poslal karels Začnu jedním podobenstvím, které mi přišlo na mysl. Představte si cyklistu. Na kolech snad umí dneska jezdit každý, rovněž cena jízdního kola je dostupná. Tenhle cyklista je nadšencem do cyklistiky. Nejenomže umí jezdit na kole, ale ovládá teoreticky všechna možná pravidla silničního provozu. Ve volných chvílích si listuje v časopisech, kde se zaujetím sleduje trend ve vývoji jízdních kol. Stejně tak má náš cyklista zvládnutou nejnovější módu a módní novinky z oděvní oblasti věnované cyklistice.
Nicméně když si náš cyklista vyjede v neděli dopoledne na cyklistický výlet, co se kupodivu stane? Támhle projede na červenou, tu omylem srazí jiného cyklistu ze silnice, a aby tomu všemu nebyl konec, nakonec se náš cyklista pohádá s jinými cyklisty, že on musí být uznalým účastníkem silničního provozu, protože zná detailní složení kovového rámu kola...
Cyklistu přeci nedělá cyklistou jeho znalost, teoretická znalost z cyklistiky, ale to, že jede. Může se stát, že ho předjede jiný cyklista (na kole značky Ukrajina), který o bicyklech neví vůbec nic, pouze to – že nasedneš a jedeš.
Já jsem takový cyklista. Křesťanství není to, co o něm víte, ale jak praktikujete svou víru. No jo, úžasné, když se mi dostala do rukou kniha – „Biblical hapax legomena in the light of Akkadian and Ugaritic“ Domnívám se, že ji četlo jenom málo lidí. Jeden z výkladu zmíněné knihy jsem užil jako námět svého článku. [1]
Avšak tohle vůbec nemění nic na faktu, že křesťanství je o praxi. Praxe, tím míním praktické skutky každodenního chození s Pánem Ježíšem. Každodenním chozením myslím, normální čtení Bible, bez hledání nějakých složitých souvislostí, pravidelná modlitba za situace (nejenom před jídlem), s kterými jsme dennodenně konfrontováni. Návštěva nedělního křesťanského shromáždění. Praktická pomoc a ochota vůči svým bližním. Tohle všechno je obsaženo ve zmíněném slově „praxe.“
Takže, nic neznamená, respektive má svoje konkrétní místo, mít jistou znalost hebrejštiny a kdoví čeho dalšího, co bych ještě snad nastudoval, pokud se mé znalosti nepromítnou do praktického křesťanství. Mnohem důležitější je praxe, nad jakoukoliv teoretickou znalost. [2]
Snad jsem to podal srozumitelně, vážení čtenáři.
poznámky:
