Kdo kope jámu, spadne do ni, toho, kdo strhává zed', uštkne had. Kazatel 10,8
Toto Boží slovo jasně ukazuje, že křesťan může v této ochranné zdi způsobit trhlinu. Může ji způsobit tím, že zhřeší, a jestliže k tomu dojde, »uštkne jej had«. V Lukáši 10,19 Ježíš označuje démony jako »hady a štíry«.
Takovým hříchem, který strhává zeď, je dozajista smilstvo. Démoni jsou »pohlavní nemocí«, která způsobuje daleko větší devastaci než herpes či AIDS! Tyto nemoci se předávají pohlavním stykem. Proto nejúčinnějším prostředkem “verbování" do satanismu je pohlavní styk. Z toho důvodu měly po celou historii všechny pohanské svatyně chrámové prostitutky a dodnes je mají. Démoni, kteří vnikají do nic netušící osoby pohlavním stykem se satanistou, působí tak, že upadne též do satanismu.

Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu... Proto svým tělem i svým duchem oslavujte Boha. 1.Korintským 6,18.20

»Stržení zdi« (Kazatel 10,8) nazývám vstupní branou. Tímto tématem se podrobněji zabývám v 10. kapitole. Musím se usmát, když mi někdo zbožně řekne: »V křesťanovi nemůže přebývat démon, neboť je chrámem Ducha svatého, a ti dva nemohou být současně ve stejném domě.« Nejlépe to vyjádřil Šalomoun:
Ale může Bůh opravdu sídlit na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, natož tento dům, který jsem vybudoval? 1. Královská 8,27

Duch svatý je všudypřítomný. Je-li tomu tak, jak mohou démoni vůbec někde být, jestliže ti dva, démoni a Duch svatý, nemohou být současně na stejném místě?

Taková tedy majíce zaslíbení, nejmilejší, očišťujme se od všeliké poškvrny těla i ducha, konajíce posvěcení v bázni Boží. 2. Korintským 7,1

To platilo křesťanům. Dokázali byste popsat démony výstižnějším slovem než »znečištění«? Ježíš nás od našich hříchů očišťuje, takže se stáváme Jeho spoludědici. Avšak musíme přijmout moc a autoritu, kterou nyní skrze Ježíše Krista máme a »očišt'ovat se« od »znečištění«, neboli démonů. Jakmile přijmeme Krista, nemají už démoni právo v nás zůstávat, ledaže bychom jim k tomu dali prostor svým hříchem či nevědomostí.

Tento oddíl (2. Korintským 7,1) je významný i proto, že někteří lidé, kteří stojí ve službě osvobozování, tvrdí, že démoni se nemohou dotknout ducha člověka, protože je zapečetěn Duchem svatým. Nenacházím žádné místo Písma, které by tento názor potvrzovalo. Tento verš nám ukazuje, že náš duch skutečně může být démony ovlivněn, jinak by nám Písmo nepřikazovalo, abychom svého ducha očišťovali od znečištění. Elaine poskytla démonům prostor, aby do ní vstoupili. A bylo na ní, aby použila moc a autoritu, kterou měla k dispozici, když svým Pánem a Mistrem učinila Ježíše Krista. Bylo na ní, aby zabrala zpět území, které obsadili démoni, a vyhodila je ven. Pán jí poslal mne, abych jí pomohla.

Loni jsem se dostala k velmi smutnému případu, kdy byli vyhnáni démoni z dívky, která nebyla křesťankou. Křesťané, kteří se jí věnovali, si naneštěstí neudělali čas, aby zjistili, zda je křesťanka, a tak ji ihned po osvobození nepřivedli ke Kristu. Vedlo to k tragédii. Kéž by to byl ojedinělý případ! Co se stalo:

Chris je katolička. Dostala se do charismatické katolické skupiny a začala navštěvovat biblické hodiny, které se brzy zvrhly v náboženský kult. Vůdcové skupiny praktikovali nerůznější způsoby meditace a vyučovali nadpřirozeným schopnostem. Asi po roce Chris zjistila, že se vlastně octla v okultismu. A odešla z této skupiny. K potížím došlo brzy poté, když se obrátila na představené církve se stížností na aktivity této skupiny.

Než jsem se o ní dozvěděla, byla celý rok den co den sužována démony. Často cítila, jakoby jí různé části těla polévali vroucí vodou a někdy se jí také na těle ukázaly skutečné opařeniny. V důsledku trýznění a muk nemohla spát a měla četné nevysvětlitelné nemoci a nehody. Dokonce uprchla do jiného města, ale úlevu ji to nepřineslo. Hledala radu u četných katolických kněží, ale nikdo jí nedokázal pomoci. Nakonec se prostřednictvím pásek Closet Witches dozvěděla o mně.

Několikrát jsem s ní mluvila, ale odmítla jsem démonům přikázat, aby z ní vyšli, protože nebyla křesťankou a odmítala přijmout materiály o římskokatolické církvi, které jsem jí dávala (bližší podrobnosti v 11. kapitole). Věděla jsem, že od démonů nebude moci být trvale osvobozena, jestliže neodevzdá svůj život Pánu Ježíši Kristu a nadále zůstane spojena se systémem římskokatolické církve. Uběhlo šest měsíců a Chris se mnou opět navázala kontakt. Dva týdny před tímto posledním setkáním navštívila bohoslužbu v jedné místní protestantské církvi, která slouží osvobozováním. Po bohoslužbě šla dopředu a žádala o osvobození. Aniž by si udělali čas a zjistili, jestli Chris patří Pánu, prostě démonům poručili, aby z ní vyšli, což se také stalo.

Chris mi pak vyprávěla: »Přesně jsem věděla, že všichni démoni odešli a cítila jsem v sobě tak strašnou prázdnotu, že to ani nedokážu popsat. Muka té prázdnoty byla skoro stejná jako muka, která mi způsobovali démoni. Avšak poprvé za skoro dva roky jsem tu noc spala bez obvyklého trápení.« Pro tu hroznou prázdnotu navštívila za dva dny katolickou mši a šla k přjímání. Chris vyprávěla, co se dělo: »Když jsem přijímala, náhle na mne padl prudký oheň, projel mnou výboj energie, potom krutá bolest. Věděla jsem, že všichni démoni mne znovu přepadli a s nimi mnoho dalších. Je mi teď daleko hůře.«

Což může někdo vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže dříve toho siláka nespoutá? Pak teprve vyloupí jeho dům. Matouš 12,29

Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá. Tu řekne: »Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.« Přijde a nalezne jej prázdný, vyčištěný a uklizený. Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením. Matouš 12,43-45

Až si přečteš 11. kapitolu, poznáš, proč se démoni mohli do Chris, když navštívila mši a přijímala, vrátit. Také Duch svatý v ní nepřebýval, protože nebyla opravdovou křesťankou. Nejenže neměla »siláka« (Ducha svatého), který by zabránil démonům vejít, ale dokonce jim sama dala prostor k návratu tím, že uctívala falešného Ježíše (hostii).Oč hůře na tom byla než na začátku! Jak smutné, že křesťané, kteří se podíleli na jejím osvobozování, nerespektovali Boží principy - nezjistili si, jestli patří Pánu, ani se jí nezeptali, zda není praktikujícím katolíkem, a tak neposkytuje ve svém životě démonům půdu, aby se do ní mohli vrátit. Je to jen jeden z mnoha případů, jichž jsem byla svědkem a které končily katastrofálně, když byli démoni vyháněni z lidí, kteří nebyli pravými křesťany. Chris se mi nyní ztratila, a když jsem s ní naposledy mluvila, měla sebevražedné úmysly. Často se modlím za její spasení.

Také jsem zjistila, že při vymítání démonů se nacházíme v mnohem silnější pozici, když dotyčná osoba je křesťanem, protože démoni pak jsou neoprávněním vetřelci na »svaté půdě«. Nemají žádné právo pobývat v křesťanovi, ledaže by tento páchal vědomý hřích. Zjistila jsem, že největším kamenem úrazu, který brání, aby křesťané byli ochotni uznat, že je démoni mohou obtěžovat či přebývat v nich, je pýcha. Pamatuj, Písmo jasně říká, že MŮŽEME dopustit, aby chrám Boží, to jsme my, byl znečištěn. Jestliže takové znečištění neboli hřích ve svém životě dopustíme, jak bychom si mohli myslet, že nás Bůh před démony ochrání? Doporučovala bych čtenáři, aby vzal velmi vážně Pavlovo napomenutí Korintským: