Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 243, komentářů celkem: 429559, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 648 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116482112
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Dilema v Dublinu
Vloženo Neděle, 24. září 2006 @ 19:17:24 CEST Vložil: Bolek

Etika poslal michalmaly

INFOFÓRUM STRAZNAVEZ.CZ Nezávislé informační fórum o Společnosti Strážná Věž a svědcích Jehovových www.straznavez.cz   Tisková zpráva 24.9.2006   Dilema v Dublinu: Podat transfuzi krve nebo „vyrobit“ sirotka?    Nejvyšší soud Irska poprvé vydal rozhodnutí stanovující, že zájem novorozeného dítěte má vyšší hodnotu než projevená vůle matky   21.září 2006 porodila v Dublinské porodnici Coombe Woman Hospital  třiadvacetiletá žena („paní K.“) zdravého chlapečka. Porod byl komplikován závažným poporodním krvácením matky, která ztratila cca 80% objemu krve. „Paní K.“ patří mezi svědky Jehovovy, a proto odmítla přijmout transfuzi krve i přes reálné riziko, že sama zemře, a její novorozený zcela zdravý chlapec se stane sirotkem. Lékaři nemocnice se obrátili na soud, aby povolil podání transfuze krve k záchraně jejího života. Nemocnice Coombe  (jedna z největších porodnic v Irsku) uvedla ve svém prohlášení, že její strategií vždy bylo postupovat v zájmu zachování života pacienta, a  bude požadovat  soudní rozhodnutí, pokud to je třeba.

Právní zástupce nemocnice Gerard Hogan před soudem prohlásil, že nemocnice respektuje svědomí matky a její důvody pro odmítání transfúzí krve, ale že je velká pravděpodobnost, že zemře během několika hodin, pokud soud nevydá nařízení k podání transfuze a dalších opatření pro záchranu jejího života. Soudce irského Nejvyššího soudu Henry Abbott prohlásil, že irská ústava dává přednost zájmům dítěte před vůlí matky. „Paní K.“ je původem z Konga a není známo, že by měla nějaké příbuzné, kteří by se mohli o její dítě starat po její smrti. Novorozenec by vstoupil do světa jako sirotek bez jakýchkoliv příbuzných, kteří by mu poskytli péči včetně emoční a psychické opory. Soudce nařídil, aby nemocnice podnikla všechny kroky k záchraně života matky, a to i v případě, že by se „paní K“ bránila. V Irsku se stalo poprvé, že by autonomie a právo dospělého člověka zvolit si léčbu byly omezeny soudním nařízením. Soudce Henry Abbott prohlásil, že věří, že při řešení tohoto náročného etického dilematu raději udělá chybu ve prospěch života. A dále dodal, že „když bude život zachován“, bude později dost času na další argumentaci obou stran. V minulosti irské soudy v mnoha případech rozhodli ve prospěch léčby včetně podání transfúze v případech dětí, jejichž rodiče z náboženských důvodů odmítali transfuzi krve. Například v roce 2004 soud nepřipustil, aby rodiče - svědkové Jehovovi bránili uskutečnění operace srdce u jejich 5-měsíční dcery. Soud ustanovil opatrovníka, a život dítěte byl díky operaci zachráněn. V roce 2000 byl podobně zachráněn život dvouletého chlapce, jehož rodiče - svědkové Jehovovi bránili transfuzi krve, kterou potřeboval, když prodělal vážný úraz po zavalení spadlou zdí. Na stránkách www.krev.info (Nové světlo v otázce krve) je dokumentován případ novorozeného chlapce z německého Landau, který v srpnu 2005 neměl takové štěstí jako syn „paní K“, a jehož matka následkem poporodního krvácení a nepřijetí život zachraňující transfuze krve, zemřela. Dále je na těchto stránkách zdokumentováno dalších více než 80 případů smrti svědků Jehovových a jejich dětí kvůli podřízení se naukám Společnosti Strážná věž. MM Zpracováno podle Associated Press, FindLaw's Legal Professionals Channel a www.krev.info http://news.lp.findlaw.com/ap/o/51/09-21-2006/ad6c000f7a0b813b.html

Umožňují zákony ČR podobné řešení etického dilematu jako irský Nejvyšší soud? Komentář k článku „Dilema v Dublinu: Podat transfuzi krve nebo vyrobit sirotka?“ Zdá se, že ano. Záleží však na odpovědnosti nemocnic žádat takové soudní opatření a na ochotě soudců vydat náležité rozhodnutí. Rozhodnutí, které bude dávat prioritu zachování života i přes omezení práva na autonomii osobnosti, a které jednoznačně povýší zájem dítěte nad vůli rodiče, bude pravděpodobně následně napadnuto u Ústavního soudu. Ústavní soud by však mohl schválit jeho platnost, a takový postup by se pak mohl stát obecně platným. (Viz Listina základních práv a svobod, odstavec 3, článku 4, 2/1993 Sb, který říká že: „Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.“) Významný posun v problematice odmítání transfuze krve u dětí již Ústavní soud učinil svým rozhodnutím ze dne 20.srpna 2004 (III. ÚS 459/03), ve kterém prohlásil, že „ochrana zdraví a života dítěte … je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní.“ K tomu, aby český soud vydal podobné rozhodnutí jako irský Nejvyšší soud, by se mohl opřít o článek 3 Úmluvy o právech dítěte, 104/91 Sb., který říká v odstavci 1, že „zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí“, a v odstavci 2 že „státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž berou ohled na práva a povinnosti jeho rodičů…Úmluva o právech dětí dále v článku 3, ve druhém odstavci jednoznačně stanovuje, že „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míře zachování života a rozvoj dítěte.“ Michal M.Malý
Autor souhlasí s dalším volným šířením této zprávy.

"Dilema v Dublinu" | Přihlásit/Vytvořit účet | 15 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Dilema v Dublinu (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Neděle, 24. září 2006 @ 21:53:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasím,

lidský život má větší cenu, je vzácnější, než jakákoliv nařízení. V tomto případě je nutná transfůze.

Pro Michala M. Malého, já diskutoval jednou s panem Škurkou (z olomouckého sbrou SJ). On mmě argumentoval ohledně krve, že pokud by Jehova chtěl, aby se dělali transfůze, tak by stvořil člověka s jedinou krevní skupinou....

Vzhledem k tomu, že argument se "nepohyboval" nad Biblí, byla i moje odpověď podobná. Já mu odvětil, že potom by Bůh mohl rovnou zamezit i rozvoji lékařské vědy...

Pan Škurka se strašně rozčílil, ale nakonec to bylo v pohodě...

Karels



Něco o Svědcích jehovových (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 25. září 2006 @ 06:50:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
I já mám se SJ několik zkušeností, které mě definitivně utvrdily v názoru, že tato tzv. církev je velmi dobře organizovanou sektou. Pro ty bratry a sestry, kteří mají zájem o důkazy, které usvědčují SJ z podvodů a manipulací, mohu tyto materiály zaslat na e-mail. Stačí mi dát výzvu na GS do mé osobní schránky. Na úvod zde posílám jeden zajímavý článek o SJ. Tak jak SJ veřejně nabízejí své časopisy a materiály, tak i já jim občas něco věnuji. Má snaha o konstruktivní dialog a diskuzi nebyla chápána přátelsky a byla odrážena jehovistickou taktikou a propagandou, která mé jasné důkazy a argumenty vůbec nevyvrátila a nezvěrohodnila. Pro zaryté a ortodoxní SJ holt platí jen vlastní pravda a pravda ve Strážní věži.
_____________________________________

Svědkové Jehovovi
Dnes z hlásání jiného evangelia někteří obviňují svědky Jehovovy. Někdy jen proto, že toto obvinění slyšeli od představitelů svých církví, ale mnohdy jsou příčinou těchto obvinění samotní svědkové Jehovovi, kteří se rádi chlubí tím, že jejich porozumění Písmu je poněkud odlišné od toho, jež se předkládá v kostelech. Svědkové Jehovovi například o své víře prozrazují toto: „Většina svědků Jehovových, na rozdíl od členů náboženství křesťanstva, se těší na věčný život ne v nebi, ale na zemi.“ (1, s. 159) A tak, když se členové tzv. náboženství křesťanstva dovídají, že se většina svědků Jehovových těší na věčný život na zemi a že pouze menšina z nich se těší na věčný život v nebi, mohou se ti znalejší Písma oprávněně ptát: Nejsou svědkové Jehovovi přinejmenším oběťmi jiného evangelia? Vždyť apoštol Pavel napsal ohledně církve: „Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedná víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.“ (2, s. 927; Efezanům 4:4–6) Navíc, když Pán Ježíš mluvil o jiných ovcích – tedy o pohanech, kteří nebyli z izraelského „ovčince“ – přesto o nich řekl: „Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.“ (2, s. 858; Jan 10:16) Tak jak by mohl mít někdo – nebo dokonce většina – v církvi jinou naději?

Jako bývalý člen jednoho třineckého sboru svědků Jehovových musím potvrdit, že drtivá většina svědků Jehovových se skutečně stala obětí jiného evangelia. Nepoznal jsem totiž ani jednoho, jemuž by dříve, než se jím stal, „byl před očima otevřeně vykreslen Ježíš Kristus přibitý na kůl“ (Galaťanům 3:1) tak, jak to dělali apoštolé. Nikdy totiž od těch, kdo s nimi vedli tzv. domácí biblické studium, neslyšeli v úplnosti to, co po určitém obeznámení s osobou Ježíše Krista apoštolé předkládali těmito slovy: „Čiňte pokání a ať je každý z vás pokřtěn ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a obdržíte velkorysý dar svatého ducha. Slib je totiž pro vás a pro vaše děti a pro všechny vzdálené, kolik jen by si jich Jehova, náš Bůh, povolal.“ (Skutky 2:38–39) Je sice pravda, že svědkové Jehovovi tzv. zájemce, s nimiž studují, nakonec křtí „ve jménu Otce a Syna a svatého ducha“ (Matouš 28:19), ale nikdy je nepoučí o tom, že by se měli „prostřednictvím dobré zprávy“ (Efezanům 3:6) stát „Božími syny“ (Galaťanům 3:26) a účastníky „nebeského povolání“ (Hebrejcům 3:1), natož, že by měli obdržet „velkorysý dar svatého ducha“ (Skutky 2:38). Nepoučí je jednak proto, že sami se účastníky nebeského povolání nikdy nestali, a jednak proto, že nauky svědků Jehovových, jež byly v průběhu let postupně vytvářeny jistými lidmi, takovou možnost jednoduše nepřipouštějí.

Jak to všechno začalo
Co se týče současných nauk svědků Jehovových, vše vlastně začalo rokem 1914. V již citované knize, jejíž pomocí se svědkové Jehovovi pokoušejí předkládat veřejnosti tzv. nezkreslenou historii své organizace, můžeme například číst: „Russel a jeho společníci po celá desetiletí ohlašovali, že v roce 1914 skončí časy pohanů. Vyvolalo to velké očekávání. … Jak se ten významný rok blížil, badatelé Bible byli plni očekávání. Ale ne všechno, co očekávali, bylo výslovně řečeno v Písmu.“ (1, s. 60) Co tedy badatelé Bible – jak si tehdy svědkové Jehovovi říkali – od roku 1914 očekávali? Opět můžeme číst: „Zuřila první světová válka, a v té době panoval názor, že tato válka vede k období celosvětové anarchie, která vyústí v konec nynějšího systému věcí. K roku 1914 se vztahovaly i jiné naděje. Alexander H. Macmillan, který byl pokřtěn v září 1900, později vzpomínal: „Několik z nás si zcela vážně myslelo, že během prvního říjnového týdne půjdeme do nebe.““ (1, s. 61, 62)

Jak tito badatelé Bible zareagovali, když se jejich naděje o uchvácení vzhůru do oblak „vstříc Pánu – v souladu s dřívějšími předpoklady –“ (1, s. 135) v roce 1914 nesplnila? Místo, aby se poučili ze slov Pána Ježíše, který řekl: „Nepatří vám, abyste získali poznání o časech nebo obdobích, která Otec vložil do své vlastní pravomoci“ (Skutky 1:7), raději o roku 1914 začali prohlašovat, že „to byl poslední časový údaj, který nám biblická chronologie naznačila ve vztahu ke zkušenostem Církve“ (1, s. 136). Kromě toho začali tvrdit, že od roku 1914 se splňují znamení popsaná například u Matouše 24:4–22 a také, že to jsou zároveň znamení Kristovy přítomnosti (řecky „parúsia“), která má být údajně podle Písem lidským očím neviditelná. Dnes proto svědkové Jehovovi tvrdí: „Uznání, že Kristova přítomnost je neviditelná, se stalo důležitým základem, na němž bylo vybudováno porozumění mnoha biblickým proroctvím.“ (1, s. 134) Avšak tato nauka se nestala pouze důležitým základem pro porozumění mnoha biblickým proroctvím, ale stala se dokonce samotným základem evangelia, jež svědkové Jehovovi od roku 1914 hlásají. O tvrzení, že v roce 1914 začal Kristus neviditelně panovat na svém nebeském trůnu a bezprostředně poté že byl Satan svržen z nebe do blízkosti země, totiž můžeme dále číst: „To byla ta dobrá zpráva, která se měla ohlašovat, zpráva, že Boží Království je již v činnosti. Toto osvícené porozumění velmi povzbudilo hlasatele Království, aby kázali až do nejzazších končin země.“ (1, s. 139)

Kristova „parúsia“ – má být opravdu neviditelná?
Ačkoli se většině svědků Jehovových jeví nauka o Kristově neviditelné přítomnosti jako dostatečně biblicky podložená, přesto je tato nauka v úplném rozporu s Písmem a celkově jde „nad to, co je napsáno“ (1. Korinťanům 4:6). Znamení, která jsou popsána u Matouše 24:4–8, totiž podle slov Pána Ježíše nemají být vykládána jako znamení jeho budoucí přítomnosti („parúsie“), ale jako „počátek tísnivých bolestí“ (Matouš 24:8). Také pokládat popis následujících tísnivých bolestí za znamení Kristovy přítomnosti („parúsie“) by byl hrubý omyl, protože právě před tím Pán Ježíš varoval těmito slovy: „Jestliže vám potom někdo řekne: ,Pohleďte, zde je Kristus‘, nebo: ,Tam!‘, nevěřte tomu. Povstanou totiž falešní Kristové a falešní proroci a budou dávat velká znamení a divy, aby zavedli na scestí, pokud možno, i vyvolené. Pohleďte, varoval jsem vás předem. Proto, jestliže vám lidé řeknou: ,Pohleďte, je v pustině‘, nevycházejte; ,Pohleďte, je ve vnitřních místnostech‘, nevěřte tomu. Vždyť právě jako blesk vychází z východních končin a svítí až do západních končin, taková bude přítomnost („parúsia“) Syna člověka.“ (Matouš 24:23–27) Jinými slovy, až Kristova přítomnost („parúsia“) začne, bude to každému jasné, i těm, „kteří ho probodli“ (Zjevení 1:7; srovnej Zecharjáš 12:10). V té době nikdo nikoho nebude muset přesvědčovat, že je Pán Ježíš Kristus někde neviditelně přítomen, protože „se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou.“ (Matouš 24:30)

Avšak svědkové Jehovovi toto jasné biblické svědectví ohledně Kristova viditelného tzv. druhého příchodu neboli přítomnosti („parúsie“) zpochybňují poukazem na Jana 14:19, kde jsou zaznamenána slova Pána Ježíše jeho učedníkům: „Ještě chvíli a svět mě již nespatří, ale vy mě spatříte, protože já žiji a vy budete žít.“ V jedné své knize podávají k tomuto textu následující vysvětlení: „Výrazem „svět“ je míněno lidstvo. Ježíš zde tedy jasně řekl, že jej lidé na zemi po jeho vystoupení do nebe již nikdy neuvidí.“ (3, s. 142, 143) Zde by se však měli svědkové Jehovovi zamyslet. Když Pán Ježíš řekl: „Ještě chvíli a svět mě již nespatří“, opravdu mluvil o době po svém vystoupení do nebe? Nemluvil spíše o době bezprostředně po svém vzkříšení? Vždyť jeho smrt a následné vzkříšení mělo nastat opravdu je za „chvíli“ poté, co vyřkl výše uvedená slova. A z Písem přece víme, že se Pán Ježíš po svém vzkříšení svým učedníkům zjevoval v lidské podobě „po čtyřicet dnů“ (Skutky 1:3), ale není žádná zmínka, že by se takto zjevoval světu – tedy lidem, kteří nebyli jeho učedníky. A tak se již tehdy splnilo to, co řekl: „Ještě chvíli a svět mě již nespatří, ale vy mě spatříte, protože já žiji a vy budete žít. V ten den poznáte, že jsem ve spojení se svým Otcem a vy jste ve spojení se mnou a já jsem ve spojení s vámi.“ (Jan 14:19, 20)

Teprve po splnění těchto slov se věrní učedníci stali svědky Ježíšova nanebevzetí, kdy „byl pozvednut a oblak ho uchvátil z jejich dohledu“ (Skutky 1:9). V té době obdrželi Ježíšovi učedníci od andělů, kteří se jim zjevili, tento slib: „Galilejští muži, proč stojíte a díváte se k obloze? Tento Ježíš, který byl přijat od vás vzhůru k obloze, přijde tedy stejným způsobem, jak jste ho spatřili jít k obloze.“ (Skutky 1:11) Tito andělé neřekli, že budoucí začátek Kristovy přítomnosti („parúsie“) má být lidským očím neviditelný, jak se to snaží dokazovat svědkové Jehovovi, ale naopak řekli, že Kristus přijde „stejným způsobem“, jak ho učedníci „spatřili jít k obloze“ – tedy viditelně a pro Kristovy učedníky zcela jistě v konkrétní podobě. V jaké podobě ho tito učedníci viděli odcházet, nevíme, ale přesto by všichni křesťané měli chovat stejnou naději, jakou měl apoštol Jan, který napsal: „Milovaní, nyní jsme Božími dětmi, ale až dosud nebylo učiněno zjevným, čím budeme. My víme, jakmile bude učiněn zjevným, že budeme jako on, protože ho uvidíme právě [takového], jaký je.“ (1. Jana 3:2) Pán Ježíš vysvětlil, že se to stane v době nebo krátce poté, kdy všechny kmeny „uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou“ (Matouš 24:30), protože právě v té době „vyšle své anděly se silným zvukem trubky, a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od jednoho nejzazšího konce nebes k jejich druhému nejzazšímu konci“ (Matouš 24:31). Apoštol Pavel upřesnil, že se toto shromažďování vyvolených bude týkat jak těch, kteří se Kristovy přítomnosti („parúsie“) dožijí, tak těch, kteří budou „během jeho přítomnosti“ (1. Korinťanům 15:23) vzkříšeni. Napsal: „To vám totiž říkáme podle Jehovova slova, že my žijící, kteří přežijeme do Pánovy přítomnosti („parúsia“), nijak nepředejdeme ty, kteří usnuli [ve smrti], protože sám Pán sestoupí z nebe s přikazujícím zvoláním, s hlasem archanděla a s Boží trubkou a ti, kteří jsou mrtví ve spojení s Kristem, vstanou nejprve. Potom my žijící, kteří přežijeme, chceme být spolu s nimi uchváceni v oblacích, abychom se setkali s Pánem ve vzduchu; a tak budeme vždy s Pánem.“ (1. Tesaloničanům 4:15–17)

Falešní bratři a zotročení
Jelikož však badatelé Bible jasné svědectví Písma nepřijali a raději uvěřili, že v roce 1914 začala Kristova neviditelná přítomnost, stali se nakonec řadoví svědkové Jehovovi oběťmi těch, o kterých apoštol Pavel napsal, že byli „tiše uvedeni“ a že „se vloudili, aby slídili po naší svobodě, kterou máme ve spojení s Kristem Ježíšem, aby nás úplně zotročili“ (Galaťanům 2:4). Počátky tohoto zotročení je nutné hledat v době, kdy představitelé Watch Tower Society, tedy společnosti, která vydává literaturu svědků Jehovových a dříve badatelů Bible, začali postupně přesvědčovat o dalších neviditelných událostech. O jedné z nich můžeme číst v časopise Strážná věž, který u nás distribuuje „Náboženská společnost Svědkové Jehovovi“, toto: „Ježíš … řekl, že až bude přítomen jako Král, zjistí, kdo je věrným sborem jeho následovníků, ‚věrným a rozvážným otrokem‘, a tento sbor ustanoví nad veškerým svým majetkem. (Matouš 24:45–47; Izajáš 43:10) V roce 1919 byla totožnost tohoto otroka zjištěna; zjistilo se, že to je ostatek pomazaných křesťanů. Je zastoupen vedoucím sborem a od té doby je středem teokracie na zemi. Vedoucí sbor svědků Jehovových je po celém světě zastoupen výbory odboček, cestujícími dozorci a sborovými staršími.“ (4, s. 16, 17) Jiné číslo Strážné věže k tomu dodává: „Vzhledem ke svému postavení si třída otroka zaslouží úctu každého, kdo o sobě tvrdí, že je křesťan.“ (5, s. 20)

Tím, že svědkové Jehovovi uvěřili, že Pán Ježíš Kristus krátce po roce 1914 neviditelně ustanovil věrného a rozvážného otroka „nade vším svým majetkem“ (Matouš 24:47), získala v organizaci svědků Jehovových úzká skupina lidí v čele s prezidentem Watch Tower Society takové postavení, jaké neměli v 1. století n. l. ani apoštolé – ti totiž za svého života ještě nebyli ustanoveni nade vším Pánovým majetkem. Řadovým svědkům Jehovovým – pokud nechtěli být prohlášeni za buřiče – proto nezbývalo nic jiného, než poslušně přijímat veškerý duchovní pokrm, který jim tzv. „věrný a rozvážný otrok“ (Matouš 24:45) – zastoupený vedoucím sborem svědků Jehovových – předkládal v časopise Strážná věž a jiných publikacích Watch Tower Society. Tak byla z většiny svědků Jehovových vytvořena skupina lidí, která se začala plně spoléhat na lidské vedení. Tato skupina lidí již nepotřebovala Ducha pravdy, jenž by je uvedl „do celé pravdy“ (Jan 16:13), protože tuto úlohu na sebe vzali ti, kdo se prohlásili za mluvčího věrného a rozvážného otroka ustanoveného nade vším Pánovým majetkem. Proto je celkem přirozené, že se nakonec velmi brzy stalo to, o čem se můžeme dočíst v publikacích svědků Jehovových: „Existovali lidé (ačkoli jich tehdy bylo poměrně málo), kteří se scházeli se svědky Jehovovými, ale uvědomovali si, že v nich Boží duch nevyvolal naději na nebeský život.“ (1, s. 166)

Nebeské království zavřeno
Lidé, v nichž „Boží duch nevyvolal naději na nebeský život“, byli nejprve ztotožněni s ovcemi z Ježíšova podobenství o ovcích a kozlech z Matouše 25:31–46. Tvrdilo se o nich, že kvůli tomu, že přijali poselství Kristových „bratrů“ (Matouš 25:40) – tedy poselství věrného a rozvážného otroka – a stali se jejich pomocníky, přežijí Armagedon a po projití velkým soužením obdrží věčný život na zemi. Od roku 1932 se tito lidé stali známými jako Jonadabové. Pak ale v roce 1935 byli tito Jonadabové s pozemskou nadějí ztotožněni s „velkým zástupem“ ze Zjevení 7:9–10, o němž můžeme číst: „Po léta, až do roku 1935, nebyl chápán jako totožný s ovcemi z Ježíšova podobenství o ovcích a kozlech. Jak již bylo uvedeno, myslelo se, že jsou jakousi druhotnou nebeskou třídou.“ (1, s. 166) A tak v roce 1935 vedoucí představitelé organizace svědků Jehovových změnili nebeskou naději mnohých na pozemskou a definitivně zavřeli „nebeské království před lidmi“ (Matouš 23:13). Tito představitelé začali tvrdit, že nebeský život obdrží pouze 144 000 osob, o kterých se zmiňuje Zjevení 7:4–8 a 14:1–5, a že od roku 1914 je na zemi již pouze ostatek ze 144 000, jenž tvoří „věrného a rozvážného otroka“.

Jiná kniha svědků Jehovových to vysvětluje takto: „Časem měl být předepsaný, ale omezený počet 144 000 naplněn. Konečné zapečetění těchto duchovních izraelitů jako schválených mělo být blízko. (Zjev. 7:1–8) Potom měl Jehova prostřednictvím svého ducha a porozumění svému Slovu, které umožnil své viditelné organizaci, řídit věci tak, aby se splnila další část jeho předsevzetí, jak je popsána ve Zjevení 7:9–17. Měl být shromažďován „velký zástup“, jenž měl mít vzrušující vyhlídku na přežití velkého soužení a na věčný život v dokonalosti uprostřed pozemského ráje. Když uvažujeme, co se skutečně stalo, zdá se zřejmé, že nebeské povolání bylo celkově dokončeno okolo roku 1935 n. l., kdy byla jasně rozeznána pozemská naděje „velkého zástupu“. Od té doby byly do společenství s poměrně málo tisíci zbývajících z nebeské třídy uvedeny milióny Jehovových ctitelů, kteří opravdově doufají, že budou žít navždy zde na zemi.“ (6, s. 111–112)

Ve skutečnosti však tyto „milióny Jehovových ctitelů“ byly vlákány do společenství s falešnými bratry, kteří nejen že zavřeli „nebeské království před lidmi“, a o nichž Pán Ježíš také řekl: „…; sami totiž nevcházíte, a těm, kteří jsou na cestě do něho, nedovolujete vejít.“ (Matouš 23:13) Tito falešní bratři nevcházejí do nebeského království proto, že oznamují „jiné evangelium“. Apoštol Pavel totiž napsal jasně: „I kdybychom však my nebo anděl z nebe vám snad oznamovali jako dobrou zprávu něco nad to, co jsme vám oznámili jako dobrou zprávu, ať je proklet. Jak jsme výše řekli, nyní také říkám znovu: Kdokoli vám oznamuje jako dobrou zprávu něco nad to, co jste přijali, ať je proklet.“ (Galaťanům 1:8–9) Kromě toho tito falešní bratři všemožnými způsoby zabraňují vejít do nebeského království dokonce i „těm, kteří jsou na cestě do něho“ (Matouš 23:13). Jakým způsobem to dělají?

V článku „Kdo má skutečně nebeské povolání?“, který byl otištěn v časopise Strážná věž, můžeme číst: „Někdo by se mohl nesprávně domnívat, že má nebeské povolání, protože byl následkem těžkých problémů vystaven velkému citovému rozrušení. … Také dřívější náboženské názory mohou člověka přivést k závěru, že má nebeské povolání. Snad byl kdysi spojen s falešným náboženstvím, které vyzdvihovalo nebeský život, jako jedinou naději pro věrné. Křesťan se proto musí mít na pozoru, aby se nenechal zmítat city a nesprávnými názory z minulosti. … Jestliže se tedy pokřtěný křesťan začal v nedávných letech domnívat, že obdržel nebeské povolání, měl by věc pečlivě zvážit na modlitbách. Takový člověk si může také položit otázku: ‚Obírám se myšlenkou na nebeský život pod vlivem jiných?‘ To by bylo nesprávné, protože Bůh nikomu neudělil právo získávat pro tuto přednost jiné. Sklon k fantaziím není příznakem Božího pomazání, a Bůh nepomazává dědice Království tak, že by způsobil, aby slyšeli hlasy, které by jim něco v tom smyslu oznamovaly. Někteří si mohou položit otázku: ‚Měl jsem co dělat s užíváním drog, než jsem se stal křesťanem? Užívám léky, které ovlivňují emoce? Byl jsem léčen pro nějaké duševní, nebo citové problémy?‘“ (7, s. 21)

Pomoci těchto a podobně formulovaných otázek chtějí falešní bratři, kteří ovládají organizaci svědků Jehovových, přesvědčit řadové členy, aby myšlenku na vstup do nebeského království předem zavrhli. U těch pak, kteří se přesto začnou hlásit k nebeské naději, chtějí tito falešní bratři vyvolat pochybnosti a dojem, že tato naděje v nich byla vyvolána vším možným jen ne působením Božího ducha. Takovým způsobem a za pomoci „jiného evangelia“ byla drtivá většina svědků Jehovových úplně zotročena a nakonec i odvlečena „od naděje té dobré zprávy“ (Kolosanům 1:23), kterou hlásal Pán Ježíš Kristus a jeho apoštolé. Proto bych tímto chtěl všechny křesťany vyzvat, aby se na svědky Jehovovy nedívali pouze jako na hlasatele „jiného evangelia“, kteří mají být prokleti, ale spíše jako na jeho oběti, a to v duchu slov apoštola Pavla: „Bratři, i když člověk udělá nějaký chybný krok, dříve než si to uvědomí, pokuste se vy, kteří jste duchovně způsobilí, usměrnit takového člověka v duchu mírnosti, zatímco každý hledíš sám na sebe, abys také nebyl pokoušen.“ (Galaťanům 6:1)



Re: Dilema v Dublinu a vlastní vědomosti o věci jedení krve (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pátek, 29. září 2006 @ 01:53:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V odmítání transfuze od Svědků je tu nesmysl:
krev bylo zakázáno jíst, ne ji přijmout do těla žilou.
Transfuze není pokrm. Ani injekce není pokrm.
Jehovisté si rozšířili pojem na přijetí krve do těla, ač ne ústy.
O krvi, vejcích a slanině vám povím ze zkušenosti.
Jako křesťan jsem nebyl omezován v potravě. Pouze jsem měl občas sklony k vegetariánství.
A tak se stalo, že účinek potravy jsem poznal na sobě osobně.
Nejdříve jsem pochopil, že slanina působí tlumení myšlení.
Stává se, že po obědě se chce odpočinout, a hlavně je to dobré pro správné zažívání. Po jídle se nemá běhat, shánět atd., ale chvíli posedět (i poležet), protože až asi po 4 - 5 minutách je proces jídla správně pochopen v nervové soustavě, informace jsou uloženy, zpracovány a nastává samočinné programování těla. Žaludeční a trávicí šťávy se vylučují podle toho, co jsme snědli a teploty jídla. I žlučník a pankreas pracují načasovaně podle informací získaných jazykem a žvýkáním.
Tedy je možné pozorovat a pochopit i vlastní trávení.
A tak jsem si všiml, že slanina působí tlumivě na intelekt, ne že by mne ohlupovala, ale tehdy nemám pohyblivé myšlení. I když dává energii, ale její trávení trvá i pět hodin a za tu dobu pracují svaly ze zásob uložených dříve (glykogen je uložený v játrech a ve svalech).
Už jsem věděl, proč Mojžíš zakazoval jíst zvířecí tuk (nehledě na možné parazity). I když v tuku si zvíře ukládá i vitaminy, ale ty dostanu v zelenině.
Dále jsem zjistil něco podobné u vajec, ale jen u syrových..Také mi zabrzdily myšlení. Natvrdo mi neposkytly nijaké vědomosti o sobě a také Keltové prý jedli vajíčka zásadně vařená natvrdo (asi byli moudří). Vejce tedy jím zřídka, ale nevyhýbám se je používat v kuchyni při pečení a přípravě jako složku.
Kdysi jsem také jídával jitrnice a krevní polévku.
Ale nejsem dřevo a tak jsem si uvědomil jejich účinek na sobě. Nedalo se přesně říci, co mi vadí, ale mám opravdu dojem, že se krev jako potravina pro člověka nehodí. Má cosi odpudivého. Snad proto, že v ní je cosi z imunitního systému zvířete a něco, co se nehodí do stavby lidského těla. Od té doby, co jsem se zřekl krevní polévky a jitrnic se cítím lehčí.
Mnoho věcí je nám skryto, vždyť ani nevíme nic o DNK bez mikroskopu a trpělivé práce vědců, my si to přečteme a oni to dělají za nás.
Snad se časem objeví, co je s vajíčky atd. Když byl v dávné minulosti člověk závislý na tom, co sehnal, než se naučil pěstovat obilí, jistě mu bylo vhod najít ptačí vejce. Ale já dnes raději mám věci z mouky, ta je neutrální, nebo naopak příznivá. Bílkoviny dostanu z mléka a luštěnin.
Můj postup jsem nezávisle na dojmech z krve a slaniny završil tím, že před lety mi přišlo líto zvířat, která předtím chodila, bučela a kdákala, než se dostala na pánvici, a ze dne na den jsem přestal jíst maso. Proti vejcím vlastně nic nemám, protože vyplňují zásadu ´nechci to, pro co by muselo zvíře zemřít´, protože slepice žije dál po snesení vejce.
Ale to, co jsem napsal o krvi, a slanině jsem prostě vycítil, odpudilo mne to dříve, než jsem přestal jíst maso.
Nejím krev a slaninu nikoli z etických důvodů, ale proto že krev mne čímsi zatěžovala a po slanině se mi nechtělo myslet, a i ve vejcích cítím něco jako ´temný materiál´, po kterém se také moc nemyslí.
To je tedy bez knih, bez vytáčení se z teologie, bez hledání, co kdo řekl předtím.
Lidé, nemůžeme tak něco poznat sami?
A transfuze není zvířecí krev, ale lidská dobrovolně darovaná krev, nelpí na tom žádný stres (není to krev odsouzenců), a jde o život. A není to potrava, ale opatření ve velké nouzi.
Jsem pro transfuze stejně jako pro glukózu.



Re: Dilema v Dublinu (Skóre: 1)
Vložil: Livescores v Pátek, 22. leden 2016 @ 06:47:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
You have attained your getaway destination and also booked onto your hotel now it is time and energy to go sightseeing, so wear your Yahoo Goggles and leave. Google Goggles can be a visual lookup tool accessible from Android os. androidtravels.com

Many those people who are looking to get a loan will not necessarily need big money. Whether it really is money to be able to tide an individual over and soon you next paycheck or even a small loan to aid pay away from a credit card debt, there are usually many loan providers that are able to offer tiny loans regarding bad credit rating. smallloanckrlg.com

100 Evening loans can be a new approach that loaning companies offer you to consumers, giving them a protracted period all the way to 100 nights. This is effective because the payday advances takes concerning 14-30 days to repay and any late transaction fees will be charged for the customer. 100dayloansonline.net

A scientif spa can be a unique dog, a cross between per day spa, cosmetic salon and surgeon's office. The theory, at least the theory is that, is to offer a secure, non-clinical establishing where consumers can relax and luxuriate in both health-related and non-medical treatment options without feeling they may be in any clinic or perhaps hospital. mensmeds.net

Stained goblet windows increase grace and also beauty to be able to any room in your own home. Versatile and also illuminating, these imaginative creations improve the value and also enjoyment of your property in many different applications, equally interior and also exterior. gloucesterplumbing.net

Shopping around to the perfect bathroom drawer spice rack may be just about the most time buyer and challenging decisions a consumer will make. After all there are numerous different factors that you need to take under consideration. spiceshopping.net

This can be an article in regards to the history regarding three trend houses, Orlando Dior, Miu Miu, and also Burberry. All a few are famous for quality and also style, a thing that extends to all or any products which includes handbags. themiumiuhome.com

Link building can be a vast matter but in this post we can discuss edu backlinks following your Google penguin up-date. Edu backlinks are really a powerful way to get top quality backlinks when done effectively. sdgl-edu.com

Wide alternatives of focused chalets and also extensive pistes await those that visit L . a . Plagne. Although popular, the returns are worth the hold out. carlina-hotel.com

Having a web site, social mass media, blogging, and/or local community engagements, are very important to have to your practice. When patients are seeking a fresh doctor, they desire to see information regarding who they're going to see, in order to make a selection. marketyourpractice.net



Stránka vygenerována za: 0.34 sekundy