poslal Nepřihlášený Koučing je v současné době jedním z nejdiskutovanějších témat v církevních kruzích. Vlastní kouč je očekávanou sborovou výhodou a zároveň symbolem úspěchu. Množství koučů ale stoupá natolik rychle, že se někteří odborníci obávají, zda tento způsob rozvoje není jen módním výstřelkem.
Koučing může být silným nástrojem duchovního rozvoje. Převážně se jím však zabývají externisté, jejichž znalost sborů, ve kterých působí, nepřekračuje zběžné seznámení. Nejlepšími kouči by proto mohli ve svých sborech být pastoři sami. Pastor má v jistém smyslu povinnost být koučem. Měl by začít jako osoba naslouchající ostatním, která zůstane otevřená a bude poskytovat zpětnou vazbu. Měl by také pomáhat ostatním hledět kupředu, identifikovat možnosti a posouvat se správným směrem.
Nejefektivnější může koučing být v obdobích změn. Vedoucí v církvích by v těchto časech měli poskytovat rady mladším kazatelům, jakým směrem se ve sborech dále ubírat. Podmínkou úspěchu je otevřená komunikace a objektivita. Koučingem lze prohlubovat zejména tzv. soft skills, mezi které patří vnitrosborová komunikace, schopnost řešení problémů nebo vyjednávání. Kognitivní dovednosti nebo individuální zbožnost však koučingem formovat nelze. Koučing není móda, ale efektivní cesta k uchování a motivování obdarovaných služebníků. Proto je také klíčovou odpovědností starších sboru.
Celý materiál je obsažen v kompletní verzi http://www.pccca.org/ nebo se můžete zaregistrovat na http://www.christiancoachinginstitute.com/.
