Grano Salis - Milostný příběh s Bohem

Biskup Andreas Laun Biskup Andreas Laun Milostný příběh s Bohem Křesťané mohou nabídnout světu něco, co většině jiných náboženství schází: fascinující příběh milujícího Boha. Jak obšťastňující může být toto poselství, objasňuje biskup Laun vyprávěním ve formě snu, ve kterém papež přijímá zástupce různých náboženství, aby jim vysvětlil svůj pohled... V pozvání bylo uvedeno, že papež chce s představiteli jiných náboženství mluvit o Bohu. Nikoliv ve formě sporu, ale zcela novým způsobem. Má to být jako rozhovor o lidech, kteří čekají na vysoce postavenou osobu, od které závisí jejich osud. Ale tito lidé ji ještě neznají, nevědí, jak ji mají hodnotit: Jaký doopravdy bude tento Pán? Jenom spravedlivý, nebo také dobrotivý? Snad ho osudy jednotlivců ani nezajímají? Má sklon k prchlivosti a svévolným rozhodnutím? Jaký je doopravdy? A papež v tomto snu dodává: Výsledek může být ten, že se alespoň všichni shodneme v otázce, jakého Boha bychom si přáli. Přirozeně všichni víme, že tento Bůh je takový, jaký je. Ryze „vymyšlený“ Bůh, kterého si uděláme „podle svého obrazu“, jak si to myslel Feuerbach, by byl zcela bezcenný, byl by to ten největší podvod, jaký si můžeme představit. A pozvaní skutečně přišli. Všichni slíbili, že dají stranou vzpomínky na dřívější nepřátelství a budou se věnovat pouze tomu, aby našli odpověď na tuto otázku: „Ve kterém náboženství je uctíván ten nejvíce žádoucí Bůh?“ Všechno ostatní má být přenecháno Bohu, který jediný zná lidská srdce a může jimi pohnout. Nejdříve mluvili představitelé nekřesťanských náboženství. Buddhista se hned na začátku omluvil, že k tomuto tématu nemůže nic říct, že jeho náboženství sice dává rady na cestu osvícení, že může také poukázat na cíl, ale o Bohu jako takovém nemůže říct vůbec nic. Nicméně prohlásil, že je to pro něho ctí, že byl přizván a že může naslouchat. Pak dostal slovo hinduista. Mluvil nejdřív o těžkosti, jak má při tak velkém množství bohů hinduistického světa mluvit o jednom Bohu. Udělal, co jen mohl, ale nebyl schopen vysvětlit, co si hinduista skutečně myslí o Bohu. To však shromážděným nebránilo, aby mu pozorně naslouchali. Napětí vzrostlo, když k mikrofonu přistoupil muslimský imám a začal mluvit o Alláhovi. Nejdříve zdůraznil, že Bůh je jediný, všemohoucí, spravedlivý a milosrdný. Svá slova doložil citáty z Koránu. Bůh, řekl, sedí v nebi a dívá se na lidi a na to, co dělají. Po smrti se projeví především jako soudce, který dobré odmění mnoha radostmi v nebi, ale zlé a nevěřící potrestá pekelným ohněm. Nikdo však neví, jak tento soud bude vypadat, protože Alláh může rozhodnout, jak se mu zlíbí: všechno je předem určeno. Jen když začal mluvit o „pannách“, které údajně dá Bůh v nebi mučedníkům džihádu, vznikl rozruch a tu a tam těžko potlačovaný smích, který se však záhy opět ztišil. Pak přistoupil k řečnickému pultu rabí Josef: „My židé o Bohu nefilozofujeme. Všechno, co o Bohu říkáme, nevzniklo v našem myšlení, nýbrž v naší zkušenosti, kterou jsme s Bohem udělali během tisíciletí. Když mám tedy mluvit o Bohu, Svatém Izraele, nemohu to udělat jinak, než že budu vyprávět náš dlouhý, nádherný příběh. Když Bůh stvořil člověka, stalo se první neštěstí. Tento první člověk chtěl být roven Bohu, a proto se dopustil i neposlušnosti. Výsledkem však nebyla blaženost, nýbrž největší ztráta: ono tak oblažující společenství s Bohem bylo zrušeno a lidé ztratili z očí toho, který byl přece jejich určení. Zůstala jim sice touha po Bohu, ale jejich úsilí najít skrytého Boha přinášelo jen hubené výsledky. Když jsem došel k tomuto bodu, zde začíná můj vlastní příběh, příběh židů s Bohem, který vystoupil ze své skrytosti. Naše svaté knihy vyprávějí o smlouvě, kterou Bůh uzavřel s člověkem a se všemi svými tvory. Znamení této smlouvy znáte všichni,“ řekl rabí a viděl, že se společnost směje: „Je to duha! Já vím, je možno ji fyzicky vysvětlit a žádný rozumný žid nepochybuje o tomto vysvětlení. Ale pro nás židy je od té doby duha něco víc než rozklad slunečních paprsků v kapkách vody. Je to zvláštní láskyplné znamení pro onu smlouvu, kterou Bůh uzavřel s námi lidmi. Zmiňuji se o této události, protože zde se poprvé v dějinách objevuje zmínka o smlouvě, kterou Bůh s námi uzavřel. Ještě zřetelněji se ukázal Mojžíšovi, jednomu z největších v našich dějinách: Bůh se mu zjevil v tajemně hořícím keři a na otázku, kdo je, odpověděl: – Jsem ten, který jsem.“ Rabí opět přerušil svou řeč, protože vycítil u posluchačů nepochopení. „Prosím nedělejte si starosti, když příběhu skutečně nerozumíte. Nám židům se nevede jinak. Odpověď Boha v tomto příběhu zní právě takto: Bůh zůstává tajemný.“ Rabí se podíval zkoumavě kolem a pokračoval: „Tento zážitek našeho vůdce Mojžíše s Bohem v hořícím keři stmelil náš lid, udělal z něho národ, jakým dodnes jsme, a od té doby prožil náš národ nejtěžší situace v Boží přítomnosti a s Boží pomocí. Na hoře Sinaj řekl totiž Bůh znovu a ještě naléhavěji: – Uzavírám s vámi smlouvu. Budu vaším Bohem a nikdy vás neopustím, vaším úkolem je zachovávat moje přikázání.“ Rabí se na chvíli odmlčel a zdálo se, že váhá, ale pak pokračoval: „Židé smlouvu s Bohem opakovaně porušili. To vás jistě neudivuje, ale obdivuhodné je něco jiného: Tentýž Bůh, který v době Noemově lidstvo kvůli hříchům takřka zničil, reagoval v našich dějinách zcela jinak: odpustil nám, a pokud jde o smlouvu, vždy ji opět obnovil a dokonce zlepšil! Přirovnal svou lásku k lásce ženicha k nevěstě a matky k dítěti.“ Rabí sáhl po Bibli a začal číst z proroka Ezechiela ono místo, na kterém se Bůh přirovnává k manželovi, který udělal všechno pro svou manželku, ale ona dala své dary jiným mužům a stýkala se s nimi. Rabí opět přiznal: „Ano, byli jsme nevěrní, mohli jsme jen oněmět, ale co udělal Bůh?“ A rabí četl: „Ale já Bůh budu myslet na svou smlouvu, protože jsem ji uzavřel v dnech tvé mladosti, a chci s tebou vstoupit do věčné smlouvy. – Protože jsme Boha takto zažili, věříme, že skutečně je takový a denně se modlíme: – Slyš, Izraeli! Jahve, náš Bůh, je jediný. Proto máš milovat svého Boha z celého srdce, z celé duše a ze vší síly. Tato slova, která ti dnes přikazuji, máš zapsat do svého srdce“ (Dt 6,4–6). Rabí udělal opět přestávku. Pak pokračoval: „Ještě něco: Naši proroci nám oznámili příchod muže, kterého pošle Bůh, Mesiáše, který nás vykoupí. Celá staletí čekají židé na něho, ale do dnešního dne nepřišel.“ Rabí povzdechl a pak řekl: „ Již dlouho se nestalo nic nového, ale my čekáme. Jednou Mesiáš přijde. Bůh je věrný.“ Rabí si utřel slzu, usmál se na televizní kameru a šel na své místo. Jeden z organizátorů ohlásil přestávku. Všichni přítomní vyšli ven. Především rabínova řeč zanechala hluboký dojem a vyvolala intenzivní rozhovory. Hovořili již všichni, jen papež scházel. Křesťané se totiž shodli na tom, že on bude jejich mluvčí. Když papež přistoupil k řečnickému pultu, nastalo veliké ticho. „Milý bratr rabí Josef mi mluvil ze srdce. Jeho příběh je i náš příběh. My křesťané věříme všemu, co rabí Josef vyprávěl, a vidíme Boha přesně tak. Nicméně rabí Josef na závěr řekl, že stále ještě čeká na Mesiáše. On samozřejmě ví, co nyní řeknu, a nebude mi to mít za zlé. My křesťané totiž víme, jak tento fantastický Boží příběh dále pokračoval. Bůh dokončil svou smlouvu s námi zcela neočekávaným způsobem. Vzpomínáte si ještě, náš přítel rabí nám vyprávěl o Mesiáši, kterého Bůh slíbil poslat.“ Papež se na chvíli odmlčel a pak zesílil svůj hlas: „Tento Mesiáš přišel. Překonal všechna naše nejsmělejší přání. Byl to Boží Syn, pravý Bůh a pravý člověk, pro nás vtělená Láska a Milosrdenství.“ Pak pohlédl na rabína a dodal: „Rozumím našim židovským bratřím a sestrám, že tomu nechtějí uvěřit, rozumím také muslimům, proč je pro ně Ježíš jen prorok a předchůdce jejich Mohameda, rozumím každému, kdo toto poselství pokládá do slova a do písmene za neuvěřitelné. Ale nemohu než vyznat: Bůh není jen Jahve, ten, který je. Bůh je mnohem více: On přijal naše tělo, přebýval mezi námi, podrobil se našemu utrpení z nepředstavitelného milosrdenství s námi. Proč to udělal? Jak již řekl rabí Josef: Protože Bůh se nad námi smiloval, protože nás miluje. A to bylo současně dovršení smlouvy, jak to proroci oznámili.“

"Milostný příběh s Bohem" | Přihlásit/Vytvořit účet | 2 komentáře | Search Discussion

Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Milostný příběh s Bohem (Skóre: 1)
Vložil: Speranza v Úterý, 24. říjen 2006 @ 13:47:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Díky.
Speranza

Re: Milostný příběh s Bohem (Skóre: 1)
Vložil: Ferda v Úterý, 24. říjen 2006 @ 18:19:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Omlouvam se všem,článek nevyšel celý Ferda

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace