poslal Nepřihlášený The New York Times ohlásil na titulní straně 21. září 2008: Konec
deregulace. Newsweek o pár dní později začal hovořit o XXI. století
jako o postamerickém století a Der Spiegel konstatuje, že svět stojí
před novým pořádkem.
Již před více než sto lety platilo heslo: Banky jsou
mocnější než kostely. Napsal to německý sociolog Georg Simmel a jiní
dodávali: Peníze jsou novým Bohem našeho věku. Dlouho také platilo
staré pravidlo, že ukládáte-li peníze do banky, zmnožujete je. Číňané
jako velmi disciplinovaný národ dodnes ukládají do bank v průměru 40
procent svých příjmů. Pragmatici se chovají opatrněji: šetří a zároveň
si půjčují. Pak ale existuje velmi početná skupina těch, kteří propadli
novému náboženství či sektě, která uznává jen „tady a teď“ a je pro ni
typická bezstarostnost. Zítra je pro ně daleko. V takové společnosti je
možné snadno půjčovat peníze, které ani nemáte. Takové peníze si
obstaráte od někoho třetího, který slíbil, že si je půjčí u někoho
čtvrtého. V takovém řetězci, napsal Gabor Steingart, se přání v mysli
lidí stává skutečností.
To zapříčinilo, že na trhu existovalo víc přání než peněz a taková
situace nemohla dlouho vydržet. Problém byl v tom, že šlo o
kapitalismus bez kapitálu, a takový model - jak známo - nikdy nemůže
fungovat: „Na tom se shodl starý Bůh s křížem v ruce s novým Bohem,
který má dolar v oku, napsal Der Spiegel“ A to byl hlavní důvod, proč
přišel velký třesk: tři z každých pěti amerických bank ztratily
samostatnost a ostatní vyhlásily krach. Dvě banky, které obchodovaly s
nemovitostmi a jedna zajišťovna spadly pod státní správu.
Vzniklo to tak, že miliardy dolarů se půjčily lidem, kteří je nemohli
splácet, aby si koupili byty a domy, které ovšem neměly ani takovou
cenu, za kterou byly prodávány. Tomuto kšeftu se ve Spojených státech
mezi bankéři přezdívá Nina. No income, no asset, žádný příjem, žádný
majetek.
Díky Nině ale ceny nemovitostí od roku 2000 do roku 2006 v USA stouply
o 70 procent. Ceny domů narůstaly, jak narůstalo riziko. Z minusu se
stával plus jen v bankovní bilanci. Když to vycházelo, říkalo se o
takových bankách, že jsou schopné, dnes se o stejných bankách hovoří
jako o neodpovědných domech.
Co učinil americký ministr financí (sám bývalý bankéř) Henry Paulson?
Dle expertů chce naplnit prázdnou kasu, uzavřít další velké kredity a
dodává: „Nenávidím to, co dělám, ale toto řešení je lepší než všechny
další alternativy.“
Ti, co tomuto řešení ostře oponují, tvrdí, že za tímto krokem je stejné
krátkodobé uvažování, jako za tím, co krizi způsobilo, a proto nemůže
dlouhodobě pomoci. Pan Steingart dokonce napsal, že se požár hasí
hořlavinou. Ekonomické selhání podle něj díky politickým krokům nebude
zmenšeno, ale posíleno. Nedošlo tedy zatím ke skutečné krizi, ale
taková krize se teprve připravuje, tvrdí oponenti. Američtí komentátoři
říkají: Dějiny těchto dnů jsou dějinami předem vyhlášené smrti. Amerika
prodala svou budoucnost.
Otázka je komu? Odpověď nalezneme při bližším zkoumání u plátců dluhů:
Účet za naftu zaplatila za Spojené státy ve výši 500 miliard Čína, a to
byl taky důvod, proč George W. Bush zavolal jako prvnímu ze
zahraničních státníků o záchranném balíčku Hu-Jintaovi, čínskému
prezidentovi.
Filozofové či sociologové tvrdí, že z krize se naše civilizace může
dostat jen tehdy, když znovu a nově bude definovat vztah mezi
hospodářstvím a skutečnými hodnotami. A pesimisté dodávají: Dnešní
Amerika je moc americká, než aby situaci přežila.
Jestli je to pravda, nevím, nejsem ekonom, ale protože je situace vážná, pokusil jsem se podívat na to, co o tom soudí jiní.
Karel Hvížďala
novinář a spisovatel,
narozen v roce 1941
v letech 1966-70 v Mladém světě, 1971-77 v nakladatelství Albatros a pak až do roku 1990 na volné noze.
V letech 1978–89 v exilu v Německu. 1990-1992 šéfreportér a předseda
představenstva vydavatele Mladé fronty Dnes, 1993-1998 spoluzakladatel
a šéfredaktor časopisu Týden. Nyní opět na volné noze.
Autor přes dvaceti knih rozhovorů, pěti próz, řady rozhlasových her, dvou knih o médiích a nyní připravuje k vydání knihu esejů.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php
