 |
Právě je 421 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116474139
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Dilema prosebné modlitby.
Vloženo Čtvrtek, 22. listopad 2007 @ 22:55:27 CET Vložil: Stepan |
poslal nematemne Křesťané zajisté věří, že Bůh zná člověka dokonale, On vidí jasně co se v člověku odehrává, zná jeho potřeby, ví co je pro člověka v dané situaci pro něj nejlepší i díky tomu, že zná budoucnost a ví kam se která možnost případného Božího vlivu bude vyvíjet a jak moc dobrá bude pro člověka. A tady jsme u problému prosebné modlitby.
Člověk o něco Boha prosí, ale Bůh stejně udělá to o čem ví co je pro člověka důležité, udělá třeba úplný opak toho oč ho člověk prosí. Určitě nevyslyší člověka, pokud lidská prosba nebude v souladu s Jeho vůli, protože kdyby konal dle přání člověka, byl by Bůh jen poskok. A tady se dostávám k jádru problému. V podstatě mi z tohoto vyplývá, že prosebná modlitba je nesmysl, dle mého znevážení Boha. Protože když prosím, vyjadřují tím, že vlastně nevěřím Bohu, tomu, že se o mne, o mé blízké, o svět stará jak nejlíp umí.
|
Podobná témata
 |
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Pátek, 23. listopad 2007 @ 06:32:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek | Ja to asi vidim podobne.
Vzpominam si, jak jsem v roce 1994 byl na vylete v Canterbury v Britanii a tam v katedrale meli takovou tabuli ci co, kam clovek mohl na papirku prilepit napsanou nejakou svou modlitbu. Bylo to tenkrat v cervnu a pamatuju si, ze jsem tam nasel papirek s napisem: "Boze, at Brazilie vyhraje mistrovstvi sveta." Mineno ve fotbale. Kroutil jsem nad tim hlavou, jednak proto, ze mi to prislo jako dost uhozeny prosit Boha o takovou kravinu, jednak proto, ze mi bylo jasny, ze nekde vo kousek dal bych urcite nasel jinej papirek, kde by stala podobna modlitba za vitezstvi treba Nigerie. Proste tyhle modlitby asi fakt nemaj moc smysl.
Modlitba je proste rozhovor s Bohem: tedy velmi intimni rozhovor s nekym, kdo me zna velmi duverne. Jejim smyslem tedy neni prednest Bohu seznam pozadavku, ktere laskave vyzaduji splnit. Pokud jde o obsah modlitby, ma tato vyznam predevsim pro samotneho vericiho: aby si sam uvedomil, o co vlastne chce prosit. Aby si uvedomil, ze pred Bohem nemusi nic tajit a tak se odhodlal formulovat svoje nejniternejsi touhy a predstavy. Svym zpusobem to pripomina rozhovor cloveka se svym psychiatrem, kterej vedle gauce akorat sedi na kresle, nic nerika a jen se diva. To vedomi, ze tenhle Psychiatr vidi cloveku do duse lip nez on sam, ma pro uprimne se modliciho krestana osvobozujici ucinek.
Ma tedy smysl modlit se za odpusteni hrichu, protoze to predpoklada predevsim sebezpytovani a pokani.
Ma smysl modlit se za pevnejsi viru, obcerstvenou nadeji a silnejsi lasku, protoze prostrednictvim takove modlitby si clovek uvedomi svoje meze.
Ma smysl se modlit za Bozi vedeni, protoze to nuti cloveka zamyslet se nad tim, kde momentalne stoji a jak se tam dostal.
Aviaf
|
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pátek, 23. listopad 2007 @ 11:46:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj.
Vídím to podobně v jedné věci: Prosebná motlitba, alespoň v NZ u Ježíše, nemá příliš mnoho podkladů. Jiné věc je, že jako křesťané věříme docela hodně tomu, co Ježíš říkal . A protože umim ctrl+ins a shift+ins, tak to sem i vlepím:
9 Otče náš, který jsi v nebesích, ať se
posvětí tvé jméno!
10 Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi,
tak i na zemi.
11 Dej nám dnes náš každodenní chléb,
12 a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
Ježíš tedy neměl nijak extra problém s "požadavky na Boha". A v tom Lukáší 18 kapitole to pak pokračuje: 1 Vyprávěl jim také podobenství, jak je potřeba stále se
modlit a nepolevovat. ...
Ani ti, co znali Ježíše "osobně" s požadavky při modlitbě problém neměli: Třeba ve skutkách je:
29 Nyní, Pane, pohleď na jejich výhrůžky a dej svým služebníkům
mluvit tvé slovo se vší smělostí,
30 když budeš vztahovat svou ruku k uzdravování a k činění
znamení a zázraků skrze jméno svého svatého služebníka
Ježíše.
I potom na dalších místech NZ. Z těch míst je vidět, že ani Ježíš, ani učedníci neměli s modlitbou tohoto typu nějaký vážný problém.
Pokud jde o mne, tak ten vztah "já-Bůh" na modlitbě vidím spíš jako vztah "syn-otec" než "pacient-psychiatr(psycholog)". A vzhledem k tomu, že už otec jsem a požadavků už jsem slyšel ňeurékom, dokážu si tak nějak z toho obrazu "Bůh jako otec" představit o co kráčí.
|
Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Sobota, 24. listopad 2007 @ 16:47:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlasím s Aviafem v tom smyslu, že modlitba má především psychologický význam pro daného člověka, že zde není na to aby pohnula se všemohoucím Bohem, aby On jednal.
A pro Cizince. Nemůžu si pomoct a tak i když píšeš, "Ježíš tedy neměl nijak extra problém s "požadavky na Boha", tak já s tím problémy mám. Když totiž odmyslím psychologický význam modlitby tebou citované, tak narážím na pro mne podivné požadavky na Boha.
9 Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno!
10 Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi.
To by ještě šlo, křesťan vyznává své přání a nahlas deklaruje. Nebudu přece prosít Boha aby posvětil své jméno, ať se stane Jeho vůle, o to se snad Bůh postará i bez modlitby lidi.
11 Dej nám dnes náš každodenní chléb
Tím, že toto křesťan vyslovuje, vyjadřuje tím, že dokud nepoprosí o chléb, nebude mu dán. Kdyby totiž věřil, že se o něj Bůh stára, tak by neprosil, ale děkoval.
13 A neuveď nás do pokušení, ...
Tady lze vidět, že Bůh toto nevyslyší, pokušení bude na křesťany přicházet stále a proto lze tuto žádost nutno považovat za nesmyslnou. Slyšel jsem výklad, že je zde myšleno, aby pokušení nebylo nad síly pokoušeného, ale prosba o toto zas vyjadřuje nedůvěru v Boží slovo, vždyť Bůh zaslíbil, že na žádného křesťana nedopustí žádnou zkoušku nad jeho sily.
...ale vysvoboď nás od zlého.
No, já jsem si myslel, že křesťane jsou jíž vysvobození od zlého, tolik krásných zaslíbení, když uvěřím a budu věřit v Krista, že se na Něj mohu plně spolehnout, že žádné mocnosti, ať pozemské, tak i nebeské nade mnou nebudou mít moc, a já i pote mám prosit o jakési vysvobození?
|
]
Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Sobota, 24. listopad 2007 @ 17:45:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek | No vidis, jak casto spolu souhlasime - a pritom ja jsem skrze opusteni fundamentalistickeho pristupu viru nasel, a tys ji tim samym postupem ztratil. Zvlastni.
K tvymu chapani otcenase ale mam urcity vyhrady.
Kdyz se napriklad "bud vule tva jako v nebi tak i na zemi", tak to nerikam proto, abych Boha uprosil, at hlavne nekona vuli nekoho jinyho. Kdyz rikam "bud vule tva", tak tim vyjadruju svoje pritakani jeho vuli. Tim rikam: ja prijimam Tvou vuli. Nerikam: hlavne prosimte nezapomen udelat to, co Sam chces. Podobnej vyznam mela ostatne i Jezisova modlitba v Getsemane: ne ma, ale Tva vule at se stane. Jezis se tim prihlasuje k tomu, co chce Buh Otec.
Totez plati pro "prijd kralovstvi tve". To neni vyzva Bohu, aby prestal otalet s parusii, protoze "onen den" beztak zna jen Otec a ten den je urcen uz od pocatku. Ta formulace, to je moje vyjadreni nadeje v Bozi spasu. Tim rikam: tesim se na Tvoje spaseni.
"Chleb nas vezdejsi dej nam dnes" znamena "uvedomuji si, ze moje zivobyti zavisi na tvych darech."
Atakdale atakpodobne.
Neni tak tezky na to prijit, kdyz se nad tim clovek zamysli. A pak teprve cloveku prijde, jak bajecna modlitba ten Otcenas je: triumf viry, pokory a jeste i strucnosti!
Aviaf
|
]
Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 25. listopad 2007 @ 09:42:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tvůj výklad modlitby je odlišný od mého, ale vůči Bohu a tvé víře pravdivý. Já poukazují na to, proč prosit o chleba, když to cos vyjádřil " uvědomuji si, ze moje zivobyti zavisi na tvych darech.", lze i takto Bohu říct přímo, bez toho abych smysl ukrýval za prosbu o chleba. A stejně tak, proč Boha prosit neuvoď nás do pokušení, když mohu říct a nezpochybňovat Boží lásku třeba takto "a děkují ti, za to, že pokušení, které na mne přichází, není nad mé síly a že mi dáváš sílu v teto zkoušce obstát".
V době kdy jsem byl křesťan jsem měl problémy s prosebnou modlitbou, bylo to pro mne jako znevážení Boha. Má modlitba pak v podstatě obsahovala jen díky a přitakání Jeho vůli. Když byl problém, který nebyl v mých sílách, tak jsem neprosil o pomoc, ale vyjádřil "Pane, je to v tvých rukou a vše co učiníš, bude dobré". Nemohl jsem prosit, při každé prosbě se ozval ten hlas, ta myšlenka, že Bůh se o mne stará i bez toho abych ho prosil a ví mnohem lépe než já co je pro mne důležité.
|
]
Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 25. listopad 2007 @ 19:33:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
No, já jsem si myslel, že křesťane jsou jíž vysvobození od zlého, tolik
krásných zaslíbení, když uvěřím a budu věřit v Krista, že se na Něj
mohu plně spolehnout, že žádné mocnosti, ať pozemské, tak i nebeské
nade mnou nebudou mít moc, a já i pote mám prosit o jakési vysvobození?
Ahoj.
Tohle asi stojí za komentář. řekl bych, že tohle vychází trochu z nepochopení či nedorozumění v pojmech "důvěřovat někomu", "spolehnout se na někoho". Nevím, co přesně to pro tebe znamená, ale zkusím vysvětil, co od počátku "důvěřování Ježíši" znamenalo pro mne.
"Důvěra Ježíši" promne neznamená něco mlhavého a nejistého ve stylu "že se o mne postará, že nade mnou nebudou mít mocnosti moc". Není založená ani na vysvobození od zlého. Není založená ani na víře, ani naspolehnutí. Moje důvěra Ježíši je založená na slově, na tom, co Ježíš říkal. To je to, co pro mne má smysl, co je pevné a čeho sedá držet.
Tahle důvěra pak pro mne znamená to, že se podle Ježíšova slova zařídím. T.j. budu dělat to, co Ježíš říkal, abych dělal. Není to tak složité. Podstata mojí víry je slovo Ježíše, slovo živého Boha. A o něm je v bibli na více místech řečeno, že je jako skála. Něco pevného, na čem můžeš stát.
Rozplizlý pocit že "se ti nestane nic zlého", je ve víře Bohu dost napřekážku. Protože při první věci, kterou posoudíš jako "zlou" pak budeš mít dost vážný problém s vlastní vírou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 25. listopad 2007 @ 20:34:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nevím, že bych někde napsal "se ti nestane nic zlého". Nemyslím si, že by ty co uvěří v Krista nepotkavaly zlé věci. Asi jsi mne špatně pochopil, nemyslim zle věci, ale zlo představováne ve vaší víře satanem a jeho pomocníky, demony, nebo to též lze napsát tvými žadostmi. Protože právě to jak píšeš "Moje důvěra Ježíši je založená na slově, na tom, co Ježíš říkal", tak potom jíž nemusíš prosit o osvobození z jejích moci, protože jíž víš, že nad tebou nemájí moc a jedine co mohou je tě pokoušet a opět pokud stojíš pevně na Slově jíž nemusíš prosit o osvobození z pokušení, protože jíž víš, že toto pokušení nebude nad tvé síly a je dopuštěno pro tvé dobro a máš se z něj radovat. Možná se mýlím v usudku o tom co je myšleno v modlitbě Paně tím osvobození od zlého. Jestli máš chuť, můžeš napsat co si myslíš, že je tam myšleno.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pondělí, 26. listopad 2007 @ 11:09:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, když něčemu rozumím, tak už nezkoumám, co je tím myšleno. Jsem asi trochu jednodušší člověk, mám sám o sobě dost složitou náplň práce, a tak si snažím život moc nekomplikovat. Celý život pracuju spíš na zjednodušení problémů, ne na jejich zesložitění.
Spolehnout se na Ježíše a jeho slovo pro mne znamemá pro mne celkem jednoduchou věc.
"Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané.
Ti si totiž myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých
slov. ... Proto se modlete takto: ... A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od zlého."
Spolehnout se na ta slova pro mne znamená: Když Ježíš řekl, že se mám takto modlit, budu se takto modlit. Tečka. Nechci si to komplikovat. Proč? V bibli je dost komplikovaných míst, kterým nerozumím, připadá mi nesmyslné jednoduchá, primitivní, průzračná slova komplikovat tak, abych jim taky nerozuměl.
Jinak nemám žádné Ježíšovo slovo, že nade mnou mocnosti nějak "automaticky" nemají moc, slovo, na které bych se mohl spolehnout. Ani nesdílím víru některých lidí tady že "když se člověk narodí znovu (dostane Ducha sv. a pod.), nemají na něj démoni moc", to je podle mne falešné učení, které neodpovídá ani bibli, ani realitě.
Ještě trošku k tomu pokušení. Myslím, že je docela rozdíl mezi pokušením a zkouškou. A ještě k tomu přidám mezi zkouškou a útokem toho zlého. S každým z těch třech tří pojmů - pokušením, zkouškou a útokem - se musí zacházet jinak. Taky se dají celkem snadno poznat - zkouška přichází s východiskem, útok je bez východiska. A pokušení je ještě jiný pojem, s jiným obsahem.
Čili že "nepřijde zkouška nad moje síly" nijak nesouvisí s "vzepřete se ďáblu a uteče od vás" ani s "neuveď nás do pokušení". Na více místech bible je ale zjevné, že "ochránít se od pokušení", "nevejít do pokušení" a "modlit se" spolu výrazně souvisí.
Tak jen souvislosti, jak je vidím v bibli:
"zkoušky" - radovat se, naučit se, vytrvat, neochabnout
"pokušení" - utíkat, prchat, modlit se
"útok" - bojovat, vzepřít se
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 26. listopad 2007 @ 19:50:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nechci tady řešít, co je zkouška a co je pokušení, míjí se to s poselstvím mého článku. Ja se jen podivují, jako člověk z ulice, jako člověk, který dostal do rukou Bibli, že na jednom místě čtu, že nemám mít starost o jídlo, že Bůh jíž ví co potřebují a na druhou stranu zde čtu, že mám prosit "chleb náš vezdejší dej nám dnes". Co mám dělat, věřít Bohu, že se o mne stará, anebo pro jistotu, se na sebe u Něj připomenout, aby nahodou na mne nezapomněl.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pondělí, 26. listopad 2007 @ 20:00:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ptáš se, co máš dělat? Bible je Slovem Boha, který je Otec a má velkou rodinu se spoustou dětí. A to Slovo je určeno především pro Jeho děti. Aby se tě týkalo, musíš se stát Božím dítětem. Jestli jsi Božím dítětem v minulosti byl, tak jsi jím být nepřestal a jediné, co máš dělat, je vrátit se domů! Amen.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Úterý, 27. listopad 2007 @ 18:50:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bible není jen pro Jeho děti, ale je také svědectvím o Něm. A ve světě je mnoho duchovních učení, které tvrdí "my máme pravdu" a jak jinak posoudit tyto učení než dle jejích svatých písem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Úterý, 27. listopad 2007 @ 21:04:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Však jsem napsal především - v tom je obsaženo i tvé "není jen". A je to i svědectví o Něm. Co se (duchovních) učení týče, ať tvrdí, co tvrdí, nemá valný smysl zabývat se jiným než Kristovým učením, neboť žádné jiné učení nepřináší člověku život věčný v osobě předkladatele a nositele toho učení. Tož tak.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Úterý, 27. listopad 2007 @ 21:40:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlasím, Stando, s tvým komentářem. A všeliké filozofování není k žádnému užitku.
Irena
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 28. listopad 2007 @ 16:00:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Co se (duchovních) učení týče, ať tvrdí, co tvrdí, nemá valný smysl zabývat se jiným než Kristovým učením.....
Toto praví Křesťan. Muslim ti toto řekné také, ale jíž tam nebude Kristovým, ale Mohamedovým. A tak bychom mohli vyjmenovát nesčetně těchto pravd.
Ohledně tvého argumentu ...."neboť žádné jiné učení nepřináší člověku život věčný v osobě předkladatele a nositele toho učení"
Každé učení, které mi slibuje něco na věčnosti, odměnu nebo trest, je pro mne hodně podezřele a příjmout toto učení, proto že mi slibuje za mou poslušnost odměnu na věčnosti mi připádá ubohé a příjmout toto učení, abych nahodou nepříšel o věčný žívot, tež ták. Jakapak to láska k Bohu potom?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Středa, 28. listopad 2007 @ 17:00:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toto praví Křesťan. Muslim ti toto řekné také, ale jíž tam nebude Kristovým, ale Mohamedovým. A tak bychom mohli vyjmenovát nesčetně těchto pravd.
Neexistuje "nesčetně pravd". Existuje jenom jedna Pravda - a ta se jmenuje Ježíš Kristus, Boží Syn (Jan 14:6).
...příjmout toto učení, proto že mi slibuje za mou poslušnost odměnu na věčnosti mi připádá ubohé a příjmout toto učení, abych nahodou nepříšel o věčný žívot, tež ták. Jakapak to láska k Bohu potom?
Ty máš věčný život, o který bys mohl přijít??? A co víš o lásce k Bohu? Děkuji za odpověď.
Já mám věčný život, o který přijít nemohu! A vím, že Bůh mě miluje a nikdy se to nezmění, protože On se nemění a protože je láska. A jedině Jeho láskou, která je v Kristu Ježíši, mohu milovat Boha, neboť moje vlastní láska je velice nespolehlivá a docela snadno se "umí" změnit v něco úplně jiného. A projevuje se především tím, že miluji bratry (1J 4:7-12, 19-21). Tož tak.
SV
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 28. listopad 2007 @ 19:05:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Neexistuje "nesčetně pravd"....
Ale existuje. Jehovista si myslí, že ma pravdu, katolík si mysli, že ma pravdu, muslim si mysli, že má pravdu. Takto to bylo myšleno. Samozřejmě, že existuje absolutní pravda, jen jedná o které si výše jmenování mysli, že jí májí, kdo toto však rozhodne.
....Ty máš věčný život, o který bys mohl přijít???....
Myšleno to bylo tak, že je mi nabízen věčný život a tím, že tuto nabídku odmítám přicházím o ní. Mohl jsem klidně napsat "nepříjmu Ježíše, jdu do pekla".
....A co víš o lásce k Bohu?....
Bible mi nabízí poselství, že když uvěřím v Ježíše Krista, mám věčný život. Já to tedy udělám, uvěřím v Ježíše, Bůh mi za to slibil věčný žívot, zvlašť když mne Bible ještě trochu postraší, že když odmítnu Syna, hněv Boží na mne zůstáva. Co bylo tedy mou motivaci uvěřít v Ježíše? Byla to z lásky k Bohu? Uvěříl bych v Ježíše, kdyby mi nebylo zaslibeno nic a ničím bych nebyl strašen?
Nemohu příjmout Ježíše jako svého Pána. Nemám k tomu žádný důvod, příjmout Ho. Proč bych to měl udělat?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Středa, 28. listopad 2007 @ 20:56:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jehovista si myslí, že ma pravdu, katolík si mysli, že ma pravdu, muslim si mysli, že má pravdu. Takto to bylo myšleno. Samozřejmě, že existuje absolutní pravda, jen jedná o které si výše jmenování mysli, že jí májí, kdo toto však rozhodne.
To je právě to - oni si myslí, že mají pravdu. Věřící duchovní člověk ví, že má Pravdu, protože má Syna Božího - Ježíše Krista, který je Pravda. Ti, kteří si myslí, že mají pravdu, nemají ve skutečnosti nic. O tom bylo rozhodnuto před založením světa. Trojjediný Bůh, ztělesněný v osobě Pána Ježíše Krista, je jediná pravda=skutečnost ve vesmíru.
Myšleno to bylo tak, že je mi nabízen věčný život a tím, že tuto nabídku odmítám přicházím o ní. Mohl jsem klidně napsat "nepříjmu Ježíše, jdu do pekla".
A kdo ti tuto zvláštní nabídku učinil? Ty myslíš, že o tom, jestli budeš nebo nebudeš mít věčný život, rozhoduješ ty přijetím či nepřijetím Ježíše? To jsi, člověče popletl. O tom bylo rozhodnuto před tím, než byl stvořen svět.
Bible mi nabízí poselství, že když uvěřím v Ježíše Krista, mám věčný život. Já to tedy udělám, uvěřím v Ježíše, Bůh mi za to slibil věčný žívot, zvlašť když mne Bible ještě trochu postraší, že když odmítnu Syna, hněv Boží na mne zůstáva. Co bylo tedy mou motivaci uvěřít v Ježíše? Byla to z lásky k Bohu? Uvěříl bych v Ježíše, kdyby mi nebylo zaslibeno nic a ničím bych nebyl strašen?
Víra je Boží skutek (Jan 6:29) a dar od Boha (Ef 2:8), nikoliv tvůj skutek nebo zásluha, aby se před Bohem nechlubilo žádné tělo (člověk). Před tím, než člověk uvěří, Boha nezná a nemiluje. Hříšník je Božím nepřítelem a přesto Bohem milován.
Nemohu příjmout Ježíše jako svého Pána. To je satanova lež a lest!
Nemám k tomu žádný důvod, příjmout Ho. Proč bych to měl udělat?
Protože to chce Bůh (1 Tm 2:3-4). A ty bys to měl udělat proto, aby tvůj život měl smysl; smysl, který mu dává Ten, který tě stvořil - pro sebe. Nebo chceš žít život, který smysl nemá a je to jen marnost nad marnost? To bys byl tedy pořádný hlupák, což doufám nejsi. Měj se hezky a přemýšlej nad tím.
SV
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Středa, 28. listopad 2007 @ 21:14:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando,
díky za tento komentář, naprosto souhlasím.
Irena
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 29. listopad 2007 @ 13:33:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....oni si myslí, že mají pravdu. Věřící duchovní člověk ví, že má Pravdu, protože má Syna Božího - Ježíše Krista.....
A v tom je mezi námi rozdíl. Já si také myslím, že mám pravdu, ale zároveň připouštím, že se mohu mýlit, protože vím, že mé poznání není úplné, mé chápaní věci je ovlivněno mým charakterem, nedokonalým pochopením atd, atd. Jsem stále otevřeny změně pokud přijde argument, který mou tzv. pravdu pozmění. Ale budiž, měj si svou pravdu.
A teď mi prosím vysvětli jednu věc.
....Ty myslíš, že o tom, jestli budeš nebo nebudeš mít věčný život, rozhoduješ ty přijetím či nepřijetím Ježíše? To jsi, člověče popletl...
versus
....Nemohu přijmout Ježíše jako svého Pána. To je satanova lež a lest!....
Tak mi prosím vysvětli jak jsi to myslel.
J3,36 "kdo věří v Syna má život věčný" a J6,29 "toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho On poslal"
versus
J6,44 "nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže Ho nepřitáhne Otec" a Ef1,4 "v Něm nás již před stvořením světa vyvolil abychom byli svati...." a 2Tes2,13 "...že vás Bůh vyvolil ke spáse..." atd, atd, atd.
Tak jak je to, je člověk spasen proto, že to Bůh rozhodl, že ho vyvolil, anebo je člověk spasen proto, že učinil ten skutek, že uvěřil v toho koho On poslal, tudíž ze své svobodné vůle, tudíž bez jakéhokoliv vyvolení? Díky za odpověď.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Čtvrtek, 29. listopad 2007 @ 14:43:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
A v tom je mezi námi rozdíl. Já si také myslím, že mám pravdu, ale zároveň připouštím, že se mohu mýlit, protože vím, že mé poznání není úplné, mé chápaní věci je ovlivněno mým charakterem, nedokonalým pochopením atd, atd. Jsem stále otevřeny změně pokud přijde argument, který mou tzv. pravdu pozmění. Nedávám ti argumenty, které mají změnit "tvou", nýbrž ti naznačuji, že pravda není něco, ale Někdo!
A teď mi prosím vysvětli jednu věc.
....Ty myslíš, že o tom, jestli budeš nebo nebudeš mít věčný život, rozhoduješ ty přijetím či nepřijetím Ježíše? To jsi, člověče popletl...
versus
....Nemohu přijmout Ježíše jako svého Pána. To je satanova lež a lest!....Sám sis odpověděl níže => člověk je spasen proto, že to Bůh rozhodl, že ho vyvolil. Bůh chce, aby všichni lidé byli zachráněni a došli k poznání Pravdy (1Tm 2:4). Aby se tak stalo, musí člověk přijmout Pána Ježíše Krista jako Pána a Spasitele, což se stane po té, co ho k Němu přitrhne Bůh Otec a člověk slyší radostnou zvěst o Spasiteli, který za nás zemřel na kříži Golgoty a třetího dne vstal z mtrvých pro naše ospravedlnění. A Pán Ježíš pak takového člověka vede k Otci, který mu ho dal a následuje láska k Pánu a k Bohu Otci pro odpuštění hříchů, která vede k tomu, že si Otec a Syn učiní v milujícím Božím dítěti příbytek, tj. zabydlí se v něm atd. Nepřítel=satan člověku říká, že to z nejrůznějších důvodů nemůže udělat (přijmout Ježíše), např. protože je příliš velký hříšník, ale je to lež. K přijetí Ježíše jako Pána a Spasitele vede člověka Duch Svatý přímo či nepřímo skrze jiného člověka. Je to zhuštěně stručné, ale snad ti to bude k užitku.
Jan 6:28-29 - Řekli mu: „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ 29Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ Toto slovo Pána Ježíše jasně znamená, že to, že věříme, je Boží skutek (nikoliv lidský) a v Efezským (2:8) je to Boží dar. Jinými slov řečeno: Bůh Otec je zdrojem naší víry, která je v Kristu Ježíši a my věříme, protože to Bůh učinil v nás tím, že nám dal spolu s Kristem Jeho víru (Mk 11:22).
Tvůj text - J6,29 "toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho On poslal" - je chybný!
J6,44 "nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže Ho nepřitáhne Otec" a Ef1,4 "v Něm nás již před stvořením světa vyvolil abychom byli svati...." a 2Tes2,13 "...že vás Bůh vyvolil ke spáse..." atd, atd, atd.
Tak jak je to, je člověk spasen proto, že to Bůh rozhodl, že ho vyvolil,... Ano, tak to je - nade vší pochybnost.
SV
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modli (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 29. listopad 2007 @ 17:27:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...Tvůj text - J6,29 "toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho On poslal" - je chybný!...
Asi máš pravdu, v Kralickém překladu to je "Totoť jest to dílo Boží, abyste věříli v toho, kterehož On poslal." což má úplně jiný význam.
Ok, tak jestli to dobře chápu, nemám žádné přičinění na své spáse, je to jen na rozhodnutí Boha. I kdybych se na "hlavu stavěl" je to jen na Něm.
Podle tvé polemiky s Aviafem ohledně prázdného pekla, jsem usoudil, že nevěříš že bude prázdné. Souhlasím, Bible v tomto mluví celkem jasně. Vyvstává mi však zde ve světle Božího vyvolení další podivnost.Zj. 20,10-15
Kdo pak má odpovědnost za to, že nespasení skončí v hořícím jezeře? Člověk, který nemohl za to, že nebyl vyvolen, anebo Bůh, který jej nevyvolil? Kdo pak má odpovědnost za jejích věčné utrpení. Možná mi řekneš Adam, ale jak k tomu ten nevyvolený přijde. Pravda Bůh si může dělat co chce, ale jaky to hněv na nespaseného, když on nemohl jinak. Skoro bych řekl, že existují jen dvě cesty z tohohle dilematu, ale ani jedná Biblická. První- nespasení nebudou věčně trpět, jejích životy skončí smrti a nebude jích. Druhá- pokud Bůh nikomu nestraní, nevybírá si podle toho "ty se mi líbíš, tebe spasím, ty ne, tebe zatratím", tak spasí všechny lidi a ohnivé jezero bude prázdné. Vím, není to Biblické, ale zda se mi, že zde něco není v pořádku. Proč věčně trápit lidi, když nemohli za to, že nebyli spasení a jejích skutky byly zlé, protože takovou měli vrozenou přirozenost? Je ještě třetí cesta z této šlamastiky? Díky za odpověď.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné m (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Čtvrtek, 29. listopad 2007 @ 21:06:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zj 20:10-15 A Ďábel, který je sváděl, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je šelma a falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků. 11A uviděl jsem veliký bílý trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela*ř.: utekla země i nebe a jejich místo již více nebylo. 12A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy*ř.: svitky… v těch svitcích. Byla otevřena i jiná kniha, to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách. 13A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků. 14A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero. 15A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
Není divu, že ti to není jasné, když nemáš Ducha moudrosti a zjevení, abys viděl a rozuměl a nemáš ani uši k slyšení, když neznáš Boží věčný záměr. Nebo se mýlím a ty nás tu zkoušíš, co z nás vydoluješ nebo co z nás vypadne? No každopádně, když už jsi poděkoval za odpověď, tak věz především toto: Bůh existoval předtím než byl svět, existoval vždycky a bude existovat navěky věků a Bůh existuje mimo čas a protor. On stvořil všechno i zlého ke dni zlému. Tzn. např. Bůh před založením světa věděl, kdy se narodíš, jak se budeš jmenovat, co budeš kdy dělat atd. No a taky ví, respektive věděl to předtím než byl svět, jestli příijmeš Pána Ježíše jako Pána a Spasitele nebo ne. Nevím, jestli jsi četl ten příspěvěk o vyvolení se symbolickým obrázkem "nebeské brány". Tak to jen připomenu. Zvenčí nebo z lidské strany je na té bráně nápis - VYVOL SI MĚ! - tedy jako "nebe"=Boha=Krista=spásu=život věčný apod. Takto to vypadá z lidského pohledu, že člověk jakoby dělal Bohu nějakou milost, když tak stojí o naše spasení. JENŽE ZEVNITŘ z Boží (rozhodující) strany, když si člověk vyvolí a vejde, je jiný nápis - TEBE JSEM SI VYVOLIL! A protože je to takhle a navíc Bůh stvořil člověka se svobodnou vůlí, což ho činí před Bohem zodpovědným za jeho skutky, Bůh má proto právo soudit člověka.
Kdo pak má odpovědnost za to, že nespasení skončí v hořícím jezeře? Ve světle toho, co je napsáno výše, člověk. Člověk stojící před Synem člověka nebude mít výmluvu - svým způsobem a svými odpověďmi na Pánovy otázky vlastně odsoudí sám sebe (Mt 12:37).
Boží vyvolení nebo předurčení rozhodně neprobíhalo tak, že by Bůh říkal: ten se mi líbí, toho zachráním; tenhle ne, tak ten skončí nakonec v ohnivém jezeře. Protože si správně podotkl, že Bůh není přijímač osob. Ale nejedná se ani o dilema. Bůh měl v "minulé" věčnosti plán - Boží věčný záměr, satan a člověk Mu to trochu "zkomplikovali". Bůh to však nevzdal a zařídil spásu, aby mohl svůj záměr pčece jen uskutečnit. K tomu potřebuje lidi - lidi žijící Jeho životem, mající účast na Jeho přirozenosti, aby mohli Boha vyjadřovat, zastupovat, reprezentovat a zjevovat. K tomu slouží Boží věčná ekonomie, tj. Boží správa Boží domácnosti, v níž Bůh rozdílí svá bohatství, aby všichni v Jeho domě byli zaopatřeni vším potřebným, aby Bůh dosáhl svého cíle a byla naplněna touha Jeho srdce = budování a vybudování Božího domu a nakonec Božího svatého města Nového Jeruzaléma, jímž bude Boží budování dovršeno. Amen. No a když se podíváš do Zjevení (k. 21 a 22), jak to město vypadá, z čeho se skládá a čím je ve skutečnosti - je promiň, omlouvám se, já zapomněl, že ty to vidět nemůžeš. To bys ses musel znovu narodit z Boha, Ducha, abys mohl spatřit a vejít do Království Božího. Tak, dá-li Pán a budeme-li naživu, někdy později. Do té doby se měj podle Boží vůle tak, jak to nejvíc jde. Amen.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema proseb (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 30. listopad 2007 @ 15:33:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Podle tvých posledních vět jsem usoudil konec naší diskuse, přesto chci reagovat.
...Není divu, že ti to není jasné, když nemáš Ducha
moudrosti a zjevení, abys viděl a rozuměl a nemáš ani uši k slyšení,
když neznáš Boží věčný záměr....
Dost podivný Boží záměr, když abych jej chápal potřebují Ducha moudrosti a zjevení. To potom si mohu vytvořít jakekoliv učení, na hlavu postavené, např. "Co je to, je to červené a kulaté a odpovědi je, že je to Zelený Čtverec" a na tvou negativní reakci bych odpověděl nemáš Ducha
moudrosti a zjevení, abys tomu rozuměl, abys věděl, že je to pravda.
...Bůh stvořil člověka se svobodnou vůlí, což ho činí před Bohem zodpovědným za jeho skutky, Bůh má proto právo soudit člověka....
Nesmysl. Svoboda rozhodování je určovana přírozenosti člověka. Člověk není hříšnik, protože hřeší, ale hřeší, protože je hříšník. Z tohoto vyplyvá, že nespasený člověk nemůže jednat jinak. A jelikož se nemůže sam napravit, a je to Bůh, který jediný jej může napravit, člověk proto nemůže udělat vůbec nic, tak je to jen Bůh kdo je odpovědný za ty co skončí v hořícím jezeře, protože On jediný mohl učinit ten akt milosti, žádnymi skutky a charakterem daného člověka nezasloužený. Za co bude člověk souzen, když nemohl jednat jinak? Za to, že měl hříšnou podstatu, kterou si sám nezvolil a nemohl si zvolit jinou? Podivné. Jaky to pak Boží hněv. Hrnčíř se hněvá na své dílo, ktere učinil špatně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema pr (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pátek, 30. listopad 2007 @ 18:58:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kdo jsi, člověče, že odmlouváš Bohu? Kdo ti dal právo Ho soudit? Jak můžeš činit Boha odpovědným za zlé skutky a hříchy člověka, když s nimi nemá společného, protože On je svatý a dokonalý? Jak Ho můžeš obviňovat, že učinil špatně své dílo, když Bůh po stvoření dosvědčil, že je velmi dobré? Je dobré se s Bohem hádat? Jak může Bůh dát milost člověku, který ji nechce a odmítá? Nemusíš odpovídat, já odpovědi znám. Mluví z tebe prázdná chlouba života, za níž stojí Satan - vládce tohoto světa, pod jehož vládou jsi i ty. Ale nemusí to tak zůstat! Věk milosti ještě neskončil, ale brzy se tak stane, tak to nepromeškej.
Už jsem to řekl jednou a teď to říkám znovu se vším důrazem. Boží soud je a bude spravedlivý a člověk, který bude odsouzen pro svou nevěru a odmítnutí Boží milosti do ohnivého jezera, bude vědět, že je odsouzen spravedlivě. Amen.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilem (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 30. listopad 2007 @ 19:36:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Kdo jsi, člověče, že odmlouváš Bohu?....
Kde jsi přišel na to, že odmlouvám Bohu. Jak může člověk, který nevěří, že Biblický Bůh existuje Jemu odmlouvat? Stavím se jen do opozice vůči představě, kterou o Bohu vydává Bible a ukazují na její podivnosti. Jsem přesvědčený, že jestli existuje nějaký Bůh, tak je na hony vzdálený teto představě.
....Jak Ho můžeš obviňovat, že učinil špatně své dílo, když Bůh po stvoření dosvědčil, že je velmi dobré?....
Ano a vzápětí litoval toho, že stvořil člověka. Cožpak nevěděl jak se bude vyvíjet Jeho velmi dobré stvoření? Že by si v duchu říkal "proč jen jsem to neudělal jinak".
...Jak může Bůh dát milost člověku, který ji nechce a odmítá?....
A já jsem si myslel, že spasení nezáleží na skutcích. Takže přestanu Boha odmítat a začnu jej chtít a On se potom nade mnou možná smiluje? A že bych Ho o to začal prosít? Začal bych konat skutky, které by Ho obměkčily? Proč? Vždyť jíž před stvořením určil ty co spasí a spasení není ze skutku. Pavel bojoval proti církvi a přesto jej Bůh spasil. Takže v mém postojí to asi nebude jestli mne Bůh spasí.
...Jak můžeš činit Boha odpovědným za zlé skutky...
Podivují se tomu, že nemohu svému spasení ničím přispět a přesto, že nemohu tak budu potrestaný. Víš, kdyby nešlo o věčné utrpení, budíž, nechť Hrnčíř své špatné nadoby zničí, ale věčně je trápit? To mi připadá uchylné. Já jsem sám sebe neuvrhl do té své hříšné přirozenosti. Je to jako by dvouleté dítě zapálilo dům sirkami, které tam opomněl jeho otec, a byl tam člověk, který jej mohl zachránit a on to neudělal. Kdo měl vinu na tom, že dítě uhořelo. Hloupé dítě, které udělalo co udělalo, otec, který zapomněl na sirky anebo ten člověk, který jediný měl možnost dítě vytáhnout z hořícího domu? Tak kdo je odpovědný za lidi v ohnivém jezeru? Já, který mám vrozenou hříšnou přirozenost, kterou si sám nenapravím a z které vychází mé skutky? Adam díky, kterému jsem tuto přirozenost získal? Anebo Bůh, který jediný může způsobit, abych se v hořícím jezeru neocitl? Co mám udělat pro svou spásu?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: D (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pátek, 30. listopad 2007 @ 20:25:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bůh ti chce dát milost, zachránit tě z té Adamovy ohavné staré lidské hříšné přirozenosti, na kterou si stěžuješ, ale nemůže to udělat proti tvojí vůli. Nechce po tobě skutky, ale chce, abys Jeho milost pokorně přijal. Udělal pro tvou spásu všecho, ale nevnucuje ti ji. Ty pro svou spásu nemůžeš udělat nic, ale můžeš přijmout vírou, kterou ti Bůh chce dát, to, co Bůh nejen pro tvou spásu už udělal. Jestli hraješ šachy, tak jsi obrazně řečeno na tahu ty. Bůh "táhl" před téměř 2000 lety. Ale jinak to není hra, nýbrž jde o život - život věčný - tedy, kde strávíš věčnost. Ty si zatím vybíráš smrt, ale můžeš to změnit. Já ti radím, aby sis vybral život - život, který nikdy neskončí a bude se odehrávat v Boží přítomnosti, anebo věčnou (druhou) smrt v jezeře hořícím ohněm a sírou bez Boha a Jeho přítomnosti. Ať už si myslíš cokoli, je to na tobě - tedy to rozhodnutí o přijetí Boží milosti v osobě a jménu Pána Ježíše Krista jako Spasiteli a Pánu. Nikdo to rozhodnutí za tebe udělat nemůže. Ani Bůh ne.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Sobota, 01. prosinec 2007 @ 05:22:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Nechce po tobě skutky, ale chce, abys Jeho milost pokorně přijal. Udělal pro tvou spásu všechno, ale nevnucuje ti ji. Ty pro svou spásu nemůžeš udělat nic, ale můžeš přijmout vírou, kterou ti Bůh chce dát......
....jsi obrazně řečeno na tahu ty.....
Zda se mi, že se vracíme na začátek. Citují tvé slova z 29.11.
"„Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ Toto slovo Pána Ježíše jasně znamená, že to, že věříme, je Boží skutek (nikoliv lidský) a v Efezským (2:8) je to Boží dar. Jinými slov řečeno: Bůh Otec je zdrojem naší víry, která je v Kristu Ježíši a my věříme, protože to Bůh učinil v nás tím, že nám dal spolu s Kristem Jeho víru (Mk 11:22)."
Jak já můžu Jeho milost přijmout, když sám jsi napsal "že to, že věříme, je Boží skutek (nikoliv lidský)". Tak jako špatný strom nese špatné ovoce a nemůže nést dobré, tak jak může člověk ze své hříšné podstaty učinit ten nadmíru výborný skutek a to abych věřil v Ježíše? Aby strom mohl nést toto nadmíru výborné ovoce, musí byt jiné podstaty a stejně tak člověk, aby mohl přijmout Boží milost, musí u něho k něčemu dojít. A to je ta Boží milost, která jej promění a posléze vykoná ten Boží skutek.
Ještě bych se rád vrátil k příspěvku o vyvolení se symbolickým obrázkem "nebeské brány". To co je napsáno zevnitř je jen iluze, vyvolává to dojem, že jsme to my kdo se rozhodujeme pro Krista, že jsme to my kdo skrze víru v Něj vycházíme skrze díru ven. Bible nás však učí o skutečné pravdě o spasení, činí ji zjevnou a to nejen pro věřící, ale i pro nevěřící a tak víme, ty i já, že Boží vyvolení je to co určuje jestli přijmeš, nebo nepřijmeš Jeho milost, známe ten nápis z druhé strany bez toho abychom prošli dírou a já věřím, že Bůh nebude soudit lidi podle iluze, že mohli přijmout Jeho milost, když ve skutečnosti nemohli, když to byl v posledku On, který si jedny vyvolil a druhé ne.
....jsi obrazně řečeno na tahu ty....
Bůh však udělal tahy dva. Jeden za sebe, druhý za mne. Jeden - připravil cestu pro vyvolené, druhý - vyvolil.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Sobota, 01. prosinec 2007 @ 19:22:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jako člověk, který nezná Boha, nemůžeš říkat, co nás učí Bible a co udělal Bůh, protože to nevíš = nemáš to od Boha zjeveno. Něco si přečíst v Bibli ještě neznamená, že znáš skutečnost toho, co sis přečetl. Takže se mě tu nesnaž vyučovat, co učí Bible nebo, co udělal Bůh. Zvlášť. když o Bohu (mluvíš) píšeš naprosto urážlivým způsobem beze stopy úcty, respektu a pokory, o Boží bázni nemluvě.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Sobota, 01. prosinec 2007 @ 20:30:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano máš pravdu, vyučují tě teď já. A divíš se mi? Vyučils mne v tomto:
"Jan 6:28-29 - Řekli mu: „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ 29Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ Toto
slovo Pána Ježíše jasně znamená, že to, že věříme, je Boží skutek
(nikoliv lidský) a v Efezským (2:8) je to Boží dar. Jinými slov řečeno:
Bůh Otec je zdrojem naší víry, která je v Kristu Ježíši a my věříme,
protože to Bůh učinil v nás tím, že nám dal spolu s Kristem Jeho víru
(Mk 11:22).
J6,44 "nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže Ho nepřitáhne Otec" a
Ef1,4 "v Něm nás již před stvořením světa vyvolil abychom byli
svati...." a 2Tes2,13 "...že vás Bůh vyvolil ke spáse..." atd, atd,
atd.
Tak jak je to, je člověk spasen proto, že to Bůh rozhodl, že ho vyvolil,... Ano, tak to je - nade vší pochybnost."
a pak mi napíšeš tohle:
....Ať už si myslíš cokoli, je to na tobě - tedy to rozhodnutí o přijetí
Boží milosti v osobě a jménu Pána Ježíše Krista jako Spasiteli a Pánu.
Nikdo to rozhodnutí za tebe udělat nemůže. Ani Bůh ne.....
Tak jak je to, jsi spasen proto, že tě Bůh vyvolil, anebo to je proto, že jsi ty učinil ten krok, a nemusel, příjmout Boží milost a tím jsi se stál vykonavatelem své spásy?
....nemůžeš říkat, co nás učí Bible a co udělal Bůh, protože to nevíš = nemáš to od Boha zjeveno.....
Na toto jsem jíž reagoval "mohu vytvořít jakekoliv učení, na hlavu postavené, např. "Co je to, je
to červené a kulaté a odpovědi je, že je to Zelený Čtverec" a na tvou
negativní reakci bych odpověděl nemáš Ducha
moudrosti a zjevení".
....Zvlášť. když o Bohu (mluvíš) píšeš naprosto urážlivým způsobem beze stopy úcty, respektu a pokory, o Boží bázni nemluvě.....
Na to jsem taký reagovál "Kde jsi přišel na to, že odmlouvám Bohu. Jak může člověk, který nevěří,
že Biblický Bůh existuje Jemu odmlouvat? Stavím se jen do opozice vůči
představě, kterou o Bohu vydává Bible a ukazují na její podivnosti.
Jsem přesvědčený, že jestli existuje nějaký Bůh, tak je na hony
vzdálený teto představě." A že bych tvého Boha urážel? Nevím kde.
A ještě bych k tomu dodal, víš já mám hříšnou přirozenost, Bůh se zatím rozhodl mne v ní ponechat a tak to co dělám, musím dělat, Bůh zatím neobnovil mé srdce, nedal mi ten Boží dar, víru v Ježíše, nepřitahl mne k Ježíší, neučinil ve mně ten Boží skutek, abych věřil v toho, koho On poslal. Tak co mám dělat? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Neděle, 02. prosinec 2007 @ 15:19:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Čiň pokání (neboli změň své smýšlení), přijmi Ježíše Krista jako osobního Pána a Spasitele, dej se pokřtít na základě jména Ježíše Krista k odpuštění svých hříchů a přijmeš dar Ducha Svatého. Amen.
Můžeš se modlit vlastními slovy v tomto smyslu: Pane, přicházím k Tobě takový, jaký jsem se svou hříšnou přirozeností a s prosbou, abys mi hříchy odpustil a očistil mě svou krví, prolitou na kříži Golgoty. Přijímám Tě jako svého osobního Spasitele a Pána a prosím tě, abys převzal vedení mého života tak, aby měl smysl, který mu Bůh chce dát. Děkuji Ti, Otče, že jsi ve mně učinil ten Boží skutek, abych věřil v Toho, kterého´s poslal. Děkuji Tobě, Pane, za tvou spásu, za obnovu mého ducha a prosím obnov i mé srdce a proměň mě ke Tvému obrazu, abych Ti byl podobný. Amen.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 02. prosinec 2007 @ 16:32:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když toto učiním, budu spasen? Samozřejmě chápu, musí to jít od srdce, musí to být upřimné, nejde o slova. Jak se mám však donutit k tomuto kroku, když celá má "hříšná" přirozenost se tomuto vzpírá?
Jelikož se však jedná o to, že spasení budou jen ti, které vyvolil před stvořením světa a to ne podle skutku, neučiním to pokud mne nevyvolil a učiním pokud mne vyvolil. Mé rozhodnutí učinit tento krok je předurčen Božím vyvolením a tudíž jakou mám svobodu v tomto kroku?
"Tak jak je to, je člověk spasen proto, že to Bůh rozhodl, že ho vyvolil,... Ano, tak to je - nade vší pochybnost."
Stále by, mne zajímalo, kde jsem psal o tvém Bohu urážlivě?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Neděle, 02. prosinec 2007 @ 17:14:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Několik ukázek:
13 A neuveď nás do pokušení, ... Tady lze vidět, že Bůh toto nevyslyší, ...
Nemohu příjmout Ježíše jako svého Pána. Nemám k tomu žádný důvod, příjmout Ho. Proč bych to měl udělat?
Kdo pak má odpovědnost za to, že nespasení skončí v hořícím jezeře? Člověk, který nemohl za to, že nebyl vyvolen, anebo Bůh, který jej nevyvolil?
Dost podivný Boží záměr, když abych jej chápal potřebují Ducha moudrosti a zjevení.
... tak je to jen Bůh kdo je odpovědný za ty co skončí v hořícím jezeře, ...
Podivné. Jaky to pak Boží hněv. Hrnčíř se hněvá na své dílo, ktere učinil špatně.
Stavím se jen do opozice vůči představě, kterou o Bohu vydává Bible a ukazují na její podivnosti. Jsem přesvědčený, že jestli existuje nějaký Bůh, tak je na hony vzdálený teto představě. BIBLE NEVYDÁVÁ PŘEDSTAVU O BOHU, NEBOŤ ONA JE BOŽÍM SLOVEM - BIBLE ZJEVUJE BOHA TĚM, KTERÝM SE CHCE BŮH ZJEVIT. Tzn. že napsat, že Bible je jakousi představou o Bohu, ačkoli je to Slovo Boha samého, je vskutku urážka těžkého kalibru.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 02. prosinec 2007 @ 18:42:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....napsat, že Bible je jakousi představou o Bohu, ačkoli je to Slovo Boha samého, je vskutku urážka těžkého kalibru......
To jakou mám představu o tom co je Bible je stav mé mysli, mého momentálního poznání. urážkou by bylo, kdybych napsal opak toho co si na základě mého současného poznání teď myslím, ať je jak je třeba pokřivené. A pod pojmem urážka vidím úplně něco jiného. Myslím,že naše diskuse probíhala a věřím, že bude probíhat korektně, nesvezli jsme se k nějakým urážkám typu "ty bl***, ty hn***. A pokud se ti zda, že názor, který se liší od tvého je urážkou, tak pro tebe pak bude urážkou cokoliv co je jiného názoru vůči tvé pravdě, takže i rozdílné názory tvých bratří. A můžeš je titulovat jako mne "urážíte Boha".
Ok, reagoval jsi na něco co bylo asi jednoduší komentovat. Rad bych však znal tvou odpověď na první část mé předchozí komentáře, znovu jej zde přetiskuji. Díky.
Když toto učiním (Čiň pokání, přijmi Ježíše Krista jako osobního Pána....) budu spasen? Samozřejmě chápu, musí to jít od srdce, musí to být upřimné, nejde o slova. Jak se mám však donutit k tomuto kroku, když celá má "hříšná" přirozenost se tomuto vzpírá?
Jelikož se však jedná o to, že spasení budou jen ti, které vyvolil před stvořením světa a to ne podle skutku, neučiním to pokud mne nevyvolil a učiním pokud mne vyvolil. Mé rozhodnutí učinit tento krok je předurčen Božím vyvolením a tudíž jakou mám svobodu v tomto kroku?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Neděle, 02. prosinec 2007 @ 19:47:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To jakou mám představu o tom co je Bible je stav mé mysli, mého momentálního poznání.
Pokud svůj stav mysli a tvého momentálního poznání ohledně Bible, která je Božím slovem, Jeho dechem (vdechnutým Slovem), vyjádříš takto slovy, dotýkáš se tím chtě nechtě, vědomě či nevědomě Boha, a to urážlivým způsobem, protože Boží Slovo devalvuješ na lidskou představu o Bohu, čímž Bible prostě není. Ale ani Bůh ani já tě za to neodsuzuji, pokud to činíš v nevědomosti a v nevěře, poněvadž obojí Bůh může změnit. Tedy nevědomost v poznání a nevěru ve víru. Amen.
Když toto učiním (Čiň pokání, přijmi Ježíše Krista jako osobního Pána....) budu spasen? Samozřejmě chápu, musí to jít od srdce, musí to být upřimné, nejde o slova. Jak se mám však donutit k tomuto kroku, když celá má "hříšná" přirozenost se tomuto vzpírá?
Jelikož se však jedná o to, že spasení budou jen ti, které vyvolil před stvořením světa a to ne podle skutku, neučiním to pokud mne nevyvolil a učiním pokud mne vyvolil. Mé rozhodnutí učinit tento krok je předurčen Božím vyvolením a tudíž jakou mám svobodu v tomto kroku?
Ano, budeš spasen (pokud se v minulosti neodehrálo to, co je zmíněno v He 10:26-27: Neboť jestliže dobrovolně hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, nezůstává již více oběť za hříchy, 27nýbrž jakési hrozné očekávání soudu a žár ohně, který bude stravovat odpůrce.)
Svobodu učinit takové rozhodnutí ti vydobyl Pán Ježíš Kristus na kříži Golgoty před zhruba 2000 let. A pokud nebudeš spekulovat nad Božím vyvolením a možností či nemožností rozhodnout se pro Krista, protože přece nevíš, jestli jsi nebo nejsi vyvolen, čímž mateš sám sebe a sám sobě jsi zábranou toto rozhodnutí udělat, zjistíš, že svobodu k takovému rozhodnutí skutečně máš.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 02. prosinec 2007 @ 20:57:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....protože přece nevíš, jestli jsi nebo nejsi vyvolen....
To jestli mne vyvolil, to samozřejmě nevím, budu to vědět až v hodině smrti, ale teď momentálně žiji ve stavu kdy vyvolený nejsem a jestli mi tento stav vydrží až do smrti tak věz, že to, že jsem nepřijal Krista byla Boží vůle, Jeho rozhodnutí mne nevyvolit. Nebylo to me odmitnutí Krista, ale Boží vůle, protože, kdyby to bylo mé rozhodnutí, jíž by to nebyla Jeho vůle, Jeho vyvolení mé osoby do Jeho cirkve, do společenství vyvolených. Takže vlastně pohoda, stane se Jeho vůle, Jeho rozhodnutí.
....sám sobě jsi zábranou toto rozhodnutí udělat....
Nejsem, je to Boží vůle koho vyvoli a koho ne. Mé rozhodnutí nic nezměni na tom jestli mne před stvořením vyvolil do spásy či ne. Kdyby to tak nebylo, zaleželo by mé vyvolení na mých skutcích, mém charakteru, a s tím zajisté nesouhlasíš.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Neděle, 02. prosinec 2007 @ 21:11:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, velice nesouhlasím. ovšem se vším, co jsi napsal v tomto a nejen v tomto komentáři, a nesouhlasím, protože to nesouhlasí s Pravdou - prostě to není pravda, a proto nesouhlasím, poněvadž Pravdu miluji.
A tak se modlím: Pane, prosím, smiluj se nad tímto člověkem a dej se mu poznat jako Pravda=skutečnost, osviť ho svým světlem, aby poznal pravdu, která ho vysvobodí; zachraň ho, prosím, z hříchu nevěry, zachraň ho od něho samého s jeho hříšnou přirozeností a dej mu spolu s tvým životem Tvou přirozenost - svatou a dokonalou, aby žil božským životem pro Boha a ne svým vlastním pro sebe. Amen.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 03. prosinec 2007 @ 13:45:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak jak je to, vyvolil a určíl Bůh ty, kteří dojdou Jeho spásy a neskončí v ohnivém jezeře, anebo to zaleží na mne, jestli příjmu nebo odmítnu Jeho spásu? Může zde tedy vůbec být nějaka řeč o vyvolení, když v konečném důsledku zaleží spása na člověku, na tom zda ji příjme či odmítné? Díky za odpověď.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pondělí, 03. prosinec 2007 @ 14:17:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne tvé otázky jsem ti již odpověděl a v tom, cos napsal opět nemáš pravdu.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 03. prosinec 2007 @ 17:57:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Máš pravdu, na mé otázky jsi mi jíž odpověděl. Zde tvé odpovědi cituji:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ty myslíš, že o tom, jestli budeš nebo nebudeš mít věčný život,
rozhoduješ ty přijetím či nepřijetím Ježíše? To jsi, člověče popletl. O
tom bylo rozhodnuto před tím, než byl stvořen svět.
Víra je Boží skutek (Jan 6:29) a dar od Boha (Ef 2:8), nikoliv tvůj
skutek nebo zásluha, aby se před Bohem nechlubilo žádné tělo (člověk).
člověk je spasen proto, že to Bůh rozhodl, že ho vyvolil.
an 6:28-29 - Řekli mu: „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ 29Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ Toto
slovo Pána Ježíše jasně znamená, že to, že věříme, je Boží skutek
(nikoliv lidský) a v Efezským (2:8) je to Boží dar. Jinými slov řečeno:
Bůh Otec je zdrojem naší víry, která je v Kristu Ježíši a my věříme,
protože to Bůh učinil v nás tím, že nám dal spolu s Kristem Jeho víru
(Mk 11:22).
Tvůj text - J6,29 "toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho On poslal" - je chybný!
J6,44
"nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže Ho nepřitáhne Otec" a Ef1,4 "v
Něm nás již před stvořením světa vyvolil abychom byli svati...." a
2Tes2,13 "...že vás Bůh vyvolil ke spáse..." atd, atd, atd.
Tak jak je to, je člověk spasen proto, že to Bůh rozhodl, že ho vyvolil,... Ano, tak to je - nade vší pochybnost.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Takže tvá odpověď na mou otázku (Tak jak je to, vyvolil a určil Bůh ty, kteří dojdou Jeho spásy a neskončí v ohnivém jezeře, anebo to záleží na mne, jestli příjmu nebo odmítnu Jeho spásu?) je jasná. První část je správná, druhá ne. Nemáme žádný podíl na své spáse a ani na její přijeti, to že si myslíme, že jsme to byli my co jsme uvěřili v Ježíše je jen naše iluze. Pravdivá je ta část z podobenství "TEBE JSEM SI VYVOLIL!" je skutečnost. Z toho samozřejmě plyne, že odpovědnost za lidské bytosti v hořícím jezeře nese Bůh a ne člověk, který nemohl jednat proti Božímu vyvolení. A z toho také plyne, že na vašem učení o vyvolení a věčném utrpení pro lidi je něco špatně. Díky, že jsi mi otevřel oči a posunul v poznání. Díky.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pondělí, 03. prosinec 2007 @ 23:40:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když jsem o tom všem přemýšlel, přišla mi ještě jedna myšlenka, která je možná v celé věci podstatná a snad ti pomůže.
Jde o spásu jako dar. Myslím, že se shodneme na tom, že spasení je Boží dar (Ef 2:8). No a co se týče daru, musí tu býr nějaký dárce nebo lépe Dárce (viz také Jan 3:16) a pak ten, kdo dar přijímá. Bůh dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Tzn, jak ti psala Lýdia, že potřebuješ přijmout Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána vírou, tím, že v Něj uvěříš. Taková víra je Božím skutkem nikoliv tvým, jak jsme si už řekli, ale ten dar - spásu skrze Spasitele, spolu se Spasitelem - musíš ty, jako potenciálně obdarovávaný přijmout.
Prostě řečeno: je tu Dárce a obdarovaný; a aby se uskutečnil ten akt obdarování, musí ten obdarovávaný ten dar přijmout. Když budu mít stovku, kterou ti budu chtít dát, natáhnu ruku se stovkou, ty si ji vezmeš, a je tvoje. Tak obrazně řečeno Bůh natahuje své ruce k tobě a chce, abys přijal Jeho spásu tím, že přijmeš osobu Spasitele - Ježíše Krista vírou v Jeho zástupnou smrt za tvé hříchy a v Jeho vzkříšení (zmrtvýchvstání). To ale - znovu opakuji - není tvůj skutek, tj. ta víra, ale skutek Boží, takže se nemusíš "bát uvěřit" jakoby to bylo na tobě, ale můžeš uvěřit, vědom si toho, že spasitelná víra je Boží skutek, nikoliv tvůj. Snad tomu už budeš rozumět, ale jak psala Lýdia, svůj rozum do toho teď nepleť. Nehledě na to, že rozum nám dal Bůh k tomu, abychom Ho hledali. Když však Boha najdeme, nastupuje víra, rozuměj víra Boží. Amen.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Úterý, 04. prosinec 2007 @ 15:17:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Jde o spásu jako dar......ale ten dar - spásu skrze Spasitele, spolu se Spasitelem - musíš ty, jako potenciálně obdarovávaný přijmout.......
Souhlasím. Spása je připravená, záleží jen na mne jestli jí příjmu, to je tedy jediný skutek, který člověk musí udělat aby došel spásy a který ho staví k odpovědnosti za to kde bude, jestli bude v hořícím jezeru, nebo v Božím království.
Z toho také plyne, že každému člověku bez rozdílu je tento dar nabízen. Komu nemohl být nabídnut, nemůže byt brán k odpovědnosti, že dar nepřijal.
Také to znamená, že Bůh zajisté nabízí tento dar každému člověku, co pak s vyvolením? Co si pod tím představovat? Z biblických veršů vyplývá, že to je Bůh, který vyvolil své lidi do své církve. Ale tvé pojetí daru a obdarovaného toto popírá, protože dle toho je to člověk, který svým přijetím, nebo odmítnutím spásy nabízené Bohem určí kde se octne. O Božím vyvolení zde jíž nemůže být řeč, ledaže by Bůh dar spásy nabízel jen někomu, což je samozřejmě nesmysl, protože by to zbavovalo člověka odpovědnosti za nepřijeti daru, který není.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Neděle, 02. prosinec 2007 @ 15:52:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Možná se divíš, proč ti odpovídám, jako bys byl nevěřící, když jsi na jiném místě napsal, že jsi byl křesťanem. Avšak to, co jsi na GS psal svědčí o něčem jiném. Obávám se však, že ses nikdy znonu nenarodil z Boha (Ducha), a proto jsem ti napsal to, co jsem napsal. Jen Pán a ty víte, jak je to ve skutečnosti a je na tobě, aby ses smířil s Bohem, ať už jako něvěřící nebo věřící. Pokání je také dar Boží milosti, a to jak pro nevěřící, tak pro věřící. Amen.
SV |
]
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Neděle, 25. listopad 2007 @ 11:49:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý příteli,
kdyby byla prosebná modlitba nesmysl, neřekl by Pán Ježíš: proste, a bude vám dáno. Prosit máme Boha Otce v Ježíšově jménu, tzn. že bychom měli nechat prosit Páne Ježíše v nás a ne si něco vymýšlet. Naše modlitby - prosebné i ty ostatní, nejsou vyjádřením nás samotných, ale Boží touhy v našem srdci, kterou tam vložil Pán. A aby se tato Boží touha nohla naplnit, Bůh rozhodl, že o její naplnění máme prosit, neboť Bůh chce s námi spolupracovat na naplnění touhy Jeho srdce, přičemž naše část spočívá v modlitbě a Boží část v jejím vyslyšení.
Bůh se prostě rozhodl nedělat nic sám bez svého vyvoleného a vykoupeného lidu, jímž je Církev=Tělo Kristovo a který je tu proto, aby zastupoval a reprezentoval Boha uplatňováním Boží autority. Neboť k tomu byl člověk stvořen k Božímu obrazu a podle Boží podoby, aby panoval nade vším živým - nikoliv však sám, jak ho napadne, ale tím že bude žít božským životem a bude vyjadřovat trojjediného Boha v Jeho stvoření. Proto tu byl na počátku především strom života, z nehož měl Adam jíst a žít tak božským věčným životem. Tento strom byl přeobrazem Pána Ježíše Krista, který je dnes skutečností tohoto stromu, z něhož můžeme a máme jíst a žít tak skrze Krista (Jan 6:53-57).
Vypadá to, že tím Bůh dost riskuje, ale On právě proto, jak jsi správně napsal, že člověka dokonale zná a ví, co potřebuje, takhle sám sebe jakoby omezil a podmínil své konání na zemi spoluprací s člověkem a ví, že se nakonec stane Jeho vůle, že přijde Jeho Království v moci a slávě spolu s jeho Synem a naším Pánem Ježíšem Kristem, ale nestane se to bez modliteb Církve, poněvadž tak ve své svrchovanosti rozhodl všemohoucí Bůh. Takže to není znevážení Boha, nýbrž výsada s Ním spolupracovat na modlitbách, aby se dělo to, co si přeje On, nikoliv my - pokud tedy z Boží milosti není Jeho přání a touha Jeho srdce i naší touhou srdce, kterou do našeho srdce vložil On spolu s touhou se modlit za její naplnění. Pravá modlitba je tedy slovy vyjádřená Boží vůle, kterou nám Pán zjevil, kterou jsme poznali a vyjádřili ji slovy modlitby ve jménu našeho Pána Ježíše Krista, tzn. že se nemodlíme my sami, ale modlí se Pán z našeho nitra.
Pán s tebou. Amen.
SV |
Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 25. listopad 2007 @ 20:43:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hned před modlitbou Páně je psané "vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než Ho prosite." A tady mám to dilema. Mam k svým potřebám přístupovát jako znamým pro Boha a tudíž je Jemu nepředkládát, anebo radějí je všechny vyjmenovát, když jak tvrdíš "Bůh se prostě rozhodl nedělat nic sám bez svého vyvoleného a vykoupeného lidu". A když něco opomenu, Bůh konat tedy nebude, protože já jsem se nezučastníl, protože já jsem neprosil?
|
]
Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Neděle, 25. listopad 2007 @ 21:57:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, Otec ví, co potřebujeme, předtím, než to v modlitbě vyslovíme, a přesto chce, abysme prosili. Jde tu o to, abysme si uvědomili, že to není samozřejmost, že naplňuje naše potřeby, ale Boží milost, za kterou Mu máme děkovat a být Mu vděční za Jeho zaopatřující a odpouštějící lásku. Jakub napsal: nemáte, protože neprosíte; žádáte a nedostáváte, protože špatně žádáte, abyste to vynaložili na své rozkoše (Jk 4:2-3).
Když něco opomenu, Pán mi to nějak připomene, a když ani přesto prosit nebudu, pocítím to tím, že nic nedostanu. Bůh může konat mnohými způsoby a otázka je také, jedná-li se o mé potřeby nebo někoho jiného. Nebudu-li prosit já, může si použít jiného. My sice můžeme Boha do jisté míry omezovat v Jeho konání, ale On neustále hledá - a věřím, že nachází - pravé ctitele, tj. ty, kteří Ho budou uctívat (také klanět se, modlit se) v duchu a v pravdě. My můžeme maximálně něco pozdržet, ale zabránit tomu, aby se děla Boží vůle nedokážeme. Jinak tohle téma, které jsi tu nadhodil, je na knihu, a ne jeden dva komentáře. Tož tak.
SV
|
]
Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 26. listopad 2007 @ 19:54:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Biblickými verši se můžeš ohanět před těmi, u kterých mají autoritu. Může být stokrat v Bibli napsané "proste a bude vám dáno, nezměni to však můj divný pocit z uprošování Boha.
|
]
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: jimy v Pondělí, 26. listopad 2007 @ 15:16:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | | není tomu tak jak říkáš,prosebná modlidba má svůj smysl,je pravdou že Bůh není automat,to ale neznamená,že bychom Hospodina o cokoli nemohli požádat,avšak on sám rozhodne,zda je to pro nás dobré či ne,hledej v písmu a najdeš příklady |
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pondělí, 26. listopad 2007 @ 20:11:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nyní napíšu, jak to chápu.
Bůh je Bohem rozmanitostí. Nestvořil jednu květinu, ale tisíce, ne jedno zvíře, ale mnoho druhů. Stejně tak naše životní cesta má vedle cest vedoucích do smrti, určitý koridor, kterým se ubírá. Jsou to možnosti života, které jsou rovnoceně posvěcené. Těchto možností není nekonečně. Existuje život bez Boží vůle a život s Bohem. Na modlitbě máme tu výsadu vyjádřit se k tomu, kterou z těchto variant, které jsou k dispozici (Podle Boží vůle) si vybereme. Modlitba poté není zbytečná, protože skutečně volíš a prosíš. Na druhé straně nemůže přesáhnout mantinely života podle Boží vůle. Tento rozměr plus další dohromady tvoří modlitbu.
Nemesis
|
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 28. listopad 2007 @ 19:20:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Prosebná modlitba nám nemá umožnit prosazovat naše vlastní žádosti a choutky ( a už vůbec ne materiální věci ). Taková prosba je zlá prosba, jak říká Jakub 4. ( viz. prosba za vítězství Brazílie nebo za plat 50 000, za rodinný dům apod. )
Pravá prosba má nejdříve zjistit Boží vůli a pak se modlit za její naplnění. Viz. Davidova modlitba za chrám nebo Mariina modlitba po oznámení Boží vůle o početí Ježíše - Spasitele. V obou případech tito modlitebníci řekli: "Staň se podle tvého Slova." Modlili se tedy za naplnění vlastní Boží vůle.
|
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Pondělí, 03. prosinec 2007 @ 15:00:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý „namatemne“,
ak si celý čas robíš srandu a kladieš svoje otázky nižšie z recesie – Tvoja vec. Ak naozaj úprimne hľadáš, skús prestať ťahať rozum tam, kde je potrebné otvoriť srdce a veriť. Ak túžiš pochopiť Božie myšlienky a cesty spásy, chceš príliš - túžiš sa po Babylonskej veži vyšplhať tam, kde aj tak nič neuvidíš, lebo telesný človek nechápe veci Ducha. Odhoď túžbu prirodzeného človeka skúmať, pitvať, analyzovať – VIERA sa počíta. Ak veríš, že Boh je a hľadáš Ho, Boh sa k Tebe prizná!
Svojimi otázkami žiaľ, zdá sa, sleduješ jediný cieľ – poprieť PRAVDU, lebo buď platí, že:
1) si vyvolený a Boh Ťa spasí – to však pre Teba znamená, že Boh je nespravodlivý, lebo niekoho vyvolí a iného nevyvolí a teda nie je Láska
2) nie si vyvolený a Boh Ťa nespasí – a záver je ten istý: Boh je nespravodlivý, lebo volí, koho spasí...
Ja verím, že Boh nevolí, koho spasí. Verím, že Boh si vyvolil Ježiša Krista ako zmiernu obeť za hriechy ľudí a nás si vyvolil v Ňom (viď najmä Efezanom 1:4-14).
Verím, že Boh Otec si nás nevyvolil v tom zmysle, že sa niekedy dávno pred stvorením sveta rozhodol „Lýdia uverí a bude spasená“, „Nematemne neuverí a nebude spasený“. TAK NIE!!! Verím, že Boh Otec si nás vyvolil v Kristu, t.j., kto v Neho uverí, kto uverí, že Ježiš, Boží Syn, zomrel za naše hriechy a očistil nás svojou krvou, ten bude spasený.
Boh Ťa už k Ježišovi Kristovi pritiahol. A uchopiť vieru, ktorá je v Ňom samom, je na Tebe – to ale nemôže znamenať, že Tvoja spása záleží na Tebe... NIKDY! Verím, že Ježiš Kristus zomrel za hriechy všetkých (!) ľudí (a už sa teším na tých, čo sa na mňa vrhnú za túto myšlienku – lebo som čítala aj Aviafove „liduprázdne peklo“ aj články, na ktoré tu zavesil link Reformovaný). Ak umrel iba za „vyvolených“ v tom zmysle, že Boh si vopred vyvolil tých, ktorých hriechy budú odpustené, súhlasím s Tebou, že taký Boh nie je spravodlivý, ale Boh je spravodlivý – takže musím zmýšľať zle, ak dôjdem k záveru, že nie je... Na druhej strane verím tiež, že Boh stvoril aj bezbožného na deň súdu, ale nie v zmysle vyvolenosti, že On sa rozhodol, že ten jedinec bude bezbožný. Verím v interpretáciu v zmysle, že Boh stvoril každého jedného z nás, ale tí bezbožní ostanú na deň súdu, aby boli potrestaní, lebo Boh zjavil svoje Slovo, zjavil skrze Izraela PRAVDU – Ježiša Krista, Baránka, ktorý sníma hriech sveta - ale oni túto Pravdu neprijali.
Otázka znie, prečo nemáš vieru. Príliš rozumuješ. Príliš pitveš. Príliš skúmaš a analyzuješ a posudzuješ prirodzeným rozumom... Niekde si tvrdil, že si bol „kresťanom“ – čo to znamená? Už si v Ježiša Krista uveril, už si sa Ho vyznal niekedy ako svojho Pána a Spasiteľa? Už si pocítil v srdci tú nadhernú tichú radosť z prijatia, kedy Boh Otec otvoril svoju náruč a Ty si spoznal, že Ťa miluje?
K Bohu sa modliť môže len ten, kto v Neho verí. Ak aj neveríš v Ježiša Krista, modli sa k Bohu, aby Ti dal vieru, aby zajal Tvoju príliš skúmavú myseľ, aby Ti Syna zjavil... Ak ale dokonca neveríš ani v Boha, si blázon vo svetle Písma. Tak sa rozhliadni okolo. A najmä skús zastaviť svoje srdce bez použitia okultných praktík v momente, ktorý si určíš. STOP! Teraz. Zastav ho – buď pánom svojho života, rozhodni sa umrieť...
Ešte žiješ? LEBO BOH TI DÁVA ŽIVOT A TEN BOH POSLAL SVOJHO SYNA, ktorý sám JE ŽIVOT. Buď požehnaný, blúdiaci a vzdaj sa Bohu, ktorý je nekonečne mocnejší, tajomnejší a nepreniknuteľnejší, než si myslíš – inak by si Jeho svätú vôľu takto nepitval... On Ťa čaká ako Otec svojho márnotratného syna. Aj Teba čaká, Nematemne. Pros o vieru. „Pomôž mojej nevere!“
Lýdia |
Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 03. prosinec 2007 @ 18:34:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | .....ak si celý čas robíš srandu a kladieš svoje otázky nižšie z recesie – Tvoja vec......
Věř, že to není z recese, nedělám si srandu, upřímně se snažím pochopit poselství jake mi dáva Bible a pravě kvuli rozporum v ni jsem přestal být křesťanem. Jsem ochotný změnit názor pokud mi někdo přinese bezrozporný pohled na spásu člověka. A to se kristusovi nepovedlo. Spíš mne otevřel oči abych zhledl další podivnost, kterou bych nazvál "vyvolení a trest". Můžeš namitnout, že to špatně chápu, možna jo, ale teď jsem upřímně přesvědčen o tom co jsem dnes napsal kristusovi. Možná, že jednou příjde něco co mi otevře oči víc a pochopím.
.....Ak naozaj úprimne hľadáš, skús prestať ťahať rozum tam, kde je potrebné otvoriť srdce a veriť......
.....Otázka znie, prečo nemáš vieru. Príliš rozumuješ. Príliš pitveš. Príliš skúmaš a analyzuješ a posudzuješ prirodzeným rozumom........
Zde má odpověď, kterou jsem napsál Kristusovi, platí i na tento koment:
"ve světě je mnoho duchovních učení, které tvrdí "my máme pravdu" a jak jinak posoudit tyto učení než dle jejích svatých písem."
.....lebo telesný človek nechápe veci Ducha.....
""Dost podivný Boží záměr, když abych jej chápal potřebují Ducha
moudrosti a zjevení. To potom si mohu vytvořít jakekoliv učení, na
hlavu postavené, např. "Co je to, je to červené a kulaté a odpovědi je,
že je to Zelený Čtverec" a na tvou negativní reakci bych odpověděl
nemáš Ducha
moudrosti a zjevení, abys tomu rozuměl, abys věděl, že je to pravda. ""
.....Svojimi otázkami žiaľ, zdá sa, sleduješ jediný cieľ – poprieť PRAVDU, lebo buď platí, že:
1)
si vyvolený a Boh Ťa spasí – to však pre Teba znamená, že Boh je
nespravodlivý, lebo niekoho vyvolí a iného nevyvolí a teda nie je Láska
2) nie si vyvolený a Boh Ťa nespasí – a záver je ten istý: Boh je nespravodlivý, lebo volí, koho spasí... ....
Není to právda. Svymi otazkami chci poznat pravdu a věřím, že jestli je nějaký Bůh, tak je spravedlivý a proto se stavím do opozice proti vykladu kristusa, protože jeho výklad (vyvolení a trest) svědčí o nespravedlivém Bohu.
.....Verím, že Boh Otec si nás nevyvolil v tom zmysle,
že sa niekedy dávno pred stvorením sveta rozhodol „Lýdia uverí a bude
spasená“, „Nematemne neuverí a nebude spasený“. TAK NIE!!! Verím, že
Boh Otec si nás vyvolil v Kristu, t.j., kto v Neho uverí, kto uverí, že
Ježiš, Boží Syn, zomrel za naše hriechy a očistil nás svojou krvou, ten
bude spasený......
Přečti si prosím můj dnešní koment kristusovi, v kterém citují to co napsál o vyvolení. Mluví tam něco jiného než ty a věřím, že jeho výklad je Biblický. A pokud jsou v Bibli verše, které tvrdí opak, tak to jen dokazuje její rozpornost.
.....Niekde si tvrdil, že si bol „kresťanom“ – čo to
znamená? Už si v Ježiša Krista uveril, už si sa Ho vyznal niekedy ako
svojho Pána a Spasiteľa?....
Ano. Toto vše je pravda. Jak jsem však měl kázat, že Ježíš je pravda, když jeho slovo pro mne přestalo být pravdou. Bylo by to pokrytecké.
....Ak aj neveríš v Ježiša Krista, modli sa k Bohu, aby Ti dal vieru,....
Toto mi trochu připomíná text Soudců 6,36n, jak Gedeon položíl rouno před Boha. Budu prosit Boha o víru a když mi ji nedá, svedu to na Něj?
.....Ak ale dokonca neveríš ani v Boha.....
Můj vztah k Bohu je takový - možná je, možná není a jestli je tak si myslím, že je hodně vzdalený naším představam, z čehož se odviji i mé přesvědčení, že nemá žadnou svou cirkev, žadné své vyvolené, žádné své proroky, žádnou zjevenou pravdu, žádne tzv Boží slovo.
|
]
Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Pondělí, 03. prosinec 2007 @ 20:32:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslím, že kľúčové sú Tvoje slová v poslednom odstavci: Můj vztah k Bohu je takový - možná je, možná není a jestli je tak si myslím... Ak pochybuješ, že Boh je, nehľadáš Ho – nemôžeš hľadať niečo, o existencii čoho pochybuješ. A naviac, čo si Ty alebo ja alebo ktokoľvek iný myslí o Bohu, je absolútne nepodstatné – lebo sú to len naše ľudské bláznivé myšlienky, nie skutočná Pravda...
Výklad SV k vyvoleniu považuješ za biblický – ja ho nerozporujem – čo je na „mojej“ viere k vyvoleniu nebiblické? Verím, že Boh si ma vyvolil v Kristu Ježiši, že mi dal prístup k svojmu daru milosti skrze vieru – ale ja verím, že tá VIERA JE DANÁ VŠETKÝM BEZ ROZDIELU, nielen vyvoleným – my sme vyvolení vďaka viere v Ježiša Krista, nie sme vyvolení pre vieru v Neho, sme vyvolení v Ňom skrze vieru a to je rozdiel... Poznám tie verše o vyvolenosti, ale vo všetkých tých článkoch tu na GS som nenašla odkaz na Sk 17:30-31: „Boh tedy prehliadol časy nevedomosti, ale teraz zvestuje ľuďom, všetkým všade, aby činili pokánie, pretože ustanovil deň, v ktorom bude súdiť celý svet v spravodlivosti v osobe muža, ktorého určil nato, a podáva VŠETKÝM ĽUĎOM VIERU vzkriesiac ho z mŕtvych.“
Otázka pre mňa znie ako sme vyvolení a ja verím, že VIEROU, lebo platí, že spravodlivý bude žiť z viery a Abrahámovi sa viera počítala za spravodlivosť a my sme deti Abrahámove. Verím, že zo skutkov zákona nemôže byť ospravedlnený nik a Boh si vyvolil „bláznivú“ vieru v bláznovsto kríža... Verím, že Boh je spravodlivý a verný svojmu Slovu a to Slovo tvrdí, že Boh zavrel všetkých do neposlušnosti, aby sa nad všetkými ZMILOVAL a chce, aby VŠETCI ľudia boli spasení a prišli k poznaniu pravdy... (Rim 11:32 + 1TIM 2:1-4) BOH CHCE :o) a čo Boh chce, to aj vykoná. A už aj vykonal – poslal svojho Syna, aby sme v Ňom mali večný život... tomu verím.
Milosť sa stala skrze Ježiša Krista – zdarma, PRE VŠETKÝCH, bez našich zásluh, z Lásky Božej k nám hriešnikom, k nám špinavým, podlým, biednym – „milosť Božia spasiteľná VŠETKÝM ľuďom“ (Tit 2:11)... Ježiš Kristus sám je DAR BOŽÍ (Jn 4:10 + Ef 5:2) a Ty ho buď prijmeš vo viere, alebo sa Ho vzdáš a odmietneš, lebo Tvoj rozum nevie rozlúskať paradoxy Písma. Prečo Ti nestačí Ježiš, ten Život v Ňom? Prečo pre rozpory Tvojej neobnovenej mysle odmietaš jedinú PRAVDU, ktorá je platná na veky? Buď sa poddáš rozumu alebo budeš bláznom z viery... Niet inej cesty, Nematemne.
Odvolávaš sa na Jn 6:44 a hneď nasledujúci verš, ktorý svedčí, že Boh je spravodlivý, ostáva zabudnutýl? „A VŠETCI budú učení od Boha. A tak tedy KAŽDÝ, kto počul od Otca a naučil sa, ide ku mne.“ Problém nevidím v Bohu, ktorý sa rozhodol, že vyvolí toho a toho a pritiahne ho k Bohu, ale v Tvojich vlastných pochybnostiach, či Boh vôbec existuje. Verím, že Boh vyučí každého, kto hľadá, kto začul zvesť o Bohu a kto sa pýta, kto verí, že BOH JE a privedie ho k Ježišovi, pretože On je jediná cesta k Bohu – k Nemu totiž môžeme vstúpiť svätí a dokonalí a to jedine v Ježišovi Kristovi, nijak inak – On je brána, dvere – cez Neho musí každý prejsť, cez smrť na kríži – cez vieru v tú smrť, ktorú za nás podstúpil Pán Ježiš Kristus. On v Tebe vieru v Neho vytvorí, ak Ho poprosíš o živú vodu, ak si schopný pripustiť, že si hriešnik, ktorého Boh nijako inak spasiť nemôže – lebo si nás vyvolil podľa viery (Tit 1:1).
Verím, že Boh túži po našej spráse - aj v SZ možno nájsť minimálne tri miesta, kde hovorí Boh Abraháma, Izáka a Jákoba – Ten, ktorý poslal svojho Syna: „Či mám azda záľubu v smrti bezbožného, hovorí Pán, Hospodin, či azda nie v tom, aby sa odvrátil od svojich ciest a žil?“ (Ezechiel 3:18, 18:23, 33:11)
A ďalej sa teda pýtam, pre čo, pre aký skutok sme vyvolení a čítam: „Vy ste vyvolený rod... ľud určený byť Božím vlastníctvom, aby ste zvestovali cnosti toho, ktorý vás povolal zo tmy do svojho predivného svetla.“ (1Pt 2:9) Apoštoli boli vyvolení rovnako ako svedkovia, aby svedčili, že „On (Ježiš Kristus) je tým od Boha určeným sudcom živých aj mŕtvych“. Nemôžeme byť vyvolení v zmysle elity – veď Boh sa zmilováva nad kým chce a to ma privádza znova k Rim 11:32 a 1Tim 2:1-4 :o)
Verím, že Boh sám sebe nerozporuje – pre mňa je Písmo ako puzzle – niektoré kúsky skladačky sa na prvý pohľad javia ako tie, ktoré patria k sebe, ale nie vždy to tak je – treba sa pýtať a modliť a odovzdávať sa do výchovy skrze Ducha Svätého. Možno máš tie svoje „puzzle“ poskladané bez ladu a skladu a zmieril si sa s tým, že nemôžu zapadnúť do jednoliateho celku – možno si začal skladať so zlým návodom – štartovacia čiara je pre VŠETKÝCH rovnaká: som hriešnik, pácham zlé veci a hreším, túžim po Bohu, ale ani neverím, že možno je, som pochabý... Ale, Bože, ak si, nenechaj ma zahynúť – zachráň ma! Aj keď neverím – Bože, odpusť a pomôž! Vlej vieru do môjho srdca. Zachráň ma – len Ty môžeš. A keď sa skloníš a naozaj spoznáš, že si len hlina a červ, ktorý nemá šancu prísť k Bohu sám, vtedy budeš potrebovať niekoho, skrze koho k Bohu vstúpiť môžeš – Ježiša Krista a už nebudeš môcť napísať, že Nemohu příjmout Ježíše jako svého Pána. Nemám k tomu žádný důvod, příjmout Ho. Proč bych to měl udělat?...
Žehnám Ťa v mene Kráľa a Pána Ježiša Krista. Amen.
L.
|
]
Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Úterý, 04. prosinec 2007 @ 15:34:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | .....Ak pochybuješ, že Boh je, nehľadáš Ho – nemôžeš hľadať niečo, o existencii čoho pochybuješ....
Nevím kde jsem napsal, že hledám Boha. Nepamatují si, že bych toto napsal. Já nehledám Boha, ale rád bych se aspoň trochu přiblížil k Pravdě a pokud tato Pravda obsahuje Boha, tak i k Němu.
.....A naviac, čo si Ty alebo ja alebo ktokoľvek iný myslí o Bohu, je absolútne nepodstatné – lebo sú to len naše ľudské bláznivé myšlienky, nie skutočná Pravda...
Naprosto souhlasím a hlavně, tyká se to zvlášť křesťanu.
Ohledně vyvolení, spásy a její přijeti jsem odpověděl dnes kristusovi, ber to také jako odpověď i pro tebe. Verše o vyvolení nelze jen tak přejít. Jsou součástí vašeho Svatého Písma a možnost člověka rozhodnout zda příjme, či odmítné Boží spásu tyto verše popírá.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Úterý, 04. prosinec 2007 @ 20:15:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Nematemne,
prečítala som si aj Tvoju odpoveď SV a reagujem aj na ňu – možno poslednýkrát, lebo to vyzerá tak, že dobrovoľne prešľapuješ na mieste – akoby si sa bál odbočiť mimo vlastných zabehaných vzorcov a schém myslenia. Píšeš: Já nehledám Boha, ale rád bych se aspoň trochu přiblížil k Pravdě a pokud tato Pravda obsahuje Boha, tak i k Němu. K tomu len postreh z vlastných skúseností: pokiaľ chceš „Pravdu“, ktorú pochopíš a rozlúskaš, nenájdeš ju – nájdeš rôzne definície, rôzne slepé uličky, rôzne pseudopravdy... Jedine Ježiš Kristus je pravda... tajomná pravda, lebo aj vo viere „vidíme v zrkadle, v záhade, ale potom tvárou v tvár“...
Inak nesúhlasím s Tvojím záverom, že možnosť rozhodnúť sa, či človek prijme Božiu spásu, verše o vyvolenosti popierajú. Lebo sme vyvolení v KRISTU – to je jediné Božie vyvolenie... a vieru v Neho dáva Boh všetkým – viď už spomínané Skutky 17:30-31... A tak niet výhovorky pre nikoho a už vôbec niet možnosti obviniť Boha, že On je zodpovedný za tých, čo sa ocitnú mimo Božej prítomnosti. Ježiš Kristus je dar Boží a ja verím, že spása v Ňom je k dispozícii pre všetkých, lebo všetci zhrešili - k tomu viď verše:
- Rim 11:32 Boh zavrel VŠETKÝCH do neposlušnosti, aby sa nad VŠETKÝMI zmiloval. (akoby „protirečivé“ verše v Rim 9:15-18 sú pred 11. kapitolou – táto je pokračovaním, rozvinutím myšlienky, ktorú apoštol Pavol sleduje v celom liste – je to doplňujúca informácia, bez ktorej verše v 9. kapitole samé osebe sú a vždy budú NEPRAVDIVÉ A VYTRHNUTÉ Z KONTEXTU)
- 1Tim 2:4 ...(Boh) chce, aby VŠETCI ľudia boli spasení a prišli k poznaniu pravdy.
- Tit 2:11 Lebo sa zjavila milosť Božia spasiteľná VŠETKÝM ľuďom
- Fil 2:11 ...aby každý jazyk vyznal, že Ježiš Kristus je Pánom...
- Rim 3:23-27 Lebo nieto rozdielu, lebo VŠETCI zhrešili a postrádajú slávy Božej, ospravedlňovaní súc darmo jeho milosť, skrze vykúpenie, vykúpenie v KRISTU JEŽISI, ktorého preduložil Boh za obeť zmierenia skrze vieru v jeho krvi...aby bol spravodlivý a osrpavedlňujúci toho, kto je z viery Ježišovej... Kde je potom chvála človeka? Je vylúčená. Akým zákonom? Zákonom skutkov? Nie! Ale zákonom viery. (lebo viera je Božím skutkom – je daná všetkým: Sk 17:30-31 – nemôžem sa chváliť tým, čo vykonal Boh, ale Boh ponúka vieru všetkým...)
- Tit 1:1 Pavol, sluha Boží, ale apoštol Ježiša Krista podľa viery vyvolených Božích...
- Gal 3:26 Lebo všetci sme synmi Božími skrze vieru v Kristu Ježiši...
- Ef 1:4 ...(Boh) si nás v ňom (JK) vyvolil pred založením sveta, aby sme boli svätí a bezvadní pred ním...
Zhrniem podstatu Božieho milosrdenstva, ako ho vnímam, znova a naposledy: verím, že v NZ VYVOLENOSŤ NIE JE MOŽNÉ ODDELIŤ OD VIERY V JEŽIŠA KRISTA, že tu nejde o vyvolenosť v zmysle „krutovládcu“ – tamtoho červíka spasím, tamtoho nie – o vyvolenosti nemožno hovoriť v nijakom inom zmysle – sme vyvolení podľa viery, v Ježišovi Kristovi. Verím, že Boh túto vyvolenosť postupne odhaľoval v čase a svoje tajomstvo – Krista – zjavil svojmu svätému ľudu... vyvoleným na základe viery, ktorej sa oni pevne držia a bojujú o ňu :o) Máš ju (vieru), si vyvolený v Kristu, nemáš ju, nie si vyvolený – odmietol si ju... Je to tvoje vlastné rozhodnutie... Budeš veriť? Alebo budeš hľadať „Pravdu“ slepý k tomu, čo Boh okolo nás stvoril a veriť nebudeš, lebo Písmo nedáva Tvojej neobnovenej mysli zmysel? Skloníš sa pred Stvoriteľom neba a zeme a priznáš svoju trúfalosť a súčasne nemohúcnosť POCHOPIŤ? Potom pros o vieru... a nezabúdaj, že viera je z počutia Božieho Slova a my za ňu musíme zápasiť. Uveriť v Ježiša Krista je Boží skutok, áno - ale Boh chce, aby sme boli spasení a dáva nám len dokonalé dary... odpovedajúc tak na naše modlitby. Veď modlitba je spôsobom komunikácie s Bohom a hoci On vie, čo potrebujeme – túži po tom, aby sme sa na Neho obracali, aby sme Jeho lásku prijali a opätovali, túži po vzťahu s nami, po našom zdieľaní sa a našich prosbách – aby pre nás tie Božie dokonalé dary neboli samozrejmosťou, aby sa nestali všednými a nedocenenými, aby sme po nich túžili a očakávali, ako nám ich Boh naplní – tie, o ktorých vieme, že nám ich Boh túži dať. A tým darom najvzácnejším, tou drahocennou perlou, je Ježiš Kristus sám, Boží dar. Nechceš ho – nechápeš jeho cenu, Boh Ti ho nedá – prečo by tak mal urobiť? Ak ale nechceš prijať tento vzácny dar, nevyhováraj sa na Boha, že Ti ho neponúkol – niet výhovorky, Nematemne. Zvoľ si druhú možnosť – povedz áno, lebo je napísané, že „milosť silného Boha trvá každého dňa“ :o) Pán s Tebou, hľadač.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 05. prosinec 2007 @ 11:57:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....možno poslednýkrát, lebo to vyzerá tak, že dobrovoľne prešľapuješ na mieste.....
A divíš se mi? Znám ty verše, které ukazují, že Bůh chce spasit všechny lidi, nepřeje si smrt člověka. Ježíš dle Bible je spasitel všech a přijímám, že jediné co člověk má udělat pro svou spásu je ji přijmout. Na druhou stranu jsou zde však verše, které spíš ukazují na to, že je to Bůh, který vyvolil konkretní osoby do své církve. Dokud jasně nepochopím co je myšleno Božím vyvolením, nemůžu s jistotou říci, že jsem to já kdo rozhoduje o své spáse. Protože zde vidím rozpor, dost těžko by mi šlo z úst, to že Bible je inspirovaná Bohem a proto nemám tu drzost podsouvat Bohu, pokud nějaký je, něco o čem si myslím, že Jeho slovem není. Pokud ty tu jistotu máš, tvá věc, ale mé myšlení, poznání toto zatím nemá.
Sk 13,48 ...ti pak, kteří byli vyvolení (určení, předzřízení) k věčnému životu, uvěřili.
1Pet 1,1n ...vyvoleným...podle předzvědění (předem vyhlédnutým) Boha Otce v posvěcení Ducha k poslušnosti a pokropení krví Ježíše Krista
Žd 9,15 .... přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kdo jsou povolání
Zj 13,8 budou se jí (šelmě) klanět všichni obyvatele země jejíchž jména nejsou od založení světa zapsána v knize života.. také Zj17,8
......K tomu len postreh z vlastných skúseností: pokiaľ chceš „Pravdu“, ktorú pochopíš a rozlúskaš, nenájdeš ju – nájdeš rôzne definície, rôzne slepé uličky, rôzne pseudopravdy... ....
Já vím, že se nějaké absolutní pravdy nejspíš nedoberu, že si budu myslet " ano teď se k ní blížím" a podějí poznám, že jsem se od ní vzdaloval, dostal se třeba do slepé uličky, věřil nesmyslům. To však nezmění nic na mé snaze zkoumat různá duchovní učení, stavět se proti ním, pokud má "neobnovená" a nedokonalá mysl mi ukazuje nejasnosti daného učení. Dle mého je to mnohem lepší, než slepě přijmout učení, které mi je podivné i přes riziko, že je pravdivé a jeho odmítnutím skončím v ohnivém jezeře.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 05. prosinec 2007 @ 13:01:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | K svému předešlému příspěvku bych chtěl dodat ještě jednu věc. Když si přečteš verš Gen. 1,31 a verš Zj 13,8 (17,8 a 20,15) vyplývá ti z toho něco? Mi ano. Jíž před stvořením světa Bůh věděl, jakým směrem se bude ubírat člověk, věděl, že pádné, věděl, že Jeho syn Ježíš bude ukřižován a vzkříšen, věděl, kteří lide spásu v Ježíši přijmou, nebo odmítnou, věděl, že ty co odmítnou uvrhne do hořícího jezera. A přesto Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré, tzn i hořící jezero je velmi dobré, i utrpení lidi v něm je velmi dobré, protože díky Jeho vševědoucnosti nelze nic oddělit od Jeho stvoření. Říci o stvoření, které končí pro některé ohnivým jezerem, že je velmi dobré mi připadá hodně podivné.
Takže v podstatě veškeré uvažování o tom zda člověk má svobodnou volbu přijmout či odmítnout nabízenou spásu je bezpředmětné. V posledku to bude vždy Bůh, kdo bude zodpovědný za to co stvořil se všemi důsledky, které z toho plynou. A myslet si, že nebyl v Božím plánu hřích, znamená říct, že Bůh neměl své stvoření ve svých rukou.
K podobnému též můj článek "Pro ty co věří, že peklo nebude liduprázdné" |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Středa, 05. prosinec 2007 @ 13:42:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Verím, že Boh všetko koná pre svoju SLÁVU a CHVÁLU... Ako inak by sme ho mohli prijať a oslavovať, ak by sme nepochopili, aký je geniálny a plný milosti pri všetkom tom, čo stvárame... On nás stvoril na svoj obraz - je vari Boh podvodník, zradca, vrah, klamár, zlodej, smilník...??? NIE JE. Ale my takí sme. Prečo? Aj na to je odpoveď v Božom slove. V Gn 1:31 bolo stvorenie v súlade s Božou vôľou pre daný okamih... už existoval čas...
K predzvedeniu a vyvoleniu ešte raz:
Myslím, že neprelúsknuteľné tajomstvo predzvedenia súvisí s tým, že BOH JE STÁLE TEN ISTÝ a VEČNÝ – On stvoril aj čas a to, čo my žijeme v čase, pre Neho akoby už ani nebolo a pritom bolo stále, to čo je pre nás budúcnosťou – ON už dokonale vie a vidí to, v Ňom akoby sa to už stalo... preto môže „predzvedieť“.
Verím, že BOH OTEC stále PRACUJE, inak by sme nemohli vôjsť do Jeho odpočinku ako čítam v Žid 4:1-3 A keďže je večný a vo večnosti čas minulý, prítomný, ani budúci neexistuje, milujúci Otec nášho Pána Ježiša Krista môže stále „zapisovať do KNIHY ŽIVOTA“ tých, čo uveria, lebo do odpočinku vchádzajú veriaci... tí, čo dnes prijmú Ježiša Krista, tí, čo túžia po spáse, po večnom živote, tí, čo sa sklonia pred všemocným Bohom a vyznajú Pána Ježiša... Pretože On zostáva naveky... a môže dokonale spasiť tých, čo skrze Neho pristupujú k Bohu, keďže vždy žije, aby sa prihováral za nich... :o)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 05. prosinec 2007 @ 15:48:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | BOH JE STÁLE TEN ISTÝ a VEČNÝ – On stvoril aj čas
a to, čo my žijeme v čase, pre Neho akoby už ani nebolo a pritom bolo
stále, to čo je pre nás budúcnosťou – ON už dokonale vie a vidí to,
v Ňom akoby sa to už stalo.
Souhlasím. A proto nelze vztahnout verš Gen1,31 jen pro daný okamžík. Bůh řekl o stvoření, že všechno, co učinil, je velmi dobré. A přítom jasně věděl, že vzapětí to bude hodně špatné. Dle mého to je klamani a lež. A jak jsem napsál, stvoření, které končí věčným utrpením byť jen jedné stvořené bytosti je hodně špatné. Neomluvi to ani věčná blaženost zbytku stvoření.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Středa, 05. prosinec 2007 @ 19:49:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nesúhlasím s Tebou, prepáč. Práve kvôli faktoru času je NUTNÉ vztiahnuť tento verš ako platný len pre daný okamih – čo Boh učinil, BOLO veľmi dobré... je tam použitý minulý čas... tá dokonalosť BOLA vytvorená a pádom človeka (neposlušnosťou voči Božiemu prikázaniu) sa vytratila... Za to však už nenesie zodpovednosť Boh...
Dle mého to je klamani a lež. BOH NEKLAME, ANI JEHO SLOVO, lebo On je tým Slovom. On je ten jediný, na koho som sa od začiatku svojho vedomého hľadania Jeho mohla vždy spoľahnúť – všetko zlé, čo sa mi kedy stalo, sa otočilo v „môj“ prospech – na Božiu slávu, Nematemne. BOH NIE JE KLAMÁR. On ODPOVEDÁ NA MODLITBY A KONÁ ZÁZRAKY v životoch ľudí a najmä v ich srdciach.
Svätý Boh, ktorý aj Tebe dáva život, sa nemusí za nič ospravedlňovať a večná blaženosť spasených nie je „vyrovnávajúcou miskou“ na druhom ramienku váhy, ktorú On drží v rukách... v tom zmysle, ako si to naznačil. BOH JE SPRAVODLIVÝ. Ani ja nerozumiem množstvu veršov a rôznym, na prvý pohľad protirečiacim si, paradoxom – ale JEDNO VIEM isto – NIČ TO NEZMENÍ NA MOJEJ VIERE – lebo ona je tým víťazstvom, ktorým premáham svet a jeho vládcu, satana – jej zdrojom je Boh sám a On je mocnejší – dokázal to na púšti, dokázal to na kríži a dokázal to vzkriesením Ježiša Krista.
Tvoje prílišné rozumovanie a logické zdôvodňovanie Božej nevyspytateľnosti nie je správny postoj. Okrem toho unikáš od pôvodnej témy, o ktorej sa bavíme a začínaš s iným súdkom. Osamotených veršov môžeš z Písma povyťahovať celé tucty a okolo nich môžeš popísať celé stohy svojich záverov a môžeš sa v nich utvrdzovať. K prijatiu Božieho Slova treba pokoru a vieru, že Boh sám Ti vysvetlí, čomu nerozumieš – možno nie hneď, možno vôbec – ani ja nepoznám všetky odpovede na svoje otázky a mám sa preto hnevať? Keď Boh nebude spĺňať moje požiadavky okamžite, mám sa od Neho odvrátiť? Mám Ho podozrievať z toho, že sa so mnou hrá, že vlastne vôbec nie je a moja viera v Neho je len ilúziou??? NIE! Zápasím a stojím jedine VIEROU, v KRISTU Ježiši...
Vyvolenie je v Kristu a prijíma sa vierou, ktorú Boh dáva všetkým. AMEN.
„A ak je zakryté evanjelium, zakryté je u tých, ktorí hynú... hynú, pretože neprijali lásky pravdy, aby boli spasení... u ktorých boh tohto sveta oslepil zmysly, aby sa im nezablesklo osvietenie evanjelia slávy Kristovej... a preto im Boh pošle mocné pôsobenie bludu, aby uverili lži, aby boli odsúdení všetci, ktorí neuverili pravde...“ (2Kor 4:3-4 + 2Tes 2:10-12)
Nematemne, nie Boh je zodpovedný za tých, čo sa ocitnú v ohnivom jazere, zodpovednosť nesie diabol a jeho verní, tí, ktorí verili viac jemu ako jedinému pravdivému Bohu, tí, ktorí sa sami rozhodli nasledovať jeho lži – klamár, vrah a podvodník je on – on vzdoruje Bohu a zatiaľ veľmi úspešne oslepuje aj Teba... Čo Ti bráni uchopiť vierou ponúkaný dar? Tvoj vlastný rozum – Tvoja myseľ a srdce v zajatí hriechu. NIE BOH! On čaká na Tvoj návrat domov a vybehol Ti v ústrety – to Ty sa ošmietaš a obzeráš, krútiš, vytáčaš a hľadáš „nezrovnalosti“, ktoré sa priečia logike prirodzenej = padlej mysle... a pritom platí „... spytujete (skúmate) Písma... ale nechcete prísť ku mne, aby ste mali život... ale kto sa napije z vody, ktorú mu ja dám, ten nebude žízniť na veky...“ Pán hovorí: Ja som ten živý chlieb, ktorý zostúpil z neba. Keby niekto jedol z tohto chleba, bude žiť na veky. A chlieb, ktorý ja dám, je moje telo, ktoré ja dám za život sveta. AMEN.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 05. prosinec 2007 @ 20:31:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...BOH NEKLAME, ANI JEHO SLOVO...
Ano, o tom jsem také přesvědčen, pokud nějaký Bůh je. Proto zde neobviňují Boha, ze lží, ale stavím se proti představě, kterou o Bohu má Bible. V tom je náš rozdíl. U mne nejde o opozici vůčí Bohu, ale vůči Biblické představě o Něm. Tato představa Izraelcu může být na hony vzdalená od skutečného Boha. Pro mne není pravdivá. Pro tebe ano a tak se ti může zdát, že obviňují Boha ze lží.
....Okrem toho unikáš od pôvodnej témy, o ktorej sa bavíme a začínaš s iným súdkom....
Nejde o unik z mé strany, ale o reakci na tvého Boha v bezčasovosti, protože tímto se snažíš mi vysvětlit, pomoct pochopit verše o vyvolenosti. A reagují proto, že se mi z toho vynořují další podivnosti.
Když vidím tvůj postoj, nesouhlasím s ním, ale ve smyslu toho, že mame jinou naturu, jiné poznání, jiný způsob myšlení dovedu jej pochopit.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 07:57:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Nematemne,
týmto momentom končím našu diskusiu zo svojej strany. Prvý podnet dal sám Pán a druhý ty. Tvoj podnet: mýliš sa v tom, čo považuješ za nepravdivé, a stále si rovnako zaujatý pitvaním a skúmaním a porovnávaním toho, čo Ti Boh zjavuje podľa vlastného rozumovania – podľa svojej nátury, poznania, spôsobu myslenia... To je všetko márne, žiaľ. Ja viem, že BOH JE A NEKLAME. Preto ani predstava Izraelcov NIKDY NEBOLA A NIE JE (v čase milosti len dočasne, kým nevstúpi plnosť pohanov) NA HONY VZDIALENÁ OD SKUTOČNÉHO BOHA. Boh sám túto „predstavu“ vytvoril. Práve Izraelcom sa Boh zjavil. Ich si ako národ vyvolil, aby priniesli svetu Božie Slovo – najprv zapísané v knihách prorokov a Mojžišovho zákona a keď prišla plnosť času poslal Boh svojho Syna, Pána Ježiša Krista.
Podnet Pána: včera večer, už mierne unavená, vypla som počítač a túžila sa len modliť, mysliac na Teba a Tvoje otázky. Pánov Duch ma však viedol k tomu, aby som si otvorila knihu, ktorá obsahuje zamyslenia k rôznym veršom na každý deň. Pri dátume 5. december je jadrom zamyslenia verš z listu Židom 10:38-39: „Môj spravodlivý bude žiť z viery, ak sa však zbabelo utiahol (resp.: cúvol), moja duša nebude mať v ňom zaľúbenie. Ale my nie sme zbabelci, aby sme zahynuli (resp.: my však nepatríme k tým, čo cúvajú na záhubu): my sme veriaci, aby sme si zachránili život (resp.: aby sme získali život).“ Tie slová patria Tebe, Nematemne... Boh na Tvoje otázky jasne odpovedá: človek nie je mimo Božieho plánu preto, lebo nie je vyvolený, ale preto, lebo sa utiahol od Božej milosti namiesto toho, aby veril.
Ty, čo píšeš pod nickom Nematemne, prijmi lásku k pravde, ktorá je jedinou PRAVDOU v celom vesmíre: prijmi Ježiša Krista a budeš slobodný v duchu a pravde – On jediný pozná odpovede na VŠETKY otázky a podivnosti, ktoré Ťa zamestnávajú. Nedaj sa zavádzať rozmanitými náukami, ale posilni sa MILOSŤOU v Ňom. Pán s Tebou :o), AMEN.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 11:23:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | K tvému prvnímu odstavci. To je rozdíl nás dvou, ty tomu věřiš, já ne. Oba máme k tomu své důvody, ať správné či nesprávné. Pokud jsi v hloubi srdce přesvědčená, že to tak je, tak je to v naprostém pořádku a je tvou povinnosti v toto věřit. Stejně tak i já, pokud budu mít pochybnost o tom, že Bible je inspirovaná Bohem, je mou povinnosti se i takto k Bibli stavět, bylo by pokrytecké kázat "Boží slovo" a přítom v něj nevěřit.
K druhému odstavci. Nevzdalují se Boží milosti. Samozřejmě, z tvého pohledu ano, vychází to z tvého vztahu k Bohu a Bibli, ale můj vztah k Boží milosti, to je stejné jako můj vztah k Bibli. Nevěřím, že je inspirovaná Bohem, tudíž ani nabizená milost o které svědčíte vy i Bible pro mne není milost Boží.
Jinak ti děkují za diskusi a možná, že jednou pochopím.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 07:19:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Nematemne,
mám ešte jednu dôležitú poznámku, lebo píšeš: Jinak ti děkují za diskusi a možná, že jednou pochopím. Pochopiť sa nedá bez viery... Až keď uveríš, pochopíš... V knihe „Hebrejský Kristus“ autor (Claude Tresmontant) píše, že v pôvodnom hebrejskom význame slovo „viera“ znamená ISTOTU PRAVDY. A keď teda niekto uverí, znamená to vlastne, že si je ISTÝ pravdou. Preto môžem napísať, že VIEM, že Boh je – moja viera je ISTOU PRAVDOU v duchu, ktorú mi dal Boh sám – neuverila som človeku... A preto VIEM, že JEŽIŠ KRISTUS je PRAVDA a je naveky živý.
Buď požehnaný v Kristu. Amen.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 19:03:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | No a já jsem kdysi uvěříl a pozdějí přestál chápat. A pokud někdo uvěří a je si jistý pravdou, co z toho plyne? Že vše co je v rozporu s vírou je lež, nepřistupnost vůčí jiným názorum, ktere jíž na počátku jsou odsouzeny k odmitnutí. Já bych tento stav nazval "vymytý mozek" a myslím si, že je hodně těžké se z tohoto stavu dostat. Zpravidla však člověk v tomto stavu nestojí o to se z něj dostat.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modli (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 19:30:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | „Vymytý mozek“ v tom zmysle, ktorý mieniš, je stav nanajvýš prospešný... :o) ...blahoslavení chudobní duchom, lebo ich je nebeské kráľovstvo... Amen. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné m (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 19:43:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Máš pravdu, to potom můžeš věřit uplně všemu a nic s tvou vírou nepohne.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Středa, 05. prosinec 2007 @ 13:35:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Sk 13,48 ...ti pak, kteří byli vyvolení (určení, předzřízení) k věčnému životu, uvěřili.
1Jn 5:11-12 ... kto má Syna, má život... + Jn 11:25 ...Ja som vzkriesenie a život...
Byť vyvolená pre mňa znamená mať večný život, ktorý je v Ježišovi KRISTOVI... ON JE BOŽÍ DAR... MILOSŤ BOŽIA ZDARMA a tú treba uchopiť vierou, ktorú BOH DÁVA KAŽDÉMU...
Verš 48 nasleduje za predchádzajúcimi a vo verši 46 sa píše: ...najprv sme vám museli kázať slovo Božie, ale keď ho zavrhujete a nepokladáte sa za hodných večného života, obraciame sa k pohanom... Tí Židia, ktorí hundrali a odporovali Pavlovi sa tak rozhodli po vypočutí Božieho slova v svojom skazenom hriešnom srdci a... rúhali sa.
1Pet 1,1n ...vyvoleným...podle předzvědění (předem vyhlédnutým) Boha Otce v posvěcení Ducha k poslušnosti a pokropení krví Ježíše Krista
Myslím, že toto neprelúsknuteľné tajomstvo predzvedenia súvisí s tým, že BOH JE STÁLE TEN ISTÝ a VEČNÝ – On stvoril aj čas a to, čo my žijeme v čase, pre Neho akoby už ani nebolo a pritom bolo stále, to čo je pre nás budúcnosťou – ON už dokonale vie a vidí to, v Ňom akoby sa to už stalo... preto môže „predzvedieť“
Žd 9,15 .... přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kdo jsou povolání
... lebo mnoho je povolaných, ale málo vyvolených... (Mt 20:16)
Verím, že BOH VOLÁ VŠETKÝCH, lebo sa chce zmilovať nad každým, preto aj spása v KRISTU je pre všetkých a večné dedičstvo je zasľúbením, ktoré vyvolení nemôžu uchopiť inak než VIEROU... ktorú Boh dáva každému... je to veľmi jasný a jednoduchý princíp... bez rozporov... len tie jednotlivé puzzlekúsky treba skladať pod vededním DUCHA PRAVDY...
Zj 13,8 budou se jí (šelmě) klanět všichni obyvatele země jejíchž jména nejsou od založení světa zapsána v knize života.. také Zj17,8
Ef 1:4 ...ešte pred stvorením sveta vyvolil si nás v Ňom, aby sme boli svätí... + Kol 2:2 ...aby prišli ku všetkému bohatstvu dokonalého chápania, k porozumeniu Božiemu tajomstvu, KRISTU...
Verím, že BOH OTEC stále PRACUJE, inak by sme nemohli vôjsť do Jeho odpočinku ako čítam v Žid 4:1-3 A keďže je večný a vo večnosti čas minulý, prítomný, ani budúci neexistuje, milujúci Otec nášho Pána Ježiša Krista môže stále „zapisovať do KNIHY ŽIVOTA“ tých, čo uveria, lebo do odpočinku vchádzajú veriaci... tí, čo dnes prijmú Ježiša Krista, tí, čo túžia po spáse, po večnom živote, tí, čo sa sklonia pred všemocným Bohom a vyznajú Pána Ježiša... Pretože On zostáva naveky... a môže dokonale spasiť tých, čo skrze Neho pristupujú k Bohu, keďže vždy žije, aby sa prihováral za nich... :o)
Nematemne, Ježiš Kristus je cesta – Boh ťa k Nemu už pritiahol, lebo sa o Ňom stále bavíme, hoci ty hľadáš „pravdu“ a k Bohu máš vzťah/nevzťah... Veď to je Božia láska, ktorá ťa ťahá k ŽIVOTU večnému, ktorú možno ani nechápeš... Všetko, čo prežívaš, čo riešiš, čo sa pýtaš a skúmaš, je boj tela proti duchu – prežívaš ho „na vlastnej koži“, netušiac ani, že si ho priamo účastný... BOH ŤA MILUJE a túži po TEBE, dal život svojho SYNA, aby Ti dokázal svoju lásku – On ťa už dávno ako Otec vyzerá a blíži sa k Tebe, aby objal svojho márnotratného syna – TEBA. PRIJMI HO. ODOVZDAJ SA do Jeho lásky, Nematemne. Niet väčšej radosti a pokoja...
Buď požehnaný v KRISTU. AMEN.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 05. prosinec 2007 @ 18:58:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Sk 13,48
Vůbec není podstatna tvá odpověď poukazem na předchozí verše tykajicích se Židu. Podstatné je toto: ...ti pak, kteří byli vyvolení (určení, předzřízení) k věčnému životu, uvěřili.
BOH JE STÁLE TEN ISTÝ a VEČNÝ – On stvoril aj čas a to, čo my žijeme v čase
Myslím, že se tady jíž dostaváme do filozofie. Pro nás je nemožné si představit bytost existující v bezčasovosti. Pro mne neexistence času znamena neexistenci změny. A s tou věčnosti jako bezčasovosti bych býl opatrný. "A Ďabel...bude tryzněn dnem i noci na věky věků". A pokud čtu "před stvořením světa si nás vyvolil" tak mi z toho vyplývají min dvě udalosti v čase, vyvolení a pote stvoření. Pokud na nějakou bezčasovost chci svádět nejasné verše Bible přesunujeme se jíž do jakychsi esoterických vyšín, pro nás, nebo aspoň pro mne jíž těžko pochopitelných.
Ježiš Kristus je cesta k Bohu
Proč si to mám myslet, proč tomuto věřít?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Středa, 05. prosinec 2007 @ 20:09:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | K Skutkom 13:48 znova 1Jn 5:11-12 ... kto má Syna, má život... + Jn 11:25 ...Ja som vzkriesenie a život...
Vyvolenie je v Kristu a prijíma sa vierou, ktorú Boh dáva všetkým. Ježiš Kristus je BOŽÍ DAR... MILOSŤ BOŽIA ZDARMA a tú treba uchopiť vierou, ktorú BOH DÁVA KAŽDÉMU...
Verš 48 nasleduje za predchádzajúcimi, a preto sú pre moju odpoveď podstatné - verš 46 (...najprv sme vám museli kázať slovo Božie, ale keď ho zavrhujete a nepokladáte sa za hodných večného života, obraciame sa k pohanom...) a 45 (...Židia protirečili tomu, čo hovoril Pavel a rúhali sa...) vysvetľujú, čo predchádzalo textu napísanému vo verši 48 - ide o chronologický záznam v čase - pohania uverili, prijali Pavlovo svedectvo, Židia mu protirečili a odmietli ho, ale Boh si vyvolil tých, čo veria v Krista...
A pokud čtu "před stvořením světa si nás vyvolil" tak mi z toho vyplývají min dvě udalosti v čase, vyvolení a pote stvoření.
Vyvolenie je večné, čas sa ráta od prvej veci, ktorú Boh stvoril (nebesia a zem) - toto je prvý deň, vyvolenie v KRISTU je od vekov a bude vždy platné, aj keď toto stvorenie pominie - je večné ako Boh sám - práve kvôli Božiemu predzvedeniu udalostí v čase - pred tým, než čas spustil, rozhodol sa, ako sám seba oslávi :o)
Ježiš KRISTUS je cesta k BOHU, lebo ma zachránil a dal mi nový život a tisícom iných, ktorí nemajú problém veriť, ktorí sú si aj v hriešnej prirodzenosti vedomí chýb, omylov a bolesti, ktoré spôsobili a ubližovali tak iným, ktorí sa márne snažili polepšiť a vyhýbať sa týmto pádom a chybám, ale prišli na to, že nemajú šancu - že to nedokážu a Boh ich vyučil, že to nemôžu dokázať, lebo ich oslepuje boh tohto sveta a ponúkol im svoj DOKONALÝ DAR, DRAHOCENNÚ PERLU a oni ju prijali... Ja Ti nemôžem povedať, prečo si to máš myslieť - môžeš tomu akurát VERIŤ a v tej viere žiť.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Středa, 05. prosinec 2007 @ 23:56:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ježiš Kristus je cesta k Bohu
Proč si to mám myslet, proč tomuto věřít?
Třeba proto, že kdo nevěří Bohu, učinil z Něj lháře; a to Bůh skutečně není. To satan je otcem lži.
1J 1,10Řekneme–li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.1J 5,10Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, učinil ho lhářem, protože neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 11:44:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...Třeba proto, že kdo nevěří Bohu, učinil z Něj lháře....
Už jsem ti to jednou psál. Znáš můj vztah k Bibli. Nestavím se proti Bohu, ani z Něj nečiním Lháře. Stavím se proti představě, kterou o Něm podává Bible a to, že odmítám Ježíše, tak to proto, že pochybují o pravdivosti sdělení, které o Ježíši vydáva Bible.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 02:09:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | I kdyz vam tady dobre odpovidaji na vasi otazku proc si myslet a verit, ze Jezis Kristus je cesta k Bohu, pridam jeste neco. Predne proto, ze to tak Buh chce a ze to tak urcil. Dale proto, ze miluje sveho Syna a preje si a dela vse tak, abychom pochopili, ze milovat Jezise Krista je pro nase dobro a davame mu tim Slavu, kterou Buh chce abychom mu dali. Kdo jiny ve vesmiru si ji zaslouzi? Nase vykoupeni stalo Syna Boziho velke ponizeni a utrpeni na krizi. Za drahou cenu jsme byli vykoupeni. Svata krev Beranka Boziho nas omyva od hrichu. Tak to Buh chtel. Nic jineho a nikdo jiny nas nemuze spasit. A tak nam Buh ve svem Synu dokazal svou lasku. Pan Jezis byl poslusny vykonat vse, co tehdy mnel, z lasky k Bohu otci a z lasky k nam. A tato laska je tak uzasna, ze k sobe tahne lidsvo. Kdyby lide delali veci a zili jen proto, ze je to inteligentni (jak casto lide posuzuji, zejmena v CR) nebo ze je to zajimave, nebo treba i pro dobro druhych a ne z lasky k Bohu skrze Pana Jezise, tak by se vzdycky dostavali na spatnou cestu, ktera by je odvadela od Boha. Proc? Protoze to tak Buh ustanovil! Vy byste nechtel, aby vas syn byl milovan a vzyvan, kdyby udelal to nejlepsi co jste mu ulozil a byl s vami v uplne jednote? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 11:55:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kdybych věříl, že Bible je inspirovaná Bohem, byl bych věříci, nabizenou spásu bych přijal, uctivál bych Jeho Syna. Já v toto však nevěřím, Bible pro mne není Boží autoritou, která má vést můj život a od toho se odvíji i můj vztah k Ježíši.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 12:27:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já v toto však nevěřím, Bible pro mne není Boží autoritou, která má vést můj život a od toho se odvíji i můj vztah k Ježíši.
No a právě tím, činíš z Boha lháře, jak jsem uvedl v předchozím komentáři, neboť jsi neuvěřil Božímu svědectví, které v Bibli vydal o Svém Synu. Ale Bůh opravdu lhářem není, protože On nemůže=neumí lhát!
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 14:46:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A kde mám vzít tu jistotu, že v Bibli Bůh vydál svědectví o svém Synu? Kde mám vzít tu jistotu, že Bible je inspirovaná skutečným Bohem, stvořitelem tohoto světa?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 23:01:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne vzít, ale přijmout vírou - u Boha, který nemůže lhát; v Bohu, který je pravdomluvný, v Jeho Slově - v Bibli, Písmu svatém. Nemáš-li víru, pros Boha, aby ti ji dal. Až to uděláš, napiš nám, co (Koho) jsi přijal od Boha, abysme se mohli radovat spolu s nebesy i s tebou. Amen.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 19:13:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A ty si mysliš, že jsem k Bohu nevolal? Nejsem typ člověka, který je zatvrzely ve svých nazorech, přiznávám přicházi pochybnosti, že něco špatně chápu, že jsem slepý. V takových chvílích to příjde, volám, zpytují svědomi, možná málo. Skutečnost je však taková, že není zatím taková páka abych razantně změnil svůj názor a obratil se k Biblickému Bohu. V mém nitru to svědčí proti Němu, proti víře v Něj.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 08:27:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | //Jsem ochotný změnit názor pokud mi někdo přinese bezrozporný pohled na spásu člověka.
// Já nehledám Boha, ale rád bych se aspoň trochu přiblížil k Pravdě
//Ježiš Kristus je cesta k Bohu
Proč si to mám myslet, proč tomuto věřít?
Čau Nemamete!
To jsem s dovolením zkopíroval nějteré tvé výroky. Nepochybuji o tom, že ty otázky si kladeš vážně.
Vážná odpověď je, že ti nemáme co nabídnouti. My to totiž nemáme a ani nehledáme.
- náš pohled je plný rozporů a vůbec života.
O filosoficky vymakaný pohled na spásu člověka - pokud ho vůbec někdo složil - nestojím. Dalo by se to snad myslet, ale ne jíst. O praktickou bezrozpornou cestu kdybych stál, dal bych se k Talibům.
- my se nechceme přiblížit Pravdě.
Nevěřím, že něco takového reálně (imanentně) existuje. Podvodů už bylo dost. I v církvi. Já raději věřím v Boha, a neexistuje-li Bůh, tak "se" na to přijde. Věřím (= spoléhám na to, ne vím), že u Boha mám domov a že tam dojdu. Je-li nějaká Pravda, je tam, ne tady.
- nemáš a nemusíš, to je tvá věc.
Já tomu věřím, protože on to říkal a já jsem se rozhodl to risknout. Proč? Nepochybně proto, že jsem si ho zamiloval.
Vzhledem k míře rizika si to musíš zvážit sám.
Olin
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 11:08:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...Vzhledem k míře rizika si to musíš zvážit sám....
Při kterém rozhodnutí bude větší má láska k mé duši, když nepříjmu spásu nabizenou církvi s rizikem, že má duše skončí v ohnivém jezeře, pokud je nabizená spása pravdiva, anebo když nabizenou spásu příjmu a jedním z důvodu bude, aby v tom Jezeře má duše neskončila?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 11:18:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vůbec ti to nezávidím.
Cítíš se asi jak Buridanův osel.
Olin |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 11:34:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Samozřejmě, že se necítím jako Buridanův osel. Já nemám problém se rozhodovat zda příjmout spásu či ne. Má reakce byla na to, že mám zvážit míru rizika toho co přináší odmitnutí spásy. Chtěl jsem jenom poukazat na to, že pro mne přijetí spásy abych nahodou neskončíl v ohnivém jezeře mi připada ubohé a myslím, že ani Bůh by neměl mít radost z toho, že ovečky mu vyznavají lásku v podstatě ze strachu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 12:22:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | 1J 4:18 V lásce není strach, ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach (působí muka)*nebo: souvisí s trestem; ř.: má trest / mučení, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Čtvrtek, 06. prosinec 2007 @ 12:31:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To jsi na omylu. Mnoho lidí uvěřilo Bohu ze strachu. Na tom není nic zlého. Ze strachu se nevyznává láska, ze strachu se přijímá záchrana.
O co myslíš, že jde? Přijmout spásu a vyvanout v brahma?
Co řešíš? Jestli spásu nepotřebuješ, tak ji neber. Jestli ji potřebuješ, tak se rozmysli, kdo tě zachrání.
Tady vůbec nejde jen o záchranu, ale o život, o každý den života. A v těch dnech už nejde o strach. Ježíš o tom něco říkal. Jestli mu nevěříš, najdi si jiného učitele.
Je to tak, jak jsem říkal: chceš po Bibli, co v ní není. Musíš si najít jinou literaturu.
Olin |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 00:43:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Mnoho lidi uverilo a uveri ze strachu, ale to neznamena, ze je Buh potom nemuze privest k lasce k Panu Jezisi. To nechame na nem. Jinak si myslim, ze v Bibli je vsechno co ten clovek potrebuje vedet. Bez viry tomu ovsem nemuze rozumet. Jinak O'Lynne, davej pozor, aby te tva "prirozena inteligence" neprivedla do nejakych neprijemnosti, protoze moc dobre vis jak jsem to myslela a prekrucujes to. Navic se tady zaplitas do jakychsi vsivaren a to bys mohl poznat k cemu to vede. Tim myslim celou tu protikampan ke Skryte tvari, ne tuto stranku, kde odpovidame tomu co je v temnotach. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 10:52:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Čau Libby!
Já jsem nereagoval na tebe, vůbec nevím cos tu psala. Píšu to tomu Cohonemame.
Já taky vím, že v Bibli je všechno, co potřebuje vědět. Ale jemu to nestačí. On chce, aby byla Bible jasná jako facka, nevím proč, ale obvykle to chtějí lidé, kteří nehledají život ale alibi.
Je mi tě líto, Libby, jak dalece jsi slepá. Žádná protikampaň proti Strytým tvářím neexistuje. Zato tu probíhá tvrdá kampaň proti některým osobám a já jsem jedna z nich. A je to pěkná všivárna, to ano. Chodí sem mnoho opravdu zlých, shnilých duší. No co? Je to jako ve světě. Kdo nepřežije granosalis, těžko může evangelizovat např. v drogových doupatech nebo mezi politiky.
O'Lynn |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modli (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Neděle, 09. prosinec 2007 @ 00:40:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Honem si tu litost pro me O'Lynne vyrus. Nejsem slepa. By ses divil co vsechno vidim. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné m (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Neděle, 09. prosinec 2007 @ 00:52:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | No jo! Ale to je něco jiného, to tady už bylo...
Zdalipak to co vidíš mezi nebem a zemí je taky k nalezení? :-)
O'Lynn |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 05. prosinec 2007 @ 19:26:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě bych chtěl reagovát na toto:
...A keďže je večný a vo večnosti čas minulý, prítomný, ani budúci neexistuje....
Gen. 1,31. ... Bůh viděl, že všechno co učinil, je velmi dobré.
Gen. 6,6 ...litovál, že na zemi učinil člověka
Dle tvé definice se obě tyto udalosti pro Boha staly v jeden okamžik. Myslím, že to je hodně podivné mít v jeden okamžík v mysli "udělal jsem to velmi dobře a litují toho, že jsem to udělal"
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Středa, 05. prosinec 2007 @ 20:22:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pre Boha sú obe tieto udalosti akoby jedným okamihom, ale my tu na zemi nie sme veční - žijeme v čase a Boh k nám v čase aj hovorí - zachytáva udalosti a vyjadruje sa k nim tak, ako sa diali.
V Gen 1:31 bolo stvorenie dokonalé, lebo bolo v súlade s Božou vôľou, potom nasledovala neposlušnosť voči Božiemu prikázaniu s poznaním trestu zaň (keďže človek bol stvorený na obraz Boží, bol slobodný... v rozhodnutiach, činoch, myslení - Boh nás nestvoril ako svoje klony, ale stvoril nás na svoj obraz...), vyhnanie z raja a pôsobilo už ovocie stromu poznania dobrého a zlého, to bolo jedom pre človeka a dôsledkom je konštatovanie v Gen 6:6 - pre nás, aby sme chápali prečo sa to stalo... nie ako dôkaz toho, že by Boh nevedel, koľko je 2+2. On vie všetko. Všetko predzvedel a ON SÁM SA ROZHODOL ZJAVIŤ NÁM SEBA SAMÉHO V DEJINÁCH STVORENIA. Boh s týmito výrokmi problém nemá, ani ja - sú problémom pre tých, čo sa potkýnajú a pitvú... a nevidia nádherný celok a BOŽIU VŠEMOHÚCNOSŤ v tom všetkom. Lebo boh tohto sveta oslepil ich zmysly a mnohí ani nechcú vidieť, ale v tom oslepení pitvú... a neuvidia, kým pitvať neprestanú a neprijmú VIEROU KRISTA a spoznajú, že aj oni sú VYVOLENÍ :o)
|
]
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 09:26:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zdravím tě, hned na začátek musím upozornit, že ti na otázku neodpovím, protože to neumím. Je vůbec k zamyšlení, zda ti na TVÉ otázky může dát odpověď někdo jiný, než TY.
Takže jenom za mou maličkost. Dovolím si své hledání odpovědi na tuto otázku shrnout do dvou bodů:
1. Potřebuje Bůh mé prosebné modlitby? - na to jsem si odpověděl, že NE, ale zdůvodnit bych to nemohl. Dokonce musím napsat, že v mém hledání Boha je tohle ještě otevřená kapitola (význam člověka ve stvoření).
2. Chce po mě Bůh prosebné modlitby - z Písma se dá doložit, že ANO, z osobního vztahu vím že ANO.
Jestli přijmu, že Bůh mé modlitby nepotřebuje, pak zbývá jako potřebný už jen druhý účastník modlitby - člověk. Tedy Bůh žádá mé modlitby ne proto, že je potřebuje, ale že jsou k užitku mě samému. V čem? Jednak mi pomáhají uvědomit se množství darů, které od Boha dostávám, dále přímluvné modlitby za druhé mi pomáhají vnímat potřeby druhých a učí mě vidět mé blízké jinak, než jen z mého úhlu pohledu, učí mě k lásce k nim. A pak také, což už tady zaznělo, přímluvná modlitba mě učí vidět a přijímat obdarování, které Bůh pro mě připravil. ( .....nakonec - jaký důvod potřebuje zamilovaný, aby plnil přání svého miláčka?)
Mimo téma. (K tvému nicku - nechci tě mít. Co bych s tebou, člověče, dělal?) Pokud jsem pochopil, nejsi věřící. Když jsem byl nevěřící já, měl jsem velmi podobné otázky či námitky (většinou ale pro mfě byli věřící, křesťani zvlášť, pěkní blbci, takže jsi na tom podstatně lépe než já). Když jsem na problematiku víry narazil blíž, byla to pro mě odpuzující směs názorů navzájem si odporujících, (někdy velmi tvrdě). Zúžil jsem si tedy problematiku na: Buď Bůh je, nebo není. (případně je, ale nestojí o mě, co je pro mě stejné, jako by nebyl). Začal jsem se stýkat s různými lidmi z různých církví, vedli bouřlivé debaty, ale nestálo to za nic. A protože jsem si chtěl tuto otázku už konečně vyřešit a přestat se náboženstvím zaobírat, řekl jsem: Nevěřím bože, že jsi, ale pokud jsi a máš ke mně nějaký vztah, chci tě poznat za každou cenu. No a to byla po všech těch dlouhých debatách první kloudná věta.
Jsem přesvědčen, že víra v Boha není výsledkem rozumového poznání. Přečetl jsem mnoho tvých diskuzí (mimochodem jsi velmi dobrý v argumentaci i kultuře projevu) s ostatními uživateli. Jako rétorická cvičení dobré, jako hledání odpovědi na otázku "Je Bůh?" je to slepá ulička. Protože - alespoň z mé zkušenosti - pokud to člověka opravdu zajímá, nezbude než se rozhodnout zkusit se s Ním setkat. |
Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 09:50:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky, Lewisi,
za tento tvůj komentář. Snad pomůže Nematemne konečně porozumět tomu, že svým rozumováním Boha nenajde a že tvá první "kloudná" věta - Nevěřím bože, že jsi, ale pokud jsi a máš ke mně nejaký vztah, chci tě poznat za každou cenu. - může být i pro něho způsobem, jak Boha najde. Odpovídá to i mé zkušenosti, kdy moje první "kloudná věta" zněla: Ježíši, jestli opravdu jsi, tak přijď do mého života a změň ho, jak o tom mluvil ten kluk na Můstku (ten kluk=mladík, kolem něhož jsem procházel, ani se nezastavil a na půl ucha zaslechl půl hodiny předtím kázat v Praze na Můstku). A Pán Ježíš přišel a můj život "změnil" tím, že mi dokázal svou lásku, dal se mi poznat a dal mi Sám sebe jako můj život, rozuměj věčný, který je zároveň životem Těla Kristova - Církve, kterou buduje, takže ji brány podsvětí nepřemohou. Amen.
SV
|
]
Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 10:38:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Tohle mě na Bohu fascinuje, když vidím, jak s námi bez rozdílu demoninací, nuancí výkladu Písma či stupně poznání jedná stejně. Kéž bychom Ho v tom dokázali následovat. |
]
Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 19:40:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano nejsem věřící, kdysi jsem však byl. Jak začaly pochybnosti o tom jestli je Bible Božím slovem, začaly i modlitby k Bohu o pochopení. Výsledkem je teď můj stav, nejsem věřící.
Nevěřím bože, že jsi, ale pokud jsi a máš ke mně nějaký vztah, chci tě poznat za každou cenu. Podobné modlitby vycházejí z mých úst i když jsem nevěřící i dnes. Jde mi o to, že se nechci stavět proti Bohu, který možná skutečně je, možná jen něco špatně chápu, možná jsem zatvrzelý, těžko říct. Jestli přijde odpověď, nevím, ale chci říct, že to, že nepřichází pro mne neznamená, že je to důkaz Jeho neexistence. V podobném duchu jsem odpověděl dnes i kristusovi. zároveň však nemíním slevit ze svých pochybnosti, zakrýt si oči před nimi a slepě se rozhodnout pro víru. Asi skutečně musí nastat stav kdy víra pro mne bude skutečně Božím darem, Jeho skutkem, pokud toto nenastane, může to být ze dvou důvodu. Buď Biblický Bůh není, anebo má zatvrzelost je tak velká, že toto jíž nemůže nastat i kdyby On byl. Toto však dost těžko posoudím.
|
]
Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 20:10:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Předem se omlouvám, pokud bude moje otázka indiskrétní, ale jak - či proč - jsi se stal věřícím?
|
]
Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 21:44:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Před uvěřením jsem o víře nepřemýšlel. Pote co uvěřil můj bratr dokonce jsem se tomu i vysmíval. Vycházelo to z mé povrchní znalosti křesťanství, které pro mne bylo pro babičky. Hodně jsem se však byl překvapen tím co mi bratr při setkání sdělil. Uvědomil jsem si, že zde nejde o nějaké zamrzlé obřady, odříkávaní růžence atd, ale o osobní vztah s Bohem, s kterým mohu mluvit, který mi naslouchá, který má o mně zájem. Vyšel jsem ven a volal k Němu. Byl jsem naplněn radosti. Když se na to teď zpětně dívám, nebyla to potřeba nějakého spasitele, ale existence Boha, která mě naplnila radosti a úžasem.
Boha a Ježíše jsem však neodděloval od sebe, uvěřil jsem na základě svědectví křesťana, bral jsem to, že tyto osoby patří k sobě. Po nějaké době jsem se dostal do křesťanského sboru, zdali to byl letniční či charismatický to je jedno. Byl jsem vyučován v Bibli, kterou jsem přijal jako Boží slovo. Hltal jsem každé slovo, chtěl jsem znát Boží vůli a chtěl podle Ní jednat. Řekl bych, že tady asi nastal zlom. Jíž jsem neměl své představy o Bohu, ale mé představy byly určovaný Bibli. Postupně u mne došlo k stavu, kdy Bible určovala můj život, ne Bůh v mém srdci. Poznání o Bohu a Jeho plánu se stvořením nemáme my jedinci zjevené od Boha, ale známe je z Bible. A vše co se tomuto poznání protiví je lež.
Studiem Bible jsem však narážel na podivnosti, ale tím, že jsem věřil, že Bible je inspirovaná Bohem jsem si před tím zakrýval oči. Pochybnosti jsem v sobě potlačoval, ale nešlo to donekonečna, poznal jsem, že nelze před tím utíkat, začal jsem o tom mluvit s Bohem, předložil jsem to starším sboru. Začal můj kritický přístup k Bibli, který postupně vedl k změně mého vztahu k Bibli. Mám dnes svou představu o Bohu, pokud nějaký je, ale myslím, že se hodně liší od té Biblické. Jinak bych k tomu přidal ještě jedno slovo "litera zabíjí, duch obživuje". Problém je, že ten můj duch se hodně liší od litery Bible.
No chtěl jsi, abych ti sdělil jak jsem se stál věřícím, máš to i s tím jak jsem se stál nekřesťanem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 22:09:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý příteli,
položím prostou otázku a prosím o jasnou odpověď. JSI ZNOVUZROZENÝ podle Jana 3:3, 5-8?
Na vysvětlenou jen doplním, že pokud ano, stal ses Božím dítětem navěky věků a nemůžeš se jím "odestát", tak jako moje děti nemohou říct (tak, aby to byla pravda), že nejsou už moje děti. To, jak žije lidské i Boží dítě dál, např. když odroste je jiná věc. Je mi 51 let, mému otci 76 a pořád jsem jeho synem. A pak jsem také jedním z mnoha Božích synů a nikdy se to nezmění, poněvadž mne Bůh znovu zplodil, jak o tom píše Petr ve svém 1. listu, 1. kapitole, ve 3. a 23. verši:
Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás podle svého velikého milosrdenství znovu zplodil k živé naději vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých, ...
Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží.
Děkuji za odpověď.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Sobota, 08. prosinec 2007 @ 07:46:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | JSI ZNOVUZROZENÝ?
Jako křesťan jsem byl přesvědčen, že jsem znovuzrozený. Těžko však říct z čeho mé přesvědčení pramenilo. Pravda, vírou v Boha jsem se hodně změnil, dá se říct stál jsem se jiným člověkem, v podstatě jsem k tomu nepotřebovál nějaké Biblické potvrzení, ale také jsem neuvažoval ve smyslu, že jsem se znovu narodil. Až po seznamení s Bibli jsem toto začal nazývat novým narozením. Teď si myslím, že k žádnému znovuzrození nedošlo a ve smyslu tvého přirovnání nedochází. Jak se potom stavíš k Žd 6,4-6 ?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Sobota, 08. prosinec 2007 @ 19:02:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
He 6,4-6: Neboť ty, kteří byli jednou osvíceni, okusili nebeského daru a stali se účastníky Ducha Svatého, 5okusili dobrého Božího slova i moci*nebo: sil / mocných věcí (ř. množ. č.) budoucího věku, 6a odpadli, je nemožné znovu obnovovat ku pokání, neboť si opět křižují Syna Božího a vystavují ho veřejnému posměchu.
Tady pisatel listu Hebreům říká, že pro člověka, který byl osvícen, okusil nebeský dar, dobré Boží slovo, Boží moc a přijal Ducha Svatého a pak odpadl, je nemožné činit pokání jako na začátku jakoby nikdy nebyl spasen, jakoby nikdy neuvěřil, protože by tím sám pro sebe "znovu křižoval" Syna Božího a tím Ho také znovu vystavil veřejnému posměchu - Pán Ježíš byl veřejně vystaven posměchu různých lidí, kteří se Mu, jak je psáno, skutečně posmívali. Ale je nemožné, aby křižováním a veřejným posměchem procházel znovu a znovu, kdykoli někdo odpadne. Stalo se to jednou provždy s věčnou platností a nebude a nemůže se to opakovat.
Takže pokud se tě tyto verše týkají, nemůžeš udělat to, co jsem ti nedávno napsal = znovu se obnovit k pokání, ale musíš se prostě vrátit k Pánu a činit jiné pokání - jako odpadlík, nikoliv jako nově uvěřivší.
SV |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Sobota, 08. prosinec 2007 @ 19:11:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bratříčku, jsi na Boží dlani stejně dnes jako ve dnech svého obrácení. To, že opouštíš své prvotní představy o Bohu, je přirozené. Stejně jako dítě, když dospívá, musí odložit, co bylo dětské. A tento proces nemusí být vždy příjemný.
Myslím, že sis sám odpověděl, proč se tvá víra dostala do krize. Máš-li dnes ještě nějakou představu o Bohu - zbav se jí. Každá představa, kterou si o Bohu vytvoříme, je vlastně karikatura. Pokud řeknu, že Bůh je dobrý a této své představě uvěřím, vytvářím si falešný obraz Boha. Jak by Bůh mohl být jen ve zlomku své podstaty postižitelný lidským chápáním. Proto si myslím, že mít představy o Bohu, i když zdrojem představ bude Bible, je .............nebiblické. Naopak, poznávat Boha znamená podle Bible - milovat. A Boží láska je vylita na zem skrze Ježíše Krista ( ..Neboť Bůh tak miloval svět....).
Omlouvám se, že jsem tě nazval nevěřícím. Možná jsi zmatený, zraněný, hledající.... To přece k životu z víry patří! Bůh tě miloval i jako hříšníka, jak by tě nemiloval nyní?
Neboj se, když se tvůj Bůj skryl a ty ho nevnímáš. I když se ti to nezdá, i to je jeho dar. Když dýcháme v Jeho přítomnosti, joj, to se nám žije lehce a krásně. Ale když se nám skryje, přichází tříbení , toho, co je ryzí.
Co se Bible týče - to, že je Bible inspirovaná Bohem neznamená, že Boha dokazuje. Pro průměrně vzdělaného ateistu, který si Bibli prostuduje, to bude maximálně nepřesná historická kniha, vnitřně nekonzistentní s mnoha vnitřními rozpory, v které jsou zakomponovány báje z různých kultur. Už to tady na Granu zaznělo mnohokrát, že Biblí je možné podepřít takřka jakékoliv tvrzení. Jak tedy může být Božím Slovem? Pro mě osobně je Božím Slovem Ježíš Kristus. Písmo se mi stává Božím Slovem, když mi ho Pán otevírá, když mi otevírá mysl k jeho chápání. Jinak hrozí záměna Božího slova za lidský výklad. Nic proti tomu, ale žít se z toho nedá.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Sobota, 08. prosinec 2007 @ 19:18:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | AMEN.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 09. prosinec 2007 @ 16:22:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Z mých příspěvku jsi zajisté pochopil, že já sám sebe beru jako nevěřícího, nekřesťana. Nevyznávám Krista jenž přišel v těle, nevěřím ve vzkříšení, takže tvá omluva není potřeba. Chápu tě, jestli to bereš jako kristus v jednom svém předešlém příspěvku, tak mě bereš jako bratra. Nechci ti však dělat klamné naděje. Nevidím zatím cestu jak bych se stál opět křesťanem. Snad je to Boží plán se mnou, abych se naučil žít z Ducha a ne tak jako předtím z litery a toto je příprava na setkání s Ním. Snad jen Boží zázrak se mnou pohne. Můj vztah k Bibli mi jaksi nedovoluje ani přijmout tu základní zvěst křesťanství o pádu člověka, o Boží záchraně, o Boží lásce. Tyto dvě věci od sebe neumím oddělit. Zvěst o Božím plánu s člověkem znám z Bible, vnitřně ji však necitim jako pravdivou. Nevím na jakém jiném základě, na jakém jiném sdělení bych tuto zvěst měl přijmout.
A představa o Bohu? Máš pravdu, vždy to bude jen karikatura. Má představa o Bohu není něco zakonzervované, něco o co pečují a chráním si. Odráží můj momentální stav mého poznání a to se mění, vyvíjí. Cítím, že vzdát se své představy o Něm, je něco jako čekat na Něj s přáním "jestli jsi, přijď" a věřím, že pro toto jsem otevřený.
...Možná jsi zmatený, zraněný, hledající....
Zmatený - Myslím, že ani ne, není to zmatenost psa, který hledá domov, spíš cesta poutníka, který poznává krajinu a možná najde domov.
Zraněný - Určitě ne, necítím žádnou zášť vůči křesťanům. Necítím žádnou zášť ani vůči Bohu, nemám proč. Pokud On není, komu co vyčítat, pokud je, zajisté je jeho plán se stvořením výborný.
Hledající - Ano to jsem, ale necítím to jako hledaní Boha, spasitele spíš hledání pravdy, v které se Bůh možná objeví a možná ne.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Neděle, 09. prosinec 2007 @ 19:27:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | .....Zvěst o Božím plánu s člověkem znám z Bible..........
To by mě docela zajímalo, jaké je (bylo) v tomhle tvé učení? Ne, nechci tě "lustrovat či křesťansky psychoanalyzovat, jen by mě to zajímalo. A když už jsem zvědavý, zeptám se: se svou církví jsi přerušil vztahy nebo jsi v ní zůstal? Jak přijali tvou proměnu z perspektivního křesťana na hledajícího nevěřícího? (Ty tituly prosím ber s nadsázkou jako já.)
Když jsem před pár dny na Grano zavítal, přečetl jsem si pár tvých diskuzí nad Písmem. Uvědomil jsem si na nich, jak snadno zapomeneme, že naše víra stojí na zjevené pravdě, ne na napsané pravdě. Když jsem se obrátil k Bohu, zasáhla mě jeho výzva" Hledejte mou tvář". Vlastně od té doby nedělám nic jiného. Mám vždycky pocit, že Pravda je v Bibli mimo slova, vlastně i mimo obsah. Jako když se snažím najít na mapě neznámý cíl pomocí různých, na první pohled nesourodých bodů. Mám slova z Písma, která jsou ve mě vryta a já jim stále nerozumím. A vím, že dokud je nepochopím, nemohu dál.
..Pro dnešek končím, moje žena mě chce vystřídat u klávesnice......
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Neděle, 09. prosinec 2007 @ 20:50:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Základní poselství Bible, aspoň jak tomu rozumím já:
Bůh stvořil zemi. Na ni člověka se svobodnou vůli. Člověk však padl. Odsoudil se k smrti, oddělenosti od Boha. Jelikož Bůh člověka miluje, nabídl mu spásu. Poslal svého Syna, ten zemřel za naše hříchy. Byl vzkříšen. Ten kdo v Něj věří, má odpuštěný hříchy, stává se Božím dítětem, má věčný život s Bohem, ten kdo neuvěří hyne ve své hříšné přirozenosti vzdálen od Boha. Po posledním soudu končí v ohnivém jezeře.
Se svou církvi jsem přerušil kontakty. A jak přijali mou proměnu? Když jsem se staršíma začal mluvit o svých názorech, postupně vznikl chlad mezi námi. Došlo to k tomu, že mi zakázali mluvit ve shromáždění, byl jsem napominan, že mluvím bludy. Chodit jsem tam přestal i proto, že mne křesťanské učení jíž neoslovovalo. S některými členy jsem se vídal i později a když jsem se potkal se staršími, myslím, že naše setkání bylo v pohodě.
....naše víra stojí na zjevené pravdě, ne na napsané pravdě.....
Ano, k tomu se vztahuje můj předešly příspěvek. Mi nebyla zjevená pravda o Ježíši. To co o Něm vím, co vím o Božím plánu mám z napsané pravdy. Proto se ptám "na jakém zakladě mám postavit svou víru v Ježíše?".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Pondělí, 10. prosinec 2007 @ 10:18:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jdeš přímo k jádru věci. Na jakém základě je možné postavit víru v Ježíše Krista? Na základě poznané pravdy o sobě a Bohu. Záchranu (spasení) potřebuje ten, kdo je ztracen. Kdo nesténá a nehyne pod svým hříchem nepotřebuje Spasitele!
Co se týká víry, vybaví se mi slova "Obraťte se a věřte evangeliu". Tedy výzva pro ty, kteří se cítí ztraceni a odděleni od Boha pro své hříchy.
Ce je to ale obrácení? Změna názorů? Změna obyčejů a zvyků, nějaká nová nauka?
Ježíš řekl Petrovi před svým zatčením "...A ty, až se jednou obrátíš, posiluj své bratry." Když mi tohle dal před lety Bůh na srdce, byl jsem jak opařený. Co měl Petr sakra ještě udělat? Vždyť opustil rodinu, snášel všechna příkoří a strázně cest, opustil pro Ježíše vše. Byl svědkem zázraků, dokonce Ježíšovou mocí spolu s ostatními apoštoly zakusili moc při vyhánění nečistých duchů. Byl odhodlán jít pro Ježíše i na smrt. A teď mu (a mě) Pán řekne ......ty, až se jednou obrátíš......
Co je to obrácení, o kterém Ježíš mluví? Kdy se Petr obrátil?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Pondělí, 10. prosinec 2007 @ 19:35:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ....Kdo nesténá a nehyne pod svým hříchem nepotřebuje Spasitele....
Myslím, že v tomto máš pravdu, když to vezmu jako motivaci k hledání cesty z bídy ven. Člověk zpravidla vola k Bohu nejvíce když je na dně.
...Kdy se Petr obrátil?....
Myslím, že to bylo v okamžiku po třetím zakokrhání, aspoň to tak cítim, když se vžiju do něj. On, který slibovál Ježíši, že pro Něj pujde na smrt, ze strachu o svůj život Ježíše zapřel. A pak, kdy si vzpoměl na Panová slova si to uvědomil.
...Co je to obrácení, o kterém Ježíš mluví?...
Myslím, že je to okamžik kdy člověk je na dně, kdy jíž nemůže jít dál, kdy pomuže asi jen jediné, obratit se k Bohu a prosit Jej o pomoc.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Úterý, 11. prosinec 2007 @ 20:27:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlasím s tebou - i nesouhlasím. Nesouhlasím vlastně není to správné slovo, nenapadá mě jiné.
Souhlasím s tebou v rovině rozumu - když zakokrhal kohout , Petr si prožil Pravdu o sobě, ten vyvolený z vyvolených.
V písmu se nepíše, že si to uvědomil. V písmu je, že vyšel ven a hořce se rozplakal.
To je právě rozdíl mezi poznáním víry a prožitkem víry.
To platí i o druhé otázce. To, že když je člověk na dně, tak volá o pomoc, je pravda. A když mu je pomoženo, vrací se "na hladinu", tam, kde byl před tím. Ale Petr na tom dně umřel.
Víra, o které mluví Ježíš Kristu je velmi odlišná od toho, co za víru považujeme my. Jsem rád, že ti lidské chápání víry nestačí a věř, že Bůh nenechá své děti dlouho čekat, když ho o víru prosí.
Hezký večer |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Kristus v Neděle, 09. prosinec 2007 @ 20:44:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tvůj stav mi připomíná můj stav zhruba 3/4 roku až rok poté, co jsem uvěřil. Ačkoli jsem věděl, Komu jsem uvěřil, znal jsem projevy Boží moci, najednou jsem ztratil jistotu, naději, přestal jsem chodit pravidelně na shromáždění a začal se zabývat jinými "cestami" k Bohu. Když se mě kolegyně v té době zeptala, jestli jsem křesťan, řekl jsem jí, že nejsem křesťan, ale hledající. Nebyl jsem však schopen říct, Koho nebo co hledám. Nebýt Pána Ježíše Krista, který se mě ujal, zjevil mi Pravdu=skutečnost o Sobě, o Církvi a díky tomu mi ukázal směr a začal vést můj život podle Boží vůle, dal mu smysl a naplnil mě Sám sebou, nevím, jak by to všechno dopadlo a kde bych dnes byl. A mimochodem na to nechci ani pomyslet. Tož tak.
Tys to možná s Pánem vzdal, ale On to nevzdal s tebou; jestli u tebe došlo k tomu, že tě Otec přitrhl k Ježíši, pak má za tebe vůči Otci zodpovědnost a prostě tě nenechá. Však uvidíš - uvidíme, co se bude dít - co Pán bude dělat. Jsem také zvědavý, i když trochu jiným způsobem než Lewis.
SV
|
]
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Pátek, 07. prosinec 2007 @ 09:48:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zdravím tě, hned na začátek musím upozornit, že ti na otázku neodpovím, protože to neumím. Je vůbec k zamyšlení, zda ti na TVÉ otázky může dát odpověď někdo jiný, než TY.
Takže jenom za mou maličkost. Dovolím si své hledání odpovědi na tuto otázku shrnout do dvou bodů:
1. Potřebuje Bůh mé prosebné modlitby? - na to jsem si odpověděl, že NE, ale zdůvodnit bych to nemohl. Dokonce musím napsat, že v mém hledání Boha je tohle ještě otevřená kapitola (význam člověka ve stvoření).
2. Chce po mě Bůh prosebné modlitby - z Písma se dá doložit, že ANO, z osobního vztahu vím že ANO.
Jestli přijmu, že Bůh mé modlitby nepotřebuje, pak zbývá jako potřebný už jen druhý účastník modlitby - člověk. Tedy Bůh žádá mé modlitby ne proto, že je potřebuje, ale že jsou k užitku mě samému. V čem? Jednak mi pomáhají uvědomit se množství darů, které od Boha dostávám, dále přímluvné modlitby za druhé mi pomáhají vnímat potřeby druhých a učí mě vidět mé blízké jinak, než jen z mého úhlu pohledu, učí mě k lásce k nim. A pak také, což už tady zaznělo, přímluvná modlitba mě učí vidět a přijímat obdarování, které Bůh pro mě připravil. ( .....nakonec - jaký důvod potřebuje zamilovaný, aby plnil přání svého miláčka?)
Mimo téma. (K tvému nicku - nechci tě mít. Co bych s tebou, člověče, dělal?) Pokud jsem pochopil, nejsi věřící (nebo se za něj nepovažuješ). Když jsem byl nevěřící já, měl jsem velmi podobné otázky či námitky (většinou ale pro mfě byli věřící, křesťani zvlášť, pěkní blbci, takže jsi na tom podstatně lépe než já). Když jsem na problematiku víry narazil blíž, byla to pro mě odpuzující směs názorů navzájem si odporujících, (někdy velmi tvrdě). Zúžil jsem si tedy problematiku na: Buď Bůh je, nebo není. (případně je, ale nestojí o mě, co je pro mě stejné, jako by nebyl). Začal jsem se stýkat s různými lidmi z různých církví, vedli bouřlivé debaty, ale nestálo to za nic. A protože jsem si chtěl tuto otázku už konečně vyřešit a přestat se náboženstvím zaobírat, řekl jsem: Nevěřím bože, že jsi, ale pokud jsi a máš ke mně nějaký vztah, chci tě poznat za každou cenu. No a to byla po všech těch dlouhých debatách první kloudná věta.
Jsem přesvědčen, že víra v Boha není výsledkem rozumového poznání. Přečetl jsem mnoho tvých diskuzí (mimochodem jsi velmi dobrý v argumentaci i kultuře projevu) s ostatními uživateli. Jako rétorická cvičení dobré, jako hledání odpovědi na otázku "Je Bůh?" je to slepá ulička. Protože - alespoň z mé zkušenosti - pokud to člověka opravdu zajímá, nezbude než se rozhodnout zkusit se s Ním setkat. |
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Úterý, 11. prosinec 2007 @ 17:46:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Tady se mísí více vlivů : Bůh prosazuje svou vůli při nás s ohledem na náš vztah s Ním. Někdy nasadí laťku do určité výšky a čeká, jak já budu toužit, aby vyslyšel prosby. Kdy jí přeskočím a zda vůbec pak záleží na mé vytvalosti, tužbě apod. Vždy to musí být Jeho vůle. Je to jako u otce a syna. Když bude syn celý den škemrat o něco tak se může stát, že otec změní původní rozhodnutí a dá. Někdy žádné prošení nepomůže, protože otec ví, že to není pro syna dobré. Tak je to i mezi Bohem a člověkem. Protože je Bůh věčný, vidí výsledek. Ale chápání Boha TADY A TEĎ z mé strany takové není, protože já ho neznám ( ten výsledek, to konečné Boží rozhodnutí v mé časové ose) a tudíž mám pořád prostor prosit - buď Boha udolám svou touhou a vytrvalostí a/nebo se to nepodaří a pak se s tím musím smířit a říci si, že na otázku PROČ dostanu odpověď až v nebi. Kdyby křesťané znali vlastnosti Boha, které nám o sobě odkrývá v Písmech, tak by se nám takové otázky přestaly honit hlavou |
|
|
Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: lewis v Pátek, 08. srpen 2008 @ 13:15:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Určitě nevyslyší člověka, pokud lidská prosba nebude v souladu s Jeho vůli, protože kdyby konal dle přání člověka, byl by Bůh jen poskok. A tady se dostávám k jádru problému. V podstatě mi z tohoto vyplývá, že prosebná modlitba je nesmysl, dle mého znevážení Boha. Protože když prosím, vyjadřují tím, že vlastně nevěřím Bohu, tomu, že se o mne, o mé blízké, o svět stará jak nejlíp umí.
Naopak, když prosím, vyjadřuji tím, že plně věřím Bohu a nabízím se, aby se i skrze mě staral o svět jak nejlíp umí. Protože přímluvná modlitba je nejen volání o pomoc (máš pravdu že Bůh naši situaci zná), ale deklarace naší víry, že my uznáváme potřebu této pomoci a očekáváme ji od Boha. Mimoto modlitba není jen prosba o Boží čin, je činem (skutkem) sama o sobě. Prosebná modlitba je duchovním činem připodobnitelný v tělesné rovině k fyzickému skutku pomoci.
U proroka Ezechiela se často používá slovní spojení :"stalo se slovo Hospodinovo ke ......"
Myslím, že i přímluvnou modlitbou se Hospodinovo slovo "stává" k nám.
|
Re: Re: Dilema prosebné modlitby. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Sobota, 09. srpen 2008 @ 19:40:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nevím jestli se člověk časem mění, možná bych v minulosti měl nějaké námitky vůči tomu cos napsal, ale abych řekl pravdu teď bych s tebou i souhlasil. Jde o úhel pohledu. Tak jak jsi to napsal tak nějak cítím, že nemám námitek. Řekl bych, že to pěkně doplňuje to, co napsal Aviaf v prvním komentáři.
|
]
|
|
|
|
