že věřící jsou zvyklí na neděli jako bohoslužebný den. V Brně se navíc shromáždění konají v pátek. Rev. PhMgr.J. Plotěná upozornila, že kromě členů je nutné zmínit také „příznivce“, kteří nejsou oficiálně přihlášení ke členství, nemají povinnosti jako členové, ale ani práva. Ing. J. Gabriel tato práva upřesnil, když jako konkrétní příklad uvedl, že příznivci se nemohou zúčastňovat demokratického rozhodování o směřování obce ani sněmu celé náboženské společnosti, který se koná jednou do roka. Ke vzrůstající tendenci počtu členů ThMgr. L. Pivoňka sdělil, že v současné době se situace vyvíjí velmi příznivě a jsou vytvořeny vhodné podmínky pro vznik nových obcí, například v Jablonci nad Nisou, čímž by se začala naplňovat snaha zřídit obce ve všech krajských městech. Tento proces je ale zpomalován tím, že nemají dostatečný počet duchovních. Očekává, že v příštím Sčítání lidu, domů a bytů se projeví rapidní nárůst členů. Paní I. Fišerová upozornila na meziválečné období, které bylo z hlediska rozkvětu pro české unitářství zcela zásadní a přineslo mu několik tisíc členů i příznivců. Důležitou roli hrála nejen osobnost Norberta F. Čapka, ale také atmosféra doprovázející vznik Československého státu, která se odrážela ve společenském životě, v chápání občanství i pojetí sebe sama. PhDr. S. Balík se dotázal, zda existuje nějaký majetek, o který v minulosti tato náboženská společnost přišla a dnes usiluje o jeho navrácení. Paní I. Fišerová uvedla příklad vily v Dobřichovicích, pozůstalosti po člence. V dalších konfiskacích zabránila skutečnost, že objekty byly zatíženy britskými nebo americkými hypotékami. Ing J. Gabriel doplnil, že dnešní majetek je ve vlastnictví náboženské společnosti jako celku a patří k němu například sídlo pražské obce mezi Karlovou a Anenskou ulicí. ThMgr. L. Pivoňka sdělil, že v současné době získali bývalého duchovního Církve československé husitské, Rev. ThDr. Jana Schwarze.Paní I. Fišerová doplnila, že nízký počet duchovních je přímým důsledkem toho, že nemají vlastní seminář. Duchovní se mohou vzdělávat jen v zahraničí, což představuje značné zlepšení oproti období před rokem 1989. Ing. J. Gabriel uvedl, že chápou iniciativu MPSV ČR, které se snaží určitým způsobem omezovat nadměrné vyplácení státních financí. Uvítali by, kdyby na základě lépe strukturovaných požadavků na duchovní bylo možné přiblížit platy duchovních průměrné mzdě. Zdůraznil ovšem, že jsou vděčni, že mají alespoň nějaký plat. PhDr. S. Balík nadnesl otázku, jak by si tato náboženská společnost představovala řešení financování církví do budoucna. Ing. J. Gabriel to označil za ožehavý problém, protože sice mají majetek, z něhož jsou schopni dofinancovat svoji činnost, neumějí si ale představit radikální odluku církve od státu. Daňové asignace označil za určité prostředky, které mohou k vylepšení stavu přispět. ThMgr. L. Pivoňka se vrátil k samotné odluce státu a církve a chtěl znát konkrétnější informace, tedy zda by se odluka týkala jen finanční stránky, nebo by měla ještě nějaké další důsledky. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová informovala, že se jedná samozřejmě také o politickou otázku a v současné době se uvažuje o několika modelech, mezi nimiž naprostá odluka církve a státu nechybí, ale není považovaná za zcela reálnou. Jedním z nejlepších řešení se zatím jeví kooperativní model. Připomněla, že úplná odluka v sobě nese například i nemožnost přístupu církví a náboženských společností do věznic či armády, nebo odebrání civilně právních účinků církevním svatebním obřadům. Upozornila také na negativní přístup společnosti jako celku k navyšování financí ve prospěch církví. K tomu dodal ThMgr, L. Pivoňka, že naprosto chápe občany bez vztahu k náboženství, kteří nechtějí platit ze svých daní církve. Vyjádřil přesvědčení, že církve a náboženské společnosti musejí společnost přesvědčit, že jejich činnost právě ve prospěch společnosti si finanční prostředky zaslouží. V této souvislosti připomněl svou zkušenost, že nevěřící rodiče se často rozhodnou dát dítě raději na církevní než státní školu, protože očekávají lepší přístup k dětem. Paní I. Fišerová se k odluce vyjádřila z historické perspektivy, když upozornila, že Pražská obec Svobodného bratrství nevznikla jako církev z toho důvodu, že se očekávala odluka církve a státu při vzniku Československa. Zakládající členové byli hrdi na to, že po státu nepožadují žádné výhody. Dnešní situace, kdy se neobejdou bez příspěvků od státu, je přímým důsledkem poškození náboženské společnosti z dob komunismu stejně jako vleklým sporem z 90. let 20. století, které jim zabránilo využít nejpříhodnějšího období pro obrodu náboženské společnosti. Proto také nepovažují za nejšťastnější, že jsou příspěvky od státu vázány na počty duchovních. Náměstkyně ministra JUDr. Smolíková se zajímala o názor této náboženské společnosti na možnost uzavření smlouvy s Vatikánem. Podle ThMgr. L. Pivoňky se zatím tímto tématem nezabývali, pokud by se však jednalo o záležitost, která by ve svém důsledku nijak neznevýhodnila ostatní církve, potom by osobně nebyl proti, zejména proto, že si uvědomuje, že katolická církev je zcela specifická právě tím, že má vlastní stát. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová blíže seznámila s připravovaným konkordátem, který zajistí, že nebudou dotčena stávající práva církve, k nimž patří například právo vykonávat svatební obřady. Vzhledem k tomu, že v ČR platí zásadní rovnost církví, musí být zaručeny stejné podmínky pro všechny. Proto v případě, že by stát uzavřel smlouvu s Vatikánem, uzavřel by smlouvu rovněž s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi. Rozdíl by potom spočíval v dosahu, kdy se státní smlouva nemůže vyrovnat smlouvě mezistátní. ThMgr. L. Pivoňka to označil za dobré řešení, které by jemu osobně jako záruka spravedlivého přístupu ke všem církvím stačilo. Paní I. Fišerová ale zdůraznila, že dosah těchto dvou typů smluv je skutečně nesrovnatelný, neboť ČR nedokáže zajistit takové záruky, jaké vyplývají ze smluv mezi jednotlivými státy. PhDr. S. Balík k tomu uvedl, že ČR není katolickým státem a z toho důvodu, ač je to teoreticky představitelné, prakticky nebude žádným způsobem zvýhodňovat katolickou církev. Paní I. Fišerová připomněla zkušenosti z období vlády komunismu, které je nutí k ostražitosti zejména v souvislosti se zárukami státu vůči církvím. ThMgr. L. Pivoňka se zajímal, kolik evropských států dosud smlouvu s Vatikánem uzavřelo. Náměstkyně ministra JUDr. Smolíková sdělila, že ČR je dnes jedinou zemí, která tuto smlouvu podepsanou nemá. Náměstkyně ministra Mgr. Kalistová připomněla, že už z několika jednání s církvemi vyplynula možnost okamžitého řešení některých problémů, vyzvala proto představitele této náboženské společnosti, aby se na ni v případě potřeby obrátili. ThMgr. L. Pivoňka poděkoval za tuto možnost, kterou možná v budoucnu velice rádi využijí, zatím se však s žádnými takovými obtížemi nesetkávají. Ke spolupráci s odborem církví se vyjádřil Ing. J. Gabriel velmi kladně, neboť se při jednání setkávají většinou se vstřícností, jako konkrétní příklad uvedl pomoc při tvorbě základního dokumentu. Prof. E. Kohák se dotázal na proměnu unitářské církve od 18. století do dnešní doby a připomněl své zkušenosti s unitářskou církví v USA, kde se setkal například s velmi silným důrazem na jednotu božské osoby. ThMgr. L. Pivoňka upozornil, že kupříkladu v Transylvánii se bohoslužby velmi přibližují protestantským, jediný rozdíl je v absenci sv. Trojice. Náměstkyně Mgr. Kalistová shrnula, že výsledkem těchto jednání by měly být např. podklady pro vytvoření nového církevního zákona, další fáze jednání se již zaměří na konkrétní tématické okruhy. Na závěr popřála této náboženské společnosti, aby se i nadále nacházela v bezproblémovém období rozkvětu. ThMgr. L. Pivoňka vyjádřil potěšení nad příjemnou a přátelskou atmosférou, v níž celé jednání proběhlo. Přítomni: MK ČR: náměstkyně ministra JUDr. P. Smolíková, náměstkyně ministra Mgr. K. Kalistová, Mgr. Jitka Ferbarová, PhDr. G. Havlíčková Odborná komise: PhDr. S. Balík, PhD., Prof. E. Kohák, PhD. Představitelé Náboženské společnosti českých unitářů: I. Fišerová, Ing. J. Gabriel, Rev. ThMgr. L. Pivoňka, Rev. PhMgr. J. Plotěná Omluveni: ministr kultury V. Jandák, JUDr. K. Beran, PhD., Rev. Dr. P. Samojský Zapsala: Havlíčková Zdroj: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=367