Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 421 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

Dzehenuti

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116475600
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Osobní vyznání - Večeře Páně
Vloženo Čtvrtek, 01. leden 2009 @ 20:07:51 CET Vložil: Olda

O Bibli poslal demagog

Předkládám své osobní vyznání ohledně Večeře Páně. Předkládám ji ne jako neměnná dogma, která zastávám, ale jako podklad pro hlubší diskuzi, pro možné sbližování a vzájemné poznání.

Osobně věřím a vyznávám, že:

1) Ježíš Kristus zemřel na Golgotě, zemřel jenom jednou, zemřel, abychom mymohli žít, obětoval se za náš hřích a za naši vinu, uhradil náš dluh, zničil náš dlužní úpis.

2) Ježíš ustanovil Poslední večeři, aby zpřítomnil Svou Smrt učedníkům

3) K Večeři Páně věřící přistupuje po smíření s lidmi, s pokorným srdcem pokání, s vědomím vlastních vin a Božího odpuštění zaplacaného skrze Obět Syna.

4) Při Večeři Páně se přijímaný Chléb zázračně Boží Mocí mění ve realné skutečné Tělo Ježíše Krista, které se právě teď na Golgotě láme a přijímané Víno se zázračně Boží mocí mění ve realnou a skutečnou Krev Kristovu, která se na právě ted Golgotě prolévá...

5) Zázrak uvedený v bodě čtyři se uskutečňuje v okamžiku, kdy kazatel - farář - pověřený Duchem Svatým skrze Církev prohlásí přijímaný chléb zaTělo Páně a přijímané víno za Krev Páně.

6) Zázrak uvedený v bodě čtyři se uskutečňuje Boží Mocí skrze Boží Milost a přijímá se vírou věřícího v Ježíše Krista jako Pána a Spasitele, který přistupuje k poslední večeři, a nezávisí na víře kazatele - faráře -.

7) Je jen Jedinný Chléb, společný všem křesťanům všech věků, všichni křesťané společně při Večeři Páně stolují, skrze věky.

8) Kristova smrt, ač se odehrála v historické době, je nad časová a jde skrze věky. Zpřítomňuje se při Bohoslužbě. Ale není to tak, že by se Smrt Krista zpřítomňovala do doby Bohoslužby, doba Bohoslužby se zpřítomňuje do času Golgoty.

9) Při Večeři Páně skrze Boží Milost uskutečňovánou Boží Mocí přistupujume k oběti Ježíše Krista za naše hříchy, přinášíme ji, neboť nám byla Milostí Boží darována. Naplňuje se Nová i Stará Smlouva. Naplňuje se i křest, při kterém jsme umřeli spolu sKristem a budeme vzkříšeni stejně jako byl vzkříšen Kristus.  

10) Večeří  Páně zvěstujeme Smrt Páně, dokud On nepřijde.

"Osobní vyznání - Večeře Páně" | Přihlásit/Vytvořit účet | 226 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Čtvrtek, 01. leden 2009 @ 22:05:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Demagogu,

já jsem myslela, že jsi protestant, ale vidím, že podle bodu 4, 5, 6 a 10 se hlásíš ke katolíkům. Tohle téma se tady ale probíralo poměrně nedávno, nevím, jestli se k němu nějaká diskuse rozproudí.

Irena




Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pátek, 02. leden 2009 @ 04:47:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Demagog, gratulujem. Myslím, že si to pekne zhrnul. Som prekvapený, ako sme si vlastne v chápaní Eucharistie blízky. Je to tu najlepšie vyjadrenie, aké som čítal od nekatolíka. My sa naozaj líšime len v používaní inej terminológie ohľadom vyjadrenia tohto tajomstva. A niet ani čudo, lebo akokoľvek, jeto tajomstvo, že aj po 2000 rokoch môžeme cez tento osobitný obrad, ak sa ho zúčastníme s vierou, byť prítomný tajomným /sviatostným/ spôsobom presne na tom, na čom sa zúčastnili kresťania, ktorí prežívali obetu Krista na kríži.
.
Náš pojem transsubstanciácia nie je nič iné, iba "terminus technicus", ktorým sa vyjadruje skutočnosť, že z chleba a vína sa po slovách kňaza stáva telo a krv Krista. Slová "telo a krv" v kontexte Biblie však znamenajú "človek sám", podobne ako keď Kristus povedal Petrovi: "Telo a krv ti to nezjavili...", teda "ty sám si na to neprišiel"... Kristus je prítomný v chlebe a víne teda celý a živý, a nie mŕtvy... Teda nie iba akoby pod spôsobom chleba je "len telo", a pod spôsobom vína je  "len krv". To by bolo akoby mŕtvola. Kristus je tu živý, účinne pôsobiaci duchovný pokrm a duchovný nápoj, ale len pre toho, kto sa tomuto tajomstvu otvára s vierou a láskou, a nakoľko sa otvára... Teda nestačí automatická, bezduchá, mechanická prítomnosť. To by bola mágia... Čiže, ak človek naozaj je v stave ťažkého hriechu, z ktorého sa nekajal, a príjíma Telo a krv Pána, prijíma ho nehodne a podľa apoštola pavla "je a pije si svoje odsúdenie". My to nazývame svätokrádež.
.
Ešte dve veci máme v KC odlišné: 1. My veríme, že ak Kristus prijal na základe slov "Toto je moje telo... toto je moja krv...", ktoré pri Eucharistickej slávnosti /omši/ vyslovil kňaz v mene Kristovom nad chlebom a vínom, ak teda prijal na seba spôsoby chleba a vína, On zostáva v týchto spôsoboch. Preto ich my po skončení omše odkladáme do tzv. svätostánku, odkiaľ ich môžeme napr. vziať a odniesť chorým domov. Napr. iste poznáte aj príbeh chlapca Tarzícia, jedného chlapca z prvých čias kresťanstva, mučeníka, ktorého zabili jeho spolužiaci, pretože si nejako všimli, že čosi ukrýva a im nechcel im to odovzdať, a to bol práve eucharistický Kristus, ktorého niesol chlapec pod spôsobom chleba svojmu kresťanskému priateľovi, ktorý sa nemohol zúčastniť na ich spoločnej eucharistii. Práve pre túto vieru, že Kristus je prítomný osobitne pod spôsobom chleba vo svätostávku v našich chrámoch, my katolíci sa pri príchode do nášho kostola klaniame Kristovi, prítomnému vo sviatosti Eucharistie/Pripomínam, že klaňanie je uznanie Božej zvrchovanosti, čo je úkon duchovný, a nemusí sa prejaviť aj pokľaknutím. Ale spravidla sa pokľaknutím vyjadruje, a je to primerané. Ale kľačanie, pokľaknutie nemusí byť vždy klaňaním, pretože v niektorých orientálnych kultúrach to je jednoducho vžitá forma prejavenia úcty človeku, určitý druh pozdravu.../

2.My v KC veríme, že pre skutočné sprítomnenie obety Pána Ježiša v Eucharistii je potrebné prítomnosť vysväteného služobníka Božieho, kňaza, ktorý túto moc dostal od Pána cez apoštolov na základe apoštolskej postupnosti. To preto, lebo slová "Toto robte na moju pamiatku"  povedal Pán iba vo Večeradle, a iba apoštolom, a nie zástupom jeho učeníkov. V časoch apoštolov to konali preto len apoštoli, prípadne tí, ktorých oni poverili /napr. Tomotej, Titus a i./ A v prvých storočiach v poapoštolskej dobe službu Eucharistie vykonával spravidla len biskup /episkopos/ a až neskôr poveril konaním Eucharistie kňazov, ako svojich pomocníkov. Bez prítomnosti biskupa, alebo právoplatne vysväteného kňaza eucharistia nie je platná. To je naša stará viera katolíkov, či taktiež pravoslávnych, prípadne aj ostatných starých východných cirkví...
.







Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 02. leden 2009 @ 08:50:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě bych zmínil důvod, pro který to Kristus ustanovil právě tak.
Nejedná se zde o znovuobětování Krista, jak nám někteří podsouvají, ale o zpřítomnění jedné a té samé oběti.

Křesťan, který má účast na těle a krvi Krista, má účast na jeho utrpení, smrti a bude mít účast i na jeho zmrtvýchvstání.


My často zapomínáme, že člověk není jen duch. I naše těla budou mít podíl na vzkříšení, úplný člověk je jen v těle.


(1 K 6,20)
Anebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha Svatého ve vás, kterého máte od Boha, a nejste sami svoji?
Byli jste přece koupeni za velikou cenu. Oslavujte tedy Boha svým tělem i svým duchem, což obojí je Boží.


Přijímáním Kristova skutečného těla oslavujeme Boha svým tělem i svým duchem. Ti, kteří přijímají jen "symbol," jsou o tento rozměr ochuzeni. Neposvěcují svá těla, neoslavují Boha svým tělem.





Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pátek, 02. leden 2009 @ 09:04:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Demagogu.

  Napsal jsi článek, který je mixem křesťanského učení a učení ustanoveného v ŘKC na začátku minulého tisiciletí. Řekl bych, že katolíky s protestanty moc nespojí, ale jsem zvědavý.

  Protestanté většinou na ty lidské logické konstrukce o proměňování a zpřítomňování nejsou, přes katolíky neprojde to, že bys chtěl právoplatně provádět eucharistii bez lidí se zázračnou mocí k proměňování, navíc bys chtěl přesouval lidi do doby Krista, když se pro katolíky přesouvá oběť do dnešní doby. Katolík ze svého učení neustoupí a křesťané těžko přijmou logické konstrukce vybudované "nad biblí".


  V bibli není mnoho věcí nazývaných slovem "marný". Kromě víry bez skutků či víry bez vzkříšení jsou to marné hádky.

  Dejte si pozor, aby vás někdo neunesl filosofií a marným klamem založeným na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu.

a jinde:

  Pošetilým hádkám, vykládání rodokmenů, svárům a zákonickým sporům se pak vyhýbej, neboť jsou neplodné a marné.


  Obávám se, že tahle diskuze bude patřit do těchto kategorií (kam už dlouhá staletí patří) jako některé jiné tady.



Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pátek, 02. leden 2009 @ 10:14:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Prosim oko (specielně) a Irenu, aby nepodrejvali snahy vo opětovný sblížení uměle odcizenejch křesťanskejch entit, ale aby se snažili ještě víc vo jednotu a harmonii.



Symbolická večeře... (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Pátek, 02. leden 2009 @ 19:40:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Byl jednou jeden mocný král a ten si pozval Pastýře, Gregora a Irenu na večeři. Seděli společně za stolem a onen král pronesl: "Teď Vás obdaruji tím nejvzácnějším jídlem, co mám v kuchyni: Přineste kaviár z té nejvzdálenější země." I přišli sloužící a přinesli suchej kousek starého chleba. Král povstal, ukázal na něj a vykřikl: "Toto je kaviár z té nejvzdálenější země, jezte jej, na znamení našeho přátelství." Pak král pronesl: "Teď vám přinesu nejdražší víno, co mám ve sklepích, z toho nejlepšího ročníků z před mnoha desítkami let..." Zavolal na sloužící a ti přinesli starou plechovku plnou vody. Král na ní ukázal a vykřikl: "Toto je láhev drahého vína, kterou pro vás otvírám, připijme na vaše zdraví..." Tu Pastýř vstoupne a zavolá: "Děláš si z nás legraci, pane králi? Pohrdáš naší chudobou? Děláš,jak jsme drazí tvému srdci, slibuješ nám, že nás pohostíš tím nejvzácnější, co máš, a teď nám přinášíš starej chleba a vodu v oprýskaném plechovce?" Tu král odpovídá: "Co se Vám nezdá, příteli? Copak skutečně nemám pro Vás přichystáno kaviár ve své kuchyni a víno ve svém sklepu? Copak Vám nestačí, že k těmto mým ukrztým pokladům můžete symbolicky přistupovat skrze symboly mé náklonosti? Mne teď vyčítáte, že si z Vás utrhuji, že Vás ponižuji, ale že o Bohu kážete to samé, to nevidíte?" 




Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: isim v Sobota, 03. leden 2009 @ 05:02:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Demagogu,

se zpřítoměním oběti Pána Ježíše při večeři Páně mohu souhlasit, - ale s proměňováním na tělo, už tedy ne. -

- Především si myslím a věřím, že se jedná o kalich požehnání, jak praví Písmo.

Nikoliv však o jakési magické proměňování, to bychom se zřejmě dostali už někam jinam. -

A vysluhovat by ji měl také i služebník k tomu pověřený, - tedy především pomazaný Duchem Svatým. Jinak to také nemá žádnou platnost a význam.

isim



Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Sobota, 03. leden 2009 @ 05:55:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co se třeba víc než na 'mé tělo' a 'moje krev' soustředit na 'které se za vás vydává' a 'která se za vás prolévá'? Jako jíme a pijeme, abychom žili (a stejně nakonec zemřeme), tak nás Ježíšova oběť uschopňuje k životu věčnému. Je to jen návrh...



Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Sobota, 03. leden 2009 @ 18:22:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Domnívám se, že používání pojmu "Večeře Páně" je mimo. Ježíš večeřel se svými a přitom říkal :
 
" Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží." Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: "Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku"

, že bude znovu stolovat se svými až v Božím král. (rozuměj v nebi).  Dnes tzv. "vysluhování Večeře Páně " je tedy nerelevantní. Jde o památku ....té večeře, která se už v době milosti nebude opakovat. Jde o památku toho, co pro nás Ježíš udělal na kříži, jde o "vzpomínkovou slavnost" . První křesťané se scházeli ke skutečnému jídlu a pití a tím si připomínali Ježíšovu památku. Pak se to zvrhlo v to, že se někdo najídal a přepíjel ( možná i opíjel) a chudí na ně koukali u svého chleba s vodou. Proto se Památka Páně ustavila na lámaní chleba a pití z kalicha....a všichni, chudí i bohatí.  



Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 03. leden 2009 @ 20:20:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Faktem je, že v okamžiku, kdy Pán lámal chléb se svými učedníky, to tělo a krev Páně rozhodně nebylo, což hovoří spíše o symbolickém významu. O duchovní skutečnosti Pánovy Oběti, která za touto symbolikou je.



Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 03. leden 2009 @ 20:23:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Mám však záludnou otázku pro katolíky a pravoslavné.

Může být spasen věřící v Krista, který však nikdy nepřijal eucharistii? To za prvé. Za druhé. Může být spasen věřící v Krista, který nepřijal křest (vyjma vyjímečných případů)?

A ještě vrcholná otázka. Může být spasen věřící v Krista (nekatolík, resp. protestant)?



Re: Osobní vyznání - Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 04. leden 2009 @ 09:13:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je vidět, že toto jsou stále jiskřivá témata mezi námi. Škoda, že mě děti nepustí častěji k počítači.  :o))

Někteří jste se nebáli vyjádřit, jak vnímáte posvěcování našeho těla (i ducha). Většinou uvádíte sebezápor, poslušnost Bohu, odpírání žádostí těla.

Je to skutečně všechno?
Potom by mezi námi vynikal svatostí každý indický jogín, který dokáže takhle "posvěcovat" své tělo v daleko větší míře, než kdokoli z nás.


Pán Ježíš se stal člověkem, aby se každý z nás mohl stát bohem. Abychom se stali svatými. Proto máme výsadu se nazývat děti Boží. Člověk svým hříchem vytvořil mezi sebou a Bohem propast, kterou vlastními silami nemohl překlenout. Proto přišel sám Bůh k lidem. Tajemství Vtělení se nestalo jen jednou v historické době, ale Bůh se může znovu vtělit do každého z nás. Čeká na náš souhlas. To je to křesťanské posvěcování. Proto mluvíme, že jsme údy Krista, Bůh je v nás. Tak to vnímali už první křesťané.

Přijmout skutečné Kristovo tělo je tedy křesťanský způsob posvěcování svého těla, vtělení Krista v nás.

Tvrzení, že první tři století nebyla víra v reálnou přítomnost Krista v proměněném chlebu a vínu, je čirou, ničím nepodloženou spekulací, tvrdě ignorující historii. Tato myšlenka se objevila až s příchodem reformace. Církve, mající starší kořeny, mají jak apoštolskou posloupnost, tak i víru, že se chléb stává skutečným tělem Kristovým.

Dokážete si představit, jak celá Kristova církev po třech stoletích trvání, rázem změní své učení, posvěcené krví mučedníků? Tomu já říkám spekulace. Jak ji chcete historicky dokázat?





JAK ČASTO???? (Skóre: 1)
Vložil: legenda v Neděle, 04. leden 2009 @ 10:07:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ZAJÍMÁ mě , jak často slavit večeři Páně, pesach se slavil jednou do roka  ????? a když to má být na památku, tak že by taky jen na pesach-prostě jako dodatek toho klasickýho pesachu...nejlépe v kombinaci s nekvašenejma věcma a jehněčím???podle zpráv Ježíš pravděpodobně pil z kalichu , který  byl předtím nepoužívaný , že je pro Eliáše ...takže bych to viděla stejně jak to dělal...v textech se píše jen o lámání chlebanikde nepíší , že je to něco jiné než lámání nebo že je to stejné jako poslendí večeře....a lámání chleba se děje prakticky u židů pořád, ke každýmu jídlu maj chleba , který lámou a modlej se , že požehnaný Ten, který vyvádí chléb ze zeměkdybych už přijala , že lámání chleba je tedy večeře Páně- pak nikde není zmínka , že i víno pili....a prostě pokud máte někdo info o tom, kde vzala církev , že se to má slavit furt, z jakých historických a biblických pramenů čerpala???? popř. přímo z kterých překladů.....  



nevyznané, neopuštěné, čili nevyřešené (zbytkové) hříchy (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Středa, 14. leden 2009 @ 16:22:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Proto je království Nebes podobné králi, který chtěl provést vyúčtování se svými otroky. 24Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu sdlužil deset tisíc talentů. 25sProtože však sneměl sčím zaplatit, rozkázal ho [jeho] pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh. 26[Onen] otrok padl na zem, klaněl se mu a říkal: ‚sMěj se mnou strpělivost, [pane,] a všechno ti vrátím!‘ 27I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil. 28Ale skdyž onen otrok svyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, který mu byl dlužen sto denárů, popadl ho a szačal ho sškrtit, říkaje: ‚Zaplať, co [mi] dlužíš!‘ 29Jeho spoluotrok padl [k jeho nohám] a prosil ho: ‚sMěj se mnou strpělivost, a zaplatím ti.‘ 30On však nechtěl, ale šel a uvrhl ho do vězení, dokud nezaplatí dluh. 31sKdyž jeho spoluotroci suviděli, co se přihodilo, velmi se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všechno, co se stalo. 32Tehdy si ho jeho pán zavolal a řekl mu: ‚Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil. 33Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘ 34A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, dokud [mu] nezaplatí celý dluh. 35Tak i můj nebeský Otec fučiní vám, jestliže ze srdce ze svých srdcí neodpustíte každý svému bratru [jeho přestoupení].“

V tomto pribehu si vsimneme>
1] Onen otrok nema odpusteni.
2] Vsimneme si obrovske castky, kterou onen otrok dluzi. Talent bylo 36 kg (anebo 9 kg) stribra a vynasobme to deseti tisici! Kde chudy otrok nabral takovy dluh? I kdyby rozbil sto vaz, i kdyby polil tisic satu, takovou castku by dohromady nedal.
Jestlize dame 10 dlaru za unci (v roce 79 udajne staa unce stribra az 48 daru), vyjde nam 128.571.428  (32.142.857) daru, t.j. 3.214.285.700, korun. Rekneme i, za otrok vydelal 20.000 run mesicne, o cemz sobne pchybuji, pak nam vyjde, ze by na tut skodu pracoval priblizne 13.392 let. Jestlize dame, ze produktivni ve coveka trva 60 et, coz neodpvida dbe Kristove, pa nam vyjde, ze musime vedle sebe plozit 223 zivotu, nez by se dluh vyrovnal. Onen otrokneduyil puze zivt svuj, ale i 222 zivotu dasich!
3] Byl predan mucitelum, dokud nezaplati cely dluh. Avsak, onen dluh je sam zivot, a nejenom zivot jeho, ale i cele jeho rodiny do 222 pokoleni...
4] Nikde neni psano, ze az vyjde z rukou mucitelu, ze pujde do spaseni. Kdo ztratil svuj zivot (a 222 zivtu dasich), jak jej nalezne zpet? Jedine Milosti, ale prave tento sluzebnik mislosti pohrdl (Zd 10, 29)...


Ohledne "nevyznaných, neopuštěných, čili nevyřešených (zbytkové) hříchů", jestlize nekdo zije v takovemto hrichu, je vedeny telem, nebo duchem? Apostol Jan pise: 9Žádný, kdo je pnarozen z cBoha, nečiní hřích, protože v něm zůstává Boží símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. 10Podle toho (se poznají) děti cBoží a děti Ďáblovy: žádný, kdo nečiní spravedlnost a kdo nemiluje svého bratra, není z cBoha.
Apostol Jan zde hovori o narozeni z Boha, osoby Ducha Svateho. Kdo neni duchem zrozeny z Ducha, neni spasen, neuzri kralostvi nebeske.
Jestlize hresis, zijes v "nevyznaných, neopuštěných, čili nevyřešených (zbytkové) hříchů" pak nejsi z Boha, protoze necinis skutky ducha, ale tela. A apostol Pavel pise: Dat se vest telem znamena smrt (smrt, ne docasne utrpeni v ohni, ale smrt), dat se vest Duchem (nebo duchem) je život a pokoj. Mas li takovy hrich, pak jsi vedeny telem, ne Duchem (ani duchem), pak jsi tedy pod adamovskym prokletim, jsi pod smrti.
Jak z toho ven? Pokanim a vyznanim. Telo nikdy cloveka nevede k pokani a k vyznani, to je prace ducha. A kdo z krestanu nedovede priznat, ze ma i hrichy, o kterych sam nevi? Ze ma dokonce hrichy, ve kterych je, nebot si mysli, ze je to tak ci onak spravne? Anebo ze ma hrich, ktereho nema silu se zbavit? Necht to tedy vyzna. At vyzna, ze nema silu danej hrich opustit a at uprimne prosi o tuto silu Boha a at uprimne si tento svuj hrich hnusi a vzjadri, ze v nem nechce pokracovat. A nemusi vyznavat konkretne, staci vedomi a vyznani toho, ze hrich "nevyznaných, neopuštěných, čili nevyřešených (zbytkové) hříchů" muze byt i v mem zivote, ze i ja denne hresim mnoha hrichy, aniz bych si to uvedomoval. A kdyz vyznavas, ze mas i takove hrichy, o kterych sam nevis, nebo ktere nemas sam silu opustit, byt bys uprimne chtel, pak je predavas Jezisi Kristu, aby jej pribyl na kriz. Kdyz toto vyznavas, jsi jedno se svym duchem, ktery hresit nemuze. Nejsi li jedno se svym duchem, ale se svym telem, pak ti muze byt jedno, kam jde duch, nebot ty zahynes spolecne se svym telem. Jsi-li jedno se svym duchem, pak ti muze byt jedno, ze se tve telo rozpadne v prach, nebot pujdes tam, kam jde tvuj duch. Duch neni nositelem tve osobnosti, tve duse, kdyz s nim nejsi sjednoceny. Eliasova ducha meli v historii jiz tri osoby: samotny Elias, Elizeus a Jan Krtitel. Presto slo o tri osoby, o tri individuality, ne o osobu jedinou.

Stoji pred tebou volba: Sjednotis se se svym duchem, jenz se narodil z Boha osoby Ducha v okamziku tveho obraceni, o kterem Jan pise, nemuze hresit, anebo se svym telem, ktere se narodilo z ženy, ktere nemuze nehresit? Zalezi na TETO chvili. Nezalezi na tom, s kym jsi se sjednotil pred minutou, ale zalezi na tom, s kym jsi sjednocen TED.



Par otazek pro Grega... (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Pondělí, 19. leden 2009 @ 16:23:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Gregu,

mas ty osobne dve srdce, pricemz v jednom si shromazdujes "nevyresene" hrichy a druhym veris, ze Kristus vstal z mrtvych?
Anebo mas dvoje usta, pri cemz jednim vyznavas Krista jako sveho Pana a druhym nevyznavas sve nevyresene hrichy?

Spise se domnivam, ze tvoje filozofie je filozofie dvou tvari... 



Stránka vygenerována za: 1.40 sekundy