Grano Salis - Chtějí katolíci financovat svou církev jako první křesťané?

Financovali Římané křesťany v době prvních apoštolů?
Skutky:

4,32 Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné.
4,33 Boží moc provázela svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost.
4,34 Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je, a peníze, které utržili,
4,35 skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.

Jaká je současnost?

Plaťme si církev sami, vyzval Svoboda katolíky

Malou bouři vyvolal mezi lidovci šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda. Přišel s provokativním návrhem, aby si katolíci začali sami financovat chod své církve.
Biskupové by podle něj měli vydat výzvu, aby všichni praktikující věřící zavedli na svých účtech trvalé příkazy a každý měsíc posílali jedno procento svého příjmu na konto své farnosti.
"Církev je nám svatá, tak ať je to vidět i tím jedním procentem," napsal ve svém návrhu. Inspiroval se prý v jiných evropských zemích, kde je financování církví veřícími běžné.
"Už se musí zlomit myšlení v katolické církvi v tom smyslu, že se máme začít starat sami o sebe," řekl lidovecký ministr. Návrhem si pohněval stranického kolegu Jaromíra Talíře, který je náměstkem ministra kultury.

Církevní restituce? Zapomeňte...

Talíř chystá zákon, který má církvím vrátit majetek, jejž po roce 1948 znárodnili komunisté a který dosud zůstal ve státních rukou. Toho mnoho nezůstalo. Hodnotu zbylých statků, které přešly třeba na kraje či obce, má proto stát vyčíslit a postupně ji po desítky let splácet.
Svoboda nevěří, že vláda tento zákon protlačí parlamentem. "Zapomeňme na to, že by někdy prošla myšlenka náhrady církvi za nevydaný majetek," říká Svoboda. Církevní restituce se podle něj bezvýsledně řeší od roku 1990 a ani tato vláda s nimi zřejmě nepohne.
"Je to taková jeho osobní akce, nevím, proč s ní přišel zrovna teď. V návrhu píše, že tato vláda nic nevyřeší, a sám je jejím členem. To mě mrzí," říká Talíř.
Ke Svobodově představě je skeptický: "Vždycky jsem říkal, že by se na financování církví měli podílet věřící a stát by jim měl tuto aktivitu zvýhodnit. Ale úplné samofinancování podle mě není reálné."
Podobný názor má i lidovecký poslanec Tomáš Kvapil. "On vychází z nějakých propočtů návštěvníků nedělních bohoslužeb, jenže mezi nimi jsou také děti, důchodci a lidé nemajetní. Pro ně by i to jedno procento mohlo být hodně," obává se poslanec.
Svoboda přiznává, že chce především vyprovokovat diskusi. "Vadí mi, že KDU-ČSL neotevírá žádné téma, které by to celé posunulo. Tak je otevírám já," vysvětluje.
Moravské peníze do Čech
Katolíci by podle jeho představy převáděli peníze na konto své farnosti. "Jde o to, aby farář věděl, kdo platí a kdo nikoli. On by to nemohl vymáhat, ale vytvořil by se tlak na ty, kteří neplatí," říká ministr.
Z farností by peníze putovaly do pokladny České biskupské konference, která by je přerozdělovala diecézím po celém Česku. Tak by se třeba bohaté moravské farnosti podílely na provozu církve a opravách kostelů třeba v severních Čechách.
Na systém by se muselo přecházet postupně, třeba deset let. Než by si lidé zvykli pravidelně platit, musel by podle Svobody církev dál financovat stát. Ministr doufá, že si jeho myšlenku vezmou za svou katoličtí biskupové.
Uznává, že bez jejich výzvy věřícím k pravidelnému placení je návrh neproveditelný.
Církevní hodnostáři se včera ke Svobodově představě nechtěli vyjadřovat. "Musí to nejdřív prostudovat. Do pondělka vám k tomu nikdo nic neřekne,“ uvedl mluvčí České biskupské konference Jiří Gračka

zdroj: zpravy.idnes.cz

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace