Co znamená probuzení z křesťanského hlediska? Probuzení je, když lidé prohlédnou z temnoty, když lidé prohlédnou ze svých hříchů. Když lidé prohlédnou z klamu. Když si uvědomí svoji hříšnost, když si uvědomí svoji omylnost. Když uvidí svůj vlastní hřích, kde zhřešili a kde učinili chybu.

  A čí, koho je toto práce? Je to jistě práce Ducha Svatého. Pán jistě pracuje na tom, aby se Jeho lid probudil, aby otevřel oči. Nakolik vidíme a prohlédáme z této temnoty, kam jsme jistě všichni nebo převážná většina z nás, jako i první lidé, padli. To záleží především na Boží milosti. Pokud se na této cestě sami nezastavíme, nebo pokud se nenecháme opět oklamat nástrahami tohoto světa a ďábla, pak dojdeme na místo, kde přebývá On sám. Vejdeme do Božího odpočinutí. Tam nalezneme vše svaté a vzácné to, po čem jsme v životě toužili a co jsme hledali. Dojdeme naplnění i uzdravení v Jeho přítomnosti.

  Zde v tomto světě prožíváme trápení a bolest, protože zde působí hřích a ďábel, moc zla. Avšak Ježíš Kristus je Ten, kdo zvítězil a stále vítězí! On nás zachraňuje a vytrhuje z temnoty a od hříchu. Vydáme-li se špatnou cestou, Jeho rmoutíme, pustíme-li se Ho, jdeme opět do temnoty. Sejdeme-li z cesty, jsme mimo cestu. Jsme v Něm učiněni jako jedno tělo, potřebujeme se také i navzájem. I ten nejmenší, mezi námi, může mít něco, co mně osobně chybí. Chybí-li mi něco, nejsem úplný. Nejsem celý. Chybí-li mi jediný kamínek, pak stavba není celá. Je-li zde díra, prázdné místo, může sem temnota. Nese-li mi můj bratr něco od Pána a já jej odmítnu, odmítl jsem také i Pána. Varoval-li mne můj bratr, před něčím, co není od Boha, pak škodím především sám sobě. Bojím se hřešit, ale někdo jiný se toho nebojí. Někdo raději vyhodí kamínek ze stavby, než aby se sám napravil. Co učiní Pán domu, uvidí-li dělníky, kteří odstraňují kameny ze stavby Jeho domu?