Grano Salis - SVATÍ ( ODDĚLENÍ ) BUĎTE 1Petr 1,16 ( II.díl )

Následování Krista má své požadavky, které jsou
( i když si to nechceme připustit ) velice přísné.

Již svým křtem vlastně vyznáváme, že umíráme sami sobě a životu pro sebe a že jsme vzkříšeni s Kristem k NOVÉMU životu a že od této chvíle
budeme PATŘIT už POUZE Kristu a nikoli světu.

Říkáme však nově uvěřivším tuto skutečnost?
Říkáme jim poctivou pravdu, aby si mohli
SPOČÍTAT NÁKLADY, které je to bude stát?

"A kdokoli nenese kříže svého a jde za mnou, NEMŮŽE být mým učedníkem.
Nebo kdo z vás chtěje stavěti věže, aby prvé sedna, nespočetl nákladu, má-li na to, aby ji dokonal?......
Tak zajisté každý, kdo se neodřekne VŠECH věcí
( kromě Krista ), kterýmiž vládne, nemůže být Mým učedníkem.
Dobrá je sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
Ani do země ani do hnoje se nehodí, ven ji vymítají.
Kdo má uši k sylšení slyš." ( Lk 14,26-35)

Přátelé, toto místo Písma říká, že pokud nežijeme v oddělení od světa skrze kříž, nemůžeme být Pánovi učedníci a nemůžeme ani za Pánem přijít.
Co to může znamenat si každý snad dovede představit.

Bůh nás již (objektivně) ODDĚLIL a proto se máme nyní ODDĚLIT my.
Tento požadavek je vyjádřen např. v Ř 12,1-2.
Máme:

1. Vydat svá těla Pánu - vzít je světu a světskosti
a posvětit je pro Pána. Vydat je v svatou ( oddělenou), Bohu libou, rozumnou ( střízlivou)
službu svou.
Máme se odvrátit od všeho, co v sobě obsahuje MYSL tohoto světa.

2. Tím jsou naplněny podmínky pro OBNOVU a PROMĚNU naší MYSLI, aby byla v souladu s Božím Slovem.
Hlavní věc (kromě svého zaměstnání a domácích prací), které se máme za tímto účelem pilně věnovat, je SLOVO a MODLITBA ( Sk 6,4)

3. Výsledkem je pak poznáváni Boží vůle všeobecně i pro náš život. V tu chvíli se rozplynou naše růžové sny o velikých Božích služebnících (Ř 12,3-6) nebo jiné nereálné sny, a my najdeme své místo v Těle Kristově. Je jedno jestli to bude generál nebo vrátný. Boží vůle je pro nás to nejlepší.

Pakliže toto neučiníme, nevydáme Pánu své fyzické tělo k činění Jeho vůle a neoddělíme se od světa a světských zábav, kterými se zaobírájí
miliardy pohanů na celém světě, pak tedy jsme se rozhodli, že naše JÁ bude dál žít.

V tom případě pěstujeme jen škodlivé náboženství a jsme stále pod ZÁKONEM a v moci
hříchu a smrti.
Nemáme Pomazání Ducha a naše náboženství je jen směsicí lidských nápadů a činností, protože v tomto stavu nejsme schopni POZNAT ani všeobecnou ani konkrétní vůli pro svůj život.

Proto životem ve světě a zájmem o pozemské věci dokazujeme, že jsme své fyzické tělo Pánu nevydali.
Naše mysl zůstává ve svých starých vyjetých kolejích.
A my máme jen DVA ZDROJE, odkud může pocházet naše MYSL.

Buď máme MYSL KRISTOVU ( 1Kor 2, 16)
nebo plyneme v MYSLI SATANOVĚ, protože lidská mysl, mysl starého člověka je jen částí satanovy mysli. ( 2Kor 2,11 )

Pavel píše Římanům: KOMU se VYDÁVÁME, toho
POSLOUCHÁME.

Buď své údy (tělo) vydáváme HRÍCHU k smrti
nebo POSLUŠNOSTI ke SPRAVEDLNOSTI.
Ř 6,13-24) také hovoří o tématu VYDÁNÍ TĚLA.
Ř 6,17 chválí věřící v Římě, že ze SRDCE UPOSLECHLI toto Kristovo učení.
Důsledkem neuposlechnutí tohoto učení je
cizoložství vůči našemu právoplatnému manželovi - Kristu.
Protože my jsme právně ZEMŘELI našemu starému manželovi - ZÁKONU a máme být od něj svobodni a patřit jinému muži - Kristu.
Pakli, že se ale nevydáme Pánu, tak jsme opět
OŽILI svému JÁ a jako takoví žijeme znovu pod autoritou svého starého manžela - ZÁKONA.
A tak se dopoštíme CIZOLOŽSTVÍ vůči našemu
právoplatnému manželovi, proti Kristu.
( Ř7, 1-4)
Důsledekm je, že i když právně máme Ducha svatého, tak ve své duši jsme mrtví, žijeme v tělesnosti, Duch svatý zůstává uvězněn pouze v našem duchu a nemůže se projevovat navenek
a přinášet OVOCE. ( Ř 7, 4)
Stále zůstáváme pod zákonem hříchu a smrti-
stále nějak hřešíme a bojujeme s tím, ale je to jen MARNÝ BOJ, protože zákon hříchu a smrti je
úplně stejný ZÁKON jako zákon ZEMSKÉ PŘITAŽLIVOST - nic proti němu NEZMŮŽEME.
I když toužíme po svatosti, chvíli dokážeme být "hodní", ale pak to zase znovu přijde a my musíme činit pokání a vyznat svůj hřích a očistit své srdce od zlého svědomí krví Kristovou.
A to se opakuje pořád dokola, takže naše svědomí je stále znovu a znovu zatěžováno
starými hříchy.
Proto je psáno, že "není již ŽÁDNÉHO odsouzení, těm, kteří jsou v Kristu Ježíši, nechodícím podle
těla ( ne fyzického, ale podle zlé tělesnosti
v našem starém člověku - Ga 5,17-21), ale
podle ducha."
Podmínkou nezatíženého svědomí je tedy nechození podle tělesnosti a chození v duchu.
Neboť myšlení ( mysl) těla je smrt, ale myšlení
Ducha(ducha) je ŽIVOT a POKOJ.
Máme tedy dvě možnosti:
1. být MRTVÍ ZAŽIVA ( 1Tim 5,6 ) = JÁ žije, DUŠE je mrtvá

2. být ŽIVÍ ZAMRTVA ( Ř 8,10) = JÁ je mrtvé, DUŠE žije a má pokoj

Pokračování příště

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace