poslal Willy Ga 2:20 Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího/Boha a Krista, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.
Fp 1:21 Vždyť žít pro mne znamená Kristus a zemřít zisk.
Ko 2:6-7, 3:3-4 Když jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v Něm žijte, zakořeněni a budováni v něm, upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkováním. Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. A když se ukáže Kristus, váš/náš život, tehdy i vy se s ním ukážete ve slávě.
Ř 6:8 Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s Ním budeme také žít.
Apoštol Pavel říká: Nežiji už já. Jestliže už nežije Pavel, kdo tedy žije? Koloským píše: zemřeli jste a váš život je ukryt s Kristem v Bohu.
S Kristem jsme zemřeli a s Kristem budeme žít. Sám Pán Ježíš řekl Martě (J 11:25): „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít." A předtím řekl Židům, když vyučoval v synagoze v Kafarnaum (6:53-57): „Amen, amen, pravím vám, nebudete–li jíst tělo Syna člověka a nebudete–li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne."
KDO TEDY ŽIJE?! Já ne - vždyť jsem zemřel s Kristem na kříži Golgoty (Ga 2:19b). Křtem vodou jsem byl pohřben. A přesto žiju, ale ne já, nýbrž Kristus žije ve mně a díky tomu žiju - ovšem ne svým vlastním životem, nýbrž skrze Krista Jeho životem, který je teď mým/naším životem, pokud věříme, poněvadž tento život je možné žít pouze vírou/ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. Tento život je skrytý s Kristem v Bohu, není to nějaký okázalý "předvádějící se" život. Je skrytý uvnitř mne s Kristem, v Kristu a s Kristem v Bohu. Mimochodem Pán Ježíš také nežil svým vlastním lidským životem, nýbrž skrze Otce božským životem (J 6:57a). Ve vzkříšení se stal Duchem oživujícím (1K 15:45b) a tento Duch přebývá jako život v duchu věřících v Krista, aby žili tímto a ne svým vlastním životem.
Tohle všechno ovšem platí pouze, když jsem a zůstávám v duchu a chodím (žiji) Duchem. Jsem-li v těle, žiji pořád starý já, i když jsem mrtvý a pohřbený - a výsledek je smrt.
Děkuji našemu Bohu a Pánu Ježíši Kristu, že se mohu považovat za mrtvého hříchu, světu, sobě a žít Bohu a mému Pánu Ježíši Kristu, který je mým životem a vším, co k žití podle Boží vůle a k Boží sláve potřebuji. A tak se učím připodobňovat Pánově smrti, abych dospěl ke vzkříšení z mrtvých poznáváním Jeho a moci Jeho vzkříšení (Fp 3:10-11). Ne, já nemám za to, že bych dosáhl dokonalosti (Fp 3:12); zdaleka ne, ani se jí zatím nepřibližuji. Ale kvůli Pánu a pro Něho chci být jako On - dokonalý (Mt 5:48). To je však možné jedině tehdy, nebudu-li žít já, ale On ve mně a skrze mne; budeme-li konat všechno společně - já v Něm a On ve mně, já v Jeho jménu a On skrze mne. Tož tak.
Kéž se nad námi smiluje Bůh a dá nám milost žít Krista a skrze Krista - životem, který se Mu líbí - životem víry, která je v Kristu Ježíši. Amen.
