 |
Právě je 423 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
Dzehenuti
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116476050
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
poslal Marek2
Milí přátelé,
dostal jsem dopis od Světového fondu dětí, ve kterém se píše o hladomoru, který postihl Etiopii. Tuto zemi letos sužuje nebývalé sucho. Obilí se neurodilo, domácí zvířectvo (krávy, kozy) vymírá a lidé nemají co jíst. Při posledním ničivém suchu v roce 2000 zde zemřelo 100 tisíc lidí.
Zakladatel Světového fondu dětí, pan Joseph Lam píše, že situace je vážná a pomoc spěchá. 300 korun stačí na zajištění potravin pro jedno dítě na týden. Fond také financuje hloubení nových studní, aby bylo možné bylo více pitné vody.
Posílám také číslo účtu, které si však v případě, že budete chtít přispět, raději nejprve ověřte:
Světový fond dětí
U Habrovky 247/11
140 00 Praha 4
číslo účtu: 208872/5400
tel.: 245 005 645
(WORLD CHILDREN´S FUND)
Marek2
|
Podobná témata
 |
|
Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Sobota, 14. červenec 2007 @ 03:24:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Marku, můj pradědeček, vesnický to bezzemek, si stěžoval - spolu s ostatními chudáky z obicku: že musí chodit pro vodu pro celou rodinu do lesa ke studánce. že by potřebovali na obicku aspoň jednu studnu. Stěžovali si v r. 1918 a patrně už dřív. Stěžovali si na obci i na okrese. Nechtěli toho moc, jen peníze na studnu. Inu - chudáci. Stěžovali si i v dalších letech až do 2. světové války.
...odpověď z obce byla stále stejná: Zaplatíme vám studnu, tedy materiál, ale musíte si ji vykopat sami. Inu - sedláci!
To se totiž chudákům nechtělo. A tak dál chodili do lesa ke studánce pro vodu.
Pak pradědeček, který raději pil něco jiného, než vodu, umřel.
A pak přišel můj děda a vykopal si studnu společně se sousedem. Dobrou studnu. Bylo vody dost pro obě chaloupky.
Zprávy, které míváme z Etiopie už dlouho, jsou opravdu znepokojivé. Nejsou jen o hladomoru. Jsou taky o lidech, kteří umírají hlady nebo žízní, pokud něco nevyžebrají anebo pokud nepřijede někdo z Evropy a nevykope jim studnu.
Já chápu, že během katastrofy už se nedá nic dělat, než zachraňovat něčí život, ale když ona ta potravinová pomoc způsobuje taky to, že lidi už nic nedělají, jen čekají na náklaďáky. A ty buď přijedou, nebo ne. A když nepřijedou, tak "se" umírá.
Já jsem zvědav, zda někdy někdo přinese této bohaté zemi, ale bídnému lidu záchranu opravdovou: život.
Olin
|
Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Marek2 v Sobota, 14. červenec 2007 @ 10:45:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Oline,
jistě se pamatuješ, že ještě před měsícem se u nás hovořilo o nebývalém suchu, nedostatku spodních vod, potížích zemědělců apod. Také bys nám poradil, abychom si šli vykopat studnu? Prostě když je mimořádné sucho (jako nyní v Etiopii a také jinde) a nastane neúroda, je třeba akutně pomoci.
Nesouhlasím s názorem, že Etiopané jsou líní a mohou si za to sami. Ani s tím, že jen čekají na náklaďáky a nic nedělají. Problém je patrně mnohem složitější.
Marek2 |
]
Re: Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Sobota, 14. červenec 2007 @ 11:46:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Marku, spíš tady jde o to, abychom si uvědomili, my obyčejní Evropané, že to není žádná samozřejmost - že naši předkové vytvořili v této zemi kulturu, k čemuž patří i studny a stodoly, resp. moderní hospodaření. A že bychom měli i my dělat něco proto, abychom ji uchovali.
O studnách a stodolách čteme již v Bibli. Na druhou stranu na polovině světa jsou tyto a podobné starověké vymoženosti dosud neznámé. Lidi pijí vodu z řeky a žijí z ruky do huby, a neumí jinak.
Protože jsem v Etiopii nebyl, vůbec nepochybuji o tom, že je to mnohem složitější, a jsem zvědavý na každou relevantní zprávu odkudkoli ze světa včetně Etiopie. Člověk si tím vytváří nějaké ponětí o světě.
A bohužel - zprávy lidí, co tam byli, že Etiopané jsou líní a mohou si za to v první řadě sami, a že statisíce lidí jen čekají na náklaďáky a nic nedělají, se pozoruhodně shodují.
To ale není slovo proti humanitární pomoci. To je jen moje upozornění, že jediným pozitivním cílem humanitární pomoci může být hašení nejhorších následků, negativním vedlejším účinkem je však zardoušení místního primitivního hospodářství.
Proto si myslím: spolu s humanitární pomocí by asi měli chytří lidé hledat, poznávat zemi a snažit se zavést systémová řešení, kterým se obvykle nadává "globalizace". A to je drahé, dražší, než humanitární pomoc.
Olin
|
]
Re: Re: Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Marek2 v Sobota, 14. červenec 2007 @ 18:31:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | S těmito názory celkem souhlasím. Vycházím z toho, že nastala krize, a koukám, jak bych mohl nějakou troškou pomoci. Souhlasím s tím, že v době, kdy není krize, tam humanitární pomoc asi nemá co dělat. Tehdy je zase čas na nějakou konstruktivní pomoc, ovšem tomu nerozumím.
K té údajné lenosti - každé etnikum má nějaké hlavní rysy. Etiopané jakožto Afričané se zřejmě nemuseli odjakživa příliš pachtit za prací, něco budovat apod., protože jim stačilo jednoduché zemědělství, kravka, koza a kousek pole. Proto se nám z našeho pohledu mohou jevit jako líní. V tom vedru, které tam panuje, by se mi taky do nějaké práce moc nechtělo. Zřejmě bych se spokojil s chýší, kozou a kouskem chleba.
Nevím, co se změnilo, že mají poslední dobou (a nejen tam) větší potíže. Možná je to zčásti nárůstem počtu obyvatel, zčásti jinými příčinami, opravdu nevím.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Karel v Neděle, 15. červenec 2007 @ 13:36:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jenom jeden související link částečně v duchu Olinových úvah
http://www.sendacow.org.uk/
- s vynálezem platebních karet není problém finančně podporovat cokoli kdekoli,
konkrétně tohle je křesťanská organizace využívající dary k rozvoji místního
zemědělství (i v Etiopii). Osobně si myslím, že to co "se změnilo" jsme z velké části
zavinili sami – chudé země mají v globalizovaném světě možnost šilhat po naší
civilizaci a toužit po věcech, které jsme si za předchozí tisíciletí "vydobyli". Problém
je v tom, že na naše výdobytky tihle Afričani nemají (chybí jim ta tisíciletí vydobývání)
– pokud jim je nepřivezeme náklaďákem; o nějakých rovnocenných obchodních vztazích
nemůže být řeč, tržní cena dopravního letadla se rovná tržní ceně příliš velkého lánu
brambor. Pokud jim chceme pomoct, měli bychom jim vysvětlit, že není o co stát, že
sice máme v každé domácnosti tři televize, ale například slovo "přítel" už neznamená
"přítel", ale "někdo, s kým souhložím v nejvyšším % případů". A pomoct jim rozvíjet JEJICH
civilizaci (tam kde je) a jejich ekonomiku a třeba jim i odpustit dluhy vzniklé tím že jsme
jim vnutili hromadu blbostí a dát jim nějakou krávu nebo jim na ni půjčit, ale od
darovaných propisek jim dát svátek.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Marek2 v Neděle, 15. červenec 2007 @ 18:16:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | nevlastním platební kartu... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Karel v Neděle, 15. červenec 2007 @ 20:33:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vybíráš bankomaty šperhákem? ;) Ale vážně, většinou není potřeba žádna überkarta,
já používám úplně nejobyčenější Visa Electron kartu kterou dává ČSOB zadarmo ke každému
běžnému (korunovému) účtu, a bez jakéhokoli nastavování nebo povolování nějakých
služeb nebo limitů se s ní dá nakupovat v zahraničních e-shopech, včetně ovcí do Etiopie.
(Na druhou stranu znám lidi kteří nemají ani žádný bankovní účet, pokud je to tvůj případ,
respektuju tvůj životní styl :).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Karel v Neděle, 15. červenec 2007 @ 20:43:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě jeden motivační letáček (anglicky):
http://www.sendacowgifts.org.uk/pdf/2006c_infocard-sheep.pdf
*** konec neplacené reklamy :) ***
Jinak s tou organizací nemám nic společného, napsal mi o ní před časem jeden známý ze Skotska,
jenom myslím že se do téhle diskuse hodí (a mám vyzkoušené, že se dají používat i nekreditní
karty).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Neděle, 15. červenec 2007 @ 21:07:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Karle, dluhy afrických zemí, včetně Etiopie, nevznikly tím, že by jim někdo něco vnucoval.
"Nechte si ty řečičky, my chceme jen vaše zbraně!" - to je přístup velké části afrických mocipánů.
Elity těchto zemí, pokud tedy neemigrují, považují svůj stát za kořist. My nadáváme na naše politiky, ale tohle jsou takoví barbaři, že si to neumíme v našich poklidných městečkách ani představit.
V televizi, na kterou je dokázána většina civilizovaného světa, se ty záležitosti objeví jen občas, když to překročí míru - pochopitelně ne naši, ale africkou.
Zrovna před pár dny se do ní dostalo Zimbabwe, jejíž prezident raději záměrně a nenapravitelně zničil celou ekonomiku, jen aby se nemusel pustit moci před smrtí. A to je mu osmdesát!
A v Etiopii je hůř. I když zrovna není hladomor a sucho. Dokud se v té zemi nekonsoliduje zodpovědná elita, ketrá se začne starat o základní funkce státu, a dokud tam nenastanou poměry, v kterých bude možné něco produkovat a očekávat, že tu produkci někdo koupí, tak jim zbývají jen ty náklaďáky zboží, za které mimochodem mnohdy nejsou ani vděčni.
Olin |
]
|
|
Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: nula v Neděle, 15. červenec 2007 @ 13:47:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Naučit chytat ryby, ne darovat rybu! |
Re: Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Marek2 v Neděle, 15. červenec 2007 @ 18:20:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je velmi moudré.
Domníváš se však, že otec, jehož děti skoro umírají hlady, by neulovil cokoli, aby je nasytil, kdyby to bylo jen trochu možné? |
]
|
|
Re: Hladomor v Etiopii (Skóre: 1)
Vložil: Blazaaa v Úterý, 24. únor 2009 @ 21:02:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Dobrý den, Nadace světového fondu dětí jsou podvodníci a nic jim neposílejte. Už jejich citově vydírající dopisy jsou nedůvěryhodné. Více v tomto článku v Lidových novinách. http://74.125.77.132/search?q=cache:xSbpCg8ENhAJ:www.lidovky.cz/umeni-davat-cxj-/ln_noviny.asp%3Fc%3DA080523_100005_ln_noviny_sko%26klic%3D225568%26mes%3D080523_1+nadace+sv%C4%9Btov%C3%A9ho+fondu+d%C4%9Bt%C3%AD&hl=cs&ct=clnk&cd=5&gl=cz&client=firefox-a
Doporučuji raději pomáhat přes prověřené organizace - charita, Člověk v tísni, Adra, Unicef ...
Nadace světového fondu dětí, respektive její vlastníci, zkouší i různé jiné mutace. Zkuste si vyhledat v obchodnim rejstriku: Nadace Svetoveho fondu deti,
Nadace deti matky Terezy, Nadacni fond Mise lekaru, a mozna i dalsi.
Vsude jsou stejni lide - Stanley Chen, Bruce Barnes, ....
Trochu podivne, ze?
S přáním všeho dobrého
B
|
|
|
|
|
