Grano Salis - Dopis nejenom českým duchovním, ale i laickým křesťanům

Duchovním, kněžím,
pastorům a kazatelům

Cirkve Kristově v České republice

Vážení batři v Kristu,

přestože všichni křesťané říkáme Písmu své Amen, přesto biblický text každá naše denonimace chápe odlišně. Zabýváme se tím, co nás vzájemně od sebe odděluje (Ef 2,3). Máme jedno Písmo, ale desítky výkladů. Už staletí se hádáme, planě spolu diskutujeme, aniž docházíme k jednotnému vyznání. Tato staletí bezcílných rozhovorů nám může být znamením, že se jedná o věc, kterou Bůh zahalil svým tajemstím. Tajemstím, které možná nebude vyjeveno, dokud se nás Pán nevrátí. Z jakého důvodu? Nejedná se tedy o naši zkoušku (Gn 11,7; Gal 5, 15)?

Je li toto zkouška, jak v ní asi prospíváme? Naši otcové pravděpodobně ne moc dobře. Od husitských válek, přes bartolomějské noci a k třicetileté válce, jsme se vzájemně požírali a válčili mezi sebou. A tato válčení jsme schopni oslavovat velkými průvody místo sypaním popele na hlavu. Výsledkem tohoto je rozdělení. Náš Bůh je však Bůh, který stíhá vinu otců na dětech(Dt 5,9; Luk 11, 50)! Jestliže se neobrátíme od chyb našich otců, poneseme také jejich zodpovědnost na svých zádech. Ale neponeseme ji my, ale ponese ji Náš Pán, Ježíš Kristus?

Neříkám, že vznik jednotlivých jednot byl biblicky nelegitimní (1Kor 5,11, 2Kor 6, 14), avšak Písmo nás, bratři, vyzívá k tomu, abychom se s tím nespokojovali(Ef 4,3nn)! Když Písmo hovoří o rozdělení křesťanů, hovoří při tom o tělesnosti(1Kor 3,3; Gal 5, 19nn). Nás nesmí zajímat, čí je toto rozdělení chyba, kdo je ten zlý a kdo je ten dobrý. Ještě štěstí, že máme katolickou církev, kdybychom ji neměli, vymysleli bychom si svou, abychom se mohli zbavit své zodpovědnosti a hodit ji na druhého. Jestliže je modlářstí katolické církve příčinou rozdělení, tak proč tu je x protestanských jednot? O čem svědčí toto rozdělení, hádky, rozpory a rozpady, ne li o tom, že patříme světu?

Ač například Večeři Páně chápeme rozdílně (1Kor11), přesto všichni přijimáme jedno a to samé tělo Kristovo a jednu a tu samou krev Kristovu (1Kor 10, 16). Kdo je Kristův, ten má účast na jednom a tom samém Těle Kristově. Ač my určitá místa Bible chápeme odlišně, přesto Kristus sám v sobě rozlišen rozdělen není(1Kor 1,13A). Není jiný Kristus círke apoštolské, není druhý Kristus při shromáždění slezské církve evangelické augšpurského. Máme Jedno Písmo, Jednoho Pána, Jednoho Boha (Ef 4,3nn).

Před nějakým časem jsme slavili Velký Pátek a velikonoční svátky, jak jsme jej uctili? Uzavřeli jsme se každý ve svých krásných modlitebnách? V úvodním citátu apoštol Pavel hovoří o jednom dalším, opomíjeném, účelu slavení Večeře Páně. Jedná se o Zvěstování. Jak svět pozná, že jsme učedníci Kristovi? Jak zvěstujeme Kristovu Smrt? Podle opravených kostelů? Krásné výzdoby? Podle varhan, podle chval, a zpěvů, které se z kostelů line, podle hlasitosti volání Halelujah? (Jan 13, 35).

Ano, chápeme večeři Páně, ale také jiná biblická místa odlišně. Ale nemáme spoléhat na moudrost svou (Při 3,5; Řím 12, 16), ani na moudrost druhých či otců (Jer 17, 5; Job 8,8), ale na Boží Slovo (Mat 4,4). Večeři Páně Bůh zakryl tajemstvím, kdo jsme my, že se snažíme toto tajemství poodhalit? Touha vědět to, co Bůh zakryl tajemstvím, je touha, která vede do zkázy (Gn 2,17). Ano, mamé odlišnou vlastní moudrost, vlastní rozumnost, vlastní tradice, ale stejné jedno Slovo Boží, na které můžeme položit svou naděj a také svoji jednotu. (Řím 14, 13, Řím 14, 22A,).

Neboť Písmo nás ani tak nevyzívá k jednotě šablony, neříká, že sbor A musí být přesnou kopií sboru Bé. Písmo nás vyzívá k jednotě v rozmanitosti, ke stejné jednotě, jako je jednota lidského těla, jako je jednota Kristova Těla.
My, věřící v Kristu, jsme chrám Boží. V jakém technickém stavu je tento chrám? Možná už ne v tak havarijním stavu, jako byl před pár staletími, ale vida, tu je roztlučené okno, dírou ve střeše prší dovnitř a meluzína tu kvílí...

1,1 V druhém roce vlády krále Dareia, prvního dne šestého měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze proroka Agea k judskému místodržiteli Zerubábelovi, synu Šealtíelovu a k veleknězi Jóšuovi, synu Jósadakovu.
1,2 "Toto praví Hospodin zástupů: Tento lid říká: 'Ještě nepřišel čas, čas k budování Hospodinova domu.'"
1,3 I stalo se slovo Hospodinovo skrze proroka Agea:
1,4 "Je snad čas k tomu, abyste si bydleli v domech vykládaných dřevem, zatímco tento dům je v troskách?
Z knihy proroka Agea.
Citovaná místa Písma:
1 Kor
11,23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
11,24 vzdal díky, lámal jej a řekl: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku."
11,25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku."
11,26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
Gal
5,22 Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,
5,23 tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.
5,24 Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony.
5,25 Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit.
5,26 Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému.
Kor
1,13 Je snad Kristus rozdělen?
10,16 Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově?
10,17 Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu.
Kor
3,3 neboť dosud patříte světu. Odkud je mezi vámi závist a svár, ne-li z toho, že patříte světu a žijete jako ostatní lidé?
Gal
5,19 Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,
5,20 modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,
5,21 závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na královstvím Božím.
Kor
3,16 Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?
Ef
2,19 Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině.
2,20 Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.
Ef
4,3 a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.
4,4 Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni;
4,5 jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,
4,6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.
Gal
3,28 Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
Ef
2,19 Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině.
2,20 Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.
Gal
5,15 Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.
2 Kor
6,14 Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou?
6,15 Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím?
6,16 Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: 'Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.'
6,17 A proto 'vyjděte z jejich středu a oddělte se', praví Hospodin a 'ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu'
1 kor 5
5,11 Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.
Ef
2,3 v ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe;
2,4 každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.
Kol
3,11 Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný - ale všechno a ve všech Kristus.
3,12 Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblečte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost.
3,13 Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.
Job
8,8 Jen se zeptej předešlého pokolení, a co vyzkoumali jejich otcové, buď hotov slyšet.
Řím
14,13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.
14,22 Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace