Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Mýlil se Pán Ježíš, pokud odkazoval k Abiatarovi namísto Achimelekovi?
Článek je mou odpovědí na námitku, kterou vznesl uživatel Grano Salis aviaf. Gleason L. Archer se vyjadřuje i k problematice uvedené v nadpise. Oč jde? Ve Svatých textech Bible, v evangeliu podle Marka je řečeno: „Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“ (Marek 2:26) Celý text je odkazem ke konkrétní události, kdy David, král Izraele vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, což se událo, když byl veleknězem Achimelek. Tento článek a závěry, ke kterým spolu s vámi dojdu, jsou možné jenom díky knize „Encyclopedia of Bible Difficulties“ od Gleasona L. Archera. [1]

Dopustil se Pán Ježíš omylu, pakliže odkazuje k veleknězi Abiatarovi, namísto k Achimelekovi? Nutno podotknout podstatnou věc, že Abiatar byl synem Achimeleka. Ve svém konstatování Pán Ježíš neříká, že Abiatar byl nejvyšším knězem v době Davidovy návštěvy. Pán Ježíš říká něco zcela odlišného: „επι Аβιαθαρ του αρχιερεως” [epi Abiatar tu archiereos] – což doslova přeložené znamená – „v čase Abiatara velekněze.“ Podle příběhu, který je popsán v 1 Sam 22:18-19 byl Abiatar synem Achimeleka a jako jediný kněz unikl Saulovu vyvraždění kněží. Abiatar se připojil k Davidovi (v. 20) a sloužil mu jako kněz během následující doby, kdy byl král David v exilu. Po smrti svého otce, velekněze Achimeleka se tak stává veleknězem on, Abiatar, avšak jenom po vymezenou dobu Davidova exilu. Gleason L. Archer cituje [2] A Greek-English Lexicon of the New Testament, kde se vysvětluje následující gramatická poučka – předložka epi ve spojení s genitivem (2. pád) znamená jednoduše – „v čase.“ Stejné gramatické spojení je v našem uvažovaném textu Marek 2:26, podobně tomu je ve Skutcích 11:28, nebo v listě Židům 1:2. Epizoda s příchodem Davida, krále Davida do domu Božího, kde jedl svaté chleby, se udála v „čase Abiatara“, toho Abiatara, který se stal na určitou dobu veleknězem namísto svého otce Achimeleka. Pán Ježíš tedy nehovoří konkrétně o osobě Abiatara, nýbrž o čase Abiatara! Je docela pravděpodobné, že krále Davida přivítali jak velekněz Achimelek, tak i jeho syn Abiatar.
Můj komentář: nevím, jestli máte podobnou zkušenost jako já, vážení čtenáři Grano Salis, ale takto to chodí v teologii, v biblistice. Vyřešíte nějaký problém a to ať už s biblickým textem, nebo s biblickým učením. Jeden problém je vyřešen, ale další problém okamžitě vyvstane. Zůstává otázka k zodpovězení, proč Pán Ježíš necituje přímo velekněze Achimeleka, ale odvolává se k času jeho syna, k času velekněze Abiatara. Možných vysvětlení je hned několik: 1. Pán Ježíš touto argumentací sleduje nějakou hlubší myšlenku, teologickou myšlenku. 2. Byla ta možnost se takto odvolávat a citovat Boží slovo, Pán Ježíš se prostě drží dobových zvyklostí. 3. Nejpravděpodobnější vysvětlení se mi jeví toto – zřejmě byl velekněz Abiatar významnějším než jeho otec, velekněz Achimelek. Možná kvůli tomu, že Abiatar následoval a sloužil králi Davidovi, a tak je citován Pánem Ježíšem s jedinou přijatelnou možností jak jej mohl Pán Ježíš zmínit – „v čase velekněze Abiatara.“
Závěr: navrhuji následující změnu českého překladu biblického textu evangelia: „Jak za času velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?“ (Marek 2:26) Karels
poznámky: 1. Gleason L. Archer je Professor Old Testament and Semitic Studies Trinity Evangelical Divinity School, Deerfield, Illinois. 2. Arndt, W.F. a Gingrich, F.W. A Greek-English Lexicon of the New Testament p. 286. 3. Překladatelé se opět „vytáhli.“ To se ani nemohli domluvit na transkripci Abiatarova jména? Zatímco v evangeliu je to Abiatar, tak ten samý Abiatar v knihách Samuelových je Ebjátar!